KSOS 34 INS 19608/2014-A87
Jednací č. KSOS 34 INS 19608/2014-A87

USNESENÍ

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Ladislavem Olšarem v insolvenční věci dlužníka: ALTERAGRA s. r. o., IČ 47682710, 793 83, Jindřichov u Krnova 541, zastoupeného Mgr. René Gemmelem, advokátem se sídlem Poštovní 2, 728 95 Ostrav a insolvenčního navrhovatele: MVDr. Rudolf Skandera, Třemešná 420, 793 82, Třemešná u Krnova, zastoupeného JUDr. Ondřejem Vislockým, advokátem se sídlem V Parku 2323/14, 148 00 Praha-Chodov, o insolvenčním návrhu navrhovatele, o návrhu dlužníka na vydání předaběžného opatření

takto:

Návrh dlužníka na vydání předběžného opatření, že insolvenční navrhovatel je povinen na náhradu škody a jiné újmy způsobené insolvenčnímu dlužníkovi podáním insolvenčního návrhu složit na účet soudu částku 1 000 000,-Kč

se zamítá.

Odůvodnění:

Insolvenčním návrhem ze dne 16.7.2014, doručeném soudu dne 17.7.2014, ve znění doplnění ze dne 8.8.2014 domáhal se insolvenční navrhovatel MVDr. Rudolf Skandera, aby Krajský soud v Ostravě (také jen návrh, navrhovatel, soud ) zjistil úpadek dlužníka ALTERAGRA s.r.o. a prohlásil konkurs na majetek dlužníka.

Usnesením soudu č.j.-A-58 ze dne 12.4.2016 soud insolvenční návrh navrhovatele MVDr. Rudolfa Skandery zamítl (výrok I. usnesení) a dlužníkovi přiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok II. usnesení).

Usnesením Vrchního soudu v Olomouci č.j. 1 VSOL 1045/2016-A-81 ze dne 25.1.2017 rozhodl označený soud k odvolání navrhovatele MVDr. Rudolfa Skandery proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 12.4.2016, č.j.-A-58 tak, že usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 12.4.2016, č.j.isir.justi ce.cz

-A58 potvrdil (výrok I. usnesení) a dlužníkovi k rukám jeho advokáta přiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok II. usnesení).

Návrhem dlužníka na vydání předběžného opatření ze dne 12.5.2016 (události spisu A60) navrhl dlužník vydání předběžného opatření dle ust. § 147 odst. 6 IZ, že insolvenční navrhovatel je povinen na náhradu škody a jiné újmy způsobené insolvenčnímu dlužníkovi podáním insolvenčního návrhu složit na účet soudu částku 1 000 000,-Kč.

Návrh dlužníka na vydání předběžného opatření dlužník odůvodnil tím, že insolvenční navrhovatel podal 17.4.2014 u soudu proti insolvenčnímu dlužníkovi insolvenční návrh spojený s návrhem na prohlášení konkursu, který insolvenční soud zamítl usnesením ze dne 12.04.2016. Důvodem k zamítnutí insolvenčního návrhu je skutečnost, že insolvenční navrhovatel v řízení neprokázal, že má vůči insolvenčnímu dlužníkovi splatnou nespornou pohledávku, na níž není plněno.

Dle ust. § 147 odst. 1), 2) IZ má insolvenční dlužník v případě, že byl insolvenční návrh soudem zamítnut, vůči insolvenčnímu navrhovateli právo na náhradu škody nebo jiné újmy. Dle ust. § 147 odst. 6 IZ je-li zřejmé, že určité osobě vznikla zahájením insolvenčního řízení a opatřeními přijatými v jeho průběhu vinou insolvenčního navrhovatele škoda nebo jiná újma, může insolvenční soud nařídit předběžné opatření, kterým povinné osobě uloží, aby na náhradu této škody nebo jiné újmy složila do úschovy u soudu přiměřenou částku. Nařízení předběžného opatření nebrání, že celkovou výši škody nebo jiné újmy dosud nelze vyčíslit.

