KSOS 25 INS 10525/2016-B-357
Jednací číslo: KSOS 25 INS 10525/2016-B-357

Usnesení

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Kulou v insolvenční věci dlužníka: OKD, a. s., se sídlem Stonavská 2179, 735 06 Karviná-Doly, IČO: 26863154, zast.: Mgr. Petr Kuhn, advokát se sídlem BADOKH-Kuhn Dostál advokátní kancelář, s. r. o., 28. října 12, 110 00 Praha 1, za účasti Krajského státního zastupitelství v Ostravě, se sídlem Na Hradbách 21, 729 01 Ostrava 1,

takto:

Soud s c h v a l u j e reorganizační plán dlužníka OKD, a. s., se sídlem Stonavská 2179, 735 06 Karviná-Doly, IČO: 26863154, ve znění ze dne 30.6.2017, jež byl zveřejněn včetně příloh v insolvenčním rejstříku pod č. l. B-310 a B-311.

Odůvodnění:

[1] Usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 9.5.2016 (č. l. A-19) byl zjištěn úpadek dlužníka. Usnesením ze dne 12.8.2016 (č. l. B-181) soud povolil reorganizaci dlužníka. Dne 30.6.2017 předložil dlužník změněný a doplněný reorganizační plán (č. l. B-310 a B-311), dne 14.7.2017 (č. l. B-313) bylo vydáno usnesení o schválení zprávy o reorganizačním plánu a s ohledem na doplnění a změnu reorganizačního plánu byl termín schůze věřitelů, která měla rozhodnout o jeho přijetí či nepřijetí, posunut z 15.6.2017 na 24.8.2017 (č. l. B-317). Předložený reorganizační plán byl založen na kombinaci následujících opatření:

a) prodejem části majetkové podstaty ve smyslu § 341 odst. 1 písm. b) IZ, a to v rozsahu a za podmínek jak je uvedeno v tomto reorganizačním plánu, tj. dojde ke vkladu podstatné části závodu dlužníka do nové dceřiné akciové společnosti OKD Nástupnická, a. s., jejíž akcie budou následně prodány,

b) výplatou části hotovostního zůstatku,

c) získáním peněžních prostředků z neprovozních pohledávek. isir.justi ce.cz

[2] Dlužník předpokládá pokračování provozu celého svého podniku, a to v rámci dceřiné společnosti OKD Nástupnická, a. s. Za účelem výplaty pohledávek nezajištěných věřitelů bude použita část hotovostního zůstatku dlužníka ve výši cca 34,9 mil. Kč a dále dlužník předpokládá vytvoření a použití rezervních finančních prostředků k uspokojení všech zapodstatových pohledávek a vytvoření rezervy na útlum důlní činnosti. [3] Zdroje pro uspokojení věřitelů budou tedy vycházet z výtěžku z prodeje akcií ve výši cca 79,5 mil. Kč, z výtěžku z provozu dlužníka (hotovostní zůstatek ve výši 200 mil. Kč) a dále z rezervy na sporné pohledávky za majetkovou podstatou (ve výši 370 mil. Kč), z výtěžku neprovozních pohledávek a z likvidačního zůstatku, přičemž neprovozními pohledávkami jsou myšleny pohledávky dlužníka ve sporech, v nichž vymáhá pohledávky za bývalými vlastníky dlužníka a členy představenstva a dozorčí rady dlužníka vzniklé v souvislosti s porušením péče řádného hospodáře ze strany těchto osob.

V reorganizačním plánu (bod 2.1 a 2.4) dlužník dále rozdělil své věřitele do následujících skupin:

Supina 1 (Zeppelin CZ, s. r. o. se zajištěnými pohledávkami)-uspokojení ve výši 100 % do 30 dnů od vypořádání transakce (dále jen Skupina 1 ),

Skupina 2 (věřitelé s nezajištěnými pohledávkami z provozní činnosti)- uspokojení v odhadované výši 0,35 % až 100 % z každé zajištěné pohledávky bude uhrazeno do 30 dnů po získání prostředků z jednotlivých zdrojů určených k uspokojení nezajištěných věřitelů Skupiny 2 (resp. připsání příslušných finančních prostředků na bankovní účet Dlužníka)-(dále jen Skupina 2 ),

Skupina 3 (věřitelé s nezajištěnými pohledávkami z provozní činnosti)- uspokojení v odhadované výši 0,35 %-100 % z každé zajištěné pohledávky bude uhrazeno do 30 dnů po získání prostředků z jednotlivých zdrojů určených k uspokojení nezajištěných věřitelů Skupiny 3 (resp. připsání příslušných finančních prostředků na bankovní účet Dlužníka)-(dále jen Skupina 3 ),

Skupina 4 (Compass Group Czech Republic, s. r. o.)-výše uspokojení ve výši 100 % v případě úhrady věrnostního poplatku nebo v odhadované výši 0,35 % až 100 % v případě neuhrazení věrnostního poplatku (dále jen Skupina 4),

Skupina 5-(jediný akcionář) dlužníka, společnost NWR Holdings B. V.)- výše uspokojení jediného akcionáře je v zásadě rovna 0,-Kč (dále jen Skupina 5 ).

[4] V části 3.1.2. dlužník dále seznámil věřitele s průběhem nabídkového procesu. Dlužník přímo oslovil 223 domácích či zahraničních subjektů, kterým zaslal informace o investiční příležitosti a návrh dohody o mlčenlivosti. Zahájení nabídkového procesu dále oznámil prostřednictvím připravených tiskových zpráv, tiskové konference a na svých webových stránkách. Nabídkový proces byl od počátku veden jak v českém, tak v anglickém jazyce. Osoby, které projevily zájem o

více informací za účelem zvážení možností podání indikativní nabídky, dlužník vyzval, aby doručily podepsanou dohodu o mlčenlivosti, na základě níž poté dlužník těmto zájemců zaslal informační memorandum a procesní dopis.

[5] V tomto memorandu byly mj. podrobně popsány podnikatelská činnost dlužníka, provoz jednotlivých závodů, organizační struktura, trh s uhlím, finanční informace týkající se historie a budoucích výhledů hospodaření v dostatečném rozsahu pro přípravu indikativních nabídek. V procesním dopisu byly uvedeny informace o struktuře nabídkového procesu a náležitostech indikativních nabídek.

[6] Lhůta k podání indikativních nabídek uplynula 15.12.2016, dlužníku byly doručeny tři tyto nabídky a dlužník je vyhodnotil tak, že všichni tito zájemci postoupili do druhé fáze nabídkového procesu, která byla zahájena 9.1.2017. V rámci hloubkové kontroly zpřístupnil dlužník zájemcům přes 3 000 dokumentů týkajících se jeho právních, majetkových, finančních, personálních a provozních oblastí. Dlužník odpovídal průběžně na dotazy a zájemci mohli rovněž navštívit provoz dlužníka. V průběhu této druhé fáze se přihlásili další dva zájemci s indikativními nabídkami, a to dne 3.2.2017 a 28.2.2017.

[7] Lhůta k podání závazných nabídek uplynula dne 1.3.2017 ve 14:00 hod. Byly podány dvě závazné nabídky. Ze Zprávy o reorganizačním plánu (bod 4.2) je zřejmé, že první nabídka činila 50 mil. Kč za část závodu dlužníka sestávající z několika důlních závodů. Druhá nabídka od společnosti Alcentra limited (dále jen Alcentra) a Ben Oldman Special Situations Fund, L.P. (dále jen Noví investoři) činila 540 mil. Kč na koupi akcií dceřiné společnosti dlužníka OKD Nástupnická, a. s. Otevírání závazných nabídek byl mj. účasten insolvenční správce, který na řádný postup dohlížel. Na jednání věřitelského výboru dne 2.3.2017 dlužník přítomné informoval o podání závazných nabídek.

[8] Dlužník provedl velmi pečlivé vyhodnocení závazných nabídek a dospěl k závěru, že ani jedna z nich neobsahovala skutečnosti, na základě nichž by bez dalšího bylo možno důvodně předpokládat, že dlužník bude schopen sestavit reorganizační plán, který bude věřiteli přijat, insolvenčním soudem schválen a že reorganizace bude uskutečnitelná.

[9] Důvody odmítnutí nabídky spol. Alcentra pak dlužník opět konkretizoval ve Zprávě o reorganizačním plánu (odst. 4.2.), kde uvedl, že tato nabídka nesplňovala formální podmínky nabídkového procesu, neboť neobsahovala uspokojivý důkaz nebo prohlášení, že zájemce bude připraven a má zájem na své náklady provést útlum důlních závodů dlužníka včetně informací o způsobu financování nebo prohlášení o dostatečném množství finančních prostředků k financování útlumu důlních závodů. Dále chyběl popis současných obchodních aktivit, identity a důkazu o vlastnictví zájemce, včetně identity ultimátní mateřské společnosti, akcionářů a beneficientů a identity a vlastnictví společností, které nabídky podali, jsou-li odlišné. Nabídka nezakládala důvody domnívat se, že se jedná o věrohodný zájem o nabytí obchodního závodu dlužníka ze strany zájemce.

