KSHK 42 INS 2414/2010
NEJVYŠŠÍ SOUD KSHK 42 INS 2414/2010 ČESKÉ REPUBLIKY KSHK 42 INS 3856/2010 29 NSČR 8/2011-B-81

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Petra Gemmela a Mgr. Milana Poláška v insolvenční věci dlužnice Jany Hamákové narozené 5. srpna 1973 bytem v Trutnově, Novodvorská 143, PSČ 541 01, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. KSHK 42 INS 2414/2010, a v insolvenční věci dlužníka Roberta Hamáka, narozeného 6. srpna 1974, bytem v Trutnově, Novodvorská 143, PSČ 541 01, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. KSHK 42 INS 3856/2010, o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře, o dovolání věřitele č. 14 Mgr. Radana Vencla, advokáta, se sídlem v Hradci Králové, Chmelova 357/II, PSČ 500 03, jako správce konkursní podstaty úpadce Josefa Janouška, narozeného 18. srpna 1959, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 27. října 2010, č. j. KSHK 42 INS 2414/2010, 2 VSPH 714/2010-B-19, takto:

Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í:

Usnesením ze dne 23. července 2010, č. j.-B-9/celk. 5, Krajský soud v Hradci Králové (dále též jen insolvenční soud ): 1/ Schválil oddlužení dlužníků manželů Jany a Roberta Hamákových (bod I. výroku). 2/ Uložil dlužníkům, aby po dobu následujících pěti let od právní moci usnesení (nejdéle do úplného zaplacení všech svých pohledávek) platili nezajištěným věřitelům prostřednictvím insolvenčního správce vždy k 25. dni v měsíci ze svých příjmů, které získají po schválení oddlužení, částku ve stejném rozsahu v jakém mohou být při výkonu rozhodnutí nebo exekuci uspokojeny přednostní pohledávky, a to v poměru, který ve vztahu k těmto celkem 15 věřitelům určil (bod II. výroku). 3/ Stanovil, že první splátka bude zaplacena ke dni 25. srpna 2010 ze mzdy dlužníka Roberta Hamáka za měsíc červenec 2010, kterou pobírá u označeného plátce mzdy (bod III. výroku). 4/ Označenému plátci mzdy dlužníka Roberta Hamáka přikázal, aby od doručení rozhodnutí o schválení oddlužení splátkovým kalendářem prováděl ze mzdy dlužníka nebo jiných příjmů srážky v rozsahu, v jakém mohou být při výkonu rozhodnutí nebo exekuci uspokojeny přednostní pohledávky, a takto sraženou částku vyplácel k rukám insolvenčního správce Mgr. Kamila Tomana (bod IV. výroku). 5/ Odměnu insolvenčního správce pro dobu trvání oddlužení ve formě splátkového kalendáře stanovil spolu náhradou za daň z přidané hodnoty částkou 900,-Kč měsíčně a náhradu jeho hotových výdajů spolu náhradou za daň z přidané hodnoty částkou 180,-Kč, s tím, že tuto částku si insolvenční správce vyplatí z prostředků sražených dlužníkovi ze mzdy. 6/ Uložil insolvenčnímu správci, aby ve lhůtě 5 dnů sdělil plátci mzdy dlužníka bankovní spojení, na které mu má plátce mzdy dlužníka zasílat strženou část mzdy dlužníka a aby si z příjmů dlužníka po dobu trvání účinků schváleného oddlužení každý měsíc ponechal vždy zálohu na odměnu a náhradu hotových výdajů ve výši 1.080,-Kč měsíčně včetně daně z přidané hodnoty a sraženou částku, která mu bude poukázána plátcem mzdy dlužníka, po odečtení odměny a náhrady hotových výdajů správce, případných pohledávek za majetkovou podstatou a pohledávek postavených na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou, vyplatil vždy nejpozději do 25. dne měsíce nezajištěným věřitelům na úhradu jejich zjištěných pohledávek, a to podle poměru uvedeného v bodě II. výroku tohoto usnesení (bod VI. výroku). 7/ Určil, že insolvenční správce je povinen po dobu trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře vykonávat nad průběhem insolvenčního řízení dohled a pravidelně soud a věřitelský výbor informovat o výsledcích své činnosti (bod VII. výroku). 8/ Uložil věřitelům, aby ve lhůtě 5 dnů sdělili k rukám insolvenčního správce bankovní spojení pro účely výplaty částek pro ně určených (bod VIII. výroku). K odvolání věřitele č. 14 Mgr. Radana Vencla (coby věřitele, jehož námitkám insolvenční soud nevyhověl) Vrchní soud v Praze potvrdil usnesení insolvenčního soudu. Proti usnesení odvolacího soudu podal věřitel č. 14 dovolání, jehož přípustnost opírá o ustanovení § 237 odst. 1 písm. c/ a § 238a odst. 1 písm. a/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen o. s. ř. ), namítaje, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (tedy, že je dán dovolací důvod uvedený v § 241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř.) a požaduje, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení. Nejvyšší soud dovolání odmítl podle § 243b odst. 5 o. s. ř. ve spojení s § 218 o. s. ř. jako bezpředmětné. Z obsahu spisu se totiž podává, že v průběhu dovolacího řízení insolvenční soud (jenž insolvenční věci obou dlužníků původně spojil usnesením ze dne 17. května 2010, č. j.-A-9, KSHK 42 INS 3856/2010-A-9): 1/ Usnesením ze dne 6. prosince 2012, č. j.-B-72/celk.1, vyloučil insolvenční věc dlužníka k samostatnému řízení s tím, že to nadále bude vedeno pod sp. zn. KSHK 42 INS 3856/2010 (bod I. výroku) a určil, že řízení proti dlužnici bude nadále vedeno pod sp. zn. 42 INS 2414/2010 (bod II. výroku). 2/ Usnesením ze dne 14. prosince 2012, č. j.-B-73/celk.2 (které nabylo právní moci dne 3. ledna 2013), zrušil oddlužení dlužnice, prohlásil konkurs na její majetek a určil, že konkurs bude projednáván jako nepatrný. 3/ Usnesením ze dne 10. dubna 2013, č. j.-B-75/celk.3 (které nabylo právní moci dne 8. května 2013), zrušil konkurs na majetek dlužnice s tím, že pro uspokojení věřitelů je její majetek zcela nepostačující a usnesením ze dne 5. června 2013, č. j.-B-79/celk.1 (které nabylo právní moci 25. června 2013), zprostil funkce insolvenčního správce po zrušení konkursu. 4/ Usnesením ze dne 14. prosince 2012, č. j. KSHK 42 INS 3856/2010-B-3/celk.2 (které nabylo právní moci dne 12. ledna 2013), zrušil oddlužení dlužníka, prohlásil konkurs na jeho majetek a určil, že konkurs bude projednáván jako nepatrný.

