KSOS 36 INS 11470/2010
NEJVYŠŠÍ SOUD ýESKÉ REPUBLIKY KSOS 36 INS 11470/2010 36 ICm 2130/2010 29 ICdo 28/2012-87

ýESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud ýeské republiky rozhodl v senátČ složeném z p edsedy Mgr. Milana Poláška a soudc JUDr. Petra Gemmela a JUDr. Zde ka Krmá e v právní vČci žalobce PROFI CREDIT Czech, a. s., se sídlem v Praze 1, Novém MČstČ, Klimentská 1216/46, PSý 110 00, identifikaní íslo osoby 61860069, zastoupeného JUDr. Ervínem Perthenem, advokátem, se sídlem v Hradci Králové, Velké námČstí 135/19, PSý 500 03, proti žalovanému Mgr. Martinu Fuchsigovi, se sídlem v Oticích, Hlavní 25, PSý 747 81, jako insolvennímu správci dlužníka Zde ka Kuru, o urení pohledávky ve výši 38.004,-K, vedené u Krajského soudu v OstravČ pod sp. zn. 36 ICm 2130/2010, jako incidenní spor v insolvenní vČci dlužníka Zde ka Kuru, narozeného 21. íjna 1965, bytem v ýermné ve Slezsku 8, PSý 749 01, vedené u Krajského soudu v OstravČ pod sp. zn., o dovolání žalovaného proti rozsudku Vrchního soud v Olomouci ze dne 2. února 2012, . j. 36 ICm 2130/2010, 12 VSOL 35/2011-69 (), takto:

Rozsudek Vrchního soudu v Olomouci ze dne 2. února 2012, . j. 36 ICm 2130/2010, 12 VSOL 35/2011-69 (), se zrušuje a vČc se vrací odvolacímu soudu k dalšímu ízení.

Od vodnČní:

