KSLB 76 INS 25621/2013-A-7
KSLB 76 INS 25621/2013-A-7

USNESENÍ Krajský soud v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci rozhodl samosoudkyní Mgr. Vandou Rozsypalovou v insolvenční věci dlužníka Hany anonymizovano , anonymizovano , bytem Horní Černá Studnice 48, Nová Ves nad Nisou, PSČ 468 21, o návrhu soudního exekutora JUDr. Jiřího Štrincla, Exekutorský úřad v Jablonci nad Nisou, se sídlem Podhorská 28, 466 01, Jablonec nad Nisou, na vydání předběžného opatření,

takto:

Návrh na nařízení předběžného opatření, jímž se soudnímu exekutorovi JUDr. Jiřímu Štrinclovi, Exekutorský úřad v Jablonci nad Nisou, umožňuje provádět již nařízenou exekuci vedenou u tohoto exekutorského úřadu pod sp. zn. 90 EX-209/11 prodejem nemovitostí dlužníka (povinného) Hany anonymizovano , anonymizovano , bytem Horní Černá Studnice 48, Nová Ves nad Nisou, PSČ 468 21-pozemků parcelní číslo 2087 trvalý travní porost, parcelní číslo 2088 zastavěná plocha a nádvoří a budovy č.p. 48 způsob využití bydlení na pozemku parcelní číslo 2088 v katastrálním území a obci Nová Ves nad Nisou, zapsaných v katastru nemovitostí vedeném u Katastrálního úřadu pro Liberecký kraj, Katastrální pracoviště Jablonec nad Nisou na LV 364, a to do nabytí právní moci rozhodnutí o způsobu řešení úpadku dlužníka s tím omezením, že dojde-li ke zpeněžení těchto nemovitostí exekutorem v době, kdy běží insolvenční řízení vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci pod sp. zn. 76 INS 25621/2013, bude výtěžek zpeněžení těchto nemovitostí bezodkladně vydán insolvenčnímu správci, s e z a m í t á .

Odůvodnění:

Dne 16.9.2013 bylo na základě návrhu dlužníka zahájeno insolvenční řízení. Zahájení insolvenčního řízení oznámil téhož dne insolvenční soud v souladu s ust. § 101 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona, dále jen IZ) vyhláškou č.j.-A-3 zveřejněnou v insolvenčním rejstříku a vyhlášku doručil účastníkům insolvenčního řízení. Dlužník spojil insolvenční návrh s návrhem na povolení oddlužení. Jedná se o již v pořadí druhý insolvenční návrh dlužníka spojený s návrhem na povolení oddlužení. První návrh (pod sp. zn. KSLB 76 INS 23093/2013), podaný dne 20.8.2013 byl odmítnut, protože nesplňoval zákonem předepsané skutečnosti, a to usnesením ze dne 22.8.2013. Podáním ze dne 18.9.2013, doručeným soudu téhož dne, navrhl soudní exekutor JUDr. Jiří Štrincl, Exekutorský úřad v Jablonci nad Nisou, aby bylo vydáno předběžné opatření dle § 82 odst. 2 písm. b) IZ, jímž bude stanoveno, že se právní účinky spojené se zahájeným insolvenčním řízením dlužníka nevztahují na exekuční řízení vedené soudním exekutorem JUDr. Jiřím Štrinclem vedeném pod č.j. 90 EX-209/11, jejímž předmětem je prodej nemovitostí dlužnice v jejím vlastnictví, a to pozemků parcelní číslo 2087 trvalý travní porost, parcelní číslo 2088 zastavěná plocha a nádvoří a budovy č.p. 48 způsob využití bydlení na pozemku parcelní číslo 2088 v katastrálním území a obci Nová Ves nad Nisou, zapsaných v katastru nemovitostí vedeném u Katastrálního úřadu pro Liberecký kraj, Katastrální pracoviště Jablonec nad Nisou na LV 364. Svůj návrh odůvodnil tím, že se domnívá, že opakované podávaní insolvenčních návrhů povinné jsou snahou sabotovat exekuční řízení a zamezit prodeji majetku zjištěného v exekučním řízení. Toto navrhovatel usuzuje z toho, že povinná podala první insolvenční návrh bezprostředně před termínem dražby a po té co její insolvenční návrh byl odmítnut, podala opětovný insolvenční návrh. Navrhovatel pak odkázal na usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 19.7.2013, č.j. 3 VSOL 355/2013-A-19, kterým byla obdobná problematika rozhodnuta tak, že se nařídilo předběžné opatření. Navrhovatel uvedl a doložil příslušnými soudními rozhodnutími a rozhodnutími exekutora, že usnesením Okresního soudu v Jablonci nad Nisou z 22.3.2011, č.j. 16 EXE 2055/2011-13, byla nařízena exekuce a jejím provedením byl pověřen JUDr. Jiří Štrincl, Exekutorský úřad Jablonec nad Nisou. Exekutor vydal dne 17.7.2013 pod č.j. 90 EX-2091/11-29 dražební vyhlášku, kterou je nařízena dražba na 21.8.2013. Dne 20.8.2013 byla vydána vyhláška insolvenčního soudu KSLB 76 INS 23093/2013. Insolvenční návrh byl odmítnut usnesením ze dne 22.8.2013. Další dražební vyhláška byla vydána dne 11.9.2013 s termínem dražby 14.10.2013. Vyhláška o zahájení insolvenčního řízení pod č.j. KSLB 76 INS 25621/2013 byla vydána 16.9.2013. Podle ust. § 109 odst. 1 písm. c) IZ platí, že se zahájením insolvenčního řízení je spojuje ten účinek, že výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek ve vlastnictví dlužníka, jakož i jiný majetek, který náleží do majetkové podstaty, lze nařídit, nelze jej však provést. Podle ustanovení § 82 odst. 2 písm. b) IZ ve znění novely č. 334/2012 Sb. může předběžným opatřením insolvenční soud v době do rozhodnutí o insolvenčním návrhu také omezit z důvodů hodných zvláštního zřetele způsobem stanoveným v předběžném opatření některý z účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení uvedených v § 109 odst. 1 písm. b) a c), neodporuje-li to společnému zájmu věřitelů. Z důvodové zprávy k zákonu č. 334/2012 Sb., na níž navrhovatel rovněž poukázal, je zřejmé že změnou insolvenčního zákona sledoval zákonodárce ten účel, aby nebylo zneužíváno transparentnosti insolvenčního řízení a účinků spojených s jeho zahájením k poškození zájmů třetích osob nebo dlužníka. Rozšíření důvodů, na základě kterých lze předběžné opatření nařídit, a rovněž rozšíření dopadů předběžného opatření, má vést k tomu, aby byly eliminovány insolvenční návrhy, resp. jejich účinky, které nesměřují k vyřešení stavu úpadku dlužníka. Mezi takové řadí důvodová zpráva i insolvenční návrhy dlužníků, které nejsou míněny vážně a jejichž podáním sledují dlužníci pouze blokaci exekučních řízení. Soud prostudováním obou insolvenčních návrhů dospěl k závěru, že nejsou splněny podmínky pro vydání předběžného opatření. Z textu důvodové zprávy vyplývá, že předběžné opatření lze vydat tehdy, pokud je zneužíváno transparentnosti insolvenčního řízení, pokud insolvenční návrhy nejsou míněny vážně a jejích podáním sledují dlužníci pouze blokaci exekučních řízení. Je potřeba rozlišovat mezi tím, kdy insolvenční řízení má sloužit pouze k blokaci exekuce a kdy opakované podání insolvenčních návrhů je způsobeno pouze neznalostí dlužníka a chybou při podávání návrhu. Jenom pouhé zjištění, že dlužník podal insolvenční návrh opakovaně, nemůže vést k závěru, že insolvenční návrh není míněn vážně.

