KSOS 34 INS 20473/2017-A-39
Č.j. KSOS 34 INS 20473/2017-A-39

USNESENÍ Krajský soud v Ostravě rozhodl soudcem Mgr. Ing. Ladislavem Olšarem v insolvenční věci dlužníka: S-O-D Facility s.r.o., IČO 28639880, se sídlem Podlesní 1827, 735 41 Petřvald, zastoupeného advokátem Mgr. Marcelem Zachvejou, Ph.D., LL.M, sídlem 28. října 108, 702 00 Ostrava o insolvenčním návrhu navrhovatele: TOMASY s.r.o., IČO 24285731, se sídlem Rymaně 1344, 252 10 Mníšek pod Brdy, zastoupeného advokátem JUDr. Jiřím Tvrdkem, sídlem Semická 3292/6, 143 00 Praha 4, o návrhu dlužníka na vydání předběžného opatření takto: Návrh dlužníka na vydání předběžného opatření, že navrhovatel je povinna složit do úschovy soudu částku ve výši 500 000,-Kč s e z a m í t á . Odůvodnění: Insolvenčním návrhem navrhovatele ze dne 08.11.2017 bylo ve věci dlužníka zahájeno insolvenční řízení. Usnesením č.j.-A-17 ze dne 15.11.2017 rozhodl Krajský soud v Ostravě jako soud insolvenční (dále také jen soud ) takto: I. Insolvenční návrh věřitele s e o d m í t á. II. Insolvenční navrhovatel je povinen zaplatit dlužníkovi náklady řízení ve výši, která bude stanovena v samostatném usnesení. III. Navrhovateli: TOMASY s.r.o., IČ: 24285731, se sídlem Rymaně 1344, 252 10 Mníšek pod Brdy, se ukládá povinnost, aby do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení zaplatil České republice-Krajskému soudu v Ostravě soudní poplatek za podání insolvenčního návrhu ve výši 2.000,-Kč, a to v kolcích na připojeném tiskopise nebo na účet soudu č. 3703-4123761/0710, VS 4802047317, KS 1148. IV. Složená záloha na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000,-Kč bude vrácena zpět navrhovateli. Usnesením Vrchního soudu v Olomouci č.j. 4 VSOL 60/2018-A-36 ze dne 29.1.2018, 4 VSOL 61/201-A-36 ze dne 29.1.2018 rozhodl o odvolání navrhovatele proti výroku II. usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 15. 11. 2017, č. j.-A-14 a o odvolání navrhovatelky proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 5. 12. 2017, č. j.-A-19 takto: I. Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 15. 11. 2017, č. j.-A-14 se ve výroku II. potvrzuje. II. Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 5. 12. 2017, č. j.-A-19 se potvrzuje. III. Insolvenční navrhovatelka je povinna zaplatit dlužnici náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 1 270,50 Kč ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám advokáta dlužnice. Výrok I. usnesení č.j.-A-14 ze dne 15.11.2017, o odmítnutí insolvenčního návrhu soud odůvodnil tím, že navrhovatel nesplnil své povinnosti dle ustanovení § 105 odst. 1 z. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), v isir.justi ce.cz platném znění (dále jen IZ ), tím, že ve svém insolvenčnímu návrhu nedoložil svou tvrzenou pohledávku uznáním dlužníka s ověřeným podpisem nebo vykonatelným rozhodnutím nebo notářským zápisem se svolením k vykonatelnosti nebo exekutorským zápisem se svolením k vykonatelnosti nebo potvrzením auditora podle zvláštního zákona, soudního znalce nebo daňového poradce, že navrhovatel o pohledávce účtuje, a dále že k insolvenčnímu návrhu nepřipojil rovněž přihlášku své splatné pohledávky. S ohledem na tyto skutečnosti soud dospěl k závěru, že navrhovatel neosvědčil v insolvenčním návrhu všechny skutečnosti, ze kterých vyplývá její oprávnění podat návrh, když nedoložil existenci své pohledávky vůči dlužníkovi, a že se jedná o nedostatek, pro který nelze pokračovat v řízení, pročež soud postupoval dle ustanovení § 128 odst. 1 IZ a insolvenční návrh navrhovatele odmítl. Návrhem dlužníka na vydání předběžného opatření ze dne 15.12.2017 (událost spisu A23) navrhl dlužník vydání předběžného opatření dle ust. § 147 odst. 6 IZ, že insolvenční navrhovatel je povinen na náhradu škody a jiné újmy způsobené insolvenčnímu dlužníkovi podáním insolvenčního návrhu složit na účet soudu částku 500 000,-Kč. Návrh dlužníka na vydání předběžného opatření dlužník odůvodnil tím (pro přesnost odůvodnění soud cituje důvody uváděné dlužníkem v návrhu na vydání předběžného opatření ze dne 15.12.2017, v odůvodnění bodech I.-VI.), že: I. 1.1. Dne 8.11.2017 bylo na základě návrhu věřitele (z téhož dne) vůči dlužníkovi zahájeno insolvenční řízení (u nadepsaného soudu vedeno pod sp. zn.). důkaz:-vyhláška Krajského soudu v Ostravě ze dne 8.11.2017, sp. zn.(již založena ve spisu) 1.2. Vzhledem ke skutečnosti, že věřitel řádně (dle § 105 odst. 1 insolvenčního zákona) nedoložil svou (tvrzenou) pohledávku za dlužníkem, byl jeho insolvenční návrh usnesením nadepsaného soudu ze dne 15.11.2017, č. j. -A-14 odmítnut (co do výroku o odmítnutí insolvenčního návrhu nabylo toto usnesení právní moci dne 13.12.2017). důkaz:-usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 15.11.2017, č. j.-A-14 (již založeno ve spisu) II. 2.1. Dlužník je v této souvislosti přesvědčen, že zahájením zmíněného insolvenčního řízení (a to vinou věřitele ve smyslu § 147 odst. 7 insolvenčního zákona) mu vznikla (a bohužel i bude dále vznikat) jak významná nemajetková újma, tak škoda, což bude rozebráno níže.

