KSOS 36 INS 4962/2010
NEJVYŠŠÍ SOUD ýESKÉ REPUBLIKY KSOS 36 INS 4962/2010 29 NSýR 25/2013-B-337

USNESENÍ

Nejvyšší soud ýeské republiky rozhodl v senátČ složeném z p edsedy Mgr. Milana Poláška a soudc JUDr. Zde ka Krmá e a JUDr. Petra Gemmela v insolvenní vČci dlužníka SUGAL spol. s r. o., se sídlem v Bílovci, Ostravská 314/3, PSý 743 01, identifikaní íslo osoby 26871548, vedené u Krajského soudu v OstravČ pod sp. zn. KSOS 36 INS 4962/2010, o zp sobu ešení úpadku dlužníka, o dovolání vČ itele . 121 SEZ energy invest s. r. o., se sídlem v Bílovci, Sokolovská 1086, PSý 743 01, identifikaní íslo osoby 28597141, zastoupeného JUDr. Danielem Kaplanem, LL.M., advokátem, se sídlem v Praze 1, Politických vČz 1597/19, PSý 110 00, proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 12. listopadu 2012, . j. KSOS 36 INS 4962/2010, 3 VSOL 731/2012-B-197, takto:

Dovolání se odmítá.

Od vodnČní:

