KSHK 41 INS 21197/2013-A-6
Č.j.: KSHK 41 INS 21197/2013-A-6 / celk. 4

USNESENÍ

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudcem JUDr. Pavlem Vosečkem v insolvenční věci dlužníka: Jan Krupička, rč: 750716/2971, Volichov 14, 582 91, Světlá nad Sázavou a dlužnice: Hana Krupičková, rč: 725718/2977, Volichov 14, 582 91, Světlá nad Sázavou, o návrhu na předběžné opatření

takto:

I. Návrh soudního exekutora Mgr. Petra Jaroše, sídlem v Chrudimi, Škroupova 150, 537 01 Chrudim, na vydání předběžného opatření ze dne 17.09.2013, doručený insolvenčnímu soudu dne 18.09.2013, kterým se navrhovatel domáhá, aby soud rozhodl o omezení účinku spojeného se zahájením insolvenčního řízení tak, že se umožňuje soudnímu exekutorovi provést exekuci vedenou pod sp.zn. 129EX 2178/12, s e z a m í t á .

II. Soud ukládá navrhovateli, aby ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto usnesení zaplatil na účet zdejšího soudu č. 3703-6828511/0710, variabilní symbol 4802119713, konstantní symbol 1148 soudní poplatek ve výši 1.000,-Kč za podání návrhu na nařízení předběžného opatření.

Odůvodnění :

Dne 31.7.2013 bylo k návrhu dlužníka Jana Krupičky zahájeno insolvenční řízení, když dlužník spojil návrh na zahájení insolvenčního řízení s návrhem na povolení oddlužení. Téhož dne byl soudu doručen návrh dlužnice Hany Krupičkové na zahájení insolvenčního řízení spojený s návrhem na povolení oddlužení. Dne 14.8.2013 byla řízení obou dlužníků spojena ke společnému projednání a řízení je dále vedeno pod sp. zn. KSHK 41 INS 21197/2013.

Podepsanému soudu byl dne 18.9.2013 doručen shora jmenovaným soudním exekutorem (dále jen navrhovatel ) návrh na vydání předběžného opatření ze dne 17.9.2013, kterým se navrhovatel domáhá, aby soud rozhodl podle § 82 odst. písm. b) IZ, o omezení účinku spojeného se zahájením insolvenčního řízení, uvedeného v § 109 odst. 1 písm. c) IZ tak, že se umožňuje navrhovateli provést exekuci vedenou pod sp.zn. 129EX 2178/12.

V odůvodnění návrhu uvedl, že vede proti oběma dlužníkům, jako povinným, exekuční řízení pod sp. zn. 129EX 2178/12 na základě usnesení Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne 29.3.2012, č.j. 32 EXE 455/2012-8. V rámci uvedeného exekučního řízení bylo usnesením soudního exekutora ze dne 23.7.2013 pod č.j. 129EX 2178/12-93 (dražební vyhláška) nařízeno dražební jednání na den 13.9.2013, a to na dražbu nemovitostí povinného (zde dlužníka), zapsaných u Katastrálního úřadu pro Vysočinu,

Katastrální pracoviště Havlíčkův Brod, na LV č. 198, pro obec Krásná Hora a katastrální území Volichov. Následně dne 31.7.2013 bylo na základě návrhů dlužníků Jana Krupičky a Hany Krupičkové zahájeno insolvenční řízení, a to vyhláškami Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 31.7.2013 č.j.-A-2 a č.j. KSHK 41 INS 21210/2013-A-2. Navrhovatel uvedl, že s ohledem na podaný insolvenční návrh by dražba nemovitostí, nařízená na den 13.9.2013 nemohla být ve smyslu ustanovení § 109 odst. 1 písm. c) insolvenčního zákona provedena, a to s ohledem na účinky zahájení insolvenčního řízení.

Ve své argumentaci dále tvrdí, že předběžné opatření nijak neodporuje společnému zájmu věřitelů, neboť v případě, bude-li následně po zpeněžení majetku povinného a před rozvrhem rozdělované podstaty zjištěn úpadek povinného, je soudní exekutor ve smyslu ustanovení § 46 odst. 7 zákona č. 120/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, povinen vydat výtěžek exekuce insolvenčnímu správci, a věřitelé tak budou uspokojeni stejně, jako v případě zpeněžení majetku v rámci insolvenčního řízení. Dále rovněž to že pokud by úpadek zjištěn nebyl a k rozvrhu výtěžku by došlo v rámci exekučního řízení, ke zhoršení postavení věřitelů by také nijak nedošlo, neboť věřitelé mají v exekučním řízení možnost podle ustanovení § 336f zákona č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů možnost přihlásit své pohledávky do exekučního řízení. V rámci rozvrhu v exekučním řízení by byli uspokojováni ve stejném pořadí jako v insolvenčním řízení.