Rozsudkem ze dne 31. kvČtna 2011, . j. 36 ICm 2130/2010-41, zamítl Krajský soud v OstravČ (dále jen insolvenní soud ) žalobu na urení, že žalobce (PROFI CREDIT Czech, a. s.) má v insolvenním ízení dlužníka Zde ka Kuru i ást pohledávky, která byla p ihlášena p ihláškou P1 ve výši 38.004,-K z titulu smluvní pokuty (bod I. výroku) a rozhodl o nákladech ízení (bod II. výroku). Insolvenní soud p i posuzování d vodnosti žalobou uplatnČného nároku vyšel zejména z toho, že: 1/ Žalobce jako vČ itel uzav el s dlužnicí Natašou Kuruovou a spoludlužníkem Zde kem Kuru dne 30. zá í 2004 smlouvu o revolvingové p jce , podle které se zavázal poskytnout dlužnici penČžní prost edky ve výši 76.008,-K, a to za smluvní odmČnu ve výši 27.363,-K, a dlužnice se zavázala splácet penČžní prost edky ve 24 mČsíních splátkách po 3.167,-K. K závazku dlužnice p istoupil jako spoludlužník ZdenČk Kuru. Pro p ípad porušení povinnosti ádnČ a vas splácet splátky úvČru byly ve smluvních ujednáních dohodnuty 3 samostatné smluvní pokuty, a to ve výši 8% z výše splátky p i prodlení se zaplacením splátky 15 dn po termínu splatnosti, 13% z výše splátky p i prodlení se zaplacením splátky 30 dn po termínu splatnosti a ve výši 50% ze schválené výše úvČru pro p ípad prodlení se zaplacením t í splátek nebo pro p ípad prodlení s úhradou mČsíní splátky po dobu delší než 60 dn . Smlouva obsahuje rozhodí doložku, ve které se smluvní strany dohodly, že pravomoc k ešení veškerých spor o nároky, které p ímo nebo odvozenČ vznikly z této smlouvy nebo v návaznosti na ni, má rozhodnout v jednoinstanním písemném rozhodím ízení samostatnČ kterýkoliv z tČchto rozhodc , kterému žalobce doruí žalobu. Rozhodí ízení se bude konat v sídle rozhodc . Rozhodci pro tento úel jsou: JUDr. Josef Kunášek, JUDr. Eva Va ková, Mgr. Marek Landsmann nebo jiný vČ itelem zvolený rozhodce. 2/ Rozhodím nálezem ze dne 17. b ezna 2008, . j. La 372/08-13, který nabyl právní moci dne 2. dubna 2008, uložil rozhodce Mgr. Marek Landsmann dlužnici a spoludlužníku (a smČnenému ruiteli) Zde ku Kuru, aby spolenČ a nerozdílnČ zaplatili žalobci ástku 46.238,-K spolu s 6% úrokem od dne 17. ledna 2008 do zaplacení a dále na nákladech ízení ástku 1.600,-K. Žalobce p itom v rozhodím ízení uplatnil nárok na smČnený peníz, který se skládal ze zbývajícího dluhu podle smlouvy o revolvingovém úvČru ve výši 5.321,-K, smluvní pokuty ve výši 38.004,-K a neuhrazených penalizaních faktur v celkové výši 2.913,-K. 3/ Usnesením ze dne 8. íjna 2010 zjistil insolvenní soud úpadek dlužníka, povolil dlužníku oddlužení a insolvenním správcem dlužníka ustanovil žalovaného. 4/ Dne 18. íjna 2010 p ihlásil žalobce do insolvenního ízení vedeného na majetek dlužníka (p ihláškou pohledávky evidovanou pod íslem P1) pohledávku v celkové výši 44.241,-K z titulu nedoplatku na smČnené sumČ ze zajiš ovací smČnky ze smlouvy o revolvingové p jce a z titulu smČneného úroku. Pohledávka byla p ihlášena jako vykonatelná dle rozhodího nálezu. 5/ P i p ezkumném jednání, jež se konalo dne 3. prosince 2010, pop el žalovaný pohledávku žalobce v rozsahu 38.004,-K, s tím, že sjednaná smluví pokuta je absolutnČ neplatná pro rozpor se zákonem. Na tomto základČ insolvenní soud uzav el, s poukazem na ustanovení § 55 a § 56 zákona . 40/1964 Sb., obanského zákoníku (dále jen ob. zák. ) a v rozhodnutí oznaenou judikaturu Evropského soudního dvora, že rozhodí doložka zapracovaná žalobcem do smluvních ujednání smlouvy o revolvingovém úvČru je neplatná pro rozpor se zákonem (§ 39 ob. zák.). P itom mČl za podstatné, že rozhodí nález ve sporu ze spot ebitelské smlouvy není t eba odklidit zp sobem p edpokládaným pro odklizení rozhodích nález (tj. dle § 31 a násl. zákona . 216/1994 Sb., o rozhodím ízení a o výkonu rozhodnutí), 36 ICm 2130/2010 29 ICdo 28/2012 ale že soud má kdykoliv z ú ední povinnosti p ihlížet k neplatnosti, resp. nicotnosti takového rozhodího nálezu. Rozhodí nález ze dne 17. b ezna 2008 proto podle insolvenního soudu nezakládá vykonatelnost p edmČtné pohledávky. Z uvedeného podle insolvenního soudu rovnČž plyne, že nicotnost rozhodího nálezu vede k tomu, že se ustanovení § 199 odst. 2 zákona . 182/2006 Sb., o úpadku a zp sobech jeho ešení (insolvenního zákona), stanovící meze popírání vykonatelných pohledávek, v bec neuplatní. K žalovaným pop ené smluvní pokutČ insolvenní soud uvedl, že smluvní pokuta ve výši 38.004,-K sjednaná pro p ípad prodlení se zaplacením t í splátek s ohledem na výši tČchto splátek (3.167,-K mČsínČ) a za prodlení s úhradou jedné splátky za dobu delší než 60 dn zcela postrádá svou prevenní funkci k ádnému splnČní závazku, rovnČž tak kompenzaní funkci. Proto ji shledal neplatnou pro rozpor s dobrými mravy podle § 39 ob. zák. K odvolání žalobce Vrchní soud v Olomouci rozsudkem ze dne 2. února 2012, . j. 36 ICm 2130/2010, 12 VSOL 35/2011-69 (), rozhodnutí insolvenního soudu zmČnil tak, že žalobČ zcela vyhovČl (výrok I.) a souasnČ rozhodl o nákladech ízení (druhý výrok). Odvolací soud p edevším zd raznil, že žalobce si spornou smČnenou pohledávku p ihlásil jako vykonatelnou, p iemž vykonatelnost pohledávky doložil souasnČ s podáním p ihlášky rozhodím nálezem, který nabyl úinky vykonatelného rozhodnutí (§ 28 odst. 2 zákona o rozhodím ízení) a u nČjž ubČhla lh ta k podání návrhu na jeho zrušení (§ 32 téhož zákona). Na rozdíl od insolvenního soudu mČl odvolací soud za to, že právní úprava neumož uje posouzení platnosti rozhodí smlouvy v rámci ízení o urení vykonatelné pohledávky. Na tomto základČ odvolací soud uzav el, že posouzení neplatnosti rozhodí smlouvy je právní kvalifikací, proto je pop ení vykonatelné pohledávky z d vodu neplatnosti rozhodí smlouvy nep ijatelným d vodem pop ení. RovnČž námitka neplatnosti smluvní pokuty pro rozpor s dobrými mravy podle § 39 ob. zák. je právním hodnocením a ani tato námitka žalovanému podle odvolacího soudu nep ísluší (§ 199 odst. 2 insolvenního zákona). Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, jež má za p ípustné dle § 237 odst. 1 písm. c/ zákona . 99/1963 Sb., obanského soudního ádu (dále též jen o. s. . ), uplat uje dovolací d vod uvedený v ustanovení § 241a odst. 2 písm. b/ o. s. ., tj. namítá, že napadené rozhodnutí spoívá na nesprávném právním posouzení vČci, a požaduje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a vČc mu vrátil k dalšímu ízení. Dovolatel konkrétnČ namítá, že rozhodí doložka nebyla sjednána platnČ a potud odkazuje na nález Ústavního soudu ze dne 1. listopadu 2011, sp. zn. II. ÚS 2164/10 (jde o nález uve ejnČný pod íslem 187/2011 Sbírky nález a usnesení Ústavního soudu), z nČhož cituje pasáž, podle níž, aby mohla být rozhodí doložka ve spot ebitelských smlouvách platnČ dojednána, v prvé adČ to p edpokládá transparentní a jednoznaná pravidla pro urení osob rozhodce. Dále pak cituje pasáž, ve které se Ústavní soud vyslovil k tomu, jaká procesní práva musí rozhodí ízení zaruovat úastníku, který je spot ebitelem. Žalobce ve vyjád ení navrhuje dovolání zamítnout, když zejména upozor uje na to, že rozhodí doložka posuzovaná Ústavním soudem v nálezu, kterým argumentuje dovolatel, je naprosto odlišná od doložky v projednávané vČci. Ve vČci posuzované Ústavním soudem rozhodí doložka nejenže odkazovala na soukromou rozhodí spolenost, ale ještČ zahrnovala i rozhodování dle ekvity. Rozhodné znČní obanského soudního ádu pro dovolací ízení (do 31. prosince 2012) se podává z bodu 7., lánku II., zákona . 404/2012 Sb., kterým se mČní zákon . 99/1963 Sb., obanský soudní ád, ve znČní pozdČjších p edpis , a nČkteré další zákony. Dovolání je p ípustné podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. a/ o. s. . a je i d vodné, nebo právní posouzení vČci odvolacím soudem je v rozporu s níže oznaenou judikaturou Nejvyššího soudu. K otázce platnosti rozhodích doložek obsažených v adhézních smlouvách a k posuzování pohledávek p iznaných rozhodími nálezy vydanými na základČ tČchto rozhodích doložek pro nároky vzešlé ze spot ebitelských smluv (jež podléhají ochranČ unijního práva na základČ smČrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o nep imČ ených podmínkách ve spot ebitelských smlouvách) se Nejvyšší soud vyjád il v adČ svých rozhodnutí, p iemž dospČl k následujícím závČr m: 1/ Není-li uzav ena rozhodí smlouva, není vydaný rozhodí nález zp sobilým exekuním titulem bez z etele k tomu, že povinný v rozhodím ízení neexistenci rozhodí smlouvy nenamítl (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. srpna 2010, sp. zn. 20 Cdo 3284/2008, uve ejnČné pod íslem 83/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek-dále jen R 83/2011 ). 2/ Od právního názoru vyjád eného v (d vodech) R 83/2011 a dalších rozhodnutích Nejvyššího soudu, že jiná situace (než v p ípadČ neexistence rozhodí doložky) by nastala v p ípadČ, že by rozhodí smlouva uzav ena byla, by neplatnČ, a že v takovém p ípadČ by obrana žalovaného spoívala v podání žaloby na zrušení rozhodího nálezu (z nČhož vychází i napadené rozhodnutí odvolacího soudu), se Nejvyšší soud odklonil v usnesení velkého senátu obanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 10. ervence 2013, sp. zn. 31 Cdo 958/2012, uve ejnČném pod íslem 92/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek-dále jen R 92/2013 -pro p ípad, kdy rozhodí nález vydal rozhodce, jenž k tomu nemČl podle zákona o rozhodím ízení pravomoc. Nejde pak o titul zp sobilý k na ízení soudního výkonu rozhodnutí (exekuce); kdyby již byl soudní výkon rozhodnutí (exekuce) na ízen, musí být soudní výkon rozhodnutí (exekuce) v každém jeho stádiu pro nep ípustnost zastaven podle § 268 odst. 1 písm. h/ o. s. ., jakmile soud zjistí (dodatenČ) nedostatek pravomoci rozhodce, který nález vydal. 3/ K závČr m formulovaným v R 92/2013 se Nejvyšší soud následnČ p ihlásil i pro insolvenní pomČry v rozsudku ze dne 31. b ezna 2014, sen. zn. 29 ICdo 2/2011 (který je-stejnČ jako ostatní rozhodnutí Nejvyššího soudu v tomto usnesení zmínČná -dostupný na webových stránkách Nejvyššího soudu) a v usnesení ze dne 29. dubna 2014, sen. zn. 29 ICdo 18/2014. Z uvedeného vyplývá, že závČr odvolacího soudu, podle nČhož v p ípadČ, kdy dlužník nevyužije svého práva domoci se zrušení rozhodího nálezu cestou žalobou podle § 32 zákona o rozhodím ízení, nelze posuzovat platnost rozhodí doložky (a potažmo pravomoc rozhodce vydat rozhodí nález) v incidenním sporu, je v rozporu se souasnou judikaturou Nejvyššího soudu. Nadto nelze p ehlédnout, že napadené rozhodnutí neobstojí ani v rovinČ úvah o vykonatelné pohledávce (d vodech jejího pop ení). 36 ICm 2130/2010 29 ICdo 28/2012