[10] V důsledku neuspokojivých výsledků nabídkového procesu se dlužník připravoval na veškeré možné scénáře dalšího vývoje, včetně přeměny reorganizace v konkurs. V této souvislosti dlužník rovněž informoval společnost Prisko, a. s. (dále jen

Prisko ), jakožto úvěrového věřitele na základě čl. 7 sjednané úvěrové smlouvy, o dalším možném vývoji insolvenčního řízení a následně požádal Prisko o zvážení možnosti podat nabídku na odkup majetkové podstaty. Dlužník, aby předešel konkursu, předběžně se společností Prisko vyjednával možné obchodní parametry a právní podmínky nabídky. Jednání vedl o možné struktuře obchodu založené na vkladu obchodního závodu dlužníka do dceřiné společnosti dlužníka a prodeji jejích akcií společnosti Prisko, a to také v závislosti na nabytí účinnosti reorganizačního plánu. Současně dlužník průběžně jednal se zájemci, kteří podali závaznou nabídku, avšak tato jednání nevedla k vylepšení nabídek, případně k odstranění jejich podmíněnosti či jiných nedostatků tak, aby bylo možno úspěšně provést reorganizaci. Dlužníku se podařilo předběžně sjednat podmínky nabídky se společností Prisko, které mohly zajistit úspěšné provedení reorganizace.

[11] Dne 5.4.2016 Vláda České republiky přijala usnesení, na základě něhož může Prisko předložit dlužníku závazný návrh na uzavření smlouvy o převodu akcií dceřiné společnosti dlužníka, do níž bude vložena podstatná část závodu dlužníka a aby takovou smlouvu uzavřela.

[12] Dne 6.4.2016 uzavřel dlužník se společností Prisko smlouvu o prodeji akcií dceřiné společnosti dlužníka, do níž má být (mj. po nabytí účinnosti reorganizačního plánu) vložena podstatná část závodu. Dlužník v této souvislosti rovněž uzavřel smlouvu o budoucí spolupráci mezi dlužníkem a dceřinou společností. Ve stejný den insolvenční správce schválil smluvní dokumentaci v působnosti valné hromady dlužníka a dlužník o výše uvedených skutečnostech informoval věřitelský výbor a schůzi věřitelů.

[13] Přestože zorganizovaný nabídkový proces, který svými podmínkami, provedením a rozsahem poskytovaných informací dosahoval nejvyšších standardů pro obdobné nabídkové procesy v ČR, nepodařilo se dlužníku, zejména s ohledem na výši potřebných nákladů na útlum těžby, zajistit investora pro udržení provozu jeho závodu a hrozilo, že dlužník bude nucen podat návrh na přeměnu reorganizace v konkurs. Sjednaný obchod se společností Prisko tak dlužník pokládá za jediné možné řešení, které umožní sestavit reorganizační plán, v reorganizaci dále pokračovat a úspěšně ji uskutečnit.

[14] Od zveřejnění reorganizačního plánu v insolvenčním rejstříku až do konání schůze věřitelů nebylo nikým zpochybněno dlužníkovo rozdělení věřitelů do jednotlivých skupin, proti předloženému reorganizačnímu plánu žádný z věřitelů nepodal námitky ani připomínky, s výjimkou věřitele č. 31 Citibank N. A. London Branch (dále jen věřitel č. 31) a společnosti Alcentra.

[15] Na zveřejněný reorganizační plán reagovala společnost Alcentra v podání ze dne 2.5.2017 (č. l. B-291), 4.7.2017 (č. l. B-312) a 10.8.2017 (č. l.B-323). Z těchto podání plyne, že společnost Alcentra se účastnila výběrového řízení na majetek dlužníka, avšak její nabídka nebyla vyhodnocena jako nejvýhodnější a dlužník se dohodl se společností Prisko, a. s. Společnost Alcentra zpochybňovala výběrové řízení na nového investora, který měl dle reorganizačního plánu uzavřít smlouvu o převodu akcií společnosti, do níž bude vložen obchodní závod dlužníka jako nepeněžitý vklad, čímž dojde k zajištění prostředků pro provedení reorganizace. Alcentra je přesvědčena, že dlužník nehledal řešení nejvýhodnější pro věřitele,

vznesl pochybnost ohledně poctivosti dlužníkova zájmu, neboť nebyla vybrána nejvýhodnější nabídka, na základě níž by bylo uspokojení věřitelů vyšší a již od počátku bylo zřejmé, že dlužník je dohodnut se společností Prisko.

[16] Nabídka společnosti Alcentra činila 540 mil. Kč a vychází z cenových předpokladů uvedených v nabídce a věřitelé by v každém případě obdrželi tuto částku bez ohledu na skutečnou finanční hotovost dlužníka. Tuto kupní cenu lze pro účely srovnání snadno převést na kupní cenu vyjádřenou prostřednictvím standardu volné hotovosti bez dluhů (cash free/debt free). Ani kupní cena ve smlouvě se společností Prisko není vyjádřena ve formátu cash free/debt free. Navržená kupní cena byla dále fixována (mechanismus locked-box) na skutečnost, že dlužník sám deklaroval hotovost k 31.12.2016 ve výši 886 mil. Kč plus hotovost vygenerovanou do data vkladu a že tyto prostředky budou použity výhradně v rámci běžné obchodní činnosti. Cílem bylo stanovit kupní cenu tak, aby nebylo nutné provádět žádnou úpravu kupní ceny při vypořádání transakce, tím usnadnit sestavení reorganizačního plánu s jasným plněním pro věřitele. Pouze v případě, že by hotovost byla po 1.1.2017 použita k jiným než běžným provozním činnostem, tak by došlo ke snížení kupní ceny o příslušnou částku.

[17] Z porovnání nabídek společností Alcentra a Prisko, pak je dle spol. Alcentra zřejmé, že nabízí vyšší uspokojení pohledávek a to ve výši cca 1,67 % až 12,21 % (reorganizační plán dlužníka nabízí 0,31 % až 2,59 %) pro věřitele skupin č. 2 a 3, přičemž skupina č. 1 by byla rovněž uspokojena v plné výši.

[18] Společnost Alcentra dále zdůraznila, že má dostatek finančních prostředků, neboť je jednou z největších a nejdéle působících společností, jež se zabývají správou investic v Evropě. Alcentra má ve své správě aktiva ve výši cca 30 mld. USD a schopnost zajistit financování je nepochybná a bylo možné ji doložit, avšak dlužník nikdy nenaznačil, že by to bylo nezbytné nad míru doloženou v její nabídce. Krom toho nabídka obsahuje podepsaný příslib poskytnutí kapitálu od fondů spravovaných společností Alcentra, v němž se tyto fondy zavazují celou transakci financovat. Pokud jde o náklady na uzavření důlních provozů, pak jsou fondy Alcentra schopny poskytnout celou kupní cenu a současně zajistit financování potřebného pracovního kapitálu. Alcentra dále předpokládá, že dlužník bude s velkou mírou pravděpodobnosti schopen generovat dostatečné prostředky k pokrytí nákladů na uzavření dolů, neboť předpoklad týkající se vývoje cen uhlí byl pro spol. Alcentra hlavní proměnnou. Alcentra nabízí (odst. 31 Nabídky) založení svěřenského fondu, do něhož by byly vkládány peněžní toky z obchodní činnosti dlužníka a z těchto prostředků by byly rovněž hrazeny budoucí náklady na uzavření dolů. Alcentra očekává náklady na útlum ve výši cca 5 mld. Kč a její nabídka je srovnatelná s nekonkrétním závazkem společnosti Prisko, které se zavázalo zajistit dostatečné množství finančních prostředků na to, aby mohly být uhrazeny veškeré náklady na útlum důlních závodů .

[19] Pokud dlužník požadoval pro účely výběrového řízení potvrzení, že zájemci nejsou spřízněni či propojeni s bývalým vedením dlužníka, tak tuto podmínku spol. Alcentra splnila (odst. 11 Nabídky). Alcentra neměla zájem získat neprovozní pohledávky za panem Bakalou a s ním propojenými osobami, její nabídka předpokládala jejich přenechání věřitelům dlužníka. Alcentra je správce investičních fondů a vztahují se na ni standardní povinnosti zachování mlčenlivosti a omezení ukládající, jaké

informace mohou o svých investorech zpřístupnit. Není obvyklé (ani nutné) poskytovat podrobnosti o investorech v těchto typech transakcí, neboť to někdy není s ohledem na množství investorů ani možné. Skutečnost, že účastníci nabídkového procesu z těchto důvodů požadované informace nesdělili a toto současně i zdůvodnili, neznamená, že by uzavřeli nějakou tajnou dohodu s předchozím vedením dlužníka. Spol. Alcentra je 100% dceřinou společností finanční instituce BNY Mellon a jako taková podléhá regulaci finančních institucí a je řízená profesionálním managementem.

[20] Pokud je spol. Alcentra vytýkáno, že její nabídka obsahovala řadu podmínek, tak Alcentra je přesvědčena, že obdobné nabídky vždy obsahují podobné podmínky, Alcentra předpokládala jejich projednání a vyjasnění s dlužníkem, k čemuž však z důvodů na straně dlužníka nedošlo. Alcentra má řadu zkušeností s restrukturalizacemi podniků ve finančních potížích, fondy spravované spol. Alcentra byly a jsou investory v řadě evropských společností, včetně těch, které prošly procesem restrukturalizace. V řadě případů neměla spol. Alcentra v daném odvětví žádné předchozí zkušenosti, a přesto se jí jakožto investorovi a většinovému akcionáři podařilo projekt výrazně zhodnotit a zajistit jeho finanční stabilitu a řízení podniku. Je proto překvapivé, že si dlužník za partnera vybral společnost Prisko, která byla založena jako účelová společnost za účelem převzetí aktiv státního podniku Škoda Mladá Boleslav. Společnost Prisko má tři zaměstnance a její činnost není ani okrajově spojena s hornictvím.

