KSHK 41 INS 2242/2009
NEJVYŠŠÍ SOUD ýESKÉ REPUBLIKY KSHK 41 INS 2242/2009 41 ICm 3670/2013 29 ICdo 70/2015-203

USNESENÍ Nejvyšší soud ýeské republiky rozhodl v senátČ složeném z p edsedy JUDr. Zde ka Krmá e a soudc JUDr. Petra Gemmela a Mgr. Milana Poláška v právní vČci žalobce Old icha Smejkala, narozeného 6. dubna 1972, bytem v P edmČ icích nad Labem, Pr myslová 161, PSý 503 02, zastoupeného Mgr. Lubomírem MatČjem, advokátem, se sídlem v Hradci Králové, Goárova t ída 806/32, PSý 500 02, proti žalovanému Bibby Financial Services, a. s., se sídlem v BrnČ, Hlinky 505/118, PSý 603 00, identifikaní íslo osoby 25320513, zastoupenému JUDr. Daliborem Vaigertem, advokátem, se sídlem v BrnČ, Hlinky 80, PSý 603 00, o urení neexistence pohledávky, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 41 ICm 3670/2013, jako incidenní spor v insolvenní vČci dlužníka Old icha Smejkala, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. KSHK 41 INS 2242/2009, o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 16. dubna 2015, . j. 41 ICm 3670/2013, 101 VSPH 78/2015-167 (), takto:

I. Dovolání se odmítá. II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradČ náklad dovolacího ízení ástku 4.114 K, do 3 dn od právní moci tohoto rozhodnutí, k rukám zástupce žalovaného.

Od vodnČní:

Rozsudkem ze dne 21. listopadu 2014, . j. 41 ICm 3670/2013-143, zamítl Krajský soud v Hradci Králové (dále jen insolvenní soud ) žalobu, kterou se dlužník Old ich Smejkal domáhal (jako žalobce) v i vČ iteli Bibby Financial Services, a. s. (jako žalovanému) urení neexistence pohledávky, kterou vČ itel p ihlásil do insolvenního ízení vedeného u insolvenního soudu na majetek dlužníka ve výši 8.283.927,44 K. (bod I. výroku) a uložil žalobci zaplatit žalovanému na náhradČ náklad ízení ástku 4.114 K (bod II. výroku). K odvolání žalobce Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 16. dubna 2015, . j. 41 ICm 3670/2013, 101 VSPH 78/2015-167 (), potvrdil rozsudek insolvenního soudu (první výrok) a uložil žalobci zaplatit žalovanému na náhradČ náklad odvolacího ízení ástku 11.831 K (druhý výrok). Dovolání žalobce proti rozsudku odvolacího soudu, jež m že být p ípustné jen podle ustanovení § 237 zákona . 99/1963 Sb., obanského soudního ádu (dále též jen o. s. . ), a pro nČž neplatí žádné z omezení p ípustnosti vypotených v § 238 o. s. ., odmítl Nejvyšší soud podle § 243c odst. 1 a 2 o. s. .

Uinil tak proto, že napadené rozhodnutí je co do závČru, že za trvání konkursu vedeného na jeho majetek není dlužník osobou oprávnČnou k podání incidenní žaloby o urení pravosti, výše nebo po adí pohledávky p ihlášeného vČ itele, bez z etele k tomu, zda pohledávku pop el, souladné s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu. Srov. nap . d vody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. kvČtna 2014, sen. zn. 29 ICdo 33/2014, uve ejnČného pod íslem 92/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen R 92/2014 ) [usnesení je-stejnČ jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu zmínČná níže-dostupné i na webových stránkách Nejvyššího soudu]. Ústavní stížnost podanou proti tomuto usnesení odmítl Ústavní soud usnesením ze dne 30. íjna 2014, sp. zn. II. ÚS 2604/2014 (usnesení je-stejnČ jako další rozhodnutí Ústavního soudu zmínČná níže-dostupné i na webových stránkách Ústavního soudu). Z R 92/2014 napadené rozhodnutí výslovnČ vychází, p iemž dovolatel (jenž je v dovolání zmi uje pro úely vymezení p ípustnosti dovolání) se závČry R 92/2014 smysluplnČ nepolemizuje. Srov. shodnČ i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. kvČtna 2014, sen. zn. 29 ICdo 34/2014 (ústavní stížnost podanou proti tomuto usnesení odmítl Ústavní soud usnesením ze dne 23. zá í 2014, sp. zn. I. ÚS 2603/2014), usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. kvČtna 2014, sen. zn. 29 ICdo 35/2014 (ústavní stížnost podanou proti tomuto usnesení odmítl Ústavní soud usnesením ze dne 23. íjna 2014, sp. zn. IV. ÚS 2606/2014) a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. kvČtna 2014, sen. zn. 29 ICdo 36/2014 (ústavní stížnost podanou proti tomuto usnesení odmítl Ústavní soud usnesením ze dne 16. íjna 2014, sp. zn. III. ÚS 2605/2014). Výrok o nákladech dovolacího ízení se opírá o ustanovení § 243c odst. 3, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ., když dovolání žalobce bylo odmítnuto, ímž žalovanému vzniklo právo na náhradu úelnČ vynaložených náklad dovolacího ízení. Ty v dané vČci sestávají z odmČny advokáta za jeden úkon právní služby (vyjád ení k dovolání ze dne 1. zá í 2015) urené podle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti . 177/1996 Sb., o odmČnách advokát a náhradách advokát za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znČní pozdČjších p edpis . Advokátu žalovaného p ísluší za tento úkon právní služby mimosmluvní odmČna dle § 11 odst. 1 písm. k/ advokátního tarifu. Incidenní spor o pop ení (urení) pravosti pohledávky je sporem ve smyslu ustanovení § 9 odst. 4 písm. c/ advokátního tarifu, u kterého se považuje za tarifní hodnotu ástka 50.000 K. Tomu odpovídá (dle § 7 bodu 5. advokátního tarifu) mimosmluvní odmČna ve výši 3.100 K. Spolu s náhradou hotových výdaj dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu ve výši 300 K tak jde o ástku 3.400 K. Spolu s náhradou za 21% da z p idané hodnoty ve výši 714 K jde celkem o ástku 4.114 K, kterou dovolací soud p iznal žalovanému k tíži žalobce na náhradČ náklad dovolacího ízení. Toto usnesení se považuje za doruené okamžikem zve ejnČní v insolvenním rejst íku; úastník m incidenního sporu se však doruuje i zvláštním zp sobem. Proti tomuto rozhodnutí není p ípustný opravný prost edek. Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, m že se oprávnČný domáhat výkonu rozhodnutí. V BrnČ 29. íjna 2015 JUDr. ZdenČk K r m á , v. r. Za správnost vyhotovení: Ingrid Rafajová, DiS. p edseda senátu