III. 3.1. Dlužník úvodem konstatuje, že je právnickou osobou dlouhodobě podnikající v oboru stavebnictví, tedy v oboru, který je mimořádně senzitivní na účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení (a pro který je bohužel zneužívání insolvenčních návrhů příznačné). důkaz:-výpis z obchodního rejstříku dlužníka 3.2. Pro efektivní výkon podnikatelské činnosti dlužníka je přitom zcela nezbytné uchovávat si dobré renomé, zejména pak ve vztahu k otázkám jeho solventnosti a ekonomické kondice obecně. Uvedené se totiž velmi výrazně projevuje již při každodenním (rutinním) chodu dlužníka-dlužník pravidelně odebírá mj. větší objemy stavebního a jiného materiálu, přičemž již samotné zahájení insolvenčního řízení pro něj v praxi znamená, že mu zpravidla není umožněn odběr zboží bez jeho okamžité úhrady (tj. u dodavatelů dlužníka není v takovém případě možné odebírat tzv. na fakturu ). 3.3. Lze rovněž podotknout, že drtivá většina obchodních partnerů dlužníka využívá účetní systémy, které automaticky zpracovávají data z insolvenčního rejstříku-což ve svém důsledku ještě zintenzivnilo dotazy

Shodu s prvopisem potvrzuje Tereza Zarówna. obchodních partnerů směřující k ekonomické situaci dlužníka-již sama tato skutečnost poznamenala dlouhodobě budované renomé dlužníka. 3.4. Uvedené je pak ještě umocněno ve vztazích dlužníka s jeho subdodavateli. 3.4.1. Dlužník v této souvislosti podotýká, že jím využívaná subdodavatelská struktura se u jednotlivých projektů pohybuje v rozmezí 100 až 250 subdodavatelů. 3.4.2. Vzhledem k dlouhodobému nedostatku kvalifikované pracovní síly na trhu a časovým a personálním kapacitám jednotlivých subdodavatelů pak tito samozřejmě důkladně zvažují, na kterém projektu (a s jakým objednatelem) budou participovat-je přitom zřejmé, že zahájené insolvenční řízení je bohužel od obchodní spolupráce s dlužníkem odrazuje, popřípadě (k tíži dlužníka) mění podmínky, za kterých jsou ochotni s dlužníkem stavební práce realizovat (zejména co do ceny a lhůty splatnosti). 3.5. Negativně se již pouhé zahájení insolvenčního řízení projevuje také ve vztahu dlužníka s bankami-je naprostým standardem, že je u větších projektů investorem žádána bankovní záruka (a to jak za řádné provedení díla, tak coby alternativa k pozastávkám), resp. že jsou větší projekty také na straně zhotovitele (dlužníka) průběžně financovány prostřednictvím bankovního úvěru. Mezi povinnosti dlužníka v souvislosti se zahájením insolvenčního řízení plynoucí ze smluvních vztahů s bankami náleží mj. závazek banku o takovémto řízení bezodkladně informovat (přičemž pravidelně je tato okolnost na straně banky spojena s možností zesplatnit úvěr či zpřísnit podmínky poskytovaného úvěru). 