KSLB 57 INS 1337/2011-B-105
KSLB 57 INS 1337/2011-B-105

USNESENÍ

Krajský soud v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci, rozhodl zastupující samosoudkyní Mgr. Vandou Rozsypalovou v insolvenční věci dlužníka Dub 3000, a.s., IČO: 261 96 301, se sídlem Dubá, Nedamovská čp. 251, okres Česká Lípa, PSČ 471 41, o návrhu věřitele ROSANA, spol. s r.o., IČ 25081152, se sídlem Praha-Horní Měcholupy, Na Křečku 365, PSČ 109 00, zastoupeného Mgr. Ing. Zdeňkem Stanovským, advokátem, se sídlem Praha, Na Hutích 661/9, PSČ 160 00, o stanovení lhůty k uspokojení pohledávky za majetkovou podstatou a určení majetku k uspokojení pohledávky za majetkovou podstatou,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočka Liberec ze dne 21. 9. 2015, č. j. KSLB 57 INS 1337/2011-B-103, s e z r u š u j e .

Odůvodnění:

Usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočka Liberec ze dne 29. 4. 2011, č. j.-A-34, bylo rozhodnuto o úpadku dlužníka. Usnesením téhož soudu ze dne 8. 6. 2011, č. j.-B-4, byl na majetek dlužníka prohlášen konkurs.

K návrhu věřitele ROSANA spol. s r. o., doručenému soudu dne 17. 6. 2013 insolvenční soud usnesením ze dne 21. 9. 2015, č. j. KSLB 57 INS 1337/2011-B-103, stanovil lhůtu k uspokojení jeho pohledávky za majetkovou podstatou a určil majetek k uspokojení pohledávky. Vycházel přitom z toho, že o pohledávce věřitele bylo rozhodnuto pravomocně rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka Liberec č. j. 38 Cm 83/2012-39 ze dne 11. 10. 2012 ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 4. 4. 2013 č. j. 2 Cmo 4202012-62.

Podáním doručeným soudu dne 5. 11. 2015 insolvenční správce sdělil, že rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 23. 9. 2015, č. j. 29 Cdo 3277/2013-106, byla předmětná rozhodnutí-tedy rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka Liberec ze dne 11. 10. 2012, č. j. 38 Cm 83/2012-39, a rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 4. 4. 2013 č. j. 2 Cmo 4202012-62-zrušena a věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Tyto informace insolvenční soud rovněž ověřil prostřednictvím aplikace infosoud ve vztahu k řízení vedenému pod uvedenou sp. zn. 38 Cm 83/2012.

Dle § 203 odst. 5 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen "IZ"), po právní moci rozhodnutí o žalobě dle § 203 odst. 4 IZ, určí lhůtu k uspokojení přisouzené pohledávky a jejího příslušenství svým rozhodnutí insolvenční soud; současně rozhodne, která část majetkové podstaty může být použita k uspokojení. Učiní tak jen návrh oprávněné osoby nebo osoby s dispozičními oprávněními, kterým se rozhodnutí, proti němuž není odvolání přípustné, doručuje, a to zvlášť.

Z povahy věci vyplývá, že rozhodnutí vydané podle § 203 odst. 5 IZ je vydáváno s klauzulí změněných poměrů (rebus sic stantibus). Je tomu tak proto, že již při jeho realizaci mohou nastat okolnosti, které vyžadují změny v délce stanovené lhůty či rozsahu majetkové podstaty, jež má být použita k uspokojení pohledávky věřitele, a které tu v době vydání takového rozhodnutí nebyly, resp. nebylo je možno ani předvídat (mohou být např. odvislé od úspěšnosti zpeněžení majetkové podstaty, od budoucího stavu majetkové podstaty apod.). Proto v případě, že by se v průběhu dalšího řízení podstatně změnily okolnosti, které jsou rozhodující jak pro určení lhůty pro splnění pohledávky věřitele nebo stanovení části majetkové podstaty použitelné k jejímu uspokojení, může soud i bez návrhu původní rozhodnutí ve smyslu§ 203 odst. 5 změnit, popř. i zrušit, pokud-tak jako v projednávané věci-odpadnou podmínky pro jeho vydání stanovené zákonem.

Jak vyplývá z dikce ustanovení § 203 odst. 5 IZ je nezbytným předpokladem pro vydání rozhodnutí, jímž insolvenční soud určí lhůtu k uspokojení pohledávky věřitele a stanoví rozsah majetkové podstaty použitelný k jejímu uspokojení, je mimo jiné právní moc rozhodnutí, jímž je taková pohledávka věřiteli přiznána (srov. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 7. 12. 2010, sen. zn. 2 VSPH 736/2010). Protože tato (zákonem předvídaná) podmínka v průběhu dalšího trvání insolvenčního řízení odpadla, insolvenčnímu soudu nezbylo, než vydané usnesení ve smyslu § 203 odst. 5 zrušit, jak je uvedeno ve výroku shora.

Tímto usnesením přitom není dotčeno právo věřitele, aby poté, co bude jeho pohledávka pravomocně přisouzena, opětovně podal návrh na určení lhůty a použitelné části majetkové podstaty za účelem jejího uspokojení.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení tohoto usnesení, a to k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočky v Liberci.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku. Lhůta k podání odvolání však začíná běžet ode dne, kdy bylo toto usnesení doručeno v písemném vyhotovení (§ 74 odst. 2 IZ).

V Liberci dne 12. listopadu 2015

Mgr. Vanda Rozsypalová v. r. samosoudkyně Za správnost vyhotovení: Veronika Halamová