KSHK 45 INS 2417/2015
NEJVYŠŠÍ SOUD CESKÉ REPUBLIKY KSHK 45 INS 2417/2015 29 NSCR 196/2017-B-41

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Petrem Gemmelem V insolvenční věci dlužníků a) Jana Jákla, narozeného 5. října 1954 a b) Boženy Jáklové, narozené 26. prosince 1954, obou bytem V Semilech, Brodská 374, o schválení oddlužení, vedené u Kraj ského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. KSHK 45 INS 2417/2015, o dovolání dlužníků, zastoupených Mgr. Milanem Šikolou, advokátem, se sídlem v Brně, Jaselská 940/23, PSČ 602 00, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 3. srpna 2017, č.j. KSHK 45 INS 2417/2015, 1 VSPH 647/2017-B-32, takto:

Dovolání se odmítá.

Odůvodněnt

Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 3. srpna 2017, č. j . KSHK 45 INS 2417/2015, 1 VSPH 647/2017-B-32, k odvolání dlužníků (mimo jiné) potvrdil usnesení ze dne 6. března 2017, č. j.-B-26, jímž Krajský soud vHradci Králové (dále jen insolvenční soud ) neschválil oddlužení dlužníků a na majetek dlužníků prohlásil konkurs.

Proti tomuto usnesení podali dlužníci dovolání, které Nejvyšší soud odmítl podle ustanovení š243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. ).

Učinil tak proto, že dovolání (posuzováno podle jeho obsahu-š 41 odst. 2 o. s. ř.) neobsahuje žádný údaj o tom, v čem dovolatelé spatřují splnění předpokladů přípustnosti dovolání, tedy které z hledisek uvedených v ustanovení 5 237 o. s. ř. považují za splněné (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. května 2013, sp. zn. 29 Cdo 1172/2013 a ze dne 25. září 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněná pod čísly 80/2013 a 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. srpna 2013, sen. zn. 29 NSČR 55/2013 a ze dne 29. srpna 2013, sp. zn. 29 Cdo 2488/2013, jakož 1 usnesení Ústavního soudu ze dne 21. ledna 2014, sp. zn. 1. ÚS 3524/13, ze dne 17. dubna 2014, sp. zn. 111. ÚS 695/14, ze dne 24. června 2014, sp. zn. IV. ÚS 1407/14, ze dne 16. prosince 2014, sp. zn. IV. ÚS 266/14, ze dne 12. srpna 2015, sp. zn. 1v. ÚS 3548/14 a ze dne 3. února 2016, sp. zn. 1. ÚS 891/15).

Již v R 4/2014 přitom Nejvyšší soud ozřejmil, že:

Má-li být dovolání přípustné podle ustanovení 5 237 o. s. ř. proto, že napadené rozhodnutí závisí na řešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, musí být z obsahu dovolání patrno, o kterou otázku hmotného nebo procesního práva jde a od které ,ustálené rozhodovací praxe, se řešení této právní otázky odvolacím soudem odchyluje

Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 29. září 2017) se podává z bodu 2., článku 11, části první zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony).

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníkům, insolvenčnímu správci, věřitelskému výboru (zástupci věřitelů) a státnímu zastupitelství, které (případně) vstoupilo do insolvenčního řízení, se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 21. prosince 2017

JUDr. Petr G e m m e lv. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Ingrid Rafaj ová, DiS.