3.6. Problematická je při běžícím insolvenčním řízení též účast dlužníka v zadávacím řízení (ve smyslu zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů). 3.7. Stigmatizace dlužníka insolvencí se konečně projevuje v tom, že je obligatorně zapsán do seznamu dlužníků. 3.7.1. Nelze pak odhlédnout od skutečnosti, že i když bylo o insolvenčním návrhu věřitele rozhodnuto dle § 142 insolvenčního zákona, je možné (dle § 425 odst. 1 insolvenčního zákona) o vyškrtnutí ze seznamu dlužníků požádat nejdříve po uplynutí tří měsíců od právní moci usnesení soudu o odmítnutí insolvenčního návrhu (tedy nejdříve v březnu 2018). 3.7.2. I přesto však zůstane údaj o insolvenčním řízení nadále zachován v úplném výpisu dlužníka z obchodního rejstříku-a to k újmě jeho dobrého jména.1 3.8. Dlužník konečně poukazuje na rozhodovací praxi Nejvyššího soudu, ze které se podává (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18.3.2008, sp. zn. 30 Cdo 1385/2006), že: Dobrá pověst právnické osoby, podobně jako název právnické osoby, patří k několika osobním právům, které jsou právnickým osobám zákonem přiznávány. V souladu s obecně uznávanou presumpcí poctivosti jednání subjektů práva se rovněž předpokládá, že právnická osoba má dobrou pověst do té doby, dokud není proveden úspěšně důkaz opaku. To znamená, že podle tohoto východiska se hodnotí i neoprávněnost zásahu do dobré pověsti právnické osoby. Dobrá pověst právnické osoby vzniká okamžikem vzniku právnické osoby a trvá po celou dobu její existence. 3.9. Dlužník je v naznačeném kontextu přesvědčen, že pouze nařízením navrhovaného předběžného opatření je možno dosáhnout efektivní ochrany jeho oprávněných zájmů na zachování jeho dobrého jména, neboť věřitel ve svých přípisem opakovaně uvádí, že insolvenční návrh podá znovu (viz odvolání věřitele ze dne 30.11.2017 směřující proti výroku II. usnesení nadepsaného soudu ze dne 15.11.2017, č. j.-A-14, přípis věřitele ze dne 5.12.2017). 1 Uvedeného si všímá též odborná literatura k tématu. Viz FRONC CHALUPECKÁ, K., CZUDEK, D. Odpovědnost v insolvenčním právu. 1. vydání. Brno: Masarykova univerzita, Právnická fakulta, 2013, s. 56. důkaz:-odvolání věřitele proti výroku II. usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 15.11.2017, č. j. KSOS 34 INS 20473/2017-A-14 (již založeno ve spisu) -přípis věřitele ze dne 5.12.2017 (podáno k insolvenčnímu řízení vedenému proti dlužníkovi Krajským soudem v Ostravě pod sp. zn.; již založeno ve spisu)

Shodu s prvopisem potvrzuje Tereza Zarówna.

