KSHK 42 INS 12928/2010
KSHK 42 INS 12928/2010 Číslo jednací: 42 ICm 216/2011-27

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní JUDr. Jolanou Maršíkovou v obchodní věci žalobce SMART Capital a.s., se sídlem Hněvotínská 241/52, IČ: 26865297, proti žalovanému Mgr. Pavlu Burešovi, advokátu se sídlem tř. ČSA 556, 500 03 Hradec Králové, jako insolvenčnímu správci dlužníků Moniky a Jana Kardošových, oba bytem Vlastimila Moravce 6, 549 01 Nové Město nad Metují, o určení pohledávek ve výši 41.272,-Kč

takto:

I. Žaloba na určení, že žalobce má za dlužníky Monikou a Janem Kardošovými, oba bytem Vlastimila Moravce 6, 549 01 Nové Město nad Metují, pohledávky ve výši 41.272,-Kč, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobou doručenou insolvenčnímu soudu dne 31.1.2011 se žalobce domáhal určení, že má za dlužníky pohledávky v celkové výši 41.272,-Kč. Žalobu zdůvodnil tím, že do insolvenčního řízení přihlásil za dlužníky celkem 4 pohledávky z titulu nesplacených úvěrů. Při přezkumném jednání insolvenční správce u každé z pohledávek část popřel s odůvodněním, že smlouvy jsou v některých ujednáních neplatné pro rozpor s dobrými mravy. Za účelem učení existence popřených částí pohledávek byla podána tato žaloba.

Žalovaný ve vyjádření k žalobě namítl, že neplatné pro rozpor s dobrými mravy je smluvní ujednání o výši úroků, o výši úplaty a o smluvních pokutách, když RPSN tak činí

199,7%. Navíc jsou některá smluvní ujednání neurčitá a nesrozumitelná. Proto navrhl zamítnutí žaloby.

Z provedených důkazů zjistil insolvenční soud tento skutkový stav: Přezkumné jednání ve věci dlužníků manželů Kardošových se konalo dne 14.1.2011, žalobce se přezkumného jednání nezúčastnil. Žaloba byla doručena insolvenčnímu soudu dne 31.1.2011, tedy v propadné lhůtě stanovené v ust. § 198 odst. 1 IZ. Z protokolu o přezkumném jednání plyne, že pohledávky popíral toliko insolvenční správce, tedy žalobce se domáhá zjištění popřených částí pohledávek vůči pasivně legitimovanému subjektu.

Z přihlášky pohledávek soud zjistil, že žalobce přihlásil za dlužníky celkem 4 pohledávky, všechny byly při přezkumném jednání částečně zjištěny a částečně insolvenčním správcem popřeny.

K pohledávce č.1) ve výši 25.608,-Kč

Z přihlášky pohledávky ze dne 10.12.2010 soud zjistil, že žalobce přihlásil za dlužníkem Janem Kardošem pod pořadovým č.1) pohledávku ve výši 25.608,-Kč podle smlouvy o úvěru č. 22010-2309 ze dne 31.5.2010. V přihlášce vyčíslil věřitel jistinu částkou 23.396,-Kč a příslušenství (smluvní pokutu ) částkou 2.212,-Kč. Zároveň věřitel uvedl, že část úvěru ve výši 11.502,-Kč byla splacena. Z protokolu o přezkumném jednání soud zjistil, že pohledávka byla zjištěna v části jistiny ve výši 11.490,-Kč. Ze smlouvy o úvěru č. 22010-2309 uzavřené dne 31.5.2010 mezi žalobcem jako věřitelem a manželi Kardošovými jako spoludlužníky na straně druhé soud zjistil, že věřitel se zavázal poskytnout spoludlužníkům úvěr ve výši 23.000,-Kč. Úvěr byl poskytnut za úplatu a dále za úrok ve výši 20% z jistiny za období, na které byl úvěr poskytnut. Úplatu a úrok dále žalobce nazývá poplatkem za správu úvěru a vyčísluje jej částkou 1.106,-Kč měsíčně. Protože se spoludlužníci zavázali splatit úvěr ve 13 měsíčních splátkách, byl celkový poplatek za správu úvěru vyčíslen částkou 14.375,-Kč (tedy zřejmě 13x 1.106,-Kč, což by činilo 14.378,-Kč). Poskytnutou jistinu 23.000,-Kč + poplatek za správu úvěru 14.375,-Kč, tedy celkovou částku 37.375,-Kč byli spoludlužníci povinni zaplatit ve 13 rovnoměrných měsíčních splátkách po 2.875,-Kč. Nedílnou součástí úvěrové smlouvy jsou obchodních podmínky. V nich je ujednáno, že věřitel má právo v případě, kdy se dlužník dostane do prodlení se splácením, závazek ze smlouvy zesplatnit. V takovém případě má věřitel právo požadoval zaplacení celé jistiny, poplatku za správu úvěru, smluvních pokut a paušální náhrady nákladů. Strany se rovněž dohodly, že dnem splatnosti každé jednotlivé splátky přirůstá část úroků, připadajících na tuto splátku, k jistině. Dále byla v obchodních podmínkách sjednána pro případ prodlení s placením smluvní pokuta ve výši měsíčního poplatku za správu úvěru, a to za každý měsíc prodlení a právo na zákonný úrok z prodlení. Sjednána byla i paušální náhrada na vymáhání dlužné částky ve výši 20% poskytnutého úvěru, nejméně 2.000,-Kč. Stejná pohledávka byla přihlášena pod poř. č. 3) přihláškou za dlužnicí Monikou Kardošovou.

