KSOS 14 INS 35225/2013-B134
Číslo jednací: KSOS 14 INS 35225/2013-B134

Usnesení

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Pavlou Tomalovou v insolvenční věci dlužníka: Librex, spol. s.r.o., IČ: 47682779, se sídlem Raisova 1066/6, 709 00 Ostrava-Mariánské Hory o návrhu žalobce: PAPE INVEST LIMITED, se sídlem Akara Bldg., 24 De Castro Street, Wickhams Cay 1, Road Town, Tortola, Britské Panenské ostrovy, právně zastoupeného Mgr. Petrem Schopfem, advokátem, se sídlem Václavské náměstí 777/12, 110 00 Praha 1, na nařízení předběžného opatření proti žalovanému: Petr anonymizovano , anonymizovano , bytem Raisova 1066/6, 709 00 Ostrava-Mariánské Hory

takto:

I. Soud nařizuje předběžné opatření, kterým ukládá žalovanému Petru anonymizovano , nar. 06.08.1954, bytem Raisova 1066/6, 709 00 Ostrava-Mariánské Hory, aby na náhradu škody, kterou způsobil žalobci tím, že porušil svoji povinnost dle § 98 odst. 1 zák. č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon- dále jen IZ , když jako jednatel Librex, spol. s r.o., IČ: 47682779, se sídlem Raisova 1066/6, 709 00 Ostrava-Mariánské Hory nepodal bez zbytečného odkladu insolvenční návrh z důvodu úpadku dlužníka Librex, spol. s r.o., IČ: 47682779, se sídlem Raisova 1066/6, 709 00 Ostrava-Mariánské Hory-složil do soudní úschovy Krajského soudu v Ostravě-č. účtu 6015-4123761/0710, variabilní symbol: 4803522513 částku 1.200.000,-Kč. Zaplatit tuto částku do soudní úschovy je žalovaný povinen do 30 dnů ode dne, kdy mu bude toto usnesení doručeno.

II. Soud ukládá žalobci, aby do 30-ti dnů od skončení insolvenčního řízení podal u příslušného soudu (§100 odst. 2 IZ) žalobu o náhradu škody vůči Petru anonymizovano , nar. 06.08.1954, bytem Raisova 1066/6, 709 00 Ostrava-Mariánské Hory.

III. Toto předběžné opatření je vykonatelné okamžikem doručení žalovanému Petru anonymizovano (§76 d) o.s.ř.).

Odůvodnění:

Návrhem, došlým soudu 9.07.2015, se domáhal žalobce, aby soud vydal vůči žalovanému předběžné opatření, kterým mu uloží, aby na náhradu škody vzniklé porušením povinnosti podal insolvenční návrh, složil do úschovy soudu přiměřenou peněžitou částku ve výši 1.200.000,-Kč.

Svůj návrh žalobce odůvodnil tím, že je věřitelem dlužníka (o vstoupení žalobce do řízení jako věřitele na místo věřitele Generali Velký špalíček , s.r.o. bylo rozhodnuto usnesením Krajského v Ostravě ze dne 3.7.2015 č.j. 14 INS 35225/2013-P17/3, které nabylo právní moci dne 7.7.2015, a to zveřejněním v insolvenčním rejstříku) a do insolvenčního řízení přihlásil svou pohledávku za dlužníkem v celkové výši 1.815.413,08 Kč. Pohledávka žalobce byla v insolvenčním řízení v této výši zjištěna. Do insolvenčního řízení vedeného s dlužníkem přihlásilo své pohledávky o celkové výši 41.584.469,41 Kč celkem 73 věřitelů, přičemž v naprosté většině se jednalo o pohledávky nezajištěné. Pohledávky nezajištěných věřitelů byly zjištěny ve výši 39.801.744,56 Kč a zajištěných ve výši 105.346,11 Kč.