IV. 4.1. Dlužník je tedy přesvědčen, že: 4.1.1. věřitel vůči němu podat účelový insolvenční návrh, 4.1.2. vinou věřitele byl jeho insolvenční návrh soudem odmítnut, 4.1.3. již samotným zahájením insolvenčního řízení bylo neoprávněně zasaženo do dobré pověsti dlužníka (ve smyslu § 135 odst. 2 občanského zákoníku), 4.1.4. vzhledem ke shora popsaným důsledkům má dlužník legitimní zájem na poskytnutí efektivní ochrany prostřednictvím uložení navrhovaného předběžného opatření, 4.1.5. pro sanaci reputační újmy dle přesvědčení dlužníka nepostačuje omluva-dlužník je přesvědčen, že mu vůči věřiteli vznikl nárok na zaplacení přiměřeného zadostiučinění v penězích, kdy výši tohoto nároku určuje (a to vůči věřiteli velmi vstřícně, neboť si dlužník své pověsti přirozeně cení násobně více) na částku 200.000,-Kč coby ekvivalent svého základního kapitálu. důkaz:-výpis z obchodního rejstříku dlužníka V. 5.1. Dlužník dále uvádí, že je v současné době (mj.) zhotovitelem projektu Bytový dům Holečkova , který provádí dle smlouvy o dílo č. 730016005 ze dne 5.3.2017 uzavřené mezi ním a společností S-O-D Holding s.r.o., IČ: 26830272. důkaz:-smlouva o dílo č. 730016005 ze dne 5.3.2017 5.2. Vzhledem ke shora popsaným důsledkům insolvenčního návrhu věřitele a na jeho základě zahájeného insolvenčního řízení je pro dlužníka mimořádně obtížné zajistit pro část svého díla vhodné subdodavatele tak, aby bylo dílo včas provedeno. 5.2.1. Konkrétně pak u projektu Bytový dům Holečkova dle předložené smlouvy o dílo probíhá aktuálně 25 výběrových řízení, jejichž předmětem je zajištění prací a materiálu v hodnotě dosahující 35 mil. Kč. V rámci těchto řízení bylo osloveno více než 100 subdodavatelů, kdy na poptávku reagovala necelá 1/5 z nich, přičemž společným rysem reakcí a nabídek potenciálních subdodavatelů byl jednoznačný požadavek na ukončení insolvenčního řízení (coby podmínky pro uzavření příslušné subdodavatelské smlouvy o dílo). 5.3. Předkládaná smlouva o dílo přitom ve svém čl. XIV. kopíruje sankční mechanismus, kterému podléhá společnost S-O-D Holding s.r.o. coby generální zhotovitel. 5.3.1. Ze smlouvy o dílo se přitom podává, že penalizováno je nejen nedodržení konečného termínu provedení díla, ale též nedodržení-pro investora podstatných-dílčích termínů (viz odst. 14.2). důkaz:-smlouva o dílo č. 730016005 ze dne 5.3.2017 5.3.2. Jelikož sám dlužník provádí své dílo v převažujícím rozsahu prostřednictvím dílčích subdodavatelů (kterým byl na dřívějších projektech dlužníka také samotný věřitel), kdy jejich včasnému zajištění a tedy i včasnému provedení díla brání současné-věřitelem bohužel uměle vyvolané-insolvenční řízení. 5.3.3. Dlužníkovi tak vzniká a bude vznikat škoda spočívající v povinnosti uhradit smluvní pokuty za prodlení s prováděním díla, kdy již jen na základě předkládané smlouvy o dílo (kdy dlužník participuje hned na několika dalších obdobných projektech, viz dále) činí tyto škody: -při sazbě smluvní pokuty za jeden den prodlení 50.000,-Kč (viz odst. 14.2 smlouvy o dílo), -kdy prodlení ke dni podání tohoto návrhu (tj. 15.12.2017) činí 15 dnů, -průběžná výše smluvní pokuty tudíž činí 750.000,-Kč. důkaz:-smlouva o dílo č. 730016005 ze dne 5.3.2017 5.4. Pro úplnost dlužník dodává, že ke dnešními dni participuje (kromě výše popsaného projektu Bytový dům Holečkova ) na následujících projektech, u kterých hrozí shodná rizika (ve vztahu k prodlení s prováděním díla):

Shodu s prvopisem potvrzuje Tereza Zarówna.

