KSCB 28 INS 2546/2010
NEJVYŠŠÍ SOUD ýESKÉ REPUBLIKY KSCB 28 INS 2546/2010 28 ICm 1108/2010 29 ICdo 31/2014-206

USNESENÍ

Nejvyšší soud ýeské republiky rozhodl v senátČ složeném z p edsedy Mgr. Milana Poláška a soudc JUDr. Petra Gemmela a JUDr. Ji ího Zavázala v právní vČci žalobce SATPO Švédská s. r. o., se sídlem v Praze 5, Plze ská 3217/16, PSý 150 00, identifikaní íslo osoby 27152073, zastoupeného Mgr. Robertem NČmcem, LL.M., advokátem, se sídlem v Praze 1, Jáchymova 26/2, PSý 110 00, proti žalovanému Ing. Františku Penzovi, se sídlem v ýeských BudČjovicích, Novohradská 21, PSý 370 01, jako insolvennímu správci dlužníka KAREL DVOěÁK, a. s., zastoupenému Mgr. Helenou Martínkovou, advokátkou, se sídlem v Tábo e, Palackého 357, PSý 390 01, o urení pravosti pohledávek, vedené u Krajského soudu v ýeských BudČjovicích pod sp. zn. 28 ICm 1108/2010, jako incidenní spor v insolvenní vČci dlužníka KAREL DVOěÁK, a. s., se sídlem v Tábo e, Vožická 2604, identifikaní íslo osoby 25183567, vedené u Krajského soudu v ýeských BudČjovicích pod sp. zn., o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 14. kvČtna 2013, . j. 28 ICm 1108/2010, 101 VSPH 139/2013-172 (), takto:

Dovolání se odmítá. Od vodnČní:

Rozsudkem ze dne 21. ervna 2012, . j. 28 ICm 1108/2010-146, Krajský soud v ýeských BudČjovicích (dále jen insolvenní soud ) zamítl žalobu, kterou se žalobce (SATPO Švédská s. r. o.) domáhal v i žalovanému (ing. Františku Penzovi, jako insolvennímu správci dlužníka KAREL DVOěÁK, a. s.) urení pravosti, výše a po adí pohledávek ve výši 3 450 644 K, 4 342 763 K a 3 068 737 K p ihlášených žalobcem do insolvenního ízení dlužníka KAREL DVOěÁK, a. s., (bod I. výroku) a rozhodl o nákladech ízení (bod II. výroku). Insolvenní soud dospČl k závČru, že žaloba je p edasná, nebo žalovaný insolvenní správce ádnČ neod vodnil pop ení pohledávek žalobce. Uinil tak až v písemném vyrozumČní, akoliv mČl své pop ení od vodnit již ve zve ejnČném seznamu p ihlášených pohledávek nejménČ 15 dn p ed p ezkumným jednáním. K tomu doplnil, že u p ihlášek pohledávek, které nejsou dostatenČ doloženy, je nutné, aby insolvenní správce vyžadoval od takového vČ itele doplnČní p ihlášky a následnČ postupoval podle § 180 odst. 2 zákona . 182/2006 Sb., o úpadku a zp sobech jeho ešení (insolvenního zákona) [správnČ 188 odst. 2 insolvenního zákona]. K odvolání žalovaného Vrchní soud v Praze v záhlaví oznaeným rozhodnutím rozsudek insolvenního soudu zrušil a vČc vrátil tomuto soudu k dalšímu ízení.

Odvolací soud na rozdíl od insolvenního soudu nepovažoval žalobu za p edasnou. Odkazuje na usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 15. ervence 2008, sen. zn. 1 VSPH 94/2008, uve ejnČné pod íslem 13/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále též jen R 13/2009 ), uvedl, že postup p i odstranČní vad podle § 188 odst. 2 insolvenního zákona se uplatní jen tehdy, když je vadný procesní úkon sám. Nedoplní-li vČ itel k p ihlášce zákonem požadované p ílohy (listinné d kazy), závisí zcela na insolvenním správci, zda pohledávku pop e i nikoliv. K popČrnému úkonu žalovaného odvolací soud uvedl, že sice je pro nedostatek od vodnČní vadný, avšak tato vada nemá vliv na samotné úinky pop ení a nezbavuje žalobce povinnosti podat proti popírajícímu insolvennímu správci žalobu na urení pravosti pohledávky. Koncentrace ízení ve vztahu k tvrzení insolvenního správce (jež uvede p i své obranČ proti žalobČ o urení pravosti nevykonatelné pohledávky) je soust edČna nikoliv do momentu p ezkumu, ale vztahuje se až k momentu prvního na ízeného jednání ve vČci . Není proto vyloueno, aby insolvenní správce v incidenním sporu uplatnil proti pohledávce vČ itele další nové výhrady, p ípadnČ d vody pop ení doplnil. Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jež má za p ípustné podle § 237 zákona . 99/1963 Sb., obanského soudního ádu (dále jen o. s. . ), maje za to, že se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, uplat uje dovolací d vod spoívající v nesprávném právním posouzení vČci a navrhuje, aby dovolací soud napadené rozhodnutí zrušil a vČc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu projednání a rozhodnutí. Nejvyšší soud dovolání žalobce podle § 243c odst. 1 vČty první o. s. . odmítl jako nep ípustné. Uinil tak proto, že v dovoláním otev ených otázkách je napadené rozhodnutí souladné s ustálenou judikaturou dovolacího soudu. Rozhodovací praxi soud p i výkladu ustanovení § 188 insolvenního zákona Nejvyšší soud sjednotil tím, že pod R 13/2009 (na nČjž p iléhavČ odkázal odvolací soud), uve ejnil usnesení Vrchního soudu v Praze sen. zn. 1 VSPH 94/2008, podle nČhož se postup podle § 188 odst. 2 insolvenního zákona uplatní pouze tehdy, jestliže vadný je sám procesní úkon, tj. p ihláška pohledávky. Okolnost, že vČ itel nep ipojí požadované p ílohy, nem že mít jiný následek, než že uplatnČný nárok neprokáže (nesplní povinnost d kazní). Jestliže vČ itel nedoplní zákonem požadované p ílohy (kopie smluv, soudních nebo jiných rozhodnutí a dalších listin dokládajících údaje uvedené v p ihlášce pohledávky), ili listinné d kazy ve smyslu § 177 insolvenního zákona, je na správci, zda takovou pohledávku co do pravosti nebo obsahu zpochybní a podle § 192 a násl. insolvenního zákona ji pop e. Je tomu tak proto, že p ihláška pohledávky je podáním majícím charakter žaloby, a proto musí obsahovat, v rozsahu, ve kterém nestanoví jinak insolvenní zákon (§ 174 odst. 2), náležitosti p edepsané ustanovením § 42 odst. 4 o. s. . [srov. nap . usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. íjna 2010, sen. zn. 29 NSýR 5/2010]. D vod k postupu podle § 43 o. s. . (spoívající v odstra ování vad procesního úkonu) tak není namístČ v p ípadČ, kdy p ihláška obsahuje dostatené vylíení skuteností, na nichž se p ihlašovaná pohledávka zakládá, avšak vČ itel nesplnil povinnost p ipojit k p ihlášce d kazy, tedy sv j nárok nedoložil. Namítá-li dovolatel dále nicotnost popČrného úkonu žalovaného s tím, že nebyl od vodnČn, pak pomíjí, že Nejvyšší soud již v rozsudku ze dne 24. kvČtna 2001, sp. zn. 32 Cdo 1726/98, uve ejnČném pod íslem 76/2002 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (jehož se v daných souvislostech žalobce rovnČž dovolával), formuloval 28 ICm 1108/2010 29 ICdo 31/2014