K pohledávce č.2) ve výši 16.447,-Kč

Z přihlášky pohledávky ze dne 10.12.2010 soud zjistil, že žalobce přihlásil za dlužníkem Janem Kardošem pod pořadovým č.2) pohledávku ve výši 16.447,-Kč podle smlouvy o úvěru č. 22010-3864 ze dne 2.9.2010. V přihlášce vyčíslil věřitel jistinu částkou 16.447,-Kč, příslušenství nebylo přihláškou uplatněno. Zároveň věřitel uvedl, že část úvěru ve výši 5.620,-Kč byla splacena. Z protokolu o přezkumném jednání soud zjistil, že pohledávka byla zjištěna v části jistiny ve výši 9.380,-Kč. Ze smlouvy o úvěru č. 22010-3864 uzavřené dne 2.9.2010 mezi žalobcem jako věřitelem a Janem Kadošem jako dlužníkem soud zjistil, že věřitel se zavázal poskytnout dlužníkovi úvěr ve výši 15.000,-Kč. Úvěr byl poskytnut za úplatu a dále za úrok ve výši 20% z jistiny za období, na které byl úvěr poskytnut. Úplatu a úrok dále žalobce nazývá poplatkem za správu úvěru a vyčísluje jej částkou 722,-Kč měsíčně. Protože se dlužník zavázal splatit úvěr ve 13 měsíčních splátkách, byl celkový poplatek za správu úvěru vyčíslen částkou 9.375,-Kč (tedy zřejmě 13x 722,-Kč, což by činilo 9.386,-Kč). Poskytnutou jistinu 15.000,-Kč + poplatek za správu úvěru 9.375,-Kč, tedy celkovou částku 24.375,-Kč byl dlužník povinen zaplatit ve 13 rovnoměrných měsíčních splátkách po 1.875,-Kč. Nedílnou součástí úvěrové smlouvy jsou obchodní podmínky stejného textu jako shora.

K pohledávce č. 3) ve výši 26.873,-Kč

Z přihlášky pohledávky ze dne 10.12.2010 soud zjistil, že žalobce přihlásil za dlužnicí Monikou Kardošovou pohledávku ve výši 26.873,-Kč podle smlouvy o úvěru č. 22010-2308 ze dne 31.5.2010. V přihlášce vyčíslil věřitel jistinu částkou 23.699,-Kč a příslušenství (smluvní pokutu) částkou 3.174,-Kč. Zároveň věřitel uvedl, že část úvěru ve výši 9.682,-Kč byla splacena. Z protokolu o přezkumném jednání soud zjistil, že pohledávka byla zjištěna v části jistiny ve výši 12.318,-Kč. Ze smlouvy o úvěru č. 22010-2308 uzavřené dne 31.5.2010 mezi žalobcem jako věřitelem a Monikou Kardošovou jako dlužníkem soud zjistil, že věřitel se zavázal poskytnout dlužníkovi úvěr ve výši 22.000,-Kč. Úvěr byl poskytnut za úplatu a dále za úrok ve výši 20% z jistiny za období, na které byl úvěr poskytnut. Úplatu a úrok dále žalobce nazývá poplatkem za správu úvěru a vyčísluje jej částkou 1.058,-Kč měsíčně. Protože se dlužník zavázal splatit úvěr ve 13 měsíčních splátkách, byl celkový poplatek za správu úvěru vyčíslen částkou 13.750,-Kč (tedy zřejmě 13x 1.058,-Kč, což by činilo 13.754,-Kč). Poskytnutou jistinu 22.000,-Kč + poplatek za správu úvěru 13.750,-Kč, tedy celkovou částku 36.750,-Kč byl dlužník povinen zaplatit ve 13 rovnoměrných měsíčních splátkách po 2.750,-Kč. Nedílnou součástí úvěrové smlouvy jsou obchodní podmínky stejného textu jako shora.

