KSCB 27 INS 18939/2013-B-225
KSCB 27 INS 18939/2013-B-225

USNESENÍ

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Pavlínou Glaser Hrůzovou v insolvenční věci

Dlužníka: Ing. Jan Mareš, rč: 590705/1073, IČO 18406122, 17. listopadu 1475, 397 01, Písek

o návrhu dlužníka na vydání předběžného opatření dle ust. § 82 zákona č. 182/2006 Sb.

takto:

Návrh dlužníka na vydání předběžného opatření ze dne 2.3.2018, doplněný dne 12.3.2018 aby účastníkům bylo uloženo, aby se shora uvedených důvodů se zatímně v celém rozsahu zdrželi výkonu nebo snášeli účinky zrušení insolvenčního řízení povoleného usnesením ze dne 13.11.2015 č.j. KSCB 27 INS 18939/2013-A-49 ve znění usnesení ze dne 25.5.2016 č.j. 3 VSPH 248/2016-A-77 se zamítá.

Odůvodnění:

Dne 2.3.2018 podal dlužník soudu elektronicky návrh na předběžné opatření označený jako Návrh na nařízení předběžného opatření dle ust. § 82 zákona č. 182/2006 Sb. . Tento návrh byl doplněn originálem dne 2.3.2018. Návrh byl v záhlaví označen jednak spisovou značkou insolvenčního řízení a jednak spisovou značkou probíhajícího incidenčního sporu 43 ICm 3463/2016 a byl kanceláří přiřazen do incidenčního spisu. Dne 2.3.2018 byl po prostudování opatřen soudkyní Mgr. Zvěřinovou referátem k založení do insolvenčního spisu, kam svým obsahem patří. Do insolvenčního spisu byl založen 6.3.2018, kdy byl také zveřejněn v insolvenčním rejstříku jako podání B-216 a B-217. Dne 12.3.2018 byl soudu doručen elektronicky další návrh na vydání předběžného opatření shodného obsahu, který byl doplněn podepsaným originálem dne 14.3.2018. Navíc byl do spisu založen dne 13.3.2018 návrh na nařízení předběžného opatření totožného znění jako návrh ze dne 2.3.2018, který byl adresován elektronicky sekretariátu předsedy Krajského soudu v českých Budějovicích.

V návrhu č.l. B-216, B-217 a B-223 se dlužník domáhá toho, aby bylo vydáno rozhodnutí:

I. Účastníkům se předběžným opatřením ukládá, aby se shora uvedených důvodů se zatímně v celém rozsahu zdrželi výkonu nebo snášeli účinky zrušení insolvenčního řízení povoleného usnesením ze dne 13.11.2015 č.j.-A-49 ve znění usnesení ze dne 25.5.2016 č.j. 3 VSPH 248/2016-A-77 II. toto předběžné opatření zanikne dnem, kdy uplyne patnáct dní od vykonatelnosti rozhodnutí tj. usnesení o věci samé sp.zn. 43 ICm 3463/2016. III. Žádný účastník nemá nárok na úhradu nákladů tohoto řízení o předběžném opatření

V návrhu č.l. B-221 a B-224 pak upravuje bod II. tak, že zánik předběžného opatření váže na skutečnosti související s postupem orgánů činných v trestním řízení.

Shodu s prvopisem potvrzuje Kateřina Johnová isir.justi ce.cz

Svůj návrh dlužník odůvodňuje v podstatě tak, že dle jeho názoru je celé řízení od počátku zatíženo vadou, která bude mít zcela jistě za následek zrušení veškerých rozhodnutí v řízení vydaných od roku 2013. Dlužník podrobně popisuje způsob, kterým mělo dle jeho názoru dojít k poškození jeho práv, neboť již v roce 2013 byl odňat zákonnému soudci a soud tak všechna rozhodnutí vydává jako nesprávně obsazený. S ohledem na skutečnost, že toto působí dlužníku dle jeho představy značné škody a je přesvědčen, že celé insolvenční řízení je zmatečné, žádá vydat předběžné opatření, jímž by jinými slovy znemožnil jakoukoliv činnost v řízení do doby, než budou všechna rozhodnutí prohlášena za zmatečná. Dlužník dále poukazuje na další rozhodnutí v řízení jak insolvenčním tak incidenčním.

V návaznosti na tyto skutečnosti výslovně žádá vydání předběžného opatření dle ustanovení § 82 insolvenčního zákona, a to ve znění shora citovaném.

