KSLB 54 INS 23028/2012
NEJVYŠŠÍ SOUD KSLB 54 INS 23028/2012 ýESKÉ REPUBLIKY 54 ICm 2891/2013 29 ICdo 6/2016-171

USNESENÍ

Nejvyšší soud ýeské republiky rozhodl v senátu složeném z p edsedy JUDr. Petra Šuka a soudc JUDr. Filipa Cileka a Mgr. Milana Poláška v právní vČci žalobkynČ Jany ýervinkové, narozené 9. kvČtna 1964, bytem v ýeské LípČ, Jižní 1827/31, PSý 470 01, zastoupené JUDr. Ladislavem ěípou, advokátem, se sídlem v Mladé Boleslavi, Dukelská 476/72, PSý 293 01, proti žalovanému Ing. Janu Klášterskému, se sídlem v ýeské LípČ, Boženy NČmcové 2971, PSý 470 01, jako insolvennímu správci dlužníka Michala ýervinky, zastoupenému JUDr. Milanem Sýkorou, advokátem, se sídlem v Praze 8, Bo anovická 560/2, PSý 182 00, o vylouení majetku ze soupisu majetkové podstaty dlužníka, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem-poboky Liberec pod sp. zn. 54 ICm 2891/2013, jako incidenní spor v insolvenní vČci dlužníka Michala ýervinky, bytem v ýeské LípČ, Okružní 2100, PSý 470 01, identifikaní íslo osoby 72734795, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem-poboky Liberec, pod sp. zn., o dovolání žalobkynČ proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 17. zá í 2015, . j. 54 ICm 2891/2013, 101 VSPH 249/2015-150 (), takto:

I. Dovolání se odmítá. II. ŽalobkynČ je povinna zaplatit žalovanému na náhradČ náklad dovolacího ízení ástku 4.114 K, do t í dn od právní moci tohoto usnesení, k rukám jeho zástupce.

O d v o d n Č n í:

Rozsudkem ze dne 7. ledna 2015, . j. 54 ICm 2891/2013-128, Krajský soud v Ústí nad Labem-poboka Liberec zamítl žalobu o vylouení ve výroku specifikované bytové jednotky (dále jen sporná bytová jednotka ) z majetkové podstaty dlužníka Michala ýervinky (výrok I.) a rozhodl o nákladech ízení (výroky II. a III.). V záhlaví oznaeným rozsudkem Vrchní soud v Praze rozhodnutí soudu prvního stupnČ potvrdil (první výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího ízení (druhý výrok). Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkynČ dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle § 243c odst. 1 a 2 zákona . 99/1963 Sb., obanského soudního ádu (dále též jen o. s. . ). Uinil tak proto, že dovolání nesmČ uje proti žádnému z usnesení vypotených v § 238a o. s. . a není p ípustné ani podle § 237 o. s. . Dovolatelkou p edest ená otázka ( zda je p ípustné, aby soud p i svém rozhodování zejména p ihlížel k listinnému d kazu, který sám prohlásil za neplatný ) neiní dovolání p ípustným již proto, že na jejím ešení napadené rozhodnutí nespoívá. Soudy (logicky) nepovažovaly za neplatnou listinu , jíž provádČly d kaz, ale dohodu, která byla v této listinČ zachycena. ObecnČ p itom platí, že za d kaz mohou sloužit všechny prost edky, jimiž lze zjistit stav vČci (§ 125 o. s. .), tedy i listina, která obsahuje dohodu (i jiný právní úkon), bez ohledu na to, zda je tato dohoda platná (srov. obdobnČ nap . d vody rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 22. ervna 2004, sp. zn. 32 Odo 964/2003, jenž je ve ejnosti p ístupný-stejnČ jako ostatní rozhodnutí Nejvyššího soudu p ijatá po 1. lednu 2001-na webových stránkách Nejvyššího soudu). Dovolatelka p ehlíží, že pro zjištČní, zda spornou bytovou jednotku nabyla pouze za penČžní prost edky, náležející do jejího výluného vlastnictví (a nikoliv do spoleného jmČní dovolatelky a dlužníka), není podstatné, zda dohoda o vypo ádání spoleného jmČní manžel (podle níž mČlo být vypo ádáno i vlastnictví ke sporné bytové jednotce), je platným právním úkonem. Pro úplnost pak Nejvyšší soud podotýká, že soudy sv j závČr o tom, že dovolatelka spornou bytovou jednotku nenabyla výlunČ za penČžní prost edky získané jako dar od jejích rodi , uinily (v souladu s § 132 o. s. .) na základČ hodnocení všech v ízení provedených d kaz , vetnČ d kaz o výbČrech penČz ze spoleného útu dovolatelky a dlužníka a o p jce poskytnuté dlužníkovi od zamČstnavatele, jakož i ze samotné výpovČdi dovolatelky, podle níž dlužníkovi na vypo ádání spoleného jmČní zaplatila 100.000 K (tedy nikoliv toliko na d kazu dohodou o vypo ádání spoleného jmČní manžel ). Výrok o náhradČ náklad dovolacího ízení nemusí být od vodnČn (§ 243f odst. 3 in fine o. s. .). S p ihlédnutím k dobČ vydání napadeného rozhodnutí je pro dovolací ízení rozhodný obanský soudní ád ve znČní úinném od 1. ledna 2014 (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. kvČtna 2014, sen. zn. 29 ICdo 33/2014, uve ejnČné pod íslem 92/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Proti tomuto rozhodnutí není p ípustný opravný prost edek. Nesplní-li povinná, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, m že se oprávnČný domáhat výkonu rozhodnutí.

V BrnČ dne 27. dubna 2016

JUDr. Petr Š u k, v. r. p edseda senátu

Za správnost vyhotovení: Lenka Fabiovicová