KSLB 54 INS 22567/2014-A-7
KSLB 54 INS 22567/2014-A-7

USNESENÍ

Krajský soud v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci, rozhodl samosoudkyní Mgr. Martou Pražákovou ve věci navrhovatele-dlužníka Emilie Sulejman anonymizovano , anonymizovano , IČ 755 44 687, bytem Mimoň, Mírová 120, PSČ 471 24, adresa pro doručování: Mimoň, Okrouhlická 115/2, PSČ 471 24, o insolvenčním návrhu dlužníka,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočka Liberec ze dne 22. 8. 2014, č.j. KSLB 54 INS 22567/2013-A-5, s e m ě n í tak, že se insolvenční návrh navrhovatele-dlužníka n e o d m í t á .

Odůvodnění:

Dne 19. 8. 2013 byl Krajskému soudu v Ústí nad Labem-pobočce v Liberci doručen insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení.

Podle § 128 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ), insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije.

Napadeným usnesením ze dne 22. 8. 2014, č.j.-A-5, insolvenční soud odmítl dle § 128 odst. 1 IZ insolvenční návrh navrhovatele-dlužníka, když dospěl k závěru, že insolvenční návrh nesplňuje zákonem stanovené náležitosti. Insolvenční soud uvedl, že navrhovatel-dlužník v přiloženém seznamu závazků řádně označil své věřitele, výši jejich pohledávek i údaj o splatnosti. Dospěl však k závěru, že údaj o splatnosti závazků je nedostatečný s ohledem na jeho důvěryhodnost, když dlužník-navrhovatel údaj splatnosti vždy ztotožnil se dnem vydání, popř. se dnem právní moci, rozhodnutí, jejichž prostřednictvím byla ta která pohledávky jednotlivým věřitelům přiznána. Na základě těchto zjištění soud uzavřel, že tvrzené údaje o splatnosti závazků jsou ve zjevném rozporu s přiloženými listinami, a proto nelze považovat povinnost navrhovatele vylíčit veškeré skutečnosti osvědčující úpadek v předmětném insolvenčním návrhu za splněnou.

Proti předmětnému usnesení podal dlužník dne 4. 4. 2014 odvolání, ve kterém namítl, že jím podaný návrh včetně přiloženého seznamu závazků byl řádný a projednatelný.

Podle § 9 odst. 1 zákona č. 121/2008 Sb., o vyšších soudních úřednících a vyšších úřednících státního zastupitelství a o změně souvisejících zákonů (dále jen ZVSÚ ), proti rozhodnutí vydanému vyšším soudním úředníkem (popř. asistentem soudce) v občanském soudním řízení lze podat odvolání za stejných podmínek jako proti rozhodnutí předsedy senátu. Podaný opravný prostředek se však nejprve předloží předsedovi senátu, který o něm v občanskoprávních a obchodních věcech rozhodne, má-li za to, že se mu má zcela vyhovět. Rozhodnutí předsedy senátu se považuje za rozhodnutí soudu prvního stupně a lze je napadnout odvoláním.

Poté, co se samosoudkyně seznámila s obsahem spisu a podaného odvolání, dospěla k závěru, že odvolání je třeba vyhovět v celém rozsahu. Insolvenční soud přitom vycházel z ustanovení § 103 IZ, jakož i jeho výkladu zaujatému v rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 14. 1. 2014, č.j. KSLB 54 INS 17269/2012, 2 VSPH 694/2013-A-27. V citovaném rozhodnutí bylo vyloženo, že navrhovatel splní procesní povinnost, kterou mu ohledně tvrzení v insolvenčním návrhu ukládá insolvenční zákon, již tím, že ve vylíčení rozhodujících skutečností uvede konkrétní datum splatnosti své pohledávky (vedle vylíčení důvodů, jež ho k takovému závěru o splatnosti vedli). Případný závěr insolvenčního soudu o tom, zda tento údaj shledal bezvadným, či nikoli (tj. závěr o tom, kdy a zda vůbec se pohledávka stala splatnou), se může odrazit až v rozhodnutí o insolvenčním návrhu, tedy při posouzení zákonem stanovených předpokladů vydání rozhodnutí o úpadku dle ustanovení § 3 IZ Jinými slovy, jestliže navrhovatel-dlužník v insolvenčním návrhu vytvrdil konkrétní údaje splatnosti svých závazků, přičemž takto sdělené údaje nejsou svévolné, když se opírají o rozumné úvahy navrhovatele (v projednávaném případě navrhovatel vztahoval údaj splatnosti ke dni vydání a právní moci jednotlivých exekučních titulů), pak nelze než uzavřít, že navrhovatel povinnost tvrzení splatnosti závazků ve smyslu § 103 IZ splnil.

Z výše uvedených důvodů soud postupem dle § 9 odst. 1 ZVSÚ napadené usnesení zrušil, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení, čímž zcela vyhověl podanému odvolání.

Toto usnesení se pokládá za usnesení soudu prvního stupně.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení, písemně, dvojmo, k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočky v Liberci.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku. Lhůta k podání odvolání však začíná běžet ode dne, kdy bylo toto usnesení doručeno v písemném vyhotovení (§ 74 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona).

V Liberci dne 4. září 2014

Mgr. Marta Pražáková v. r. samosoudkyně

Za správnost vyhotovení: Martina Hurdálková