KSLB 76 INS 16845/2015-B-10
KSLB 76 INS 16845/2015-B-10

USNESENÍ

Krajský soud v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci, rozhodl samosoudkyní Mgr. Vandou Rozsypalovou v insolvenční věci dlužníka Jiří anonymizovano , anonymizovano , IČ 62732897, bytem Svébořická 608, 471 24 Mimoň a dlužnice Eva anonymizovano , anonymizovano , bytem Svébořická 608, 471 24 Mimoň, o návrhu dlužníka Jiřího anonymizovano na vydání předběžného opatření k okamžitému zastavení prode je nemovitostí

takto:

Návrh dlužníka Jiřího anonymizovano na vydání předběžného opatření k okamžité mu zastavení prodeje ne movitostí s e z a m í t á .

Od ůvo d ně n í: V insolvenčním řízení dlužníka bylo dne 29.9.2015 rozhodnuto o schválení oddlužení dlužníků formou splátkového kalendáře. První měsíc splátkového kalendáře je říjen 2015. Do insolvenčního řízení se přihlásili dva zajištění věřitelé, a to Hypoteční banka a.s. s pohledávkou ve výši 627.810,41 Kč a Česká správa sociálního zabezpečení s pohledávkou ve výši 125.415 Kč. Dne 8.12.2015 soud obdržel podání dlužníka nazvané odpor proti nařízení prodeje rodinného domu. V něm uvádí, že nebyli ke koupi připuštění všichni zájemci, protože je již zájemců dost a že bratr dlužníka má zájem pohledávku za dlužníka uhradit. Soud žádosti dlužníka vyhověl a dne 8.12.2015 vydal v rámci dohlédací činnosti usnesením týkající pozemku parcelní číslo 2712 jehož součástí je rodinný dům č.p. 608 a pozemku 2713 zahrada v katastrálním území Mimoň. Dle rozhodnutí soudu kupní smlouvu k těmto nemovitostem byl insolvenční správce oprávněn uzavřít nejdříve 10.1.2016. Před uzavřením smlouvy byl insolvenční správce u zajištěných věřitelů povinen ověřit aktuální výši pohledávky. Insolvenční soud odůvodnil svůj postup tím, že dlužník tvrdil, že bratr pohledávky uhradí. Dne 26.1.2016 soud obdržel zprávu insolvenčního správce o tom, že po ověření skutečnosti, že se výše přihlášených nezajištěných pohledávek neměnila, uzavřel se zájemcem, který byl zajištěn ještě před rozhodnutím soudu ze dne 8.12.2015, rezervační smlouvu. Dne 8.2.2016 soud obdržel návrh podepsaný pouze dlužníkem k okamžitému zastavení prodeje nemovitosti. Dlužník prohlašuje, že existuje osoba, která je schopna obě zajištěné pohledávky uhradit. Toto tvrzení však nedokládá, přestože soud již v usnesení ze dne 8.12.2015 uvedl, že prodlouží lhůtu, po kterou nebude moci insolvenční správce nemovitosti zpeněžit, pouze pokud bude doloženo, že skutečně finanční prostředky jsou k dispozici. Přitom lze doložit existenci finančních prostředků výpisem z bankovního účtu, kde lze předpokládat, že osoba ochotna uhradit závazky za dlužníka, má finanční prostředky uloženy. Dlužník odůvodňuje návrh tím, že v nemovitosti bydlí celkem 7 osob, jenž ztratí možnost bydlení. Tyto osoby si budou muset zajistit nové bydlení, a tudíž nebudou moci hradit darovací smlouvy, které jsou podmínkou pro splnění oddlužení. Proto budou jednáním zajištěného věřitele poškozeni i nezajištění věřitelé. Rovněž dlužník apeluje na ochranu dlužníka, který si úpadek nezavinil.