K tomuto tvrzení jako důkaz navrhl: -Spis Krajského soudu v Ostravě 14 INS 35225/2013

Žalobce dále tvrdil, že z Knihy závazků ke dni 30.11.2013, která tvořila přílohu insolvenčního návrhu dlužníka je zřejmé, že dlužník se v úpadku nacházel daleko dříve než ke dni, kdy dlužník podal insolvenční návrh, který byl podán dne 6.12.2013. Dle žalobce dále z jím vypracované tabulky k návrhu na vydání předběžného opatření (dále jen přehled závazků) vyplývá, že dlužník vykazoval všechny znaky úpadku ve formě platební neschopnosti dle ust.§ 3 odst.1 a 2 IZ již ke dni 31.12.2012 a již k tomuto datu měl být insolvenční návrh také podán. Žalobce uvedl, že tabulku sestavil podle výše uvedené Knihy závazků, která obsahovala pouze ty závazky, o kterých sám žalovaný jako jednatel dlužníka prohlásil, že existují. Kniha závazků totiž podle výslovného prohlášení žalovaného představuje úplný a správný seznam všech závazků dlužníka. Ze všech závazků dlužníka uvedených v Knize závazků poté dle žalobce přehled závazků obsahuje pouze ty závazky, které se staly splatné nejpozději dne 31.1.2013 a které nebyly do dnešního dne dlužníkem uhrazeny. Z přehledu závazků je naprosto zřejmé, že dlužník vykazoval všechny znaky úpadku podle § 3 odst. 1 insolvenčního zákona již ke dni 31. 12. 2012, přičemž jeho úpadek se s postupující dobou jen více utvrzoval, neboť počet a výše jeho závazků po lhůtě jejich splatnosti neustále narůstaly. Dle žalobce z přehledu závazků jednoznačně vyplývá, že:

-Ke dni 31. 12. 2012 měl dlužník již nejméně 93 různých peněžitých závazků více než 3 měsíce po lhůtě jejich splatnosti v celkové výši 401.939,25 Kč za celkem 44 různými věřiteli.

-Ke dni 31. 1. 2013 měl dlužník již nejméně 105 různých peněžitých závazků více než 3 měsíce po lhůtě jejich splatnosti v celkové výši 417.372,13 Kč za celkem 49 různými věřiteli.

-Ke dni 28. 2. 2013 měl dlužník již nejméně 113 různých peněžitých závazků více než 3 měsíce po lhůtě jejich splatnosti v celkové výši 454.017,65 Kč za celkem 54 různými věřiteli.

-Ke dni 31. 3. 2013 měl dlužník již nejméně 140 různých peněžitých závazků více než 3 měsíce po lhůtě jejich splatnosti v celkové výši 572.446,33 Kč za celkem 63 různými věřiteli.

-Ke dni 30. 4. 2013 měl dlužník již nejméně 328 různých peněžitých závazků více než 3 měsíce po lhůtě jejich splatnosti v celkové výši 1.665.990,46 Kč za celkem 102 věřiteli.

K těmto tvrzením žalobce jako důkazy navrhl: -Knihu závazků ke dni 30. 11. 2013, která tvořila přílohu insolvenčního návrhu podaného žalovaným

-Tabulku s přehledem závazků dlužníka po lhůtě jejich splatnosti v prosinci 2012 a lednu, únoru, březnu a dubnu 2013

Dle žalobce tak měl dlužník již nejpozději ke dni 31. 12. 2012 více věřitelů s peněžitými pohledávkami více než 3 měsíce po lhůtě jejich splatnosti. Nejpozději k tomuto dni vznikla dlužníkovi a také žalovanému jako jeho jedinému statutárnímu orgánu dle § 98 a 99 IZ povinnost podat dlužnický insolvenční návrh.

Žalobce dále uvedl, že vzhledem k tomu, že dlužník nepodal insolvenční návrh dne 31. 12. 2012, ačkoliv se již nacházel v úpadku a povinnost podat insolvenční návrh mu tak vznikla, žalobce (respektive jeho právní předchůdce) se o úpadku dlužníka nedozvěděl a dále s ním obchodoval a pronajímal mu obchodní prostory, za které však dlužník neplatil nájemné.

Dle žalobce je nepochybné, že kdyby byl insolvenční návrh podán včas a na jeho základě by byl včas zjištěn úpadek dlužníka, došlo by k ukončení nájemního vztahu mezi žalobcem a dlužníkem (nájemní vztah byl ukončen takřka bezprostředně po zahájení insolvenčního řízení). Jinými slovy, pokud by dlužník skutečně podal insolvenční návrh dne 31. 12. 2012, kdy mu tato povinnost nejpozději vznikla, žalobce (respektive jeho právní předchůdce) by mu obchodní prostory dále nepronajímal a jeho pohledávky přihlášené do insolvenčního řízení by tak vůbec nevznikly. Protože však dlužník porušil povinnost podat včas, tedy k 31. 12. 2012, insolvenční návrh, a tuto povinnost porušil i žalovaný jako jeho statutární orgán, žalobci vznikly za dlužníkem i po dni 31. 12. 2012 pohledávky v celkové výši 1.815.413,08 Kč (včetně příslušenství), které zůstaly do dnešního dne zcela neuhrazeny. Všechny tyto pohledávky žalobce přihlásil do insolvenčního řízení vedeného s dlužníkem v rámci své přihlášky evidované v insolvenčním řízení pod číslem P17.