V rozsudku ze dne 26. února 2014, sen. zn. 29 ICdo 4/2012, uve ejnČném pod íslem 59/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, Nejvyšší soud vysvČtlil, že u p ihlášené vykonatelné smČnené pohledávky p iznané pravomocným rozhodnutím p íslušného orgánu lze uplatnit jako d vod pop ení její pravosti nebo výše i kauzální námitky, nebyly-li uplatnČny dlužníkem v ízení, které p edcházelo vydání tohoto rozhodnutí. Z pohledu ustanovení § 199 odst. 2 insolvenního zákona v takovém p ípadČ nejde o (nep ípustné) jiné právní posouzení vČci. ZávČr odvolacího soudu, podle nČhož je námitka žalovaného o neplatnosti ujednání o smluvní pokutČ ve smlouvČ o revolvingové p jce nep ípustná, uinČný za situace, kdy rozhodím nálezem byl p iznán nárok ze zajiš ovací smČnky a soud nezjiš oval, zda tuto námitku dlužník uplatnil v rozhodím ízení, je p inejmenším p edasný. Nejvyšší soud proto rozsudek odvolacího soudu, aniž na izoval jednání (§ 243a odst. 1 vČta první o. s. .), podle ustanovení § 243b odst. 2 ásti vČty za st edníkem o. s. . zrušil a vČc podle ustanovení § 243b odst. 3 vČty první o. s. vrátil odvolacímu soudu k dalšímu ízení. Právní názor dovolacího soudu je pro odvolací soud závazný (§ 243d odst. 1 ást vČty první za st edníkem, § 226 odst. 1 o. s. .). V novém rozhodnutí bude znovu rozhodnuto o nákladech ízení, vetnČ ízení dovolacího. Toto usnesení se považuje za doruené okamžikem zve ejnČní v insolvenním rejst íku; úastník m incidenního sporu se však doruuje i zvláštním zp sobem. Proti tomuto rozhodnutí není p ípustný opravný prost edek.

V BrnČ dne 30. zá í 2014

Mgr. Milan P o l á š e k, v. r. p edseda senátu

Za správnost vyhotovení: Ingid Rafajová, DiS.