K pohledávce č. 4) ve výši 6.740,-Kč

Z přihlášky pohledávky ze dne 10.12.2010 soud zjistil, že žalobce přihlásil za dlužnicí Monikou Kardošovou pohledávku ve výši 6.740,-Kč podle smlouvy o úvěru č. 22010-780 ze dne 17.3.2010. V přihlášce vyčíslil věřitel jistinu částkou 5.585,-Kč a příslušenství (smluvní pokutu) částkou 1.155,-Kč. Zároveň věřitel uvedl, že část úvěru ve výši 6.800,-Kč byla splacena. Z protokolu o přezkumném jednání soud zjistil, že pohledávka byla zjištěna v části jistiny ve výši 1.200,-Kč. Ze smlouvy o úvěru č. 22010-780 uzavřené dne 17.3.2010 mezi žalobcem jako věřitelem a Monikou Kardošovou jako dlužníkem soud zjistil, že věřitel se zavázal poskytnout dlužníkovi úvěr ve výši 8.000,-Kč. Úvěr byl poskytnut za úplatu a dále za úrok ve výši 20% z jistiny za období, na které byl úvěr poskytnut. Úplatu a úrok dále žalobce nazývá poplatkem za správu úvěru a vyčísluje jej částkou 385,-Kč měsíčně. Protože se dlužník zavázal splatit úvěr ve 13 měsíčních splátkách, byl celkový poplatek za správu úvěru vyčíslen částkou 5000,-Kč (tedy zřejmě 13x 385,-Kč, což by činilo 5.005,-Kč). Poskytnutou jistinu 8.000,-Kč + poplatek za správu úvěru 5.000,-Kč, tedy celkovou částku 13.000,-Kč byl dlužník povinen zaplatit ve 13 rovnoměrných měsíčních splátkách po 1.000,-Kč. Nedílnou součástí úvěrové smlouvy jsou obchodní podmínky stejného textu jako shora.

Z takto zjištěného skutkového stavu učinil soud následující právní závěr:

Mezi žalobcem jako věřitelem a jednotlivými dlužníky nebo oběma dlužníky jako spoludlužníky byly uzavřeny 4 smlouvy o spotřebitelském úvěru, jež podléhají režimu obchod. zák. a zák. č. 321/2001 Sb. Smlouvy obsahují všechny náležitosti požadované v ust. § 4 zák. č. 321/2001 Sb. ve znění platném v době uzavření úvěrových smluv. Podle § 56 odst. 1 občanského zákoníku (ve znění platném v době uzavření smluv) nesmějí spotřebitelské smlouvy obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Následkem takového ujednání je pak podle § 55 odst. 2 občan.zák. jejich relativní neplatnost, které se insolvenční správce popěrným úkonem dovolal. Smluvními stranami dohodnutá výše běžných úroků a RPSN odporuje dobrým mravům, zejména s přihlédnutím k výši poskytnutých finančních prostředků a době, ve které byl dlužník povinen poskytnuté prostředky věřiteli vrátit. Ujednání o tzv. poplatku za správu úvěru je pak ve spojení s ujednáním obchodních podmínek o přirůstání části úroků ke dni splatnosti splátky k jistině pro běžného občana naprosto nesrozumitelným. Ze smlouvy je zcela neseznatelné, k čemu má sloužit úplata a jak je spočítána její výše, která je vedle úroků součástí tzv. poplatku za správu úvěru.

Výše uvedené úvěrové smlouvy tedy soud shledal ve výše hodnocených ujednáních neplatnými podle § 39 občan.zák. a to jednak z důvodu neurčitosti těchto ujednání a jednak pro rozpor s dobrými mravy.

Vzhledem k tomu, že při přezkumném jednání insolvenční správce uznal u každého úvěrového případu tu část pohledávky, která odpovídala rozdílu mezi skutečně poskytnutými finančními prostředky a vrácenou částkou, insolvenční soud žalobu na určení popřených částí pohledávek jako nedůvodnou zamítl. S ohledem na to, že smlouvy obsahovaly ujednání podle § 4 odst. 2 zák. č. 321/2001 Sb., nebylo možno přiznat věřiteli ani úroky ve výši diskontní sazby podle § 6 citovaného předpisu.

O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., když úspěšnému insolvenčnímu správci žádné náklady řízení nevznikly.

Poučení : Proti tomuto rozhodnutí je možno podat do 15 dnů od jeho doručení odvolání prostřednictvím podepsaného soudu k Vrchnímu soudu v Praze.

V Hradci Králové dne 27. května 2011

JUDr. Jolana Maršíková,v.r. soudce

Za správnost vyhotovení: Hloušková Soňa