-zabývaje se výkladem ustanovení § 23 a § 24 zákona . 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání-závČr, podle nČhož pop ení pohledávky p ihlášené do konkursu je procesním úkonem, pro nČjž (p i absenci výslovné úpravy v zákonČ o konkursu a vyrovnání) p imČ enČ platí § 41 odst. 2 o. s. . a co do obsahových náležitostí úkonu ustanovení § 42 odst. 4 o. s. . Pro posouzení, zda a v jakém rozsahu pop el insolvenní správce pravost, výši nebo po adí pohledávky, je urující obsah popČrného úkonu insolvenního správce p i p ezkumném jednání (do skonení p ezkumného jednání); srov. § 192 odst. 2insolvenního zákona a dále rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. zá í 2014, sp. zn. 29 Cdo 716/2012. TČmto závČr m se-oproti mínČní dovolatele-právní posouzení vČci odvolacím soudem (který uzav el, že žalovaný pop el p i p ezkumném jednání pravost dovolatelem v insolvenním ízení uplatnČných pohledávek) neprotiví, když z popČrného úkonu žalovaného (jak byl zachycen v protokolu o p ezkumném jednání konaném dne 26. ervence 2010) je-v souladu s ustanovením § 42 odst. 4 o. s. .-z ejmé, co jím popírající insolvenní správce sleduje (tedy že popírá-p i absenci údaje o odlišné výši i po adí p ihlášených pohledávek-jen jejich pravost). Z hlediska uritosti popČrného úkonu p itom není významné, zda v nČm popírající insolvenní správce také skutkovČ blíže vymezí d vody svého pop ení (jakkoli je jinak v obecné rovinČ uvedení takových údaj pro další postup úastník insolvenního ízení jistČ žádoucí) [viz pro pomČry konkursního ízení usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. ervence 2013, sp. zn. 29 Cdo 3829/2010, jehož závČry jsou uplatnitelné i v ízení insolvenním]. V rozsudku sp. zn. 29 Cdo 716/2012 Nejvyšší soud dále uvedl, že v mezích uritého popČrného úkonu je insolvenní správce vázán d vody svého pop ení jen p i pop ení vykonatelné pohledávky, tedy podává-li následnČ sám žalobu (srov. § 199 odst. 3 insolvenního zákona). D vody pop ení pravosti nebo výše nevykonatelné pohledávky, stejnČ jako d vody pop ení po adí pohledávky (lhostejno, zda vykonatelné) m že insolvenní správce (jako žalovaný v mezích obrany proti incidenní žalobČ vČ itele pop ené pohledávky) dopl ovat nebo mČnit po dobu, po kterou tomu v incidenním sporu nebrání úinky koncentrace ízení. K d vod m absence výroku o nákladech dovolacího ízení srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. ervence 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uve ejnČné pod íslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. Rozhodné znČní obanského soudního ádu pro dovolací ízení (do 31. prosince 2013) se podává z bodu 2., ásti první, lánku II. zákona . 293/2013 Sb., kterým se mČní zákon . 99/1963 Sb., obanský soudní ád, ve znČní pozdČjších p edpis , a nČkteré další zákony. Toto usnesení se považuje za doruené okamžikem zve ejnČní v insolvenním rejst íku; úastník m incidenního sporu se však doruuje i zvláštním zp sobem. Proti tomuto rozhodnutí není p ípustný opravný prost edek.

V BrnČ dne 28. dubna 2016

Mgr. Milan P o l á š e k, v. r. p edseda senátu Za správnost vyhotovení: Ingrid Rafajová, DiS.