[21] Podáním ze dne 18.8.2017 (č. l. B-331) označeným jako Upozornění na překážky bránící schválení reorganizačního plánu dlužníka se k reorganizačnímu plánu vyjádřil věřitel č. 31. Vyslovil názor, že dlužník předloženým reorganizačním plánem sleduje nepoctivý záměr, neboť nabídkový proces neprobíhal transparentně, dlužník obchází věřitelský výbor, dlužník se nezavazuje k jasnému a určitému plnění, upřednostňuje zájmy státu před zájmy svých věřitelů a reorganizační plán je jen méně výhodnou verzí konkursu.

[22] K otázce nabídkového procesu věřitel č. 31 uvedl, že dlužník bez bližšího zdůvodnění odmítl nabídku společnosti Alcentra, která předložila závaznou nabídku na koupi akcií dceřiné společnosti dlužníka ve výši 540 mil. Kč (Prisko nabídlo 79,5 mil. Kč) a fakticky odmítl se společností Alcentra blíže jednat, i když společnost Alcentra na odmítnutí reagovala svými dopisy zveřejněnými v insolvenčním rejstříku pod č. l. B-291, B-312 a B-323, v nichž se snažila svou nabídku vysvětlit a obhájit. Věřitel č. 31 je přesvědčen, že dlužník nikdy neměl regulérní záměr uzavřít dohodu s jakýmkoli soukromým investorem, své kroky směřoval k tomu, aby akcie dceřiné společnosti odkoupil stát. Dostal se tak do rozporu s ust. § 229 odst. 5 IZ ve spojení s ust. § 36 IZ, neboť nevyvinul veškeré úsilí, aby své věřitele uspokojil pokud možno v nejvyšší míře. Věřitel č. 31 na schůzi věřitelů dne 6.4.2017 položil dlužníku řadu otázek týkajících se nabídkového procesu, zda skutečně smlouva uzavřená se společností Prisko představuje pro věřitele to nejvýhodnější řešení a poukázal na možný konflikt zájmů spočívající v tom, že společnost Prisko již dříve nominovala do managementu dlužníka dvě osoby. Na většinu z těchto dotazů dlužník neodpověděl, přislíbil se vyjádřit písemně, což však neučinil. Pokud věřitel č. 31 porovnal smlouvu o převodu akcií se společností Prisko a nabídku společnosti Alcentra, tak společnost Alcentra nabízí věřitelům skupiny 2 a 3 k rozdělení částku 330.403.736,-Kč. Reorganizační plán založený na prodeji akcií společností Prisko

nabízí věřitelům ve skupině 2 a 3 uspokojení ve výši 0,36 % až 2,59 %, což odpovídá výtěžku z prodeje ve výši 27.030.920,19 Kč (max. 34.990.546,59 Kč v případě uvolnění rezerv na sankce) a výtěžku z provozu ve výši 34.987.763,35 Kč, celkem tedy částku 62.018.683,54 Kč, což je částka o cca 270 mil. Kč nižší než v případě nabídky společnosti Alcentra, tj. uspokojení věřitelů v rámci transakce se společností Prisko je o více než 5x nižší.

[23] Věřitel č. 31 dále tvrdil, že dlužník obchází věřitelský výbor, neboť uzavřel smlouvu o převodu akcií se společností Prisko zcela bez vědomí věřitelského výboru a v rozporu s ust. § 330 odst. 2 IZ bez jeho souhlasu. Věřitelský výbor se o uzavření této smlouvy dozvěděl dne 6.4.2017 na schůzi věřitelského výboru, která se konala před schůzí věřitelů. Na schůzi věřitelů dlužník uvedl, že souhlasu věřitelského výboru není třeba vzhledem k tomu, že předmětná transakční dokumentace je podmíněna nabytím účinnosti reorganizačního plánu a reorganizační plán je předmětem schválení schůze věřitelů a insolvenčního soudu. Toto prohlášení dlužníka je však nepravdivé, neboť dle článku 14.1 smlouvy o převodu akcií tato smlouva nabývá účinnost okamžikem podpisu oprávněnými zástupci smluvních stran. Věřitelský výbor však uzavření smlouvy o převodu akcií neschválil, o uzavření této smlouvy ani nevěděl.

[24] Reorganizační plán je velmi vágní ve vztahu ke stanovení závazků dlužníka a z pohledu věřitelů tak existuje nejistota ohledně toho, co jim na základě reorganizačního plánu dlužník vlastně hodlá a bude plnit. V části 2.3.5. reorganizačního plánu je upraveno velmi nepřehledné vytváření rezerv a jejich potenciální rozpouštění do dalších rezerv nebo pro distribuci mezi věřitele dlužníka. Reorganizační plán předpokládá tvorbu devíti skupin rezerv (strana 34, tabulka č. 18 reorganizačního plánu), výše těchto rezerv není zřejmá, výše rezervy na útlum dolů chybí úplně, případné použití takto nezužitkované rezervy není upraveno a rezerva na sporné pohledávky za majetkovou podstatou je dána jen odhadem. Není proto zřejmé, jaký majetek bude vyčleněn na rezervy a jak z něj v případě jeho nevyužití mohou věřitelé profitovat. Plnění, které dlužník v reorganizačním plánu věřitelům slibuje, je z uvedených důvodů v mnoha případech neurčité, obtížně vyčíslitelné a s ohledem na diskreci dlužníka prakticky nevymahatelné. Je možné se také domnívat, že část majetku, která by mohla být použita na uspokojení věřitelů, bude vyvedena do dceřiné společnosti.

[25] Prodej akcií společností Prisko v kontextu dosavadního průběhu insolvenčního řízení vyvolává podezření, že se jedná o koordinovaný proces směřující k tomu, aby Česká republika získala závod dlužníka za zlomek jeho reálné ceny. Státní zájem prosazují státem vlastněná společností Prisko, jí dosazení členové managementu dlužníka a stát měl a má rozhodující většinu i v současném věřitelském výboru. Lze se tak domnívat, že tyto subjekty nejednají v zájmu co nejvyššího uspokojení věřitelů, ale spíše v zájmu faktického znárodnění podniku dlužníka ze strany státu, což je v rozporu s insolvenčním zákonem. Toto jednání může být dále v rozporu i s čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, který zakazuje státní podpory narušující hospodářskou soutěž. Jednání insolvenčního soudu, které umožní společnosti Prisko koupit akcie za kupní cenu o 480 mil. Kč nižší, než byla nejvyšší tržní nabídka, tak může narušit hospodářskou soutěž a poskytnout společnosti Prisko nedovolenou státní podporu právě ve výši 480 mil. Kč.

[26] Dále věřitel č. 31 konstatuje, že dlužníkův reorganizační plán je spíše jakýmsi reorganizačním popisem konkursního řešení úpadku, neboť předpokládá pouze poměrné uspokojení věřitelů, prodej podniku a prosté vymáhání tzv. neprovozních pohledávek. Navržená reorganizace se jeví pro věřitele v porovnání s řešením konkursním jako ekonomicky nevýhodná, neboť náklady na odměnu insolvenčního správce budou během reorganizace činit 415 tis. Kč měsíčně, tj. 4.980.000,-Kč ročně, přičemž lze předpokládat, že reorganizace bude jen s ohledem na vymáhání pohledávek trvat minimálně 5 let. V případě konkursu by se odměna správce počítala z částky rozdělené mezi zajištěné a nezajištěné věřitele, přičemž pokud by se vycházelo z částek, které určuje k rozdělení reorganizační plán, pak by odměna správce činila cca 7,9 mil. Kč. Konkurs je pro věřitele dále výhodný v tom, že umožňuje opravit základ daně u zdanitelného plnění, které věřitelé přihlásili vůči dlužníku do insolvenčního řízení (§ 44 zákona o DPH). Nezajištění věřitelé by tak mohli inkasovat státu odvedenou daň z přidané hodnoty, zatímco v reorganizaci je dlužník v názoru, že oprava základu daně není možná.

[27] Závěrem věřitel č. 31 apeluje na soud, aby reorganizační plán neschválil, ani kdyby byl na schůzi věřitelů věřiteli přijat, neboť lze se zřetelem k výše uvedeným důvodům dovodit, že jím dlužník sleduje nepoctivý záměr dle ust. § 348 odst. 1 písm. b) IZ.

[28] K námitkám věřitele č. 31 a společnosti Alcentra se dlužník vyjádřil nejprve v písemném podání ze dne 11.5.2017 (č. l. B-298) a poté přímo na schůzi věřitelů dne 23.8.2017. Problematiku nabídkového procesu dlužník shrnul v prezentaci, která byla spuštěna a jež je současně zveřejněna v insolvenčním rejstříku pod č. l. B-346. Jelikož časová posloupnost nabídkového procesu již byla soudem rekapitulována v odstavcích 6 až 15 tohoto usnesení, bude vyjádření dlužníka shrnuto až do okamžiku podání obou závazných nabídek.

[29] K nabídce A dlužník uvedl, že se týkala některých důlních závodů dlužníka za kupní cenu 50 mil. Kč a zájemce se zavázal uhradit náklady na útlum dlužníkových závodů (odhad 4,138 mld. Kč bez dolu Paskov). Nabídka nebyla přijata, neboť nesplňovala formální náležitosti závazné nabídky, byla vysoká pravděpodobnost nulového uspokojení věřitelů, nebyl garantován dostatek finančních prostředků k úhradě budoucích zapodstatových pohledávek, jako předmět koupě nebyl důl Paskov a byl pravděpodobný opětovný úpadek dlužníka.