5.4.1. Výstavba rodinného domu Beroun, kde rozpočtové náklady dosahují cca 30 mil. Kč, 5.4.2. Výstavba bytového domu Musílkova (I. + II. etapa), kde rozpočtové náklady dosahují cca 270 mil. Kč, 5.4.3. Výstavba bytových domů Přezletice, kde rozpočtové náklady dosahují cca 65 mil. Kč, 5.4.4. Rekonstrukce komerčního objektu Stodolní ulice (Ostrava), kde rozpočtové náklady dosahují cca 19 mil. Kč. VI. 6.1. Jak bylo podrobněji popsáno shora, (i) zahájením insolvenčního řízení, (ii) trváním zápisu dlužníka v seznamu dlužníků, (iii) nemožností výmazu informace o insolvenčním řízení z obsahu obchodního (čili každému přístupného) rejstříku, (iv) věřitelem opakovaně avizovaným záměrem podat nový insolvenční návrh a (v) prodlením (již nastalým i reálně hrozícím) s prováděním díla dle předložené smlouvy o dílo jsou dle přesvědčení dlužníka dány důvody pro zatímní úpravu poměry dlužníka a věřitele prostřednictvím předběžného opatření dle § 147 odst. 6 insolvenčního zákona-tedy uložením povinnosti věřiteli složit do úschovy soudu částku, která může pokrýt alespoň část dlužníkovi vzniklé (i reálně hrozící) újmy a škody-navrhovaná částka představuje součet nároku na náhradu nemajetkové újmy (200.000,-Kč) a poměrné části nároku na náhradu škody (300.000,-Kč). 6.2. Dlužník se nařízení tohoto předběžného opatření domáhá též proto, že má obavu o budoucí dobytnost svých nároků vůči věřiteli (podle dostupných účetních závěrek věřitel patrně není vlastníkem žádného nemovitého majetku-jeho ostatní aktiva tudíž bez nařízení navrhovaného předběžného opatření dlužníkovi nedávají přílišnou šanci na případné uspokojení jeho nároků). Dle ust. § 147 odst. 1), 2) IZ má insolvenční dlužník v případě, že byl insolvenční návrh soudem zamítnut, vůči insolvenčnímu navrhovateli právo na náhradu škody nebo jiné újmy. Dle ust. § 147 odst. 6 věty prvé a třetí IZ: Je-li zřejmé, že určité osobě vznikla zahájením insolvenčního řízení a opatřeními přijatými v jeho průběhu vinou insolvenčního navrhovatele škoda nebo jiná újma, může insolvenční soud nařídit předběžné opatření, kterým povinné osobě uloží, aby na náhradu této škody nebo jiné újmy složila do úschovy u soudu přiměřenou částku. Nařízení předběžného opatření nebrání, že celkovou výši škody nebo jiné újmy dosud nelze vyčíslit. Soud posoudil návrh dlužníka na vydání předběžného opatření ve vztahu k zákonným podmínkám stanoveným v ust. § 147 odst. 1) a 6) IZ dále k důvodům sděleným dlužníkem v odůvodnění návrhu na vydání předběžného opatření. Návrh na vydání předběžného opatření ze dne 15.12.2017 dlužník nedoplnil dále žádnými jinými nežli v návrhu označenými písemnými důkazy. Dlužník současně v okamžiku podání návrhu na vydání předběžného opatření případně v časovém období do vydání tohoto usnesení nedoložil možný stav podání žaloby na určení nemajetkové újmy nebo vzniklé škody u příslušeného soudu prvního stupně dlužníkem; soud však podotýká, že tato skutečnost není podmínkou pro rozhodování insolvenčního soudu o návrhu na vydání předběžného opatření dle ust. § 147 IZ či důvodem pro jeho rozhodnutí. Zákonnou nutně naplněnou podmínkou pro vydání předmětného předběžného opatření však je existence prokazatelného ekonomického stavu na straně dlužníka (tedy osoby vůči které směřoval insolvenční návrh, jenž byl následně zamítnut event. odmítnut či řízení o insolvenčním návrhu bylo zastaveno) vzniku škody-plynoucí z podmínky Je-li zřejmé, že určité osobě vznikla zahájením insolvenčního řízení a opatřeními přijatými v jeho průběhu vinou insolvenčního navrhovatele škoda nebo jiná újma , jež je nejen tvrzena, nýbrž i finančně doložena. Samotné tvrzení, že tato škoda na straně dlužníka zřejmě vznikla, nemůže soudu postačit k vydání předběžného opatření na složení přiměřené peněžité částky do úschovy soudu jako zálohy na náhradu vzniklé škody. Je na straně navrhovatele předběžného opatření, aby všemi důkazními prostředky určil a doložil vznik škody v jisté finanční výši (možně i v jistém a určitém finančním rozpětí) tak, aby soud vzhledem k takto doložené výši určil přiměřenou peněžitou částku, kterou by zavázal insolvenčního