Dlužník neuhradil jistotu, protože je dle zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích § 11 odst. 2 písm. q) osvobozen od soudních poplatků v řízení o nárocích, které se týkají majetku patřícího do majetkové podstaty, nebo které mají být uspokojeny z tohoto majetku. Podle ustanovení § 82 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon, dále jen IZ) předběžné opatření v insolvenčním řízení může insolvenční soud nařídit i bez návrhu, nestanoví-li zákon jinak. Navrhovatel předběžného opatření, které by insolvenční soud mohl nařídit i bez návrhu, není povinen složit jistotu. Podle ustanovení § 74 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, před zahájením řízení může předseda senátu nařídit předběžné opatření, je-li třeba, aby zatímně byly upraveny poměry účastníků, nebo je-li obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen. Předběžným opatřením může být účastníku uloženo, aby nenakládal s určitými věcmi, nebo dle § 76 předběžným opatřením lze uložit povinnost někomu jinému než účastníku jen tehdy, lze-li to na něm spravedlivě žádat.

Soud návrhu na vydání předběžného opatření nevyhověl. Ze zprávy insolvenčního správce ze dne 26.1.2016 vyplývá, že insolvenční správce postupuje dle pokynů zajištěných věřitelů a insolvenčního soudu. Soud již jednou dlužníkovi vyhověl a v rámci dohlédací činnosti omezil insolvenčního správce v tom, aby uzavřel smlouvu až za měsíc, a navíc až po té, co si ověří, zda skutečně závazky zajištěných věřitelů nezanikly zaplacením. Pokud by bylo tvrzení dlužníka pravdivé a jeho bratr disponoval finančními prostředky ve výši dostatečné k uspokojení obou zajištěných pohledávek, měl dostatek času k tomu, aby byly provedeny příkazy k bezhotovostní úhradě obou zajištěných závazků. Insolvenční soud může zasáhnout do procesu zpeněžování nemovitostí a do soukromoprávních vztahů uzavřených insolvenčním správce pouze ve velmi výjimečných důvodech. Takové důvody navrhovatel netvrdí. Společně s návrhem na vydání předběžného opatření doručil dlužník soudu stížnost na postup insolvenčního správce. V tomto návrhu uvádí, že mu nebyla poskytnuta součinnost ze strany zajištěných věřitelů Hypoteční banky a.s., ČSSZ a insolvenčního správce, který nechtěl pro zajištěné věřitele přijmout peníze. Současně však tvrdí, že vyřizoval prostřednictvím další osoby odkoupení své pohledávky od Hypoteční banky a.s. a koupi nemovitostí od insolvenčního správce prostřednictvím dalších osob. Je tedy nepochybné, že dlužník nemá finanční prostředky, jak tvrdil v prosinci 2015 a v návrhu na vydání předběžného opatření. Insolvenční řízení bylo zahájeno na návrh dlužníka. Dle výpisu z katastru nemovitostí k předmětným nemovitostem v katastrálním území Mimoň je evidováno 16 soudcovských a exekutorských zástavních práv a zástavních práv zřízených z rozhodnutí správního orgánu, 10 různých exekučních příkazů k prodeji nemovitosti a dvě dražební vyhlášky z 7.1.2011 a 13.10.2014. Je tedy zřejmé, že dlužníci při podání návrhu na povolení oddlužení museli předpokládat, že nemovitosti budou zpeněžovány a měli a mohli začít jednat se zajištěnými věřiteli před udělením pokynu ke zpeněžení. Soud jim poskytl dodatečnou lhůtu k jednání svým rozhodnutím ze dne 8.12.2015. Do jednání dlužníka se zajištěnými věřiteli nemůže soud zasahovat, a to ani ze sociálního hlediska, který dlužník v návrhu uvedl. Není rovněž důvod předběžně posuzovat platnost kupní smlouvy a platnost procesu zpeněžování, pokud insolvenční zákon zná možnost rozhodnutí o platnosti kupní smlouvy uzavřené mimo dražbu na základě příslušné žaloby dle § 289 odst. 3 insolvenčního zákona.

Poučení: Proti tomuto usnesení lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení tohoto usnesení, a to k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočky v Liberci. Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku, dlužníkovi, povinnému a navrhovatelům se však doručuje i zvlášť. Lhůta k podání odvolání však začíná běžet ode dne, kdy bylo toto usnesení doručeno účastníkovi zvláštním způsobem. (§ 74 odst. 2 IZ).

V Liberci dne 9. února 2016

Mgr. Vanda Rozsypalová v.r. soudkyně Za správnost vyhotovení: Marcela Hübnerová