KSHK 35 INS 15693/2016-A-21
Č.j.: KSHK 35 INS 15693/2016-A-21/celk.5

Usnesení

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl soudkyní Mgr. Danielou Kadlečkovou v insolvenční věci dlužníka Alfa Plastik, a. s., IČ: 60793791, Bratří Štefanů 1070/75a, 500 03 Hradec Králové, zastoupeného Mgr. Ing. Markem Švehlíkem, advokátem, Purkyňova 74/2, 110 00 Praha, o insolvenčním návrhu věřitelů a) Euro Business Development, s. r. o., IČ: 27817601, Leštinská 975/22, 789 01 Zábřeh, zastoupeného JUDr. Kárimem Titzem, advokátem, Kobližná 19, 602 00 Brno, b) WEGA Ltd, s. r. o., IČ: 25902628, Ostravská 4/586, 736 01 Havířov-Šumbark, a c) GRAND BASSAM Ltd., IČ: 116837, Sham Tong Plaza 103, Victoria, Mahe Seychelles, zastoupeného JUDr. Jiřím Novákem, advokátem, Sokolská 60, 120 00 Praha, o návrhu dlužníka na vydání předběžného opatření

takto:

Soud ukládá navrhovatelům a) Euro Business Development, s. r. o., b) WEGA Ltd, s. r. o., a c) GRAND BASSAM Ltd., povinnost společně a nerozdílně složit na účet Krajského soudu v Hradci Králové číslo 6015-0006828511/0710 jistotu k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy dlužníka ve výši 24.293.701,40 Kč do 15 dnů od doručení tohoto usnesení.

Při úhradě uveďte náš desetimístný variabilní symbol 4801569316, konstantní symbol 0308 a platby neslučujte.

Odůvodnění:

Návrhem věřitele a) doručeným soudu dne 1. července 2016 bylo zahájeno insolvenční řízení ve věci dlužníka Alfa Plastik, a. s. Zahájení insolvenčního řízení bylo oznámeno vyhláškou č. j.-A-2 zveřejněnou v insolvenčním rejstříku téhož dne. Poté podáními doručenými soudu dne 16. a 25. srpna 2016 k insolvenčnímu řízení přistoupili navrhovatelé b) a c).

Navrhovatel a) uvedl, že má za dlužníkem splatnou pohledávku ve výši 577.411,49 Kč s příslušenstvím ke dni 27. června 2016 ve výši 118.942,02 Kč, a to z titulu smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 2. června 2016, uzavřené s KOLEJNÍ, a. s., která měla za dlužníkem pohledávku z titulu nezaplaceného nájemného a služeb spojených s nájmem nebytových prostor podle smlouvy o nájmu ze dne 1. března 2005. Navrhovatel a) uvedl, že pohledávka je od 11. června 2015 předmětem řízení vedeného u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 11 C 172/2015, v němž dlužník vystupuje jako žalovaný.

Navrhovatel b) uvedl, že má za dlužníkem pohledávku na základě smlouvy o finanční výpomoci ze dne 29. května 2007, kterou uzavřel s dlužníkem původní věřitel P A C , spol. s r. o., který poskytl dlužníkovi částku 7.000.000,00 Kč. K části pohledávky byl dne 8. února 2016 vydán Okresním soudem v Hradci Králové platební rozkaz č. j. 7 C 137/2015-12, proti kterému podal žalovaný-dlužník odpor. isir.justi ce.cz

Kromě toho původní věřitel P A C , spol. s r. o., uzavřel s dlužníkem dne 10. března 2008 smlouvu o finanční výpomoci, na jejímž základě poskytl dlužníkovi částku 10.000.000,00 Kč. K pohledávce byl dne 8. února 2016 vydán Okresním soudem v Hradci Králové platební rozkaz č. j. 13 C 387/2015-18, proti kterému podal žalovaný-dlužník odpor. Dne 26. července 2016 byla mezi původním věřitelem P A C , spol. s r. o., uzavřena smlouva o postoupení pohledávky, na jejímž základě byly veškeré pohledávky původního věřitele postoupeny na navrhovatele b).