Shodu s prvopisem potvrzuje Tereza Zarówna. navrhovatele (škůdce) složit do úschovy soudu pro další potřebu možně zahájených řízení o náhradu škody vyvolaných dlužníkem jako poškozeným vůči insolvenčnímu navrhovateli jako škůdci. Podle ust. § 147 odst. 6 věty předposlední nařízení předběžného opatření nebrání, že celkovou výši škody nebo jiné újmy dosud nelze vyčíslit, to však neznamená, že povinností dlužníka není vzniklou škodu nebo jinou újmu doloženými důkazy k návrhu vůbec určit a kvantifikovat. Soud ve svém závěru vyšel dále ze zjištěných a prokázaných skutečností: 1. Insolvenční řízení bylo zahájeno podáním insolvenčního návrhu dne 8.11.2017 a bylo (nepravomocně) ukončeno vydáním rozhodnutí insolvenčního soudu dne 15.11.2017 o odmítnutí insolvenčního návrhu dle § 128 IZ z důvodů vad insolvenčního návrhu. Z důvodů uvedených v rozhodnutí je patrno, že soud mj. zdůraznil vůči insolvenčnímu navrhovateli skutečnost, že insolvenční řízení nemůže nahrazovat sporné nalézací řízení ve věci možného vymáhání pohledávek. Soud se s ohledem na charakter a důvod rozhodnutí nezabýval vůbec insolvenčním navrhovatelem dokládanou údajnou pohledávkou za dlužníkem. Z rozhodnutí soudu o odmítnutí insolvenčního návrhu (zveřejněného spolu s ostatními událostmi v insolvenčním rejstříku) jsou pro okruh dotčených i třetích osob zcela zřejmé důvody vedoucí soud k neprodlenému vydání rozhodnutí o odmítnutí insolvenčního návrhu. Nejisté období setrvání dlužníka v insolvenčním rejstříku, spočívající v možné existující nejistotě třetích osob z okruhu obchodních partnerů dlužníka znalosti ekonomického stavu podniku dlužníka tak trvalo 7 dnů. Rozhodnutí soudu o odmítnutí insolvenčního návrhu pak bylo potvrzeno odvolacím Vrchním soudem v Olomouci usnesením ze dne 29.1.2018 (viz odůvodnění výše). Oba rozhodující soudy současně přiznaly dlužníkovi plné právo na náhradu nákladů řízení dne 5.12.2017 a 29.1.2018.

2. Dlužník v návrhu na vydání předběžného opatření v bodu III. odůvodnění uvedl důvody jemu svědčící o vzniku majetkové újmy resp. vzniku škody. Dlužník opakovaně uvedl, že je podnikatelem v oboru podnikání stavebnictví, účastní se tendrů na získávání veřejných zakázek, vstupuje do dodavatelsko-odběratelských vztahů, jedná o financování stavebních projektů s bankami, provádí stavební práce širokého a objemného rozsahu, a to při využití subdodavatelské struktury v četnosti 100-250 subdodavatelů. Soud důvody uvedené v bodu III. odůvodnění návrhu na vydání předběžného opatření posoudil jako neurčité, kdy dlužník vzniklou eventuelně vznikající přímou a kvantifikovanou škodu dále určitým způsobem v návrhu nedoložil. Dlužník dle soudu současně nedoložil ani možné změny v přístupu ze strany obchodních partnerů a dalších osob při podnikání v oboru podnikání dlužníka, jež by přinesly dlužníkovi nové nepředpokládané výdaje (či vznik škody) spojené s podnikáním příčinně vzniklé z důvodu setrvávání dlužníka v insolvenčním řízení resp. z důvodu poškození dobré pověsti dlužníka.

3. Dlužník dále v návrhu na vydání předběžného opatření bodu V. odůvodnění uvedl další důvody jemu svědčící o vzniku majetkové újmy resp. vzniku škody. Dlužník konkrétně uvedl, že v současné době je mj. zhotovitelem projektu Bytový dům Holečkova , který provádí dle smlouvy o dílo ze dne 5.3.2017 uzavřené mezi ním a objednatelem S-O-D Holding s.r.o. Zahájení insolvenčního řízení pak dlužníkovi přineslo potíže při získávání-pro zhotovení díla nutných, subdodavatelů. Dlužník oslovil 100 subdodavatelů, kdy na poptávku reagovala necelá 1/5 z nich, a to z jimi uváděných důvodů existence probíhajícího insolvenčního řízení. Tím, že dlužník nemůže z těchto objektivních důvodů plnit podmínky smlouvy o dílo uzavřené dne 5.3.2017, pak dlužníkovi vzniká a vznikne škoda či jiná majetková újma při uplatnění

