KSHK 41 INS 28967/2014-A-5
Č.j.: KSHK 41 INS 28967/2014-A-5 / celk. 3

USNESENÍ

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudcem JUDr. Pavlem Vosečkem v insolvenční věci dlužníka: Pavel Vít, rč: 670504/1541, IČ 72915161, Velká Jesenice 215, 552 24 Velká Jesenice a dlužnice: Julie Vítová, rč: 725706/3594, Velká Jesenice 215, 552 24 Velká Jesenice, o návrhu na vydání předběžného opatření navrhovatele: JUDr. Jan Bohutínský, Exekutorský úřad Trutnov, sídlem Ječná 479, 541 03 Trutnov 3

takto:

I. Insolvenční soud nařizuje předběžné opatření, kterým se omezuje účinek spojený se zahájením insolvenčního řízení uvedený v § 109 odst. 1 písm. c) insolvenčního zákona, a to tak, že soudnímu exekutorovi JUDr. Janu Bohutínskému, Exekutorský úřad Trutnov, se umožňuje provést již nařízenou exekuci vedenou pod sp. zn. 158 EX 716/13 s omezením, aby výtěžek dosažený zpeněžením nemovitostí ve společném jmění dlužníků,

budovy Velká Jesenice čp. 215 postavené na stavební parcele č. 244/5, stavební parcely č. 244/5, pozemkové parcely č. 1434/7,

nemovitostí zapsaných na listu vlastnictví č. 749 pro obec Velká Jesenice a katastrální území Velká Jesenice v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Královéhradecký kraj, Katastrálním pracovištěm Náchod, byl po zaplacení nejvyššího podání vydražitelem, popř. předražitelem, a po vydání rozhodnutí o vydání vymoženého plnění po odečtení nákladů exekuce k dispozici insolvenčnímu správci v insolvenčním řízení, vedeném u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. KSHK 41 INS 28967/2014.

II. Účinky rozhodnutí o předběžném opatření nastávají okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku.

III. Soud ukládá navrhovateli, aby ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto usnesení zaplatil na účet zdejšího soudu č. 3703-6828511/0710, variabilní symbol 4802896714, konstantní symbol 1148 soudní poplatek ve výši 1.000,-Kč za podání návrhu na nařízení předběžného opatření.

Odůvodnění :

Dne 24.10.2014 byl Krajskému soudu v Hradci Králové doručen návrh na zahájení insolvenčního řízení dlužníka a dlužnice formou společného návrhu manželů na povolení oddlužení. Zahájení insolvenčního řízení bylo oznámeno vyhláškou č.j.: KSHK 41 INS 28967/2014-A-2, zveřejněnou v insolvenčním rejstříku dne 24.10.2014 v 12:05 hodin.

Podepsanému soudu byl dne 27.10.2014 doručen návrh soudního exekutora JUDr. Jana Bohutínského (dále jen navrhovatel ) na vydání předběžného opatření, kterým se navrhovatel domáhá, aby soud rozhodl podle § 82 odst. 2 písm. b) zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), v platném znění (dále jen IZ), o omezení účinku spojeného se zahájením insolvenčního řízení, uvedeného v § 109 odst. 1 písm. c) IZ tak, že se umožňuje provést již nařízenou exekuci vedenou exekutorem pod sp. zn. 158 EX 716/13 s omezením, aby výtěžek dosažený zpeněžením shora uvedených nemovitostí dlužníka byl po zaplacení nejvyššího podání vydražitelem, popř. předražitelem, a po vydání rozhodnutí o vydání vymoženého plnění po odečtení nákladů exekuce k dispozici insolvenčnímu správci v insolvenčním řízení, vedeném u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. KSHK 41 INS 28967/2014.

V odůvodnění návrhu navrhovatel uvedl, že vede proti dlužníkovi, jako povinnému, exekuční řízení pod sp. zn. 158 EX 716/13. Uvedené exekuční řízení bylo opakovaně sabotováno a znemožňováno podanými insolvenčními návrhy dlužníka Pavla Víta, později společnými návrhy manželů Vítových, přičemž takové návrhy byly následně soudem odmítnuty pro vady z důvodu nedoplnění návrhu. Tyto insolvenční návrhy byly zpravidla úmyslně podávány v časové blízkosti s termínem provedení dražby, což mělo za následek odročení dražebního jednání. Usnesením soudního exekutora ze dne 25.9.2014 pod č.j. 158 EX 716/13-99 (dražební vyhláška) bylo nařízeno dražební jednání na den 29.10.2014, a to na dražbu nemovitostí ve společném jmění povinných (zde dlužníků). Následně dne 24.10.2014 byl soudu doručen společný insolvenční návrh manželů Vítových, tedy opět několik dní před provedením dražby. V takovémto chování dlužníka, příp. dlužníků navrhovatel spatřuje jediný cíl, a to znemožnění provedení dražby a uspokojení oprávněných přihlášených věřitelů.