Navrhovatel c) uvedl, že dne 21. ledna 2008 byla mezi původním věřitelem Janem Pospiechem a dlužníkem uzavřena smlouva o půjčce, na jejímž základě poskytl původní věřitel dlužníkovi částku 15.000.000,00 Kč. Dlužník zaplatil na jistině pouze 6.500.000,00 Kč. Dne 21. ledna 2014 byla mezi původním věřitelem a navrhovatelem c) uzavřena smlouva o postoupení pohledávky, na jejímž základě původní věřitel postoupil pohledávku na společnost WEGA Ltd., s. r. o., která ji poté smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 5. června 2014 postoupila na navrhovatele c).

Dlužník nejprve v podání ze dne 1. července 2016 dal podnět k odmítnutí insolvenčního návrhu navrhovatele a). Poté byl soudem vyzván k vyjádření a podal tedy vyjádření ze dne 9. září 2016, kterým mj. navrhl, aby soud nařídil předběžné opatření, kterým by uložil navrhovatelům složit jistotu ve výši 24.293.701,40 Kč, a to k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by dlužníku vznikla nedůvodným zahájením insolvenčního řízení. Tento návrh odůvodnil tak, že ode dne podání insolvenčního návrhu navrhovatele a) se na dlužníka intenzivně obrací jeho obchodní partneři, banky, státní instituce a další subjekty s dotazy ohledně podaného insolvenčního návrhu, a to proto, že mají obavu, že podaný insolvenční návrh by mohl mít vliv na jejich vzájemný obchodní vztah s dlužníkem. Dlužník je nucen každodenně ubezpečovat své obchodní partnery, že se jedná o návrh šikanózní, že veškeré závazky jsou a budou i nadále plněny a že budou všechny insolvenční návrhy navrhovatelů odmítnuty nebo zamítnuty. Již v této chvíli vznikla dlužníkovi škoda spočívající v nákladech na právní zastoupení v rámci insolvenčního řízení a škoda spočívající v nákladech na komunikaci se zákazníky (včetně jednání se zahraničními zákazníky v zahraničí). Dále pak zcela nepochybně vznikla dlužníkovi nemajetková újma v podobě poškození její dobré pověsti, dobrého jména a image. Pokud nebudou insolvenční návrhy bezodkladně odmítnuty nebo zamítnuty, hrozí, že dojde k nevratnému narušení obchodních vztahů dlužníka s jeho obchodními partnery. Dlužník prozatím registruje následující negativní důsledky podaných šikanózních insolvenčních návrhů: (a) vztahy se zákazníky: dochází ke zhoršení vztahů se zákazníky, zhoršuje se image dlužníka v očích zákazníků a je narušena jejich důvěra ve schopnost dlužníka dostát svým závazkům; vznikají náklady na nezbytná jednání dlužníka se zákazníky z důvodu podaných šikanózních insolvenčních návrhů; hrozí, že spolupráce s novými zákazníky nebude vůbec zahájena; (b) vztahy s dodavateli: vznikají náklady na nezbytná jednání dlužníka s dodavateli z důvodu podaných šikanózních insolvenčních návrhů; zvýšená obezřetnost na straně dodavatelů dlužníka vede k tomu, že dlužník musí držet větší zásoby pro jeho výrobu strategických surovin, aby byla udržena její plynulost, což vyvolává zvýšené náklady na skladování; (c) interní důsledky: celkově všechny výše uvedené efekty vedou k neúměrnému navýšení nákladů na administrativu měnících se obchodních podmínek, a to včetně personálních nákladů zaměstnanců dlužníka, kteří jsou vázáni řešením situace vyvolané podáním šikanózních insolvenčních návrhů a nemohou se věnovat plnění svých běžných úkolů; z důvodu nutnosti řešení šikanózních insolvenčních návrhů se zpožďují investiční a úvěrové projekty dlužníka, což zvyšuje jejich administrativní náklady a v čase odsunuje prospěch, kterého dlužník těmito projekty měl dosáhnout; hrozí zhoršení náboru nových zaměstnanců a zároveň hrozí odchod stávajících zaměstnanců dlužníka, což má zásadní vliv na celkové fungování společnosti dlužníka, přičemž tato situace se zhoršuje, čím déle trvá insolvenční řízení. Šikanózní insolvenční návrhy mají navíc negativní dopady do osobní sféry