Podle ustanovení § 82 odst. 1 insolvenčního zákona předběžné opatření v insolvenčním řízení může insolvenční soud nařídit i bez návrhu, nestanoví-li zákon jinak. Navrhovatel předběžného opatření, které by insolvenční soud mohl nařídit i bez návrhu, není povinen složit jistotu. Povinnost složit jistotu jako navrhovatel předběžného opatření nemá dlužník. Podle ustanovení § 82 odst. 2 insolvenčního zákona předběžným opatřením může insolvenční soud v době do rozhodnutí o insolvenčním návrhu také a) ustanovit předběžného správce, b) omezit z důvodů hodných zvláštního zřetele způsobem stanoveným v předběžném opatření některý z účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení uvedených v § 109 odst. 1 písm. b) a c), neodporuje-li to společnému zájmu věřitelů, nebo c) uložit insolvenčnímu navrhovateli, který není zaměstnancem dlužníka a jehož pohledávka vůči dlužníkovi nespočívá pouze v pracovněprávních nárocích, aby složil jistotu k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by dlužníku vznikla nedůvodným zahájením insolvenčního řízení a opatřeními přijatými v jeho průběhu.

Podle ustanovení § 82 odst. 3 insolvenčního zákona neodporuje-li to společnému zájmu věřitelů, může insolvenční soud z důvodů hodných zvláštního zřetele předběžným opatřením rovněž a) udělit souhlas se započtením vzájemných pohledávek dlužníka a věřitele v době trvání moratoria, nebo b) udělit souhlas se započtením vzájemných pohledávek dlužníka a věřitele i po okamžiku zveřejnění návrhu na povolení reorganizace v insolvenčním rejstříku, anebo c) zakázat pro určité případy nebo na určitou dobu započtení vzájemných pohledávek dlužníka a věřitele.

Podle ustanovení § 82 odst. 4 insolvenčního zákona Předběžné opatření uložením povinnosti složit jistotu k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by dlužníku vznikla nedůvodným zahájením insolvenčního řízení a opatřeními přijatými v jeho průběhu, lze nařídit jen na návrh dlužníka podaný při prvním úkonu, který dlužníku přísluší po podání insolvenčního návrhu, a jen tehdy, jestliže dlužník doloží, že mu vznik takové škody nebo jiné újmy zjevně hrozí. Jestliže však podle dosavadních výsledků insolvenčního řízení lze očekávat, že dlužníkův úpadek bude osvědčen, insolvenční soud návrh na nařízení takového předběžného opatření zamítne.

Shodu s prvopisem potvrzuje Kateřina Johnová

Přiměřeně se dále použijí ustanovení § 202 odst. 5 a 6 a ustanovení občanského soudního řádu o jistotě u předběžného opatření. Předběžné opatření podle odstavce 3 lze nařídit jen na návrh dlužníka, insolvenčního správce, věřitele, jehož se započtení týká, nebo osoby, která na tom má právní zájem. Soud shledal návrh na vydání shora specifikovaného předběžného opatření zcela nedůvodným.

Jak je z citovaných ustanovení insolvenčního zákona jasně patrné, jedná se v případě insolvenčního řízení o předběžná opatření, která mají typicky zabránit vzniku škody na majetku dlužníka před rozhodnutím o úpadku, změnám majetkové podstaty a tím následnému poškození věřitelů. Předběžným opatřením tak může být dlužník omezen na svých dispozičních oprávněních, může být uložena povinnost složit jistotu k případnému krytí škody, případně může být ustanoven předběžný správce. Předběžná opatření podle insolvenčního zákona tak mají za úkol prozatímně upravit poměry dlužníka a věřitelů, případně zajistit majetek, a to jak shora řečeno zejména v době před rozhodnutím o úpadku. Dlužník tak, jak svůj návrh formuluje, chce dosáhnout předběžným opatřením toho, aby žádný subjekt včetně soudu nekonal do doby, než mu bude potvrzen jeho právní názor o neoprávněně vedeném insolvenčním řízení. Nutno poznamenat, že tento dlužníkův právní názor se prolíná celým řízením, kdy dlužník poukazuje na skutečnost, že mu byla způsobena objektivní kategorie platební neschopnosti, byť nyní je doplněn ještě o domněnku zmatečnostní vady. Takové rozhodnutí, které by vedlo k jakémusi pozastavení insolvenčního řízení do doby, než bude potvrzeno domnělé právo dlužníka , však insolvenční zákon dle předmětného ustanovení vydat neumožňuje ani takovou situaci nepředpokládá.

S ohledem na shora uvedené soud o návrzích na vydání předběžného opatření jak jsou na č.l. B-216, B-217, B-221, B-223 a B-224 rozhodl, jak je uvedeno ve výroku.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15-ti dnů ode dne jeho doručení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím Krajského soudu v Českých Budějovicích.

Krajský soud v Českých Budějovicích dne 21.března 2018

Mgr. Pavlína Glaser Hrůzová v.r. samosoudkyně

Shodu s prvopisem potvrzuje Kateřina Johnová