Žalobce má dále za to, že vzhledem k dosavadnímu průběhu insolvenčního řízení vedeného s dlužníkem je přitom zřejmé, že pohledávky přihlášených věřitelů v něm budou uspokojeny jen v minimálním rozsahu. Insolvenční správce sepsal do majetkové podstaty především knihy ve vlastnictví dlužníka, jejichž souhrnná doporučená maloobchodní cena byla 15.700.000 Kč.

K tomuto tvrzení jako důkaz navrhl: -Soupis majetkové podstaty zveřejněný v insolvenčním rejstříku dne 17. 4. 2014

Pokud jde o výtěžnost majetkové podstaty žalobce uvedl, že většina majetku náležejícího do majetkové podstaty byla již v rámci konkursu zpeněžena, a to za zhruba 17 % jeho doporučené prodejní ceny, přičemž do majetkové podstaty se tak podařilo získat přibližně 2.700.000 Kč. Lze tedy očekávat, že i při velice optimistickém odhadu připadne na uspokojení pohledávek věřitelů s nezajištěnými pohledávkami zhruba 2.000.000 Kč. Vzhledem k tomu, že celkem byly pohledávky nezajištěných věřitelů v insolvenčním řízení vedeném s Dlužníkem zjištěny ve výši 39.801.744,56 Kč, lze přepokládat, že poměr uspokojení pohledávek těchto věřitelů bude cca 5 % jejich zjištěné výše. Vzhledem k tomu, že žalobcem přihlášené pohledávky byly v insolvenčním řízení zjištěny ve výši 1.815.413,08 Kč, lze předpokládat, že žalobce obdrží na uspokojení svých pohledávek přibližně 90.770,65 Kč a výše škody, která mu vznikla opožděným podáním insolvenčního návrhu, tak bude přinejmenším 1.724.642,43 Kč.

K tomuto tvrzení jako důkaz navrhl zprávy insolvenčního správce založené v insolvenčním spise, a to:

-Zprávu insolvenčního správce ze dne 3. 4. 2014 -Zprávu insolvenčního správce ze dne 9. 5. 2014 -Zprávu insolvenčního správce ze dne 7. 8. 2014 -Zprávu insolvenčního správce o průběhu zpeněžení ze dne 17. 9. 2014 zveřejněná v insolvenčním rejstříku dne 24. 9. 2014 -Zprávu insolvenčního správce o průběhu zpeněžení ze dne 25.11.2014 -Zprávu insolvenčního správce o průběhu zpeněžení ze dne 23.01.2015 -Zprávu insolvenčního správce o průběhu zpeněžení ze dne 9.02.2015

Dle § 99 odst.1 IZ osoba, která v rozporu s ustanovením § 98 nepodala insolvenční návrh, odpovídá věřiteli za škodu nebo jinou újmu, kterou způsobí porušením této povinnosti.

Dle odst. 2 téhož ustanovení škoda nebo jiná újma podle odst. 1 spočívá v rozdílu mezi zjištěnou výší pohledávky přihlášené věřitelem k uspokojení a částkou, kterou věřitel v insolvenčním řízení na uspokojení této pohledávky obdržel.

Dle § 100 odst. 1 IZ je-li již v průběhu insolvenčního řízení zřejmé, že věřiteli vznikla škoda nebo jiná újma porušením povinnosti podat insolvenční návrh, může insolvenční soud nařídit předběžné opatření, kterým povinné osobě uloží, aby na náhradu této škody nebo jiné újmy složila do úschovy soudu přiměřenou peněžitou částku. Učiní tak jen na návrh oprávněného věřitele. Nařízení předběžného opatření nebrání, že celkovou výši škody nebo jiné újmy dosud nelze vyčíslit.