[30] K nabídce B dlužník uvedl, že dne 1.3.2017 byla podána závazná nabídka ze strany spol. Alcentra a Ben Oldman Partners. Dne 4.4.2017 došlo ke změně závazné nabídky, když Ben Oldman Partners vystoupil ze sdružení Alcentra. Nabídnutá kupní cena ve výši 540 mil. Kč nebyla stanovena na bázi cash free/debt free , byla učiněna na základě 4 plus 12 předpokladů s podmínkou, aby převáděný obchodní závod obsahoval hotovost ve výši minimálně 886 mil. Kč (bod 22 písm. c) nabídky), dále veškerou další hotovost vygenerovanou dlužníkem od 1.1.2017 do vnesení majetku dlužníka do dceřiné společnosti (bod 20 písm. a) nabídky) a předpokládané smluvní ujednání o snížení kupní ceny těsně nad nulovou hranici. Nabídka neobsahovala povinnost převzít závazek nést náklady na útlum dolů z vlastních zdrojů a předpokládala hrazení útlumových nákladů výhradně z provozu společnosti. Nabídka dále obsahovala 23 podmínek, jež byly velmi obtížně splnitelné a některé podmínky byly značně závislé na vůli třetích osob či příslušných zájemců.

[31] Dlužník nemohl tuto nabídku přijmout, neboť nebyly splněny formální náležitosti závazné nabídky, nebyl zaručen příslib na pokrytí nákladů na útlum dolů a nebyli odtajněni koneční vlastníci spol. Alcentra. Dlužník považoval tuto nabídku za spekulativní s ohledem na skutečnost, že byla podána na poslední chvíli, byla významně snížena cena oproti indikativní nabídce, která činila 50 mil. Eur, kvůli hrozbě spekulace na konkurs a s ohledem na vysokou pravděpodobnost nulového uspokojení věřitelů skupiny 2 a 3. Dalším důvodem byla oborová nezkušenost se strategickým řízením důlní společnosti a dlužník měl a má podezření, že spol. Alcentra nevystupuje svým jménem, na své riziko ale pouze zaštiťuje svého neuvedeného klienta. Dlužník měl dále podezření, že spol. Alcentra je propojena se spol. NWR a to s ohledem na osobu I. Hofmaiera.

[32] Ke společnosti Alcentra dlužník uvedl, že dle dostupných informací je správcem aktiv třetích stran a v případě tohoto nabídkového řízení vystupuje v zastoupení tří subjektů (Alcentra Global Special Situations, Kneiff Tower SARL a Alcentra MS SARL), o nichž dlužník nemá žádné informace a Alcentra odmítla tyto informace poskytnout. Alcentra je především aktivní v transakcích s dluhem, dluhovými nástroji a deriváty v tzv. neinvestičním spektru. Role investora do akcií společnosti se jeví s ohledem na specializaci a profil spol. Alcentra jako nestandardní, Alcentra není zkušeným strategickým investorem, je převážně investorem finančním a spekulativním, nedisponuje žádnou zkušeností nebo expertízou v oblasti hornictví a těžby uhlí, je silně zaměřená na zajištění atraktivních návratností investic pro své investory. Dle dostupných zdrojů nikdy neinvestovala prostředky ani vlastnicky nevstoupila do srovnatelného podniku v oblasti střední a východní Evropy. Z webových stránek spol. Alcentra vyplývá, že za období posledního půl roku se soustředila převážně, ne-li výhradně, na poskytování úvěrů příp. investic na území Velké Británie a USA.

[33] Nabídka spol. Alcetra byla podepsána tzv. investičním manažerem za Alcentra Funds oprávněným podepisujícím panem Kevinem Lennonem, který však dle dostupných informací není členem vrcholového vedení Alcentry. Z jeho plné moci lze dovodit, že Alcentra ve věci nabídky buď skutečně nevystupuje jako přímý investor, ale pouze jako investiční poradce a v tomto případě nelze shledat tuto nabídku důvěryhodnou, poskytnutou přímým investorem.

[34] Z uvedených důvodů proto dlužník vyhodnotil obě závazné nabídky jako nepřijatelné, ani jeden ze zájemců neposkytl dlužníku žádné dodatečné informace v písemné podobě či na osobním jednání, které by výše uvedené nedostatky odstranily a proto dlužník ukončil nabídkový proces s konstatováním, že se nepodařilo najít vhodného investora. Po ukončení nabídkového procesu zbývalo dlužníku na předložení reorganizačního plánu méně než 5 týdnů. O složité situaci informoval dlužník zástavního věřitele spol. Prisko a současně oslovil další subjekty, které by dlužníkovi zajistily úspěšné dokončení reorganizace. Proto došlo dne 6.4.2017, po předchozím schválení ze strany insolvenčního správce v působnosti valné hromady, k uzavření smluvní dokumentace se spol. Prisko. Kupní cena byla stanovena ve výši 79.596.264,-Kč, s tím že 10 % z kupní ceny bude rok drženo jako rezerva na případné sankce ze smlouvy, dalšími finančními prostředky uspokojení věřitelů a vytvoření rezerv bude hotovostní zůstatek ve výši 200 mil. Kč a dále prostředky deponované v notářské úschově na úhradu sporných pohledávek.

[35] Nabídka Priska umožňuje úspěšné provedení reorganizace, Prisko se zavázalo pokrýt náklady na útlum dolů, navržený způsob reorganizace byl podpořen insolvenčním správcem, zaměstnanci, i významnými dodavateli o odběrateli. Toto řešení umožní zachovat zaměstnanost v regionu, pokračování dodavatelsko-odběratelských vztahů a nelze předpokládat další úpadek dlužníka. Nabídka spol. Alcentra není výhodnější, nebyly splněny základní kritéria, nabídka byla podmíněná často nesplnitelnými podmínkami, obě nabídky není racionální srovnávat. Dlužník nicméně obě nabídky porovnal, konkrétní parametry je možno zjistit z tabulky, jež je součástí prezentace dlužníka, jež byla spuštěna na schůzi věřitelů dne 24.8.2017 a je nazvaná Shrnutí nabídkového procesu a dalšího vývoje (str. 30 prezentace).

[36] Na schůzi věřitelů dále dlužník k osobám věřitele č. 31 a spol. Alcentra uvedl, že věřitel č. 31 vykonává práva spojená s tvrzenými, avšak spornými pohledávkami v insolvenčním řízení pouze jako správce pro skutečné konečné vlastníky majetkových práv pohledávek a to dle jejich instrukcí, což vyplývá z přihlášky věřitele č. 31. Podle informací poskytnutých spol. Alcentra jsou skutečnými vlastníky majetkových práv tvrzených pohledávek zejména osoby spojené se spol. Alcentra a to v pozici, že mohou podstatným způsobem ovlivnit jednání věřitele č. 31 v insolvenčním řízení dlužníka. Alcentra z pozice významného věřitele NWR může podstatným způsobem ovlivnit jednání spol. NWR. Spol. Alcentra je zastoupena advokátní kanceláří Dentons, která mj. zastupuje spol. Residomo. Poradce spol. Alcentra pan Ingo Hofmaier byl dlouhou dobu poradcem spol. NWR a měl možnost se seznámit s důvěrnými informacemi týkajícími se provozních, obchodních a finančních skutečností dlužníka. Z toho lze dovodit, že zájmy spol. Alcentra, věřitele č. 31 a spol. NWR v insolvenčním řízení OKD jsou z jedné rodiny vzájemně silně provázaných majetkových vztahů. Z nabídky spol. Alcentra (body 12, 13, 14) je možno zjistit, že noví investoři vlastní společně přibližně 43 % nadřazených zajištěných dluhopisů, tzv. NZD v hodnotě 300 mil. Eur, které vydala spol. NWR. Noví investoři současně evidují značné pohledávky ve spojitosti se supernadřazeným úvěrovým rámcem za spol. NWR. Dlužník je přesvědčen, že spol. Alcentra jasně deklarovala svou schopnost prostřednictvím instrukcí ukládaných věřiteli č. 31 ovlivnit hlasováním na schůzi věřitelů výsledek insolvenčního řízení.

[37] Ke konkrétním dotazům dlužník dále uvedl, že spol. Alcentra se nijak nezavázala ze svého majetku hradit náklady na útlum dolů, pouze předpokládá použití části výnosů z provozu dlužníka v rámci svěřenských fondů, nikdy neodkryla své skutečné ekonomické ani právní vlastníky. Opětovně vyloučil, že by se dohodl se státem na prodeji svého závodu spol. Prisko ani před zahájením výběrového řízení, ani v jeho průběhu. Poté co bylo zřejmé, že žádnou ze závazných nabídek dlužník nemůže akceptovat, dopisem ze dne 14.3.2017 dlužník kontaktoval Prisko, které předložilo svou nabídku v podobě doplněného návrhu smlouvy a další transakční dokumentace, neboť základní parametry transakce byly v tuto chvíli jasné.

[38] Závěrem svého přednesu seznámil dlužník přítomné s aktuálním vývojem hospodaření dlužníka. Dlužník považuje za důležité, že po celou dobu insolvenčního řízení se podařilo udržet všechny výrobní i servisní závody v provozu, dlužník hradí všechny své zapodstatové závazky a současně průběžně hradí mzdy svým zaměstnancům. Provozní financování je zajištěno prostřednictvím spol. Prisko. Roční obrat dlužníka činí 13 mld. Kč, měsíční provozní výdaje 1 mld. Kč. Stav hotovosti k 30.6.2017 činil 2,9 mld. Kč, po odečtení rezerv na vázaných účtech 2,4 mld. Kč a

od této částky je třeba dále odečíst úvěr poskytnutý spol. Prisko, hotovostní zůstatek pro účel provedení reorganizace a hotovostní zůstatek na úhradu sporných pohledávek. Jedním z pozitivních vlivů na stav hotovosti je vyšší průměrná cena koksovatelného uhlí, výhled světových cen však předpokládá pokles. V případě prohlášení konkursu na majetek dlužníka by došlo k okamžitému zastavení provozu a zahájení likvidace, což by dle znaleckého posudku přineslo výdaje ve výši cca 8 mld. Kč a zároveň by konkurs přinesl významná bezpečnostní a sociální rizika. Obnovení provozu v konkursu by v následujících 12 měsících přineslo v porovnání s reorganizací dodatečné výdaje ve výši 1,3-3 mld. Kč v závislosti na rychlosti obnovení povozu.