Insolvenční dlužník v návrhu na vydání předběžného opatření dále uvedl, že kompletuje všechny rozhodné skutečnosti pro podání žaloby na náhradu škody nebo jiné újmy způsobené podáním insolvenčního návrhu a není zatím není schopen své nároky přesně vyčíslit. Je však beze sporu, že insolvenčnímu dlužníkovi újma v důsledku insolvenčního řízení vznikla. Insolvenční dlužník je obchodní korporací zapsanou ve veřejném rejstříku s předmětem podnikání zemědělská výroba, hostinská činnost, silniční motorová doprava, výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1-3 živnostenského zákona. Insolvenční řízení trvalo cca 21 měsíců a značně ztížilo svými účinky podnikatelskou činnost insolvenčního dlužníka a možnost jeho podnikatelského rozvoje. Insolvenční dlužník nebyl schopen získat na rozvoj svého podnikání žádný bankovní úvěr, ač o něj opakovaně žádal. Na insolvenčního dlužníka nazíraly ostatní podnikatelské subjekty i státní orgány se značnou nedůvěrou a jeho obchodní partneři požadovali úhradu zboží a služeb buď předem, nebo v hotovosti, což při uvedeném předmětu podnikání je velmi náročné na zajištění každodenní dostatečné finanční rezervy. Insolvenčním řízením značně utrpěla pověst insolvenčního dlužníka jako finančně zdravé a bonitní obchodní korporace. Obchodní partneři insolvenčního dlužníka a jiné podnikatelské subjekty nabyli v důsledku insolvenčního řízení dojmu, že insolvenční dlužník může být v úpadku v důsledku platební neschopnosti. Celá řada obchodních transakcí v důsledku této skutečnosti nebyla realizována a mnohé další byly realizovány za ztížených podmínek pro insolvenčního dlužníka. Insolvenčnímu dlužníkovi bude trvat řadu let, než bude důvěra stávajících či potencionálních obchodních partnerů v jeho bonitu a solidnost plně obnovena. Ze všech těchto skutečností je dle dlužníka zřejmé, že zaviněním insolvenčního navrhovatele vznikla insolvenčnímu dlužníku škoda i jiná újma na pověsti a dobrém jméně, jakož i nárok na jejich náhradu v penězích. Insolvenční dlužník není schopen škodu nebo jinou újmu precizně vyčíslit, to však nebrání vydání předběžného opatření, když konkrétní částka ke složení do úschovy může vycházet ze soudního uvážení a okolností případu. Dle názoru insolvenčního dlužníka by se měla požadovaná částka pohybovat kolem 1 000 000,--Kč, aby pokryla relevantní část jeho nároků. Insolvenční dlužník podá vůči insolvenčnímu navrhovateli žalobu na náhradu škody a jiné újmy v zákonné šestiměsíční lhůtě ve smyslu ust. § 147 odst. 4 IZ. Dlužník rovněž soudu předložil notářský zápis sp. zn. NZ 41/2016, N 35/2016 sepsaný dne 18.01.2016 notářkou JUDr. Ivanou Kondrovou, z něhož vyplývá, že se insolvenční navrhovatel zbavuje svého majetku tím, že jej vkládá do jím zakládaného svěřeneckého fondu.

Dle ust. § 147 odst. 6 věty prvé a třetí zákona č. 182/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, insolvenčního zákona (také jen IZ ): Je-li zřejmé, že určité osobě vznikla zahájením insolvenčního řízení a opatřeními přijatými v jeho průběhu vinou insolvenčního navrhovatele škoda nebo jiná újma, může insolvenční soud nařídit předběžné opatření, kterým povinné osobě uloží, aby na náhradu této škody nebo jiné újmy složila do úschovy u soudu přiměřenou částku. Nařízení předběžného opatření nebrání, že celkovou výši škody nebo jiné újmy dosud nelze vyčíslit.

Soud posoudil návrh dlužníka na vydání předběžného opatření ve vztahu k zákonným podmínkám stanoveným v ust. § 147 odst. 6 IZ dále k důvodům sděleným dlužníkem v odůvodnění návrhu na vydání předběžného opatření. Návrh na vydání předběžného opatření ze dne 12.5.2016 dlužník nedoplnil dále žádnými písemnými důkazy.

Zákonnou nutně naplěnou podmínkou pro vydání předmětného předběžného opatření je existence prokazatelného ekonomického stavu na straně dlužníka (tedy osoby vůči které směřoval insolvenční návrh, jenž byl následně zamítnut event. odmítnut či řízení o insolvenčním návrhu bylo zastaveno) vzniku škody-plynoucí z podmínky Je-li zřejmé, že určité osobě vznikla zahájením insolvenčního řízení a opatřeními přijatými v jeho průběhu vinou insolvenčního navrhovatele škoda nebo jiná újma , jež je navrhovatelem nejen tvrzena, nýbrž i finančně doložena. Samotné tvrzení, že tato škoda na straně dlužníka zřejmě vznikla, nemůže soudu postačit k vydání předběžného opatření na složení přiměřené peněžité částky do úschovy soudu jako zálohy na náhradu vzniklé škody. Je na straně navrhovatele předběžného opatření, aby všemi důkazními prostředky určil a doložil vznik škody v jisté finanční výši (možně i v jistém a určitém finančním rozpětí) tak, aby soud vzhledem k takto doložené výši určil přiměřenou peněžitou částku, kterou by zavázal insolvenčního navrhovatele (škůdce) složit do úschovy soudu pro další potřebu možně zahájených řízení o náhradu škody vyvolaných dlužníkem jako poškozeným vůči insolvenčnímu navhrovateli jako škůdci.

Dle výše sdělených závěrů soudu dlužník neodůvodnil svůj návrh na vydání předběžného opatření důvodně tak, aby soud k jeho návrhu rozhodl o vydání předběžného opatření a zavázal insolvenčního navrhovatele ke složení částky 1 000 000,-Kč na účet soudu jako zálohy na náhradu škody a jiné újmy způsobené dlužníkovi podáním insolvenčního návrhu; soud proto předmětný návrh dlužníka na vydání předběžného opatření zamítl.

Poučení: Proti tomuto usnesení je možno podat odvolání do 15-ti dnů od jeho doručení k Vrchnímu soudu v Olomouci prostřednictvím podepsaného soudu, písemně dvojmo.

V Ostravě dne 12.04.2017

Za správnost vyhotovení: Mgr. Ing. Ladislav Olšar, v.r. Miroslava Musálková samosoudce