Shodu s prvopisem potvrzuje Tereza Zarówna.

sankcí objednatelem v okamžiku vzniku prodlení s plněním smlouvy ze strany dlužníka jako zhotovitele. Dlužník dále uvedl rozsah dalších jim prováděných stavebních prací na jiných projektech, bez dalšího doplnění stavu projektů a dalších souvisejících okolností. Dlužník rovněž uvedl, že má obavu o budoucí dobytnost svých nároků vůči navrhovateli, jež dle dostupných informací není vlastníkem nemovitého majetku či jiných dobytných aktiv sloužících k možnému uspokojení dlužníka k přiznanému nároku vzniku škody či jiné újmy na straně dlužníka.

Soud dlužníkem uváděné další důvody v bodu V. odůvodnění návrhu na vydání předběžného opatření posoudil shodně jako neurčité, kdy dlužník vzniklou eventuelně vznikající příčinnou a kvantifikovanou škodu dále určitým způsobem v návrhu nedoložil. Dlužník uvedl důvody vzniklé v příčinné souvislosti s probíhajícím insolvenčním řízení dlužníka jako i nemožnost zajistit dostatečný okruh subdodavatelských subjektů participujících na společném projektu-zhotovení díla dle smlouvy o dílo uzavřené dne 5.3.2017 či na jiných označených projektech. Tuto skutečnost soud posoudil jako nedoloženou určitými důkazy svědčícími o důvodech a následných prokazatelných krocích osob subdodavatelů příkladně nespolupracovat s dlužníkem, ukončit spolupráci s dlužníkem, neumožnit financovat projekt díla či zatížit financování projektu dodatečnými náklady. Soud k tomu podotýká, že smlouva o dílo byla uzavřena dne 5.3.2017, tj. více než 8 měsíců před podáním insolvenčního návrhu, s termínem zahájení prací dne 15.3.2017. Z daného faktu dle soudu plyne, že dlužník pro zajištění okruhu subdodavatelů potřebných ke zhotovení díla byl toto schopen zajistit resp. zajišťovat výrazně dříve, než-li bylo zahájeno dne 8.11.2017 insolvenční řízení. Soud má rovněž za to, že získání řádných subdodavatelů pro stavební zakázky v oboru stavebnictví přináší potenciální rizika neúspěšnosti spočívající v nižším zájmu osob z okruhu možných subdodavatelů a nemusí souviset se zahájením insolvenčního řízení; však soud opakovaně uvádí, že dlužník dané důvody jsoucí u subdodavatelů v neochotě spolupráce s dlužníkem z důvodu probíhajícího insolvenčního řízení nikterak neprokázal. K nařízení předběžné opatření také z důvodu, že dlužník má obavu o budoucí dobytnost svých nároků vůči navrhovateli, soud v tomto insolvenčním řízení nepřistoupí; v tomto by soud odkázal dlužníka k procesním prostředkům uplatněným v nalézacím řízení ve věci sporu mezi dlužníkem a navrhovatelem. Dle výše sdělených důvodů soud nedospěl k závěru, že je zřejmé, že dlužníkovi vznikla zahájením insolvenčního řízení a opatřeními přijatými v jeho průběhu vinou insolvenčního navrhovatele škoda nebo jiná újma. Soud proto předmětný návrh dlužníka na vydání předběžného opatření, kterým by rozhodl o vydání předběžného opatření a zavázal insolvenčního navrhovatele ke složení částky 500 000,-Kč na účet soudu jako zálohy na náhradu škody a jiné újmy způsobené dlužníkovi podáním insolvenčního návrhu, zamítl. Poučení: Proti tomuto usnesení je možno podat odvolání do 15-ti dnů od jeho doručení k Vrchnímu soudu v Olomouci prostřednictvím podepsaného soudu, písemně dvojmo.

Ostrava 28.února 2018

Mgr. Ing. Ladislav Olšar v.r. samosoudce

Shodu s prvopisem potvrzuje Tereza Zarówna.