[39] Věřitelský výbor se k reorganizačním plánu vyjádřil podáním ze dne 21.8.2017 (č. l. B-330). Dle ekonomického poradce věřitelského výboru lze předložený reorganizační plán hodnotit jako přiměřeně kvalitní podklad pro rozhodnutí v insolvenčním řízení. Pokud jde o porovnání se spol. Alcentra, tak obě nabídky jsou vzájemně neporovnatelné a nelze tak přisvědčit, že v rámci nabídkového procesu byla vybrána nejvýhodnější nabídka.

[40] Lze tak shrnout, že námitky vztahující se k nepoctivého záměru dlužníka při sestavování reorganizačního plánu vznesl věřitel č. 31, totožně argumentovala spol. Alcentra, proti přijetí reorganizačního plánu na schůzi věřitelů dále hlasoval akcionář dlužníka NWR Holdings B. W. (skupina č. 5). Z vystupování těchto subjektů je zřejmá snaha řešit úpadek dlužníka nikoliv reorganizací, ale prohlášením konkursu na majetek dlužníka. Soud proto musel vyhodnotit, zda jsou splněny podmínky pro schválení reorganizačního plánu a zda předloženým reorganizačním plánem dlužník nesleduje nepoctivý záměr.

[41] Dle ust. § 348 odst. 1 insolvenční soud schválí reorganizační plán, jestliže:

a) je v souladu s tímto zákonem a jinými právními předpisy,

b) lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že jím není sledován nepoctivý záměr,

c) jej každá skupina věřitelů přijala nebo se podle § 347 odst. 4 považuje za skupinu, která jej přijala,

d) každý věřitel podle něj získá plnění, jehož celková současná hodnota je ke dni účinnosti reorganizačního plánu stejná nebo vyšší než hodnota plnění, které by zřejmě obdržel, kdyby dlužníkův úpadek byl řešen konkursem, ledaže přijímající věřitel souhlasí s nižším plněním,

e) pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky jim na roveň postavené byly uhrazeny nebo mají být podle reorganizačního plánu uhrazeny ihned poté, co se reorganizační plán stane účinným, ledaže bylo mezi dlužníkem a příslušným věřitelem dohodnuto jinak.

[42] Dle ust. § 348 odst. 2 IZ insolvenční soud může schválit reorganizační plán, i když není splněna podmínka uvedená v odstavci 1 písm. c), jestliže reorganizační plán přijala alespoň jedna skupina věřitelů, s výjimkou skupiny věřitelů uvedených v §

335. Učiní tak za předpokladu, že reorganizační plán zajišťuje rovné zacházení s každou zjištěnou pohledávkou v rámci každé skupiny věřitelů, která jej nepřijala, je- li ve vztahu ke každé takovéto skupině reorganizační plán spravedlivý a lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že schválení a uskutečnění reorganizačního plánu nepovede k dalšímu úpadku dlužníka nebo k jeho likvidaci, ledaže je likvidace reorganizačním plánem předvídána.

[43] Obecně lze konstatovat, že předpoklady pro schválení reorganizačního plánu uvedené v ust. § 348 odst. 1 písm. a) až e) IZ se posuzují samostatně (každý z nich má jiný obsah). Z toho, že nebyl naplněn jeden z předpokladů schválení reorganizačního plánu uvedených v ust. § 348 odst. 1 IZ nelze činit závěr, že není naplněn ani jiný z tam uvedených předpokladů (rozhodnutí NS ČR č. j. 29 NSČR 43/2013).

[44] První podmínkou je soulad reorganizačního plánu s insolvenčním zákonem a jinými právními předpisy. Soud je přesvědčen, že reorganizační plán obsahuje veškeré obligatorní náležitosti reorganizačního plánu dle ust. § 340 IZ. Soud na základě vlastního šetření neshledal žádné skutečnosti, z nich by bylo možno dovodit nesoulad reorganizačního plánu s insolvenčním zákonem ani s jiným právním předpisem. Vzhledem k charakteru dlužníkova podnikání a očekávaného útlumu jeho hlavní činnosti, tj. postupného ukončování těžby, s čímž souvisí i zajištění technického zabezpečení ve vytěžených lokalitách a omezení možnosti vzniku jakýchkoliv bezpečnostních rizik s tím spojených soud neshledal, že by předložený reorganizační plán byl v rozporu se zák. č. 61/1988 Sb. o hornické činnosti, výbušninách a státní báňské správě. Vzhledem k osobě investora je soud přesvědčen, že právě v tom spočívá hlavní předpoklad, že veškeré tyto činnosti budou provedeny řádně a útlum dolů a jeho financování zajistí investor, který se k tomu zavázal bez ohledu na skutečné ekonomické výsledky společnosti OKD Nástupnická, a. s. Veškeré tyto kroky jsou pak hlavním předpokladem úspěšné realizace celého reorganizačního plánu.

[45] Dále soud zdůrazňuje, že dlužník o povolení reorganizace plnil svědomitě veškeré své povinnosti vyplývající pro něj z insolvenční zákona, řádně komunikoval s insolvenčním správcem, poskytoval mu veškerou součinnost, reorganizační plán i zprávu k němu předložil včas.

[46] Ze strany věřitel č. 31 a spol. Alcentra byla vznesena námitka, že reorganizační plán může být shledán v rozporu s právem Evropské unie, neboť Smlouva o převodu akcií společnosti Prisko může být protiprávní veřejnou podporou, která je v rozporu s č. l. 107 odst.1 Smlouvy o fungování Evropské unie. Spol. Alcentra v této souvislosti podala dne 2.6.2017 stížnost k Evropské komisi, která je dosud šetřena.

[47] Z č. l. 107 odst.1 Smlouvy o fungování Evropské unie vyplývá, že podpory poskytované v jakékoliv formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určité odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné s vnitřním trhem, nestanoví-li Smlouvy jinak.

[48] Soud veřejnou podporu chápe tak, že pokud by o ni skutečně mělo jít, pak musí být splněny výše uvedené podmínky, tj. plnění musí být poskytnuto státem, či ze státních

prostředků, současně musí narušit hospodářskou soutěž tím, že jejím poskytnutím dojde k zvýhodnění určitého subjektu či odvětví a tato podpora musí ovlivňovat obchod mezi členskými státy. V tomto případě je soud přesvědčen, že žádný subjekt nebyl zvýhodněn (tj. nedošlo ke zvýhodnění spol. Prisko na úkor spol. Alcentra). Podstatná je zde skutečnost, zda každý ze subjektů postupuje jako soukromý investor, tj. přistupuje-li ke konkrétní transakci za obvyklých tržních podmínek. Spol. Prisko se nezúčastnila vypsaného dlužníkem, neboť ten mířil především na soukromé investory. Teprve v situaci, kdy dlužník zjistil, že ani jedna ze dvou závazných nabídek nesplňuje požadované formální náležitosti a na jejich základě by nebylo reálné sestavit reorganizační plán, podala svou nabídku spol. Prisko a nabídla za akcie spol. OKD Nástupnická částku 79,5 mil. Kč (nabídka spol. Alcentra činila 540 mil. Kč).

[49] Věřitel č. 31 a spol. Alcentra shodně tvrdí, že spol. Prisko je nízká a že se tedy jedná o veřejnou podporu poskytnutou státem, či ze státních prostředků. Soud však veřejnou podporu chápe tak, že aby se v tomto případě dalo o veřejné podpoře uvažovat, pak by spol. Prisko musela nabídnou za akcie částku, která by byla tzv. nad cenou, tj. nabídnout částku vyšší, než činila nabídka spol. Alcentra. Právě tím by došlo ke znevýhodnění spol. Alcentra a poskytnutí veřejné podpory dlužníku ze státních prostředků. K tomu však nedošlo, o veřejné podpoře ze strany státu tak dle soud nelze uvažovat. Soud považuje za nutné zdůraznit, že dlužník sestavením předloženého reorganizačního plánu neporušil pravidla veřejné podpory, nelze mu tedy v této souvislosti vytýkat, že tímto reorganizačním plánem sleduje nepoctivý záměr. Soud je přesvědčen, že spol. Alcentra nebyla poškozena, či znevýhodněna, její nabídka nesplňovala požadované formální náležitosti, nemůže se tedy domáhat práva koupit majetek z majetkové podstaty dlužníka.

[50] Druhou podmínkou pro schválení reorganizačního plánu je předpoklad, že tímto plánem dlužník nesleduje nepoctivý záměr. Insolvenční záměr nedefinuje kategorii nepoctivého záměru přesně, nicméně dle výkladu Nejvyššího soudu (rozhodnutí č. j. 29 NSČR 14/2009-byť se jedná o právní názor ve vztahu k oddlužení, dle přesvědčení soudu jej lze však aplikovat i na reorganizaci) se jedná o právní normu s relativně neurčitou hypotézou, která přenechává na soudech, aby dle svého uvážení v každém konkrétním případě vymezily tuto hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu možností. Pokud jde o intenzitu prokázání nepoctivého záměru, soud je přesvědčen, že postačí prokázat důvodný předpoklad nepoctivého záměru, není nutné, aby každý z jednotlivých kroků dlužníka sám o sobě prokázal zjevný nepoctivý záměr. Je dostačující pokud lze se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat možné sledování nepoctivého záměru. Takovéto jednání dlužníka musí dosahovat určité intenzity a současně musí být nepochybně úmyslné, aby bylo nepochybné, že dlužník svým jednáním skutečně sleduje nepoctivý záměr.