Navrhovatel je přesvědčen, že jediným důvodem podání insolvenčních návrhů dlužníků je snaha povinných sabotovat exekuční řízení a zamezit prodeji majetku zajištěného v exekučním řízení. Své tvrzení opírá o skutečnost, že dlužníci své návrhy podali v průběhu exekučního řízení, a to v časové souvztažnosti s nařízením dražebního jednání, z čehož soudní exekutor vyvozuje úmysl povinných zamezit provedení dražby. Dále soudní exekutor argumentuje tím, že dlužník Jan Krupička v insolvenčním návrhu uvedl záměrně nepravdivé údaje ohledně výše svého příjmu, a to tak, že uvádí výši příjmu ze závislé činnosti 24.088,--Kč, přičemž soudním exekutorem bylo zjištěno, že je mimo jiné vedena proti povinnému exekuce srážkami ze mzdy, z čehož vyplývá, že následná čistá mzda dlužníka pak činí průměrně cca 12.370,--Kč. Při takové výši příjmu by dlužník v oddlužení nesplnil zákonnou podmínku podílu uspokojení nezajištěných věřitelů.

Shora uvedené argumenty soudní exekutor považuje za důvody hodné zvláštního zřetele, způsobilé k tomu, aby soud mohl omezit prostřednictvím předběžného opatření účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, uvedené v § 109 odst. 1 písm. c) insolvenčního zákona, a to zejména tu skutečnost, že prodejem nemovitého majetku povinného v exekučním řízení nikterak nedojde ke zhoršení postavení zajištěných věřitelů. Soudní exekutor odkázal na usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 19.7.2013, č.j. 3 VSOL 355/2013-A-19, kterým byla, dle jeho názoru, obdobná problematika rozhodnuta tak, že předběžné opatření nařízeno bylo.

Z obsahu insolvenčního spisu a z obsahu insolvenčního rejstříku se podává, že návrh dlužníků není opakovaným insolvenčním návrhem a ani z obsahu samotného návrhu na vydání předběžného opatření nelze dovodit, že by dlužníci bránili provedení exekuce. Není stanoveno, že dlužník nesmí v průběhu exekučního řízení podat návrh na zahájení insolvenčního řízení. Výše příjmu dlužníka není pro posouzení návrhu na vydání předběžného opatření rozhodná.

Podle ust. § 82 odst. 2 písm. b/ IZ může soud omezit z důvodů hodných zvláštního zřetele některý z účinků spojených se zahájením ins. řízení uvedených v § 109 odst. 1 písm. b/ a c/, neodporuje-li to společnému zájmu věřitelů.

Podle komentáře k § 82 IZ : Novelou insolvenčního zákona č. 334/2012 Sb. byly do § 82 doplněny další důvody pro vydání předběžného opatření. Insolvenční soud má od 1.11.2012 možnost z důvodů hodných zvláštního zřetele prostřednictvím předběžného opatření omezit některý z účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení, tak jak jsou uvedeny v § 109 odst. 1. Dle důvodové zprávy k předmětné novele se tak soudu otvírá možnost při respektování základních zásad insolvenčního řízení i po zahájení insolvenčního řízení povolit např. provedení exekuce majetku dlužníka, pokud by insolvenční návrh na majetek dlužníka byl zjevně podán jen proto, aby probíhající exekuci zabránil, a dalo by se očekávat, např. vzhledem k předchozím krokům dlužníka, že návrh bude v krátké době vzat zpět .

Z výše uvedených skutečností nelze dovodit, že by dlužník vyvíjel jakoukoli iniciativu, kterou by se snažil zabránit průchodu práva v exekučním řízení a ani nelze očekávat, že by dlužník podaný insolvenční návrh vzal zpět. Dlužník sám o sobě v minulosti žádný insolvenční návrh nepodal (lze zjistit lustrací v insolvenčním rejstříku). Výše zmíněné argumenty navrhovatele nelze považovat za důvody hodné zvláštního zřetele, na základě kterých by bylo žádoucí omezit předběžným opatřením některý z účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení, tak jak jsou uvedeny v § 109 odst. 1 IZ, jak se navrhuje. Tvrzení navrhovatele byla doložena pouze dokladem o výši příjmu dlužníka z pracovního poměru a kopiemi rozhodnutí vydaných v průběhu exekučního řízení.

Odkaz na usnesení Vrchního soudu v Olomouci 3 VSOL 355/2013-A-19 ze dne 19.07.2013 (ke KSOS 25 INS 8199/2013) je nepřípadný, neboť tímto rozhodnutím není řešen obdobný problém jako v posuzovaném případě. V rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě byla řešena situace, kdy dlužník opakovanými insolvenčními návrhy bránil dražbě své nemovitosti a omezení účinků, spojených se zahájením insolvenčního řízení, uvedených v § 109 odst. 1 písm. c) IZ, tak bylo zcela namístě.

Insolvenční soud proto na základě výše uvedených skutečností neshledal důvody pro vydání předběžného opatření, kterým by omezil účinek spojený se zahájením insolvenčního řízení, uvedený v § 109 odst. 1 písm. c) IZ tak, že by umožnil soudnímu exekutorovi provést výše zmíněnou exekuci a návrh na vydání takového předběžného opatření zamítl.

Podle § 4 odst. 1 písm. b/ zákona o soudních poplatcích byla navrhovateli uložena povinnost k zaplacení 1000 Kč soudního poplatku (Pol. 5).

Poučení: Proti tomuto usnesení lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu.

Osobou oprávněnou k podání odvolání je pouze osoba, která návrh podala (§ 113 odst. 4, věta druhá IZ).

V Hradci Králové dne 20. září 2013

JUDr. Pavel Voseček v. r., samosoudce

Za správnost vyhotovení: Dana Kvasničková