jednotlivých zaměstnanců, kterým se komplikuje vyřizování jejich žádostí o hypotéky, leasing atd.; dlužník realizuje několik projektů financovaných dotacemi a je v procesu žádostí o nové dotace na nové projekty, přičemž kvůli šikanózním insolvenčním návrhům hrozí ztráta nároku na poskytnutí těchto dotací. Soud nemá poskytovat právní ochranu šikanózním insolvenčním návrhům navrhovatelů, které jsou zjevně v rozporu s účelem insolvenčního řízení a takto významně poškozují společnost dlužníka. Právě poslední legislativní změny učiněné ve vztahu k insolvenčnímu zákonu měly vést k tomu, aby podobný šikanózní postup nebyl možný. V opačném případě by bylo možno zcela legálně zjevně nedůvodným insolvenčním návrhem zlikvidovat de facto jakýkoliv fungující obchodní subjekt, a to přesto, že úpadek v době podání insolvenčního návrhu nejen neexistoval, ale ani nehrozil. Dlužník v rámci operačního programu podal celkem tři žádosti o podporu, která by měla pro jednotlivé dílčí žádosti činit částku 8.157.501,30 Kč a částku 8.021.450,10 Kč a částku 8.114.750,00 Kč, celkem tedy dlužník usiluje o podporu v souhrnné výši 24.293.701,40 Kč, která má být poskytnuta dlužníkovi ze zdrojů Evropské unie (dále jen podpora ). Podpora má být poskytnuta dlužníkovi ex-post na základě předložených dokladů v žádosti o platbu po dokončení projektu, tedy v roce 2017. Náklady jsou po dobu realizace projektu hrazeny dlužníkem, který je na poskytnutí podpory závislý a její odmítnutí by mohlo mít podstatný vliv na budoucí činnost společnosti dlužníka. Vzhledem k tomu, že na podporu není právní nárok a o konečné výši podpory rozhoduje Řídící orgán a současně vzhledem k tomu, že insolvenční řízení může být objektivním důvodem pro odmítnutí poskytnutí podpory, nachází se dlužník pod zcela reálnou hrozbou ztráty podpory, čímž by mu v konečném důsledku insolvenčních návrhů vznikla škoda ve výši odpovídající výši předpokládané podpory. Je tedy zřejmé, že důsledky, které insolvenční návrhy navrhovatelů mohou mít na činnost a fungování dlužníka, mohou být závažné, a v insolvenčním řízení by mělo být postupováno bez zbytečných průtahů s důrazem na jeho rychlé ukončení. O poskytnutí podpory bude Řídící orgán rozhodovat na základě žádosti dlužníka o platbu, přičemž dlužník je povinen informovat Řídící orgán o rozhodujících skutečnostech, mimo jiné o tom, zda ve vztahu k němu bylo zahájeno insolvenční řízení. Řídící orgán je podle pravidel operačního programu oprávněn pozastavit platbu podpory v případě, kdy u dlužníka bylo zahájeno insolvenční řízení, (vyplývá z přiloženého operačního manuálu). Vzhledem k tomu že je zahájení insolvenčního řízení vnímáno z pohledu poskytovatele dotace jako závažné riziko mající vliv na budoucí udržitelnost projektů, je velmi pravděpodobné, že Řídící orgán bude velmi obezřetný a platba podpory je tak zcela reálně ohrožena a zahájené insolvenční řízení tak má přímý vliv na možnost dlužníka obdržet platbu podpory. Podle důvodové zprávy k insolvenčnímu zákonu má nařízením předběžného opatření podle § 82 odst. 2 písm. c) insolvenčního zákona dojít k posílení odpovědnosti insolvenčních navrhovatelů za výsledek insolvenčního řízení v případech, kdy je insolvenčním návrhem sledováno přenesení sporů o pohledávku do insolvenčního řízení. S ohledem na to je podle dlužníka více než zřejmé, že navrhovatelé zneužívají insolvenčního řízení naprosto účelově a v rozporu se zákonem a ustálenou judikaturou, když se snaží obejít nalézací řízení a vyvinout nátlak na dlužníka, aniž by bylo o jeho nároku rozhodnuto v rámci řádného soudního řízení. Jejich účelové jednání vede ke vzniku závažné újmy na straně dlužníka, které jako jeden z mála nástrojů ochrany proti takovému nelegálnímu postupu náleží institut jistoty ve vztahu ke způsobené škodě.