Dle odst. 2 téhož ustanovení výši částky, která má být složena, určí insolvenční soud tak, aby kryla podstatnou část předpokládané škody nebo jiné újmy. Při nařízení předběžného opatření uloží insolvenční soud navrhovateli, aby ve lhůtě, kterou mu určí, a která nesmí skončit dříve, než skončí insolvenční řízení, podal u příslušného soudu žalobu o náhradu škody nebo jiné újmy řízení o této žalobě není incidenčním sporem.

Dle výše citovaných ustanovení tedy soud pro účely vydání předběžného opatření zkoumá-ve vztahu k žalobci (navrhovateli předběžného opatření) a) zda je věřitelem v insolvenčním řízení b) zda je zřejmé, že mu vznikla porušením povinnosti jednatele dlužníka podat insolvenční návrh škoda. Ve vztahu k žalovanému pak soud zkoumá a) zda osoba, vůči níž návrh na vydání předběžného opatření směřuje, je nebo byla v rozhodné době ( to je v době, kdy již byl u dlužníka zřejmý úpadek) statutárním orgánem -jednatelem dlužníka b) zda se jednatel dlužníka dozvěděl o úpadku dlužníka nebo při náležité pečlivosti dozvědět měl.

Pro účely zjištění těchto podstatných skutečností předložil navrhovatel soudu dostatečné množství důkazů, ze kterých soud vybral pro rozhodnutí o předběžném opatření důkazy podstatné, které zhodnotil takto.

Z obsahu insolvenčního spisu, a to z insolvenčního návrhu se podává, že návrh byl podán dlužníkem dne 6.12.2013. Z obsahu insolvenčního spisu, a to z přihlášky pohledávky žalobce a z přezkumného listu žalobce, jako věřitele č. 17 se podává, že tento věřitel má zjištěnou pohledávku ve výši 1.815.413,08 Kč. Žalobce je věřitelem v insolvenčním řízení se zjištěnou pohledávkou a je tedy osobou oprávněnou k podání návrhu na předběžné opatření, což má soud za prokázané mimo jiné z výše citovaného usnesení o vstupu žalobce do řízení ze dne 3.7.2015, č.j. 14 INS 35225/2013-P17/3. Z obsahu insolvenčního spisu, a to z upraveného seznamu přihlášených pohledávek (příloha k protokolu z přezkumného jednání ze dne 28.5.2014) se dále podává, že součet zjištěných pohledávek nezajištěných věřitelů činí částku 39.801.744,56 Kč a zjištěná pohledávka jediného zajištěného věřitele činí částku 105.346,11 Kč.

Při zkoumání toho, zda je zřejmé, že navrhovateli vznikla porušením povinnosti jednatele dlužníka podat insolvenční návrh škoda, soud provedl důkazy soupisem majetkové podstaty (č.l. B11, č.l.B58), dále zprávami insolvenčního správce a kupními smlouvami (č.l.B9, B17, B18,B19, B33,B35,B40,B41,B42,B57,B62,B65, B72, B94, B121).

Ze zprávy správce na č.l. B 94 a z aktualizovaného soupisu majetkové podstaty na č.l. B58 se podává, že již byl zpeněžen veškerý movitý majetek dlužníka majetek, pohledávky dlužníka za jeho dlužníky činí částku 141.733,-Kč, přičemž z této částky jsou pohledávky ve výši cca 30.000,-Kč promlčené a pohledávky ve výši 25.000,-Kč zanikly. Vymahatelné pohledávky jsou tedy ve výši cca 86.733,-Kč. Jiný majetek ke zpeněžení (než pohledávky ve výši cca 86.733,-Kč) se již v majetkové podstatě nenachází. Ze soupisu majetkové podstaty, kupních smluv a zpráv správce, zejména z poslední zprávy správce na č.l. B121 se podává, že aktuální stav účtu majetkové podstaty činí částku 3.081.043,73 Kč, přičemž dosud nedošlo k uspokojení všech pohledávek za majetkovou podstatou a pohledávek jim na roveň postavených a to, DPH, odstupné zaměstnancům pohledávky Úřadu práce, odměna a hotové výdeje správce. Při součtu těchto položek, tj. aktuálního stavu účtu majetkové podstaty a vymahatelných pohledávek soud dospěl k částce 3.167.776,73 Kč. Soud tuto částku zaokrouhlil směrem nahoru na částku 3.200.000,-Kč. Tato částka by mohla být hypoteticky výtěžkem zpeněžení majetkové podstaty. K rozdělení mezi věřitele však půjde nižší částka, neboť od ní budou odečteny pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky jim postavené na roveň. Jelikož součet zjištěných a nezajištěných pohledávek činí částku 39.801.744,56 Kč a předpokládaná výtěžnost majetkové podstaty činí částku 3.200.000,-Kč (z čehož pro zajištěného věřitele může být určena maximálně částka jeho zjištěné pohledávky, tj. 105.346,11 Kč), tj. pro nezajištěné věřitele zbude částka 3.094.653,89 Kč (a to ještě bez odečtení pohledávek za majetkovou podstatou a pohledávek jim postavených na roveň), budou hypoteticky tito věřitelé uspokojování co do 7,77% (3.094.653,89 / 39.801.744,56 x 100). Žalobce tedy může v rámci insolvenčního řízení obdržet ze své pohledávky ve výši 1.815.413,08 Kč částku 141.057,596 Kč. Nebude tedy uspokojen co do částky 1.674.355,484 Kč.

