KSHK 42 INS 3097/2012-B-223
KSHK 42 INS 3097/2012-B-223

USNESENÍ

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní JUDr. Jolanou Maršíkovou v insolvenční věci dlužnice Zdeňky Faistauerové, RČ: 426127/007, bytem Pražská 1149, 543 01 Vrchlabí, zastoupené obecným zmocněncem Petrem Faistauerem, bytem Pražská 1149, 543 01 Vrchlabí, o návrhu na vydání předběžného opatření

t a k t o:

Návrh na vydání předběžného opatření, kterým by Katastrálnímu úřadu pro Královéhradecký kraj, pracoviště Trutnov, bylo uloženo, aby až do určení osoby oprávněné disponovat s bytovou jednotkou č. 31 v bytovém domě č. 1149 na stavební parc. č. 2474 v katastrálním území Vrchlabí, neprováděl žádné úkony vedoucí ke změně vlastnického práva k této nemovitosti, se zamítá.

Od ůvo d ně n í

U Krajského soudu v Hradci Králové po probíhá pod sp.zn.insolvenční řízení ve věci dlužnice Zdeňky Faistauerové. Úpadek dlužnice je řešen oddlužením ve formě splátkového kalendáře. V rámci insolvenčního řízení uplatňuje pohledávku zajištěný věřitel BONUS PRAHA Investment, a.s., IČ 28214374, se sídlem Vinohradská 1511/203, Praha 10-Strašnice. Na základě pokynu zajištěného věřitele provedl insolvenční správce zpeněžení zástavy: bytové jednotky číslo 1149/31 zapsané na LV č. 3905, nacházející se v budově č.p. 1149 v části obce Vrchlabí, postavené na pozemku stavební parc. č. 2474 v KÚ Vrchlabí, a rovněž tak zpeněžení spoluvlastnických podílů na společných částech budovy a spoluvlastnického podílu o velikosti 122/4000 na pozemku stavební parc. č. 2474, a to kupní smlouvou ze dne 24. 7. 2015. Řízení o vkladu vlastnického práva je vedeno u Katastrálního úřadu pro Královéhradecký kraj, Katastrální pracoviště Trutnov pod sp.zn. V -7571/2015 a bylo zahájeno dne 30. 7. 2015.

Podáním doručeným na insolvenčnímu soud dne 5. 8. 2015 podal dlužník návrh na vydání předběžného opatření. Domáhá se, aby insolvenční soud příslušnému katastrálnímu úřadu zakázal provádět úkony směřující ke změně vlastnického práva k předmětným nemovitostem podle připojené kupní smlouvy uzavřené dne 24. 7. 2015. Návrh zdůvodnil tím, že jediným majitelem dispozičních práv k předmětné nemovitosti je osoba obecného zmocněnce tedy Petr Fajstauer, a to na základě smlouvy o převodu dispozičního práva k nemovitosti ze dne 12. 9. 2008. Navíc předloženou kupní smlouvu považuje za jednostranně výhodnou ve prospěch kupujícího.

Insolvenční soud konstatuje následující: -Zpeněžena na bytová jednotka s příslušenstvím byla řádně sepsána do majetkové podstaty dlužnice Zdeňky Faistauerové. -K tomuto majetku uplatnil právo na uspokojení ze zajištění zajištěný věřitel; pohledávka zajištěného věřitele byla při přezkumném jednání řádně zjištěna, a to ve výši 716.226,88 Kč. -Podle ust. § 398 odst. 2 IZ platí, že zajištění věřitelé se při oddlužení splátkovým kalendářem uspokojí jen z výtěžku zpeněžení zajištění; při tomto zpeněžení se postupuje obdobně podle ustanovení o zpeněžení zajištění v konkursu. -Zajištěný věřitel požádal insolvenčního správce o zpeněžení bytové jednotky s příslušenstvím a udělil k tomu pokyny. Podle ust. § 293 odst. 1 IZ platí, že při zpeněžení je insolvenční správce vázán pokyny zajištěného věřitele směřujícími ke zpeněžení. Podle ust. § 293 odst. 2 IZ pak platí, že obecné zpeněžovací souhlasy (souhlas věřitelského orgánu a insolvenčního soudu) se vyžadují pouze tehdy, není-li zajištěným věřitelem pokyn ke zpeněžení udělen.