Z žádostí o podporu s registračním číslem projektu CZ.01.3.10/0.0/0.0/15_010/0000279, CZ.01.3.10/0.0/0.0/15_010/0001349, CZ.01.1.02/0.0/0.0/15_014/0004455, vyplývá, že dlužník podal tři žádosti o dotaci v operačním programu podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, a to 1) snížení energetické náročnosti výrobního procesu ve společnosti dlužníka, 2) zefektivnění výrobních procesů ve společnosti dlužníka a 3) procesní inovace v oblasti výroby logistických obalů ve společnosti dlužníka. Celková výše poskytnuté dotace má činit 24.293.701,40 Kč.

Z podmínek a ostatních povinností příjemce dotace z čl. VIII. bodu (6) vzoru rozhodnutí o poskytnutí dotace vydané podle § 14 zákona č. 218/2000 Sb. v rámci operačního programu podnikání a inovace pro konkurenceschopnost vydaného Ministerstvem průmyslu a obchodu České republiky vyplývá, že platby dotace jsou pozastaveny v případě, kdy bylo u příjemce dotace mj. zahájeno insolvenční řízení.

Podle § 7 insolvenčního zákona nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Podle § 82 odst. 1, 2, 4 a 5 insolvenčního zákona předběžné opatření v insolvenčním řízení může insolvenční soud nařídit i bez návrhu, nestanoví-li zákon jinak. Navrhovatel předběžného opatření, které by insolvenční soud mohl nařídit i bez návrhu, není povinen složit jistotu. Povinnost složit jistotu jako navrhovatel předběžného opatření nemá dlužník. Předběžným opatřením může insolvenční soud v době do rozhodnutí o insolvenčním návrhu také a) ustanovit předběžného správce, b) omezit z důvodů hodných zvláštního zřetele způsobem stanoveným v předběžném opatření některý z účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení uvedených v § 109 odst. 1 písm. b) a c), neodporuje-li to společnému zájmu věřitelů, nebo c) uložit insolvenčnímu navrhovateli, který není zaměstnancem dlužníka a jehož pohledávka vůči dlužníkovi nespočívá pouze v pracovněprávních nárocích, aby složil jistotu k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by dlužníku vznikla nedůvodným zahájením insolvenčního řízení a opatřeními přijatými v jeho průběhu. Předběžné opatření uložením povinnosti složit jistotu k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by dlužníku vznikla nedůvodným zahájením insolvenčního řízení a opatřeními přijatými v jeho průběhu, lze nařídit jen na návrh dlužníka podaný při prvním úkonu, který dlužníku přísluší po podání insolvenčního návrhu, a jen tehdy, jestliže dlužník doloží, že mu vznik takové škody nebo jiné újmy zjevně hrozí. Jestliže však podle dosavadních výsledků insolvenčního řízení lze očekávat, že dlužníkův úpadek bude osvědčen, insolvenční soud návrh na nařízení takového předběžného opatření zamítne. Přiměřeně se dále použijí ustanovení § 202 odst. 5 a 6 a ustanovení občanského soudního řádu o jistotě u předběžného opatření. Předběžné opatření podle odstavce 3 lze nařídit jen na návrh dlužníka, insolvenčního správce, věřitele, jehož se započtení týká, nebo osoby, která na tom má právní zájem. Rozhodnutí o návrhu na předběžné opatření podle odstavce 2 písm. b) nebo c) doručí insolvenční soud do vlastních rukou dlužníkovi, insolvenčnímu správci, osobě, která takový návrh podala, a insolvenčnímu navrhovateli. Předběžné opatření podle odstavce 3 doručí insolvenční soud do vlastních rukou dlužníkovi, insolvenčnímu správci, osobě, která takový návrh podala, a v případě, že se předběžné opatření vztahuje na pohledávky jednotlivých věřitelů, i těmto věřitelům. Jestliže insolvenční soud nenařídí předběžné opatření, doručí rozhodnutí o návrhu na předběžné opatření podle odstavce 3 zvlášť dlužníku, insolvenčnímu správci a osobě, která takový návrh podala.