[51] Důvody uváděné věřitelem č. 31 a spol. Alcentra jsou v zásadě totožné, nepoctivý záměr dlužníka spatřují v tom, že nabídkový proces neprobíhal transparentně, dlužník obešel věřitelský výbor, dlužník se nezavazuje k jasnému a určitému plnění, upřednostňuje zájmy státu před zájmy svých věřitelů a reorganizační plán je jen méně výhodná verze konkurzu.

[52] Pokud jede o odmítnutí nabídky spol. Alcentra, dlužník uvádí, že byla odmítnuta především proto, že Alcentra nesplnila dva základní požadavky dlužníka:

a) podat uspokojivý důkaz nebo prohlášení, že zájemce bude připraven a má zájem na své náklady provést útlum dolů OKD, včetně informací o způsobu financování nebo prohlášení o dostatečném množství finančních prostředků k financování útlumu dolů, b) podat popis současných obchodních aktivit, identity a důkazu o vlastnictví zájemce včetně identity ultimátní mateřské společnosti, akcionářů a beneficientů a identity a vlastnictví společnosti, které podaly nabídku (jsou-li odlišné).

[53] Z žádného podání spol. Alcentra (včetně příloh) nelze zjistit konkrétní údaje vedoucí k osobě či osobám skutečných investorů. V článku 11 Konečné nabídky (příloha podání ze dne 4.7.2017 č. l. B-312) se uvádí: noví investoři potvrzují, že nemají a nikdy neměli jakékoliv obchodní vztahy s panem Zdeňkem Bakalou, panem Peterem Kadasem nebo BXR Group Limited V článku 40 Konečné nabídky se uvádí, že: noví investoři jsou vázáni povinností mlčenlivosti vůči svým investorům, a to omezuje jejich možnosti sdělovat informace Ze samotného podání spol. Alcentra ze dne 4.7.2017 pak lze zjistit, že na spol. Alcentra jakožto správce investičních fondů se vztahují standardní povinnosti zachování mlčenlivosti a omezení ukládající, jaké informace o svých investorech mohou zpřístupnit. Není obvyklé ani nutné poskytovat podrobnosti o investorech v těchto typech transakcí, protože to mnohdy není ani technicky možné s ohledem na množství investorů a s ohledem na skutečnost, že žádný z nich není skutečným vlastníkem fondů. Skutečnost, že účastníci nabídkového procesu z těchto důvodů informace nesdělili, neznamená, že by uzavřeli nějakou tajnou dohodu s předchozím vedením OKD. Skutečná identita konečného investora (investorů) tedy sdělena nebyla.

[54] Skutečný původ finančních prostředků, které hodlá investor či investoři vložit do celé transakce také není vůbec zřejmý. Pokud společnost Alcentra prohlásí, že nemá a nikdy neměla žádné obchodní vztahy s bývalými majiteli dlužníka, pak toto tvrzení neznamená, že požadovaná identita investora byla ozřejmena. Rovněž soud považuje společnost Alcentra za nepochybně seriózní finanční instituci, nicméně v této transakci není zřejmé, kdo skutečně za nabídkou společnosti Alcentra stojí a v daném případě je soud přesvědčen, že o osobě investora by neměly existovat pochyby. Požadavek dlužníka považuje soud za legitimní i s přihlédnutím k tomu, že u zdejšího soudu jsou dlužníkem podány žaloby o náhradu škody, neboť existuje podezření, že konkrétní osoby (bývalí členové vedení dlužníka) se dopustily jednání, které vedlo k úpadku dlužníka. Pokud by dlužník nevěnoval při sestavování reorganizačního plánu dostatečnou péči při výběru investora a u osoby tohoto investora by nebylo jednoznačně vyloučeno možné propojení s těmito osobami, pak by právě takový reorganizační plán mohl sledovat nepoctivý záměr. Tímto požadavkem se proto dlužník snažil toto riziko eliminovat a společnost Alcentra tuto jeho podmínku dostatečně hodnověrným způsobem nedoložila.

[55] Pokud jde o závazek provést na vlastní náklady útlum dolů, společnost Alcentra předpokládá, že provoz společnosti OKD Nástupnická, a. s. vygeneruje dostatek finančních prostředků k financování útlumu, dalším zdrojem pak má být možnost získat veřejné financování ve výši až 600 mil. Kč (podání spol. Alcentra ze dne 4.7.2017, č. l. B-312, čl. 13 písm. d). Současně Alcentra nabídla založení

svěřenského fondu, do něhož by vkládala peněžní toky z obchodní činnosti OKD Nástupnická, přičemž očekávané náklady na útlum činí cca 5 mld. Kč (čl. 31 Konečné nabídky), tudíž o použití vlastních finančních prostředků společnost Alcentra neuvažuje.

[56] K tomu je třeba uvést, že postupný útlum, tj. uzavírání jednotlivých důlních závodů předpokládá reorganizační plán. V průběhu insolvenčního řízení již v březnu 2017 došlo k uzavření dolu Paskov, koncem roku 2018 se předpokládá uzavření dolu Darkov a Lazy, v roce 2021 je plánováno ukončení těžby na dole ČSA, v roce 2023 pak na posledním dole ČSM (bod 3.4. reorganizačního plánu). Tyto termíny mohou být změněny na základě tržních či provozních podmínek, s čímž i reorganizační plán počítá. S ohledem na očekávanou korekci současných vysokých cen uhlí, lze však předpokládat, že těžba na jednotlivých dolech bude skutečně ukončena dle reorganizačního plánu. Dalším faktorem podporujícím plánované ukončení těžby jsou vysoké náklady na těžbu v ČR, které jsou vyšší než např. v USA, Číně či Polsku (bod 4.2. reorganizačního plánu. Spekulovat v tuto chvíli na další růst cen uhlí nedává smysl, očekávaný vývoj je opačný.

[57] Společnost Alcentra se prezentuje jako investor s bohatými zkušenostmi s restrukturalizací podniků ve finančních potížích, které se jí v řadě případů jakožto investoru podařilo výrazně zhodnotit a zajistit i jejich finanční stabilitu. Jako každý podnikatel, který kapitálově vstupuje do jiné společnosti (soud má na mysli nabízenou kupní cenu ve výši 540 mil. Kč), především očekává, že jeho investice bude mít smysl, tj. přinese mu zisk. Tento zisk by musel být vygenerován v relativně krátkém období, max. do roku 2023. Ochota společnosti Alcentra hradit očekávané náklady útlumu z vlastních prostředků zde není, což je ostatně i logické s ohledem na očekávaný vývoj trhu. Je tedy skutečně reálné, aby (byť s uvažovanou státní podporou) jednotlivé důlní závody vygenerovaly dostatek finančních prostředků, které by pokryly veškeré náklady na útlum a současně aby se společnosti Alcentra vložená investice vrátila a navíc byla zisková? Soud o tom přesvědčen není. Navíc státní podpora nebyla dlužníku poskytnuta ani dříve v letech 2015 a 2016, kalkulovat s poskytnutím do budoucna je nezodpovědné i s přihlédnutím k tomu, že společnost Alcentra neodkryla identitu svých vlastníků. Za situace, kdy soud nepovažuje nabídku společnosti Alcentra reálně za ziskovou a s přihlédnutím k tomu, že společnost Alcentra nepočítá s poskytnutím vlastních peněžních prostředků na financování útlumu dolů, je soud nucen konstatovat, že tuto nabídku považuje za nedůvěryhodnou a spekulativní, neboť postrádá ekonomický smysl. Nelze v tuto chvíli jednoznačně uzavřít, že zde může nastat úpadková situace u společnosti OKD Nástupnická, nicméně k vzhledem k výše zmíněným argumentům není tato situace vyloučena. Společnost Alcentra tedy svou připravenost realizovat útlum dolů na své náklady nedoložila.

[58] V této souvislosti je dále nutno zdůraznit, že náklady na útlum dolů jdou v konečném důsledku vždy na úkor vlastníka samotného nerostu, kterým vždy byl a je stát. V tomto případě nejde o dlouhodobé provozování důlních závodů, ale o zajištění provozu v relativně krátkém časovém okamžiku jak předpokládá reorganizační plán, tj. doby než dojde k vytěžení zásob, jejichž těžba má ekonomický smysl.

[59] Současně společnost Alcentra zpochybnila výběr společnosti Prisko z důvodu oborové nezkušenosti a nejasného příslibu podílet se na financování útlumu dolů.

Zde soud odkazuje na argumentaci dlužníka na schůzi věřitelů, který uvedl, že dne 5.4.2017 bylo přijato usnesení Vlády ČR č. 259, které dává dostatečné záruky týkající se schopnosti společnosti Prisko řídit a kontrolovat důlní závody dlužníka. V tomto usnesení je uvedeno i opatření, aby v případě nepříznivého ekonomického vývoje ve společnosti OKD Nástupnická a v souladu s pravidly veřejné podpory došlo k převodu jednotlivých důlních závodů za účelem další likvidace do majetku společnosti Diamo státní podnik. Společnost Prisko je tak dle přesvědčení soudu schopna v rámci reorganizace bezpečně provozovat důlní závody na tržní bázi, kdy výnosy z těžby a prodeje uhlí budou použity na postupný útlum jednotlivých závodů. Pokud i přes veškerá očekávání dlužníka budoucí výnosy z činnosti jednotlivých závodů nepokryjí náklady na útlum, náklady státu jako vlastníka uhlí budou nižší a rozloženy do delšího časového horizontu.