Ve své argumentaci navrhovatel dále tvrdí, že předběžné opatření nijak neodporuje společnému zájmu věřitelů, neboť v případě, bude-li následně po zpeněžení majetku povinného a před rozvrhem rozdělované podstaty zjištěn úpadek povinného, je soudní exekutor ve smyslu ustanovení § 46 odst. 7 zákona č. 120/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, povinen vydat výtěžek exekuce insolvenčnímu správci, a věřitelé tak budou uspokojeni stejně, jako v případě zpeněžení majetku v rámci insolvenčního řízení. Dále rovněž to že pokud by úpadek zjištěn nebyl a k rozvrhu výtěžku by došlo v rámci exekučního řízení, ke zhoršení postavení věřitelů by také nijak nedošlo, neboť věřitelé mají v exekučním řízení možnost podle ustanovení § 336f zákona č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů možnost přihlásit své pohledávky do exekučního řízení. V rámci rozvrhu v exekučním řízení by byli uspokojováni ve stejném pořadí jako v insolvenčním řízení.

Navrhovatel je přesvědčen, že jediným důvodem podání insolvenčních návrhů dlužníka, příp. dlužníků je snaha povinných sabotovat exekuční řízení a zamezit prodeji majetku zajištěného v exekučním řízení. Své tvrzení opírá o skutečnost, že dlužník, příp. dlužníci své návrhy podali v průběhu exekučního řízení, a to v časové souvztažnosti s nařízením dražebního jednání, z čehož soudní exekutor vyvozuje úmysl povinných zamezit provedení dražby, nehledě na skutečnost, že zmíněná dražba byla již v důsledku podání insolvenčních návrhů dlužníka, příp. dlužníků odročena.

Shora uvedené argumenty soudní exekutor považuje za důvody hodné zvláštního zřetele, způsobilé k tomu, aby soud mohl omezit prostřednictvím předběžného opatření účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, uvedené v § 109 odst. 1 písm. c) insolvenčního zákona, a to zejména tu skutečnost, že prodejem nemovitého majetku povinného v exekučním řízení nikterak nedojde ke zhoršení postavení zajištěných věřitelů.

Podle § 82 odst. 2 písm. b/ IZ může soud omezit z důvodů hodných zvláštního zřetele některý z účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení uvedených v § 109 odst. 1 písm. b/ a c/, neodporuje-li to společnému zájmu věřitelů.

Z výše uvedených skutečností lze dovodit, že dlužníci vyvíjí snahu zamezit, příp. oddálit provedení dražby v daném exekučním řízení. Výše zmíněné argumenty navrhovatele lze považovat za důvody hodné zvláštního zřetele, na základě kterých by bylo žádoucí omezit předběžným opatřením některý z účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení, tak jak jsou uvedeny v § 109 odst. 1 IZ, jak se navrhuje.

Insolvenční soud na základě výše uvedených skutečností shledal důvody pro vydání předběžného opatření, kterým by omezil účinek spojený se zahájením insolvenčního řízení, uvedený v § 109 odst. 1 písm. c) IZ tak, že zcela vyhovuje návrhu navrhovatele a umožňuje soudnímu exekutorovi provést výše zmíněnou exekuci.

Podle § 4 odst. 1 písm. h) ve spojení s položkou 5 zákona o soudních poplatcích a Sazebníku soudních poplatků byla navrhovateli uložena povinnost k zaplacení 1.000,--Kč soudního poplatku. Soud poukazuje na skutečnost, že soudní exekutor není osobou dle § 11 odst. 2 zákona o soudních poplatcích, osvobozenou od povinnosti platit soudní poplatek, nýbrž je osobou dle § 1 zák. č. 120/2001 Sb., exekuční řád., bez ohledu na jeho činnost.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení může podat odvolání pouze dlužník (§ 113 odst. 4 IZ). Odvolání lze podat do 15 dnů ode dne jeho doručení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím soudu podepsaného.

Předběžné opatření je vykonatelné, jakmile bylo doručeno tomu, komu ukládá povinnost (§ 76d písm. b) o.s.ř.).

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku, navrhovateli a dlužníkovi se však doručuje i zvláštním způsobem (§ 71 IZ).

V Hradci Králové dne 27. října 2014

JUDr. Pavel Voseček v. r., samosoudce

Za správnost vyhotovení: Mgr. Iva Macháčková