V souvislosti s tím je pak třeba zjistit, zda tento výsledek, tj. že uspokojení bude minimální, bylo způsobeno porušením povinnosti bývalého jednatele (v této věci žalovaného) podat bez zbytečného odkladu insolvenční návrh.

K tomuto zjištění pak soud provedl zejména důkaz výpisem z obchodního rejstříku dlužníka, ze kterého zjistil, že Petr anonymizovano byl jednatelem dlužníka od 13. února 2002 dosud.

Ze všech závazků dlužníka uvedených v Knize závazků a poté v Přehledu závazků (jak již bylo uvedeno výše, Přehled byl sestaven podle Knihy závazků, kterou dlužník přiložil k insolvenčnímu návrhu) obsahuje Přehled závazků pouze ty závazky, které se staly splatné nejpozději dne 31.1.2013 a které nebyly do dnešního dne dlužníkem uhrazeny. Přehled závazků, který dle porovnání soudu vychází z Knihy závazků, sestává z osmi sloupců, přičemž

a. první dva obsahují identifikační údaje jednotlivého věřitele dané pohledávky (název a identifikační číslo osoby), b. třetí obsahuje datum splatnosti dané pohledávky, c. čtvrtý obsahuje výši dané pohledávky a d. pátý, šestý, sedmý a osmý obsahují údaj o tom, kolik dní po splatnosti byla daná pohledávka k datu 31.12.2012, 31.1.2013, 28.2.2013, 31.3.2013 a 30.4.2013. Byla-li pohledávka k danému dni více než 90 dní po lhůtě její splatnosti, je daná kolonka zvýrazněna červeně.

Z Přehledu závazků a Knihy závazků se podává, že:

-Ke dni 31. 12. 2012 měl dlužník již nejméně 93 různých peněžitých závazků více než 3 měsíce po lhůtě jejich splatnosti v celkové výši 401.939,25 Kč za celkem 44 různými věřiteli-např. věřitelé: A-Print, spol.s.r.o. s pohledávkami splatnými 17.1.2011, Adam Kubát s pohledávkami splatnými od 10.1.2012, Agentura Gevak s.r.o. s pohledávkami splatnými již od 13.10.2011, Computer Press, a.s. s pohledávkami splatnými od 14.1.2009.

-Ke dni 31. 1. 2013 měl dlužník již nejméně 105 různých peněžitých závazků více než 3 měsíce po lhůtě jejich splatnosti v celkové výši 417.372,13 Kč za celkem 49 různými věřiteli.

-Ke dni 28. 2. 2013 měl dlužník již nejméně 113 různých peněžitých závazků více než 3 měsíce po lhůtě jejich splatnosti v celkové výši 454.017,65 Kč za celkem 54 různými věřiteli.

-Ke dni 31. 3. 2013 měl dlužník již nejméně 140 různých peněžitých závazků více než 3 měsíce po lhůtě jejich splatnosti v celkové výši 572.446,33 Kč za celkem 63 různými věřiteli

-Ke dni 30. 4. 2013 měl dlužník již nejméně 328 různých peněžitých závazků více než 3 měsíce po lhůtě jejich splatnosti v celkové výši 1.665.990,46 Kč za celkem 102 věřiteli, např.ALBI Česká republika a.s. se splatností od 2.3.2012, EFKO-karton, s.r.o. se splatností od 30.8.2012, ENNIMUS, organizační složka se splatností od 14.4.2012, EUROUNION Praha s.r.o. se splatností od 22.5.2012, GEN spol. s.r.o se splatností od 4.7.2012.