Usnesením ze dne 8. srpna 2012, . j.-B-166, zamítl Krajský soud v OstravČ (dále též jen insolvenní soud ) reorganizaci dlužníka (bod I. výroku), prohlásil konkurs na jeho majetek (bod II. výroku) a konstatoval, že úinky rozhodnutí o prohlášení konkursu nastávají okamžikem zve ejnČní usnesení v insolvenním rejst íku (bod III. výroku). K odvolání dlužníka a vČ itel . 121 SEZ energy invest s. r. o., . 74 Vaex Varkens-en Veehandel B. V. a . 41 Pozemkového fondu ýeské republiky Vrchní soud v Olomouci v záhlaví oznaeným usnesením potvrdil usnesení insolvenního soudu s tím, že v bodČ I. výroku potvrdil usnesení ve správném znČní tak, že se zamítá reorganizaní plán dlužníka. Odvolací soud vyšel z toho, že dlužník v reorganizaním plánu [v souladu s ustanovením § 337 zákona . 182/2006 Sb., o úpadku a zp sobech jeho ešení (insolvenního zákona)] rozdČlil vČ itele do ty skupin-1. každý zajištČný vČ itel, 2. všichni nezajištČní vČ itelé, 3. vČ itelé dle ustanovení § 335 insolvenního zákona a 4. vČ itelé, jejichž pohledávky nejsou reorganizaním plánem doteny. Insolvenní soud k návrhu vČ itele Lignolet, s. r. o. na sch zi vČ itel konané dne 30. kvČtna 2012 podle § 337 odst. 6 insolvenního zákona rozhodl, že pro úely hlasování na sch zi vČ itel se vČ itelé GIGANT spol. s r. o., HON a. s., KA Contracting ýR s. r. o. a PŠVP BIO s. r. o. za azují do samostatné skupiny nezajištČných vČ itel . Insolvenní soud totiž dospČl k závČru, že oznaení vČ itelé participují p ímo formou aktivní spolupráce s dlužníkem na jeho aktuálním hospoda ení a souasnČ na p ípadném plnČní navrženého reorganizaního plánu ve smyslu p evzetí innosti dlužníka v rozsahu dle reorganizaního plánu . Proto jsou zájmy tČchto vČ itel odlišné od zájm ostatních nezajištČných vČ itel , nebo mají p ímý zájem na realizaci reorganizaního plánu na rozdíl od vČ itel ostatních, u nichž se primárnČ zjiš uje podstatný zájem na maximálním uspokojení p ihlášené pohledávky . Podle odvolacího soudu nebyl postup insolvenního soudu na sch zi vČ itel svévolný, nebo o vytvo ení skupiny vČ itel zainteresovaných na spolupráci s dlužníkem nerozhodl insolvenní soud sám z vlastní iniciativy, nýbrž na návrh vČ itele, jehož lze oznait jako doteného vČ itele, nebo byl dlužníkem za azen do skupiny nezajištČných vČ itel , které se navrhovaná zmČna p ímo dotýká. Odvolací soud dovodil, že p iznává-li insolvenní zákon (v ustanovení § 337 odst. 6) soudu oprávnČní zkoumat od vodnČnost a vhodnost rozdČlení vČ itel do jednotlivých skupin, pak m že soud na návrh oprávnČné osoby rozhodnout nejenom o p e azení vČ itele do jiné skupiny, nýbrž také o vytvo ení cílené skupiny vČ itel . K námitkám odvolatel , že v d sledku vytvo ení cílené skupiny vČ itel nebyl reorganizaní plán p ijat všemi skupinami vČ itel , odvolací soud uvedl, že i kdyby byl reorganizaní plán ve smyslu ustanovení § 348 odst. 1 písm. c/ insolvenního zákona p ijat všemi skupinami vČ itel , neznamenalo by to automatické schválení reorganizaního plánu soudem. Z ustanovení § 348 odst. 1 insolvenního zákona totiž vyplývá, že insolvenní soud schválí reorganizaní plán tehdy, jsou-li kumulativnČ splnČny všechny podmínky podle písm. a/, b/, c/, d/ a e/ oznaeného ustanovení. Insolvenní soud p itom neschválil reorganizaní plán z d vodu nesplnČní nejenom podmínky podle ustanovení § 348 odst. 1 písm. c/ insolvenního zákona, ale též z d vodu nesplnČní podmínky podle ustanovení § 348 odst. 1 písm. e/ insolvenního zákona, tj. že v hospoda ení dlužníka dochází ke vzniku neuhrazených pohledávek za majetkovou podstatou s tím, že ze strany dlužníka nejsou dostateným zp sobem, vas a vČrohodnČ osvČtleny d vody, pro které k tomu dochází a není jasnČ deklarováno ešení. Odvolací soud p isvČdil insolvennímu soudu v závČru, že existence neuhrazených splatných pohledávek za majetkovou podstatou a pohledávek jim postavených na rove je zásadní p ekážkou realizace reorganizace dlužníka . SouasnČ konstatoval, že d vodem pro závČr insolvenního soudu, podle nČhož dlužník své závazky za podstatou v i finannímu ú adu není schopen uhradit, byly údaje poskytnuté samotným dlužníkem v jeho vyjád ení ze dne 21. dubna 2012. Tvrzení dlužníka, že všechny zapodstatové pohledávky za rok 2011 byly uhrazeny, je podle odvolacího soudu v rozporu s vyjád ením finanního ú adu. Dlužník ani netvrdí, kdy a z jakých finanních prost edk zaplatil splatné pohledávky finanního ú adu. K poukazu odvolatel na to, že závazky v i finannímu ú adu mohou být uspokojeny z prost edk deponovaných na obstavených útech dlužníka, odvolací soud uvedl, že ani v tomto smČru se dlužník v odvolání zcela jednoznanČ nevyjád il, když pouze zcela obecnČ uvádČl, že má na svých útech deponovanou ástku 8 906 624 K, která rovnČž m že sloužit k uspokojení zapodstatových pohledávek, p iemž ani z reorganizaního plánu nevyplývá, že zapodstatové pohledávky mČly být hrazeny z prost edk zablokovaných na útech dlužníka. Na tomto základČ odvolací soud ve shodČ s insolvenním soudem uzav el, že nejsou splnČny podmínky pro schválení reorganizaního plánu, když vedle podmínky dle ustanovení § 348 odst. 1 písm. c/ insolvenního zákona není naplnČna ani podmínka dle ustanovení § 348 odst. 1 písm. e/ insolvenního zákona. Z tohoto d vodu se odvolací soud nezabýval tím, zda jsou splnČny podmínky pro schválení reorganizaního plánu dle ustanovení § 348 odst. 2 insolvenního zákona. Proti usnesení odvolacího soudu podal vČ itel . 