Z výše uvedeného plyne, že insolvenční správce v souladu s IZ provedl zpeněžením předmětu zajištění a uzavřenou kupní smlouvu předložil příslušnému katastrálnímu úřadu k provedení vkladu vlastnického práva ve prospěch kupujícího. Za daného stavu nemá insolvenční soud nejmenšího důvodu vydávat předběžné opatření, kterým by bylo řádně provedené zpeněžení zmařeno. Návrh na vydání předběžného opatření byl tedy zamítnut.

Nad rámec výše uvedeného insolvenční soud uvádí

Obecný zmocněnec se dovolává smlouvy o převodu dispozičního práva k nemovitostem uzavřené dne 12. 9. 2008 s tvrzením, že existence této smlouvy je překážkou zpeněžení. Insolvenční soud tento názor obecného zmocněnce nesdílí, neboť předmětná bytová jednotka s příslušenstvím byla řádně sepsána do majetkové podstaty a soupis majetkové podstaty je podle ust. § 280 IZ listinou, která insolvenčního správce ke zpeněžení sepsaného majetku opravňuje. Navíc má soud vážné pochybnosti o účincích, případně i pravosti a platnosti této smlouvy, když ji obecný zmocněnec objevil a doručil insolvenčnímu soudu až dne 16. 10. 2014.

Dále insolvenční soud konstatuje že v podání ze dne 4. 8. 2015 a dále pak v jeho doplnění ze dne 8. 8. 2015 podává obecný zmocněnec žádost o udělení nesouhlasu s prodejem mimo dražbu, ačkoliv bylo obecnému zmocněnci opakovaně vysvětlováno, že v případě zpeněžení předmětu zajištění postupuje insolvenční správce výlučně ve smyslu ust. § 293 IZ podle pokynů zajištěného věřitele a insolvenční soud není tedy povolán jakýkoliv souhlas či nesouhlas s prodejem udělovat. Ve stejném podání si obecný zmocněnec stěžuje na činnost insolvenčního správce a nabádá insolvenční soud, aby insolvenčního správce pořádkově postihl. Insolvenční soud opakovaně konstatuje, že v činnosti insolvenčního správce neshledal vážnější pochybení, jež by jakýmkoliv způsobem negativně ovlivňovala průběh insolvenčního řízení.

Usnesením insolvenčního soudu ze dne 25. února 2015, jež nabylo právní moci dne 16. července 2015, když odvolací soud toto usnesení jako věcně správné potvrdil, byla obecnému zmocněnci uložena pořádková pokuta ve výši 10.000,-Kč za maření průběhu insolvenčního řízení. Podáním ze dne 21. 7. 2015 požádal obecný zmocněnec insolvenční soud o prominutí pokuty. Vzhledem k tomu, že insolvenční soud neshledává změnu v chování obecného zmocněnce dlužnice, nebude pořádková pokuta prominuta. usnesení Vrchního soudu v Praze sp.zn. MSPH 93 INS 8756/2009 3 VSPH 281/2011-B-75 ze dne 25. března 2011, z něhož leze ocitovat: Podle § 53 o.s.ř. tomu, kdo hrubě ztěžuje postup řízení zejména tím, že se nedostaví bez vážného důvodu k soudu nebo neuposlechne příkazu soudu, může předseda senátu uložit usnesením pořádkovou pokutu do výše 50.000,--Kč (odst. 1). Uloženou pořádkovou pokutu může předseda senátu dodatečně, a to i po skončení řízení, prominout, jestliže to odůvodňuje pozdější chování toho, jemuž byla uložena (odst. 2). Smyslem uložení pořádkové pokuty je výchovně působit na toho, jemuž je ukládána tak, aby se jednání, které jí bylo sankcionováno, v budoucnu neopakovalo ..Soud může pořádkovou pokutu prominout, a to i po pravomocném skončení řízení, jestliže postižený o to požádá; vyhoví-li žádosti, vydá o tom usnesení, které doručí jen žadateli. Prominutí pořádkové pokuty závisí na úvaze soudu, který ji uložil; v případě negativního stanoviska soudu k žádosti se o vyřízení žádosti nevydává rozhodnutí, takže ho nelze přezkoumat v odvolacím řízení. Zákonným předpokladem pro prominutí pořádkové pokuty je pozdější chování toho, komu byla pořádková pokuta uložena. Pojmově je vyloučeno prominout pořádkovou pokutu osobě, která o to sice žádá, avšak pouze na základě argumentů, jimiž zpochybňuje důvodnost jejího uložení .

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není podle ust. § 91 IZ odvolání přípustné.

V Hradci Králové dne 11. srpna 2015

JUDr. Jolana Maršíková, v. r. Za správnost vyhotovení: Petra Havlíčková soudce