KSLB 54 INS 27741/2014-A-18
KSLB 54 INS 27741/2014-A-18

USNESENÍ

Krajský soud v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci, rozhodl samosoudkyní Mgr. Martou Pražákovou v insolvenční věci navrhovatele-dlužníka Volodymyra anonymizovano , anonymizovano , bytem Ralsko, Kuřívody 519, PSČ 471 24, o návrhu navrhovatele JUDr. Milana Suchánka, soudního exekutora Exekutorského úřadu Praha 9, IČ 662 48 981, se sídlem Praha 9, Pod Pekárnami 245/10, PSČ 190 00, na vydání předběžného opatření

takto:

Návrh navrhovatele na vydání předběžného opatření, jímž by byly omezeny účinky dle § 109 odst. 1 písm. c) zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, spojené se zahájením insolvenčního řízení dlužníka vedeného u Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočka Liberec pod sp. zn. KSLB 54 INS 27741/2014, a to tak, že do okamžiku rozhodnutí o insolvenční návrhu lze nejen nařídit, ale i provést výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek ve vlastnictví dlužníka, jakož i jiný majetek, který náleží do majetkové podstaty, doručený soudu dne 31.12.2014, s e z a m í t á .

Odůvodnění:

Dne 31.12.2014 byl Krajskému soudu v Ústí nad Labem-pobočce v Liberci doručen návrh navrhovatele-soudního exekutora na vydání předběžného opatření, jímž by byly omezeny účinky dle § 109 odst. 1 písm. c) zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ ), spojené se zahájením insolvenčního řízení dlužníka vedeného u Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočka Liberec pod sp. zn.. Navrhovatel uvedl, že účinky mají být omezeny do okamžiku rozhodnutí o insolvenčním návrhu a to tak, že výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek ve vlastnictví dlužníka, jakož i jiný majetek, který náleží do majetkové podstaty, lze nejen nařídit, ale i provést.

Navrhovatel uvedl, že dne 13.8.2011 vydal exekuční příkaz prodejem nemovitých věcí (konkrétně bytové jednotky č. 2926/62 s příslušenstvím, situované v budově č.p. 2926, v katastrálním území Česká Lípa, obec Česká Lípa). Dne 13.2.2014 rozhodl navrhovatel o nařízení dražby na den 22.4.2014. Dlužník-povinný podal dne 4.3.2014 těsně po doručení dražební vyhlášky insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení. Insolvenční řízení bylo vedeno pod sp. zn. KLSB 39 INS 5819/2014, přičemž bylo zastaveno pro nezaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení. Tímto tedy došlo ke zmaření termínu dražby. Navrhovatel usnesením č.j. 085 EX 6504/11-258 ze dne 20.8.2014 rozhodl o novém termínu dražby. Dne 6.10.2014 provedl navrhovatel dražební jednání a usnesením č.j. 058 EX 6504/11-299 udělil vydražiteli příklep. Dne 14.10.2014 dlužník-povinný podal znovu insolvenční návrh, přičemž řízení o něm je vedeno pod sp. zn..

Navrhovatel uvedl, že v pořadí druhý insolvenční návrh byl podán dlužníkem v těsné blízkosti nařízeného dražebního jednání a lze se důvodně domnívat, že se jedná o účelovou manipulaci s účinky insolvenčního řízení ve vztahu k řízení exekučnímu vedenou snahou dlužníka za každou cenu zamezit dokončení procesu prodeje nemovitých věcí v exekučním řízení. Na základě uvedeného dospěl navrhovatel k závěru, že zde jsou důvody zvláštního zřetele hodné k tomu, aby insolvenční soud dle § 82 insolvenčního zákona omezil některý z účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení, neboť tento postup neodporuje společnému zájmu věřitelů. Dále uvedl, že insolvenční návrh dlužníka spojený s návrhem na povolení oddlužení je účelový a šikanózní, když je jím sledován jiný účel než samotné zjištění úpadku dlužníka a jeho řešení, a to zneužití účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení k blokaci exekučního řízení.

Podle § 109 odst. 1 písm. c) IZ se zahájením insolvenčního řízení se spojuje mimo jiné i ten účinek, že výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek ve vlastnictví dlužníka, jakož i jiný majetek, který náleží do majetkové podstaty, lze nařídit nebo zahájit, nelze jej však provést.

Podle § 82 odst. 1 IZ předběžné opatření v insolvenčním řízení může insolvenční soud nařídit i bez návrhu, nestanoví-li zákon jinak. Navrhovatel předběžného opatření, které by insolvenční soud mohl nařídit i bez návrhu, není povinen složit jistotu.