Podle § 75b odst. 1 věta třetí občanského soudního řádu podalo-li návrh na předběžné opatření více navrhovatelů, jsou povinni jistotu a doplatek jistoty složit společně a nerozdílně.

Soud dospěl k závěru, že jsou zde důvody pro uložení povinnosti navrhovatelům a) až c) složit jistotu ve smyslu § 82 odst. 2 písm. c) a odst. 4 insolvenčního zákona v navržené výši, když jejich povinnost uložil společně a nerozdílně, a to ve smyslu § 7 insolvenčního zákona ve spojení s § 75b odst. 1 věta třetí občanského soudního řádu. Dlužníkovi hrozí z důvodu podaného insolvenčního návrhu škoda ve výši celkem 24.293.701,40 Kč, když hrozí, že z důvodu zahájeného insolvenčního řízení mu nebude přidělena dotace-podpora, resp. platba dotace by byla pozastavena. Dlužníkovi vzniká i další škoda, spočívající v nákladech na právní zastoupení v rámci insolvenčního řízení a v nákladech na komunikaci se zákazníky. K tomu, zda je insolvenční návrh nedůvodným, soud prozatím konstatuje, že insolvenční navrhovatelé mají své pohledávky předmětem občanskoprávního řízení u Okresního soudu v Hradci Králové, a to ve fázi po podání odporu ze strany dlužníka-žalovaného proti platebnímu rozkazu. Dlužník pohledávky považuje za sporné, což podrobně odůvodnil v podáních, které jsou založeny v insolvenčním spise s tím, že nelze insolvenčním řízením nahrazovat řízení nalézací. K projednání insolvenčního návrhu a zkoumání aktivní věcné legitimace insolvenčních navrhovatelů, popř. úpadku dlužníka, je nařízeno jednání na 19. září 2016. Dlužník navrhl vydání předběžného opatření při svém prvním úkonu po podání insolvenčního návrhu, když byl soudem vyzván, aby se vyjádřil k návrhům navrhovatelů b) a c) a doložil, že mu vznik škody hrozí, jsou tedy splněny všechny podmínky pro rozhodnutí podle § 82 odst. 2 písm. c) a odst. 4 insolvenčního zákona.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§ 91 insolvenčního zákona).

V Hradci Králové dne 14. září 2016

Mgr. Daniela Kadlečková, v. r. soudkyně

Za správnost vyhotovení: Bc. Pavlína Nováková, DiS.