V tomto konkrétním případě byl sice první návrh na povolení oddlužení podán s cílem zamezit dražbě, ale rovněž s úmyslem skutečně řešit úpadek oddlužením. Z důvodu formálních nedostatků byl návrh odmítnut. Prakticky bezprostředně po nabytí právní moci podala dlužnice další návrh, i když po vydání další dražební vyhlášky. Avšak doba mezi právní mocí odmítnutí prvního insolvenčního návrhu a vydáním druhé dražební vyhlášky je minimální. V novém návrhu se dlužnice snažila vyvarovat nedostatků, které jí byly vytýkány insolvenčním soudem v předchozím návrhu. I v nyní projednávaném návrhu soud shledal formální vady a vyzval dlužnici k jejich odstranění. Z návrhu však vyplývá, že dlužnice má o oddlužení skutečný zájem a nabízí splátkový kalendář právě s úmyslem zachovat vlastnictví nemovitosti. Není vyloučeno, že ani při rozhodnutí o úpadku a následném schválení oddlužení dlužnice vlastnictví k nemovitosti pozbude, protože její příjem pro účely splátkového kalendáře je nedostačující a konkrétní výše příjmů od jejího přítele, který svým věřitelů nabízí, není uvedena. Přesto by soud neměl připustit to, aby možné oddlužení dlužnice bylo zmařeno tím, že bude nemovitost prodána ještě před tím, než insolvenční soud posoudí její insolvenční návrh. Je potřeba přihlédnout k tomu, že při složité finanční situaci dlužníci činí kroky k řešení finančních problémů na poslední chvíli a nemají dostatek finančních prostředků k zajištění si kvalitní právní pomoci. To v důsledku znamená, že insolvenční návrh podají skutečně těsně před dražbou a s formálními vadami. Proto k tomu, aby soud mohl dospět k závěru, že návrh na povolení oddlužení není míněn vážně, pouhé zjištění, že návrh byl podán těsně před dražbou a první návrh byl odmítnut pro vady, nestačí. Naopak soud přihlédl k tomu, že další návrh na povolení oddlužení podala dlužnice bezprostředně po právní moci usnesení o odmítnutí prvního insolvenčního návrhu s dostatečným předstihem před termínem nově nařízené dražby (insolvenční návrh byl podán 16.9.2013 a termín dražby je 14.10.2013) a dalším návrhem se snažila vyvarovat se některých formálních vad, které jí již byly vytknuty. Lze tedy uzavřít, že soud neshledal důvody hodné zvláštního zřetele způsobilé k tomu, aby soud mohl omezit prostřednictvím předběžného opatření účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení uvedené v ustanovení § 109 odst. 1 písm. c) IZ, a nedospěl k závěru, že je možno považovat jednání dlužníka za nasvědčující tomu, že insolvenční návrh byl dlužníkem podán zjevně jen proto, aby dlužník zmařil, zabránil či ztížil již probíhající exekuci vedenou na jeho majetek. Poučení: Proti tomuto usnesení lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení tohoto usnesení, a to k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočky v Liberci. Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku, dlužníkovi a navrhovatelům se však doručuje i zvlášť. Lhůta k podání odvolání však začíná běžet ode dne, kdy bylo toto usnesení doručeno účastníkovi zvláštním způsobem. (§ 74 odst. 2 IZ).

V Liberci dne 23. září 2013 Mgr. Vanda Rozsypalová v. r. samosoudkyně Za správnost vyhotovení: Eliška Menčíková