Z knihy závazků se dále podává, že žalobce měl vůči dlužníkovi pohledávky po splatnosti již od 18.3.2013 dále.

Soud má tedy za prokázané, že v době, kdy měl navrhovatel vůči dlužníkovi své splatné pohledávky (splatnost pohledávek již od 18.3.2013) měl dlužník více než dva věřitele s pohledávkami po splatnosti déle než 3 měsíce, a to : A-Print, spol.s.r.o. s pohledávkami splatnými 17.1.2011, Adam Kubát s pohledávkami splatnými od 10.1.2012, Agentura Gevak s.r.o. s pohledávkami splatnými již od 13.10.2011, Computer Press, a.s. s pohledávkami splatnými od 14.1.2009, EFKO-karton, s.r.o. se splatností od 30.8.2012, ENNIMUS, organizační složka se splatností od 14.4.2012, EUROUNION Praha s.r.o. se splatností od 22.5.2012, GEN spol. s r.o se splatností od 4.7.2012.

Soud má tudíž za prokázané, že minimálně již k 30.4.2013 byl dlužník v úpadku dle ust. § 3 odst. 1 a 2 IZ, neboť měl více věřitelů, a to minimálně devět výše uvedených věřitelů s peněžitými závazky po dobu delší než 3 měsíce po splatnosti a tyto závazky nebyl schopen plnit, neboť své platby těchto závazků úplně zastavil. V platební neschopnosti již byl i k 31.12.2012 neboť měl minimálně 3 věřitele s pohledávkami déle než 3 měsíce po splatnosti, a to příkladmo: A-Print, spol.s.r.o. s pohledávkami splatnými 17.1.2011, Adam Kubát s pohledávkami splatnými od 10.1.2012, Agentura Gevak s.r.o. s pohledávkami splatnými již od 13.10.2011, Computer Press, a.s. s pohledávkami splatnými od 14.1.2009.

Pokud jde o skutečnost, zda jednatel dlužníka, tj. odpůrce, se dozvěděl o úpadku dlužníka nebo při náležité pečlivosti dlužníka se dozvědět měl, má soud za to, že žalovaný tím, že byl v rozhodné době, tj. k 31.12.2012 (případně nejpozději k 30.4.2013), jediným jednatelem, vědět o úpadku dlužníka musel. Tím že tento jednatel nepodal již v tomto rozhodném datu bez zbytečného odkladu insolvenční návrh, porušil svoji povinnost jednatele stanovenou v § 98 odst 2 IZ.

Jelikož má tedy soud v rámci návrhu na vydání předběžného opatření za dostatečně osvědčené všechny potřebné skutečnosti, návrhu navrhovatele na vydání předběžného opatření vyhověl. Pokud jde o výši částky, kterou má jednatel dlužníka složit do soudní úschovy, navrhovatel navrhl, aby do soudní úschovy bylo složeno 1.200.000,-Kč. Z výše uvedených zjištění soudu vyplývá, že žalobce nebude uspokojen cca ve výši 1.674.355,484 Kč. Žalobci tedy vznikne tím, že jeho pohledávka nebude v celém přihlášeném rozsahu uspokojena, škoda ve výši cca 1.674.355,484 Kč. Částka 1.200.000,-Kč se tudíž jeví soudu jako přiměřená.

Dle ust. § 100 odst. 2 IZ zároveň soud výroku tohoto usnesení uložil navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě podal žalobu o náhradu škody vůči odpůrci, přičemž navrhovatel tuto žalobu podá u příslušného soudu, když řízení o takové žalobě není incidenčním sporem.

Jelikož se jedná o předběžné opatření, které ukládá odpůrci povinnost dle § 76 odst. 1 písmeno d) o.s.ř., je toto usnesení vykonatelné okamžikem doručení tohoto usnesení odpůrci, a to dle ust. § 76 d) o.s.ř.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15-ti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení Vrchnímu soudu v Olomouci prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě.

V Ostravě dne 10.07.2015

Za správnost vyhotovení: JUDr. Pavla Tomalová, v.r. Táňa Kajzarová samosoudkyně