KSLB 54 INS 32129/2014-A-7
KSLB 54 INS 32129/2014-A-7

USNESENÍ Krajský soud v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci rozhodl samosoudkyní Mgr. Martou Pražákovou v insolvenční věci dlužníka Josefa anonymizovano , anonymizovano , IČ 66083931, bytem Provodín 134, PSČ 47167, o vydání předběžného opatření,

takto:

I. Nařizuje se předběžné opatření, jímž se JUDr. Soně Karasové, soudní exekutorce Exekutorského úřadu Liberec, umožňuje provádět již nařízenou exekuci vedenou u tohoto exekutorského úřadu pod sp. zn. 36 Ex 218/2011 prodejem nemovitostí dlužníka (povinného) Josefa anonymizovano , anonymizovano , IČ 66083931, bytem Provodín 134, PSČ 47167, a to bytové jednotky č. 134/7 v budově č.p. 133,134 nacházející se na pozemku p.č. 141/2, včetně spoluvlastnického podílu na společných částech domu a pozemku v rozsahu 6847/89910 v katastrálním území a obci Provodín, zapsané na LV č. 357 vedeném u Katastrálního úřadu pro Liberecký kraj, Katastrální pracoviště Česká Lípa.

II. Účinky předběžného opatření dle výroku I. tohoto usnesení se omezují do nabytí právní moci rozhodnutí o způsobu řešení úpadku dlužníka; dojde-li ke zpeněžení předmětných nemovitostí exekutorem v době, kdy běží insolvenční řízení vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci pod sp. zn. KSLB 54 INS 32129/2014, bude výtěžek zpeněžení těchto nemovitostí bezodkladně vydán ustanovenému insolvenčnímu správci.

Odůvodnění:

Dne 27.11.2014 v 9:42 hodin obdržel insolvenční soud návrh dlužníka na zahájení insolvenčního řízení. Dlužník spojil insolvenční návrh s návrhem na povolení oddlužení. Soud zjistil, že na den 27.11.2014 od 13:00 hodin je nařízena soudní exekutorkou JUDr. Soňou Karasovou elektronická dražba postihující majetek dlužníka-bytová jednotka č. 134/7 v budově č.p. 133,134 nacházející se na pozemku p.č. 141/2, v katastrálním území a obci Provodín, zapsaná na LV č. 357 vedeném u Katastrálního úřadu pro Liberecký kraj, Katastrální pracoviště Česká Lípa; exekuční řízení je vedeno pod sp. zn. 36 Ex 218/2011. Soud dále zjistil, že se ze strany dlužníka jedná se o již v pořadí druhý insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení. První návrh (pod sp. zn. KSLB 86 INS 22620/2014), podaný dne 19.8.2014, byl odmítnut pro vady usnesením ze dne 19.8.2014. Z návrhu exekutorky JUDr. Soni Karasové na vydání předběžného opatření soudní ze dne 27.11.2014 je přitom zřejmé, že na den 20.8.2014 ve 13:00 hodin byla nařízena další elektronická dražba shora uvedené bytové jednotky (usnesení ze dne 15.5.2014, č.j. 36 Ex 218/2011-134), avšak bylo odročeno na 25.9.2014 z důvodu, že bylo zahájeno insolvenční řízení u dlužníka (usnesení ze dne 20.8.2014, č.j. 36 Ex 218/2011-145).

