KSOS 33 INS 23520/2014-A-11
Číslo jednací: KSOS 33 INS 23520/2014-A-11

Usnesení

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudcem Mgr. Rostislavem Krhutem v insolvenční věci dlužníků: č. 1: Petr anonymizovano , anonymizovano , Česká 530, 742 42 Šenov u Nového Jičína a č. 2: Alena anonymizovano , anonymizovano , Česká 530, 742 42 Šenov u Nového Jičína, k návrhu navrhovatele-soudního exekutora JUDr. Jiřího Trojanovského, na vydání předběžného opatření,

takto:

Návrh, aby bylo předběžným opatřením povoleno soudnímu exekutorovi JUDr. Jiřímu Trojanovskému, Exekutorský úřad Frýdek-Místek provést dražbu nemovitostí ve společném jmění manželů dlužnice: Aleny anonymizovano , anonymizovano , Česká 530, 742 42 Šenov u Nového Jičína a jejího manžela, dlužníka Petr Jurky, anonymizovano , Česká 530, 742 42 Šenov u Nového Jičína, konkrétně nemovitostí zapsané na listu vlastnictví č. 4632 u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Nový Jičín, pro obec Šenov u Nového Jičína, kat. území Šenov u Nového Jičína, a to:

-bytová jednotka č. 530/8, byt, v budově č.p. 528,529,530, bytový dům, na parcele 1011, 1012, 1013, zapsané na listu vlastnictví 4240 u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Nový Jičín, pro obec Šenov u Nového Jičína, kat. území Šenov u Nového Jičína, s e z a m í t á .

Odůvodnění:

Návrhem na vydání předběžného opatření došlým soudu dne 04.09.2014 navrhovatel navrhl vydání ve výroku specifikovaného předběžného opatření uváděje, že:

1. Proti insolvenčním dlužníkům vede exekuční řízení pod sp.zn. 143 EX 00103/12, přičemž vedením exekuce byl pověřen na základě usnesení Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 09.07.2012, č. j. 54 EXE 518/2012-5. 2. V rámci této exekuce vydal dražební vyhlášku dne 15.08.2014, č. j. 143 EX 00103/12-255, kterou nařídil na den 18.09.2014 dražbu nemovitostí postihující výše uvedený majetek dlužníků.

3. Dne 28.08.2014 byla v insolvenčním rejstříku zveřejněna vyhláška o zahájení insolvenčního řízení, přičemž insolvenční návrh byl podán v průběhu exekučního řízení a zejména až po vydání dražební vyhlášky, bezprostředně před termínem dražby. 4. Navrhovatel považuje tento insolvenční návrh za obstrukční jednání ze strany dlužníků, když zjevně věděli o průběhu exekučního řízení, minimálně od roku 2012 (z jejich příjmů byly prováděny srážky), nečinili žádné kroky, a svůj insolvenční návrh podali až poté, co jim byla doručena dražební vyhláška 5. Dále má navrhovatel za to, že provedení prodeje majetku dlužníků exekutorem povede ke stejnému uspokojení věřitelů jako v rámci zpeněžení nemovitostí v rámci insolvenčního řízení.

Po podání návrhu na vydání předběžné opatření bylo dne 09.09.2014 rozhodnuto o úpadku dlužníků. Z toho vyplývá, že insolvenční soud považoval insolvenční návrh manželů anonymizovano za důvodný a procesně projednatelný, nebyl tedy naplněn předpoklad navrhovatele, že insolvenční návrh má za cíl jen účelově zmařit dražbu v exekuci. Ust. § 82 odst. 2 písm. b) zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon, (dále jen IZ ), umožňující omezit z důvodů hodných zvláštního zřetele účinky zahájení insolvenčního řízení, tedy i připustit provedení exekuce, sleduje jako svůj účel zejména poskytnout ochranu právě takovému oprávněnému, který by byl poškozen podáním nedůvodného insolvenčního návrhu. O takovýto případ se však v projednávané věci nejedná.

Pokud jde o úvahy navrhovatele ad 4 a ad 5, je třeba důsledně odlišit povahu exekuce a povahu insolvenčního řízení. Exekuce je institutem právního řádu, prostřednictvím kterého je vynucováno plnění od dlužníků (v obecném slova smyslu), kteří jsou schopni své závazky plnit, nejsou k tomu však ochotni. Oproti tomu, účelem insolvenčního řízení je řešit stav úpadku dlužníka, tedy stav, kdy dlužník je ochoten plnit své závazky, pro svou ekonomickou situaci však tohoto plnění není schopen. Insolvenční zákon potom stanoví pravidla řešení úpadku, zejména způsob participace věřitelů na tomto procesu, způsob rozdělení získaného výtěžku vycházející z úhelné zásady poměrného uspokojení všech věřitelů a též zákaz individuálního uspokojování věřitelů mimo insolvenční řízení. Z výše uvedeného potom plyne, že v případě úpadku dlužníka nemůže exekuce efektivně pokračovat (tedy slovy zákona být prováděna), přičemž je maximálně žádoucí, aby dlužník v úpadku podal insolvenční návrh co nejdříve tak, aby byl eliminován vznik zbytečně vynaložených nákladů v exekucích. Současně si však každý oprávněný (resp. exekutor při sjednávání podmínek exekuce s oprávněným) musí být vědom toho, že je-li povinný ve stavu úpadku, insolvenční řízení může a má být zahájeno, což povede ke zmaření exekuce.

Soud tak v jednání dlužníků zejména s ohledem na jejich předchozí postup, kdy jde o jejich první insolvenční návrh (nejde o opakovaně podávaný insolvenční návrh a jeho následné zpětvzetí v krátké době), neshledal skutečnost svědčící o tom, že insolvenční návrh byl zjevně podáván jen proto, aby zabránil exekuci. Soud nedospěl k závěru, že jsou zde důvody hodné zvláštního zřetele k nařízení předběžného opatření, neboť záměr dlužníků není blokace exekučního řízení, nýbrž jen řešení své ekonomické situace s eliminací vzniku dalších nákladů v exekuci popř. jiných dalších závazků.

Insolvenční soud nevidí žádný důvod odchýlit se v projednávané věci od takto vymezené hranice mezi exekucí a insolvenčním řízením. Dlužníci jsou v úpadku a s jejich majetkem bude naloženo podle pravidel insolvenčního řízení. Skutečnost, že v rámci exekuce měla proběhnout dražba, důležitým důvodem pro prolomení zákazu provádění exekuce není.

Soud proto návrh na vydání předběžného opatření zamítl.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení k Vrchnímu soudu v Olomouci prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě.

U osob, kterým se toto usnesení doručuje zvlášť, začíná lhůta k podání odvolání běžet dnem zvláštního doručení.

V Ostravě dne 10.09.2014

Za správnost vyhotovení: Mgr. Rostislav Krhut v.r. Monika Komárová samosoudce