5/ Usnesením ze dne 8. dubna 2013, č. j. KSHK 42 INS 3856/2010-B-5/celk.3 (které nabylo právní moci dne 27. dubna 2013), zrušil konkurs na majetek dlužníka s tím, že pro uspokojení věřitelů je jeho majetek zcela nepostačující a usnesením ze dne 20. května 2013, č. j. KSHK 42 INS 3856/2010-B-8/celk.1 (které nabylo právní moci 7. června 2013), zprostil funkce insolvenčního správce po zrušení konkursu. Za popsaného stavu věci se opravný prostředek (dovolání) stal bezpředmětným v důsledku okolností nastalých po vydání napadeného rozhodnutí a je tak namístě jeho odmítnutí (k postupu soudu při bezpředmětnosti opravného prostředku, srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. září 2004, sp. zn. 29 Odo 611/2002, jež je veřejnosti k dispozici na webových stránkách Nejvyššího soudu). I kdyby totiž Nejvyšší soud shledal dovolání přípustným, věcně je přezkoumal a napadené rozhodnutí případně zrušil, nemohly by se výsledky dovolacího přezkumu již v žádném směru příznivě projevit v postavení věřitele poté, co bylo oddlužení plněním splátkového kalendáře nahrazeno u obou dlužníků konkursem (jenž již skončil). Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. prosince 2012) se podává z bodu 7., článku II., zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dovolateli, dlužníkům, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru (zástupci věřitelů) se však doručuje i zvláštním způsobem. Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 17. října 2013

JUDr. Zdeněk K r č m á ř , v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Marie Krchňavá