Podle § 82 odst. 2 IZ předběžným opatřením může insolvenční soud v době do rozhodnutí o insolvenčním návrhu také a) ustanovit předběžného správce, b) omezit z důvodů hodných zvláštního zřetele způsobem stanoveným v předběžném opatření některý z účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení uvedených v § 109 odst. 1 písm. b) a c), neodporuje-li to společnému zájmu věřitelů, nebo c) uložit insolvenčnímu navrhovateli, který není zaměstnancem dlužníka a jehož pohledávka vůči dlužníkovi nespočívá pouze v pracovněprávních nárocích, aby složil jistotu k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by dlužníku vznikla nedůvodným zahájením insolvenčního řízení opatřeními přijatými v jeho průběhu. Vrchní soud v Praze se k otázce vydání předběžného opatření dle § 82 IZ vyjádřil v rozhodnutí ze dne 20.01.2014 sp.zn. 1 VSPH 2187/2013 (MSPH 93 INS 33453/2013), v němž uvedl, že smyslem § 82 odst. 2 písm. b) IZ je eliminovat účinky vyvolané nepoctivými insolvenčními návrhy, tedy omezit účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení uvedené v § 109 odst. 1 písm. b) a písm. c) IZ. Účelem tohoto zákonného ustanovení je zabránit pokusům o zneužití insolvenčního řízení a účinků spojených s jeho zahájením k poškozování zájmu třetích osob nebo dlužníka. U dlužnických insolvenčních návrhů může jít zejména o záměr blokovat exekuční řízení insolvenčními návrhy, jež nejsou míněny vážně a jejichž jediným účelem je dosáhnout účinků zahájení insolvenčního řízení dle § 109 odst. 1 písm. c) IZ. Proto insolvenční zákon v § 82 odst. 2 písm. b) IZ upravuje možnost předběžným opatřením omezit z důvodů hodných zvláštního zřetele způsobem stanoveným v předběžném opatření některý z účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení uvedený mimo jiné v § 109 odst. 1 písm. c) IZ, neodporuje-li to společnému zájmu věřitelů . Z důvodové zprávy k zákonu č. 334/2012 Sb. je zřejmé že změnou insolvenčního zákona sledoval zákonodárce ten účel, aby nebylo zneužíváno transparentnosti insolvenčního řízení a účinků spojených s jeho zahájením k poškození zájmů třetích osob nebo dlužníka. Rozšíření důvodů, na základě kterých lze předběžné opatření nařídit, a rovněž rozšíření dopadů předběžného opatření, má vést k tomu, aby byly eliminovány insolvenční návrhy, resp. jejich účinky, které nesměřují k vyřešení stavu úpadku dlužníka. Mezi takové řadí důvodová zpráva i insolvenční návrhy dlužníků, které nejsou míněny vážně a jejichž podáním sledují dlužníci pouze blokaci exekučních řízení. Lze tedy uzavřít, že za důvody hodné zvláštního zřetele, způsobilé k tomu, aby soud mohl omezit prostřednictvím předběžného opatření účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení uvedené v ustanovení § 109 odst. 1 písm. c) IZ, je možno považovat i jednání dlužníka, nasvědčující tomu, že insolvenční návrh byl dlužníkem podán zjevně jen proto, aby dlužník zmařil, zabránil či ztížil již probíhající exekuci vedenou na jeho majetek. Tak tomu bude zejména tehdy, pokud soud zjistí, že dlužník podává opakovaně insolvenční návrh tak, aby zabránil zpeněžení svého majetku v exekučním řízení, a následně bere tento návrh zpět či maří jinak řádný průběh insolvenčního řízení. Soud však v daném případě, kdy v exekučním řízení již proběhla dražba majetku dlužníka, neshledal, že by navrhovatel dostatečně tvrdil a osvědčil, že by zde byly důvody zvláštního zřetele hodné k nařízení předběžného opatření spočívajícího v omezení účinků § 109 IZ, a ani soud takové důvody ze spisu nezjistil. Navrhovatel uvedl, že proto, že se jedná o druhý insolvenční návrh dlužníka, který byl podán v těsné blízkosti nařízeného dražebního jednání, se lze důvodně domnívat, že je účelový a je směřován k blokaci exekučního řízení. Soud se však neztotožňuje se závěrem navrhovatele, že skutečnost, že dlužník podal insolvenční návrh 8. den po provedení dražby jeho majetku v exekučním řízení, zakládá důvod pro vydání navrhovaného předběžného opatření. Jiné okolnosti navrhovatel netvrdil, ani neosvědčil a soud je ze spisu ani nezjistil. Na základě shora uvedeného tedy soud dospěl k závěru, že návrh není důvodný a proto jej zamítl. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení a to k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočky v Liberci.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku. Lhůta k podání odvolání však začíná běžet ode dne, kdy bylo toto usnesení doručeno účastníkovi zvláštním způsobem (§ 74 odst. 2 IZ).

V Liberci dne 2. ledna 2015

Mgr. Marta Pražáková v. r. samosoudkyně

Za správnost vyhotovení: Martina Hurdálková