V podaném (druhém) insolvenčním návrhu dlužník přitom v kolonce 06 formuláře zjevně nevytvrdil úpadek, když ani neoznačil správně své věřitele údaji dle § 103 IZ, ani neuvedl splatnost svých závazků. Nadto k podanému insolvenčnímu návrhu nedoložil seznam majetku, závazků ani zaměstnanců. Je tedy zjevné, že v rámci insolvenčního řízení soudu nezbude, než podaný insolvenční návrh opět odmítnout pro vady. S ohledem na předeslané skutečnosti a průběh vývoje řízení vedených k osobě dlužníka insolvenční soud dospěl k závěru, že dlužník podal opakovaně insolvenční návrh, aby se vyhnul prodeji shora uvedeného majetku v exekučním řízení. Podle ust. § 109 odst. 1 písm. c) IZ platí, že se zahájením insolvenčního řízení je spojuje ten účinek, že výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek ve vlastnictví dlužníka, jakož i jiný majetek, který náleží do majetkové podstaty, lze nařídit, nelze jej však provést. Podle ustanovení § 82 odst. 2 písm. b) IZ ve znění novely č. 334/2012 Sb. může předběžným opatřením insolvenční soud (i bez návrhu) v době do rozhodnutí o insolvenčním návrhu také omezit z důvodů hodných zvláštního zřetele způsobem stanoveným v předběžném opatření některý z účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení uvedených v § 109 odst. 1 písm. b) a c), neodporuje-li to společnému zájmu věřitelů. Z důvodové zprávy k zákonu č. 334/2012 Sb. je zřejmé že změnou insolvenčního zákona sledoval zákonodárce ten účel, aby nebylo zneužíváno transparentnosti insolvenčního řízení a účinků spojených s jeho zahájením k poškození zájmů třetích osob nebo dlužníka. Rozšíření důvodů, na základě kterých lze předběžné opatření nařídit, a rovněž rozšíření dopadů předběžného opatření, má vést k tomu, aby byly eliminovány insolvenční návrhy, resp. jejich účinky, které nesměřují k vyřešení stavu úpadku dlužníka. Mezi takové řadí důvodová zpráva i insolvenční návrhy dlužníků, které nejsou míněny vážně a jejichž podáním sledují dlužníci pouze blokaci exekučních řízení Lze tedy uzavřít, že za důvody hodné zvláštního zřetele, způsobilé k tomu, aby soud mohl omezit prostřednictvím předběžného opatření účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení uvedené v ustanovení § 109 odst. 1 písm. c) IZ, je možno považovat i jednání dlužníka, nasvědčující tomu, že insolvenční návrh byl dlužníkem podán zjevně jen proto, aby dlužník zmařil, zabránil či ztížil již probíhající exekuci vedenou na jeho majetek. Soud dospěl k závěru, že o tento případ se v projednávané věci jedná, a proto předběžné opatření vydal. Závěr soudu byl utvořen na základě hodnocení chování dlužníka, kdy dlužník podruhé podal vadný insolvenční návrh v den konání dražby, ač již byl soudem v usnesení o odmítnutí insolvenčního návrhu, kterým bylo zahájeno řízení pod sp. zn. KSLB 86 INS 22620/2014, poučen, jaké náležitosti insolvenční návrh musí mít, aby byl projednatelný. U předchozího ani současného návrhu neprojevil dlužník snahu a zájem ani nevynaložil náležitou pečlivost, které lze u poctivě smýšlejícího dlužníka, jehož cílem je řešit svůj úpadek a v konečném důsledku se oddlužit, očekávat. Ostatně i z obsahu posledního návrh je zřejmé, že základní motivací dlužníka při podání návrhu nebylo řešení stavu svého úpadku, potažmo dosažení svého oddlužení, ale podával jej právě proto, aby mařil a ztěžoval provedení exekuce.

Uvedené jednání dlužníka považuje soud za důvod hodný zvláštního zřetele a dospěl tak k závěru, že je namístě omezit v tomto konkrétním případě účinky, jež se pojí se zahájením insolvenčního řízení dle § 109 odst. 1 psím. c) IZ-tj. nemožnost provést exekuci. Při nařízení předběžného opatření stavil soud omezující podmínky vztahující se k rozsahu doby, po který je exekutor oprávněn činit úkony již nařízené exekuce, a k použití výtěžku dosaženého zpeněžením v exekuci. Soud stanovil, že je exekutor oprávněn provádět nařízenou exekuci, tj. je oprávněn zpeněžit ve výroku uvedené nemovitosti do okamžiku, kdy nabyde právní moci rozhodnutí o způsobu řešení úpadku dlužníka, neboť v případě, kdy na majetek dlužníka bude prohlášen konkurs, přejde dispoziční oprávnění k majetku na insolvenčního správce a v takovém případě-nebudou-li nemovitosti k tomuto okamžiku exekutorem zpeněženy-zde není důvodu pro to, aby majetek zpeněžovala jiná osoba než insolvenční správce. V případě, kdy by bylo rozhodnuto o oddlužení zpeněžením majetkové podstaty, přechází dispoziční oprávnění k majetku na insolvenčního správce a v takovém případě platí totéž, tj. není žádný důvod pro to, aby majetek zpeněžovala jiná osoba než insolvenční správce. V případě, kdy by bylo rozhodnuto o oddlužení plněním splátkového kalendáře, pak bude případně na zajištěných věřitelích (z výpisu z katastru nemovitostí a z insolvenčního návrhu je zřejmé, že zástavní práva smluvní svědčí více věřitelům, např. VŠEOBECNÁ ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNA ČESKÉ REPUBLIKY, CETELEM ČR, a.s., Česká pojišťovna a.s.), zda insolvenčnímu správci dají pokyn ke zpeněžení majetku či nikoli. Soud dále stanovil, že výtěžek zpeněžení těchto nemovitostí-bude-li ho v rámci vymezeného časového období dosaženo-musí exekutor bezodkladně vydat insolvenčnímu správci-to platí pochopitelně pouze za podmínky, že v mezičase nebude insolvenční řízení pravomocně skončeno.

Poučení: Proti tomuto usnesení lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení tohoto usnesení, a to k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočky v Liberci. Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku, dlužníkovi a navrhovatelům se však doručuje i zvlášť. Lhůta k podání odvolání však začíná běžet ode dne, kdy bylo toto usnesení doručeno účastníkovi zvláštním způsobem. (§ 74 odst. 2 IZ). V Liberci dne 27. listopadu 2014 Mgr. Marta Pražáková v. r. samosoudkyně

Za správnost vyhotovení: Martina Hurdálková