KSLB 57 INS 6199/2010
NEJVYŠŠÍ SOUD ýESKÉ REPUBLIKY KSLB 57 INS 6199/2010 57 ICm 2924/2011 30 ICdo 23/2014-99 USNESENÍ

Nejvyšší soud ýeské republiky rozhodl v senátČ složeném z p edsedy JUDr. Pavla Vrchy a soudc JUDr. Pavla Pavlíka a JUDr. Lubomíra Ptáka, Ph.D., v právní vČci žalobc a) Vladimíra NedvČda, narozeného dne 21. února 1973, a b) Martiny NedvČdové, narozené dne 17. ervence 1976, obou bytem v Liberci, Hluboká 27, zastoupených JUDr. Janem Vodikou, advokátem se sídlem v Liberci II., Valdštejnská 381/6, proti žalované KOPPA, v. o. s., se sídlem v Liberci I-Staré mČsto, Mozartova 679/21, identifikaní íslo osoby 254 28 578, insolvennímu správci dlužníka M B M-Benátky nad Jizerou, s. r. o., se sídlem ve Stráži nad Nisou, Svárov 5, identifikaní íslo soby 251 47 323, o vylouení nemovitostí z majetkové podstaty, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem-poboky v Liberci pod sp. zn. 57 ICm 2924/2011, o dovolání žalované proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 12. prosince 2013, . j. 102 VSPH 247/2013-77, takto:

I. Dovolání žalované se odmítá.

II. Žádný z úastník nemá právo na náhradu náklad dovolacího ízení.

Struné od vodnČní (§ 243f odst. 3 o. s. .): Nejvyšší soud ýeské republiky (dále již Nejvyšší soud nebo dovolací soud ) poté, co p ihlédl k l. II bod 1 a 7 zákona . 404/2012 Sb., a k l. II bod 2 a 3 zák. . 293/2013 Sb., kterými se mČní zákon . 99/1963 Sb., obanský soudní ád, ve znČní pozdČjších p edpis , a další související zákony, konstatuje, že dovolání žalované (dále již dovolatelka ) proti v záhlaví citovaném rozsudku Vrchního soudu v Praze, není podle § 237 o. s. . p ípustné. Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v em spat uje splnČní p edpoklad p ípustnosti dovolání, je podle § 241a odst. 2 o. s. . obligatorní náležitostí dovolání. M že-li být dovolání p ípustné jen podle § 237 o. s. . (jako v této vČci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splnČné, p iemž k projednání dovolání nepostauje (ani jen) pouhá citace textu § 237 o. s. . Tomuto požadavku dovolatelka nedostála (srov. shodnČ usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. zá í 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uve ejnČné pod íslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, ze dne 11. ervence 2013, sp. zn. 29 NSýR 51/2013, a ze dne 29. srpna 2013, sp. zn. 29 Cdo 2488/2013, jež jsou ve ejnosti k dispozici na webových stránkách Nejvyššího soudu www.nsoud.cz). Nejvyšší soud proto dovolání žalované podle § 243c odst. 1 vČty první o. s. . odmítl.

O náhradČ náklad dovolacího ízení bylo rozhodnuto podle § 243b, § 224 odst. 1 a § 146 odst. odst. 1 písm. c) o. s. . (per analogiam), nebo d vody pro aplikaci § 146 odst. 3 o. s. . osvČdeny nebyly. Je tomu tak z toho d vodu, že vyjád ení žalobc smČ ovalo k meritu vČci, akoliv dovolání neobsahovalo zákonem stanovené náležitosti a bylo tudíž zjevné, že musí být odmítnuto; proto výdaj žalobc spojený s jejich vyjád ením k dovolání nelze považovat za úelnČ vynaložený. Proti tomuto usnesení není p ípustný opravný prost edek.

V BrnČ dne 16. ervence 2014

JUDr. Pavel V r c h a, v. r. p edseda senátu

Za správnost vyhotovení: Ivana ýechovská