[60] Společnost Alcentra tak nesplnila dvě základní podmínky (obě z pohledu soudu opodstatněné), proto dlužník dne 14.3.2017 ukončil nabídkové řízení a téhož dne informoval společnost Prisko o dosavadním vývoji, dne 20.3.2017 proběhlo jednání s insolvenčním správcem. Společnost Prisko zaslala dlužníku dne 30.3.2017 návrh smluvní dokumentace, ve dnech 4.4. a 5.4.2017 byla zaslána aktuální smluvní dokumentace správci, který v působnosti valné hromady udělil dlužníku souhlas s uzavřením konečného znění smlouvy. Dne 6.4.2017 uzavřel dlužník se společností Prisko smlouvu o převodu akcií, o čemž téhož dne informoval věřitelský výbor a všechny přítomné na schůzi věřitelů. K veškerým těmto krokům dlužník uvedl, že byly činěny s vědomím, že dne 10.4.2017 uplyne lhůta k předložení reorganizačního plánu.

[61] V daném okamžiku tedy neexistovala žádná jiná konkrétní nabídka, na základě níž by byl dlužník schopen sestavit reorganizační plán, s výjimkou návrhu od společnosti Prisko. Polemiku společnosti Alcentra týkající se ochoty dlužníka s jejími zástupci jednat, tak považuje soud za nadbytečnou. Společnost Alcentra dlužníkovy pochybnosti ohledně nevěrohodnosti nabídky nerozptýlila a i z následujících podání je zřejmé (např. dopis ze dne 4.7.2017), že na svých postojích setrvává. Dlužníkův postoj je pochopitelný, neboť se dostával do časové tísně a reálná byla hrozba řešení úpadku formou konkursu, přičemž již v té době byl vyhotoven znalecký posudek, na základě něhož dospěl znalec k závěru, že uspokojení nezajištěných věřitelů v případě konkursu bude nulové. Nadto je třeba uvést, že ani insolvenční zákon ani jiný právní předpis neukládá dlužníku realizovat výběrové řízení, není stanovena forma tohoto procesu a je jen na dlužníku, aby posoudil, zda jeho požadavky byly splněny a zda na základě předložených nabídek je schopen sestavit reorganizační plán. Uvedená forma výběrového řízení je jedním ze způsobů jak si získat důvěru věřitelů a přesvědčit je o poctivosti svého záměru při sestavování reorganizačního plánu. Předložený reorganizační plán založený na smlouvě o koupi akcií společností Prisko věřitelé na schůzi věřitelů jednoznačně podpořili, byť si byli vědomi, že nabídka spol. Prisko činí 79,5 mil. Kč oproti nabídce spol. Alcentra ve výši 540 mil. Kč. Pokud nebyly splněny obě dlužníkem požadované podmínky, pak skutečnost, že dlužník uzavřel smlouvu se společností Prisko (byť je sjednaná kupní cena nižší než kupní cena nabízená společností Alcentra), nelze hodnotit jeho jednání jako jednání, jímž by sledoval nepoctivý záměr. Výše nabízené kupní ceny nebyla z pohledu soudu rozhodujícím měřítkem a tento názor svým hlasováním vyjádřili na schůzi věřitelů i věřitelé. Nelze říci, že by nabídka spol. Alcentra byla pro věřitele výhodnější co do

jejich uspokojení, spol. Alcentra pouze nabídla vyšší kupní cenu za akcie, avšak v její nabídce nebyly dodrženy formální náležitosti.

[62] Soud dále nesouhlasí s námitkou věřitele č. 31 a spol. Alcentra, že předložený reorganizační plán je jen méně výhodnou verzí konkursu. Ustanovení § 341 odst. 1 písm. b) IZ jako jeden z možných způsobů provedení reorganizace uvádí prodej celé majetkové podstaty nebo její části, event. prodej dlužníkova podniku. Reorganizační plán předpokládá prodej části majetkové podstaty v kombinaci s výplatou části hotovostního zůstatku a získaných peněžních prostředků z neprovozních pohledávek a věřitelům (především ve skupinách 2 a 3) nabízí alespoň částečné uspokojení jejich pohledávek. Dle znaleckého posudku nebudou v případě prohlášení konkursu na majetek dlužníka nezajištění věřitelé uspokojeni vůbec, zajištění pouze částečně. Na schůzi věřitelů věřitelé reorganizační plán podpořili, tudíž si uvedeného rozdílu byli vědomi, vznesená námitka je tedy nedůvodná, neboť nepoctivý záměr nelze spatřovat ve způsobu provedení reorganizace, který insolvenční zákon předpokládá.

[63] Dlužníku bylo dále vyčítáno, že v rozporu s ust. § 330 odst. 2 IZ uzavřel smlouvu se společností Prisko bez vědomí věřitelského výboru. Tato skutečnost je dle protokolu o jednání ze schůze věřitelů dne 6.4.2017 zřejmá. K tomu dlužník uvedl, že jelikož dne 10.4.2017 měla uplynout lhůta k předložení reorganizačního plánu, byl v časové tísni, na schůzi věřitelů všechny přítomné bez odkladu o této skutečnosti informoval. Současně však si byl vědom, že uvedená smlouva nabývá účinnosti okamžikem nabytí účinnosti reorganizačního plánu a teprve po splnění podmínek uvedených v čl. 4.1 smlouvy o převodu akcií, tj. že spol. Prisko se nestane vlastníkem akcií OKD Nástupnická před nabytím účinnosti reorganizačního plánu. Z dalších postojů a jednání věřitelského výboru je pak zřejmé, že k uzavření dohody nebylo vydáno negativní stanovisko, věřitelský výbor tedy tuto smlouvu akceptoval. Uzavření této smlouvy nejde k tíži věřitelů, dlužník jednal se zájemcem, jehož nabídku považoval za nejvýhodnější (navíc v dané chvíli se jednalo o jedinou relevantní nabídku), v tomto jeho kroku proto soud nespatřuje nepoctivý záměr.

[64] Je-li věřitelem č. 31 namítáno, že se dlužník v reorganizačním plánu nezavazuje k jasnému plnění věřitelům, nelze s touto námitkou souhlasit. dlužník v tomto plánu (č. l. 2.3.2 a č. l. 3.11.), dále ve Zprávě o reorganizačním plánu (č. l. 9) a také v prezentaci, jež byla spuštěna na schůzi věřitelů dne 24.8.2017 a je nazvaná Shrnutí základních podmínek reorganizačního plánu (str. 9 prezentace) jasně uvedl jaké částky a z jakých zdrojů budou jednotlivým skupinám věřitelů vyplaceny a dále vysvětlil jakým způsobem bude naloženo s výtěžkem z neprovozních pohledávek, s likvidačním zůstatkem a jakým způsobem budou tvořeny rezervy a jaký je jejich účel. Věřitelé byli s tímto plněním seznámeni, toto akceptovali, což vyplývá z jejich jednoznačné podpory reorganizačnímu plánu.

[65] Dále bylo dlužníku vyčítáno, že upřednostňuje zájmy státu, o čemž však soud není přesvědčen. Dlužník provedl výběrové řízení, s jejichž podmínkami byli všichni možní zájemci seznámeni a to jak v jazyce českém tak anglickém. soud předpokládá, že potenciální investoři si nabízenou investici nevyhodnotili jako ziskovou, o čemž svědčí, že dlužník oslovil více než 200 subjektů, avšak obdržel jen tři indikativní nabídky a pouze dvě nabídky závazné. Dlužník obě závazné nabídky vyhodnotil jako nesplňující formální podmínky a teprve po té začal vyjednávat o možné transakci se spol. Prisko. Jelikož žádný komerční subjekt nepodal takovou závaznou nabídku, která

by umožnila sestavení reorganizačního plánu, je z pohledu soudu státem vlastněná spol. Prisko, s níž došlo k uzavření smlouvy, dostatečným garantem, že reorganizace proběhne dle předloženého reorganizačního plánu a že především veškeré náklady související s útlumem jednotlivých dlužníkových závodů budou uhrazeny. Tvrzení, že dlužník byl předem dohodnut se státem je tak spekulativní a tuto námitku posoudil soud jako nedůvodnou.

[66] Aby reorganizační plán mohl být soudem schválen, musí být splněna třetí podmínka, a to dle písmena c) výše cit. ust. O přijetí reorganizačního plánu hlasovali věřitelé na schůzi věřitelů dne 24.8.2017 v souladu s ust. § 347 IZ, takto:

Skupina č. 1 hlasovala pro přijetí reorganizačního plánu, skupina č. 2 hlasovala pro přijetí reorganizačního plánu (s výjimkou věřitelů č. 289, č. 159 a č. 457, kteří se zdrželi hlasování),

Skupina č. 3 hlasovala rovněž pro přijetí reorganizačního plánu. Ke skupině č. 3 je nutno dodat, že do této skupiny patří i věřitel č. 31, jehož pohledávka byla popřena, v rozsahu popření žádal tento věřitel o přiznání hlasovacího práva, které mu však schůze věřitelů nepřiznala a toto právo (ust. § 51 odst. 1 IZ) mu nepřiznal ani insolvenční soud. Věřitel č. 31 poté do protokolu uvedl, že by hlasoval proti přijetí reorganizačního plánu, což by s ohledem na rozsah jeho popřené pohledávky znamenalo, že by reorganizační plán skupinou č. 3 nebyl přijat.

[67] Skupinu č. 4 tvoří věřitel, jehož pohledávka není dotčena reorganizačním plánem, tudíž v souladu s ust. § 347 odst. 4 IZ se má za to, že tato skupina reorganizační plán přijala.