121 SEZ energy invest s. r. o. dovolání, jehož p ípustnost dovozuje z ustanovení § 237 odst. 1 písm. c/ zákona . 99/1963 Sb., obanského soudního ádu (dále též jen o. s. . ), když je p esvČden, že napadené 29 NSýR 25/2013 usnesení závisí na vy ešení otázky hmotného práva, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vy ešena a má po právní stránce zásadní význam, a to, zda usnesení § 337 odst. 6 insolvenního zákona dává soudu možnost z ídit dle jeho úvahy samostatnou skupinu vČ itel , do takové skupiny vČ itel za adit soudem vybrané vČ itele a tímto zp sobem tak modifikovat p edložený reorganizaní plán, jehož základní náležitostí je právČ rozdČlení vČ itel do skupin. Odvolacímu soudu vytýká nesprávné právní posouzení vČci a navrhuje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí soud nižších stup zrušil a vČc vrátil insolvennímu soudu k dalšímu ízení. Dovolatel prosazuje výklad ustanovení § 337 odst. 6 insolvenního zákona, podle nČhož je insolvenní soud oprávnČn zkoumat, zda jednotlivé skupiny vČ itel byly dle reorganizaního plánu vytvo eny po právu, tj. skutenČ zahrnují vČ itele se shodnými hospodá skými zájmy i právním postavením, což m že mít za následek neschválení reorganizaního plánu. Zkoumané ustanovení však podle dovolatele nedává insolvennímu soudu pravomoc z ídit dle jeho úvahy samostatnou skupinu vČ itel a navíc do takové skupiny za adit soudem vybrané vČ itele. Nep ísluší mu tímto zp sobem mČnit reorganizaní plán, nebo toto právo náleží pouze p edkladateli reorganizaního plánu. Insolvenní soud má pouze oprávnČní k námitce uritého vČ itele jej p e adit z jedné skupiny do druhé. Dovolatel má za to, že kdyby insolvenní soud nez ídil zvláštní skupinu vČ itel a držel by se reorganizaního plánu, byl by reorganizaní plán schválen všemi skupinami vČ itel (kromČ skupiny tvo ené jediným zajištČným vČ itelem, jehož pohledávka mČla být uspokojena v plném rozsahu). Za této situace by podle dovolatele insolvenní soud mohl neschválit reorganizaní plán s odkazem na p edpoklad, že jeho schválení by vedlo k dalšímu úpadku dlužníka, pouze pokud by takový p edpoklad hraniil s jistotou . Tak tomu ovšem podle dovolatele nebylo, nebo dlužník prokazatelnČ hospoda il s kladnými výsledky. Dovolání proti potvrzujícímu výroku rozhodnutí ve vČci samé m že být p ípustné pouze podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c/ o. s. . (o situaci p edvídanou v ustanovení § 237 odst. 1 písm. b/ o. s. . nejde), tedy tak, že dovolací soud dospČje k závČru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam. Z ustanovení § 237 odst. 1 písm. c/ o. s. . se podává, že dovolací p ezkum je zde p edpokládán zásadnČ pro posouzení otázek právních, proež zp sobilým dovolacím d vodem je ten, jímž lze namítat, že rozhodnutí spoívá na nesprávném právním posouzení vČci (§ 241a odst. 2 písm. b/ o. s. .). Jen z pohledu tohoto d vodu je pak možné-z povahy vČci-posuzovat, zda dovoláním napadené rozhodnutí je zásadnČ významné (srov. i dikci ustanovení § 237 odst. 3 o. s. .). Spoívá-li rozhodnutí, jímž odvolací soud potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupnČ, na posouzení více právních otázek, z nichž každé samo o sobČ vede k zamítnutí žaloby, není dovolání ve smyslu ustanovení § 237 odst. 1 písm. c/ o. s. . p ípustné, jestliže ešení nČkteré z tČchto otázek nebylo dovoláním zpochybnČno, nebo jestliže ohlednČ nČkteré z tČchto otázek není splnČna podmínka zásadního právního významu napadeného rozhodnutí ve vČci samé. Je tomu tak proto, že dovolací soud je vázán uplatnČnými dovolacími d vody, vetnČ jejich obsahového vymezení, a z jiných než dovolatelem uplatnČných d vod napadené rozhodnutí p ezkoumat nem že (srov. ustanovení § 242 odst. 3 vČty první o. s. . a nap . d vody nálezu Ústavního soudu ze dne 11. listopadu 2009, sp. zn. IV. ÚS 560/08, uve ejnČného pod íslem 236/2009 Sbírky nález a usnesení Ústavního soudu). VČcný p ezkum posouzení ostatních právních otázek za tohoto stavu výsledek sporu ovlivnit nem že, a dovolání je nep ípustné jako celek (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne

27. íjna 2005, sp. zn. 29 Odo 663/2003, uve ejnČné pod íslem 48/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Odvolací soud v napadeném usnesení uzav el, že nebyla splnČna ani podmínka pro schválení reorganizaního plánu podle ustanovení § 348 odst. 1 písm. c/, ani podmínka podle ustanovení § 348 odst. 1 písm. e/ insolvenního zákona. ZávČr odvolacího soudu, že nebyla splnČna podmínka pro schválení reorganizaního plánu podle ustanovení § 348 odst. 1 písm. e/ insolvenního zákona, podle nČhož pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky jim na rove postavené byly uhrazeny nebo mají být podle reorganizaního plánu uhrazeny ihned poté, co se reorganizaní plán stane úinným, ledaže bylo mezi dlužníkem a p íslušným vČ itelem dohodnuto jinak, dovolatel nijak nezpochyb uje. V dovolání nepolemizuje se závČrem odvolacího soudu, že dlužník neuhradil pohledávky finanního ú adu za majetkovou podstatou (šlo o pohledávky za rok 2011) a že jejich úhrady ani není schopen. Protože nesplnČní podmínky podle ustanovení § 348 odst. 1 písm. e/ insolvenního zákona je samostatným d vodem pro zamítnutí reorganizaního plánu (k tomu srov. i d vody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. listopadu 2012, sen. zn. 29 NSýR 18/2010, uve ejnČného pod íslem 65/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), p iemž dovolatel tento závČr odvolacího soudu nenapadá a dovolacímu p ezkumu jej neotevírá, není za této situace dovolání p ípustné ani k p ezkoumání dalšího závČru odvolacího soudu, tj. nesplnČní podmínky pro schválení reorganizaního plánu dle ustanovení § 348 odst. 1 písm. c/ insolvenního zákona, který vychází z dovolatelem zpochyb ovaného výkladu ustanovení § 337 odst. 6 insolvenního zákona. I kdyby totiž Nejvyšší soud uvedený závČr odvolacího soudu shledal nesprávným, nemohl by z tohoto d vodu rozhodnutí odvolacího soudu zrušit a posouzení této otázky by se tudíž nemohlo projevit v pomČrech dovolatele založených napadeným rozhodnutím. D vod p ipustit dovolání podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c/ o. s. . tak Nejvyšší soud nemá. Nejvyšší soud proto dovolání vČ itele SEZ energy invest s. r. o. podle ustanovení § 243b odst. 5 vČty první a § 218 písm. c/ o. s. . odmítl. Rozhodné znČní obanského soudního ádu pro dovolací ízení (do 31. prosince 2012) se podává z bodu 7., l. II. zákona . 404/2012 Sb., kterým se mČní zákon . 99/1963 Sb., obanský soudní ád, ve znČní pozdČjších p edpis , a nČkteré další zákony. P itom pro rozhodnutí vydaná v insolvenním ízení jsou ustanovení obanského soudního ádu o p ípustnosti dovolání p imČ enČ aplikovatelná dle ustanovení § 7 odst. 1 insolvenního zákona. Toto usnesení se považuje za doruené okamžikem zve ejnČní v insolvenním rejst íku; dovolateli, dlužníku, insolvennímu správci, vČ itelskému výboru (zástupci vČ itel ) a státnímu zastupitelství, které (p ípadnČ) vstoupilo do insolvenního ízení, se však doruuje i zvláštním zp sobem. Proti tomuto rozhodnutí není p ípustný opravný prost edek.

V BrnČ dne 30. ervna 2015

Mgr. Milan P o l á š e k , v. r. p edseda senátu Za správnost vyhotovení: Marie Pezlarová