[68] Skupinu č. 5 tvoří akcionář dlužníka, společnost NWR Holding B. V. (ust. § 335 IZ), který prostřednictvím hlasovacího lístku hlasoval proti přijetí reorganizačního plánu. Soud je přesvědčen, že v tomto případě lze reorganizační plán schválit i přes nesouhlas této skupiny, neboť akcionář dlužníka neobdrží žádné plnění a současně jsou splněny podmínky dle ust. § 349 odst. 3 a 4 IZ. Spravedlivost plánu vůči této skupině pak není třeba zkoumat, neboť podle reorganizačního plánu skupina nezajištěných věřitelů nezíská plnění ve výši odpovídající jmenovité hodnotě zjištěných pohledávek navýšených o úrok ke dni předpokládané účinnosti reorganizačního plánu. Obecně pak směrem k ostatním věřitelům lze konstatovat, že reorganizační plán zajišťuje rovné zacházení s každou zjištěnou pohledávkou v rámci každé skupiny věřitelů a je ke všem ostatním skupinám věřitelů spravedlivý.

[69] Aby byla splněna čtvrtá podmínka dle písm. d) výše cit. ust. je třeba, aby řešení úpadkové situace dlužníka formou reorganizace nebylo z pohledu žádného věřitele méně finančně výhodné než řešení konkursní, ledaže by s tím konkrétní věřitel souhlasil. Při porovnání finanční výhodnosti vychází soud pouze ze znaleckého posudku vyhotoveného společností A-Consult plus s. r. o. (č. l. B-250), který věřitelé schválili na schůzi věřitelů dne 6.4.2017. Z tohoto posudku je jednoznačný závěr, že řešení úpadku dlužníka reorganizací je pro věřitele výhodnější než prohlášení konkursu na majetek dlužníka, neboť v případě konkursu nebudou nezajištění věřitelé uspokojeni vůbec, zajištění jen částečně.

[70] Poslední podmínku danou dle písm. e) výše cit. ust. považuje soud rovněž za splněnou. Jak vyplývá z reorganizačního plánu, Zprávy o reorganizačním plánu a ze zprávy insolvenčního správce ze dne 21.8.2017 (č. l. B-332) jsou všechny pohledávky za majetkovou podstatou i pohledávky postavené na roveň pohledávek za majetkovou podstatou průběžně hrazeny.

[71] Závěrem považuje soud za nutné zdůraznit, že své přihlášky podalo 560 věřitelů. Lze předpokládat, že každý z nich věnoval předloženému reorganizačnímu plánu dostatečnou pozornost, rovněž tak měli věřitelé s řádným časovým předstihem před schůzí věřitelů možnost seznámit se s námitkami a argumenty spol. Alcentra a věřitele č. 31, kteří brojili proti schválení reorganizačního plánu. Od okamžiku zveřejnění reorganizačního plánu až do schůze věřitelů proti tomuto plánu žádný z věřitelů nic nenamítal (s výjimkou věřitele č. 31 a spol. Alcentra). Všichni věřitelé, jež byli na schůzi věřitelů přítomni (s výjimkou tří věřitelů, kteří se zdrželi hlasování), případně věřitelé, kteří hlasovali prostřednictvím hlasovacích lístků, hlasovali pro přijetí reorganizačního plánu, nikdo (s výjimkou spol. NWR Holding B. V.) nehlasoval proti přijetí hlasovacího plánu. Společný zájem věřitelů je tak zcela zřejmý.

[72] Odlišné a současně totožné stanovisko k reorganizačnímu plánu, tak prosazovali pouze věřitel č. 31, společnost Alcentra a akcionář dlužníka. Propojenost těchto subjektů je zřejmá, neboť akcionář dlužníka společnost NWR Holding B. V. vydala dluhopisy, za něž dlužník převzal ručení, pohledávka věřitele č. 31 pak vznikla pouze z titulu, že dle uzavřené dokumentace k emisi dluhopisů vyplývá, že věřitel č. 31 je jedním ze subjektů, kteří mohou tuto pohledávku za dlužníkem z titulu ručení samostatně vymáhat. Z vyjádření společnosti Alcentra pak vyplynulo, že je schopna ovlivnit jednání věřitele č. 31 v insolvenčním řízení dlužníka, neboť vlastní přibližně 43 % nadřazených zajištěných dluhopisů v hodnotě 300 mil. Eur, které vydala společnost NWR N. V. Lze tak konstatovat, že tyto subjekty s ostatními věřiteli nesdílí společný zájem, neboť úpadek preferují řešit konkursem.

[73] Soud si je vědom jedné ze zásad insolvenčního řízení, z níž plyne, že toto řízení musí být vedeno tak, aby žádný z účastníků nebyl nespravedlivě poškozen nebo nedovoleně zvýhodněn a aby se dosáhlo rychlého, hospodárného a co nejvyššího uspokojení věřitelů. Pokud však byla nabídka spol. Alcentra (byť nabízená kupní cena za akcie byla vyšší, než nabídla spol. Prisko) vyhodnocena jako neumožňující sestavit reorganizační plán, neboť nesplňovala formální náležitosti, tj. nebyly doloženy dvě základní podmínky (zajištění financování útlumu dolů z vlastních prostředků a sdělení identity konečného zájemce), nelze pak říci, že by došlo k poškození společnosti Alcentra, či by byl jiný subjekt (míněna spol. Prisko) zvýhodněn, či by věřitelé byli uspokojení v menší míře. Jedinou relevantní nabídkou, která umožnila sestavit reorganizační plán, byla nabídka spol. Prisko, jakékoli jiné řešení by v dané chvíli s nejvyšší pravděpodobností vedlo k prohlášení konkursu na majetek dlužníka a tedy nulovému uspokojení věřitelů.

[74] Nabídka spol. Prisko obě podmínky splňuje, jediným akcionářem spol. Prisko je stát (resp. Ministerstvo financí ČR) a podmínka zajistit financování z vlastních zdrojů byla rovněž splněna, což vyplývá především z č. l. 8 Smlouvy o převodu akcií ( kupující bere na vědomí, že v souvislosti s postupným uzavíráním důlních závodů je třeba vynaložit náklady na útlum důlních závodů, přičemž výše minimálních nákladů je odhadována na 4.923.tis Kč. Kupující se zavazuje zajistit dostatečné množství finančních prostředků, aby mohly být uhrazeny veškeré náklady na útlum důlních závodů ).

[75] Jakákoli debata o nevýhodnosti reorganizačního řešení oproti konkursu je nepřípadná, v tomto směru lze při porovnání obou možností vycházet pouze z vyhotoveného znaleckého posudku, který určil, že v případě konkursu by nezajištění věřitelé nebyli uspokojeni vůbec, zajištění jen částečně, náklady související s útlumem byly vyčísleny v částce min. 8.683 tis. Kč, přičemž likvidační hodnota majetkové podstaty činí 3.050 tis. Kč. Konkurs by přinesl okamžitý vznik zapodstatových pohledávek, přerušení či omezení těžby, s tím související zvýšenou nezaměstnanost a výrazné sociální dopady v regionu.

[76] Všech uvedených faktorů si byli nesporně vědomi i věřitelé, kteří jednoznačně svým hlasováním dali najevo, že si přejí řešení úpadkové situace dlužníka formou reorganizace, neboť se jedná o formu pro ně výhodnější než řešení konkursní. Současně tímto vyjádřili svou podporu veškerých kroků, které dlužník od počátku insolvenčního řízení učinil a které vedly k sestavení a schválení reorganizačního plánu. Věřitelé rovněž dali na vědomí, že nabídka společnosti Prisko (přestože nabídlo nižší kupní cenu než spol. Alcentra) je pro ně důvěryhodnější než nabídka spol. Alcentra. Soud je přesvědčen, že pokud bude podnikatelská činnost dlužníka provozována prostřednictvím spol. OKD Nástupnická, dojde k postupnému a předpokládanému útlumu důlních závodů, budou průběžně hrazeny pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky jim naroveň postavené a věřitelé budou uspokojeni v míře očekávané reorganizačním plánem. Osoba investora dostatečně garantuje, že veškeré náklady útlumu budou hrazeny i v případě nepříznivých výsledků spol. OKD Nástupnická, neboť spol. Prisko se k tomu zavázala.

[77] Při schválení reorganizačního plánu tak soud vycházel nejen z vlastního úsudku, ale opakovaně zdůrazňuje jednoznačnou podporu věřitelů reorganizačnímu plánu a rovněž bylo přihlédnuto k podpoře insolvenčního správce (vyjádření ze dne 21.8.2017 č. l. B-332) a Krajského státního zastupitelství v Ostravě (vyjádření ze dne 25.8.2017 č. l. B-351), kteří rovněž neshledali v chování dlužníka při sestavování reorganizačního plánu nepoctivý záměr, shodli se, že tento reorganizační plán je jediným možným způsobem jak reorganizaci realizovat. Pro věřitele je tento způsob výhodnější než konkurs a oba shodně navrhli, aby předložený reorganizační plán schválil. Ze všech uvedených důvodů proto došlo ke schválení předloženého reorganizačního plánu soudem.

Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku, insolvenčnímu správci, Krajskému státnímu zastupitelství a věřitelskému výboru se doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto usnesení lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení tohoto usnesení a to Vrchnímu soudu v Olomouci, prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě. Odvolání však mohou podat jen ti věřitelé, kteří hlasovali proti přijetí reorganizačního plánu.

Reorganizační plán je účinný, jakmile rozhodnutí o jeho schválení nabude právní moc.

V Ostravě dne 11. října 2017

Za správnost vyhotovení: Mgr. Petr Kula v. r. Petra Šimkovičová samosoudce