KSCB 27 INS 3832/2015
.) v orn : : ; LUlů-D-ZTH'

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedý JUDr. Michala Kubína a soudců ]UDr. ]indřicha Havlovce a JUDr. Petra Trebatického, Ph.D., LL.M. v insolvenční věci dlužniee: Václava anonymizovano , anonymizovano býtem Dolní Hořice 25, 391 55 Dolní Hořice o odvolání insolvenční správkýně: HAVLENA, v.o.s., IČO 03127613 sídlem tř. ] P. Koubka 81, 388 01 Blatná (Správkýně) proti usnesení Krajského soudu vČeských Budějovicích ze dne 21. listopadu 2017, č. j. KSCB 27 INS 3832/2015 13-81, takto:

Usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 21. listopadu 2017, č. j-B-81 se v bodu III.. a IV. výroku mění tak, že se schvalují náklady spojené se správou bytové jednotky č. 2 vdomě č. p. 5792 postaveném na pozemku parc. č. 5913/20 včetně spoluvlastnického podílu 429/ 20552 ke společným částem domu a pozemku, zapsaných pro kat. úz. Tábor, obec Tábor u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, katastrální pracoviště Tábor (Nemovitost) ve prospěch věřitele Finančního úřadu pro Jihočeský kraj se sídlem v Českých Budějovicích, Mánesova 1803 ve Výši 4 060 Kč a jejím zpeněžením ve výši 35 546 Kč.

Odůvodnění:

Správkýně poté, co zpeněžila Nemovitost za 720 000 Kč mimo dražbu podle pokýnu zajištěného věřitele s tím, že ke zpeněžení dojde nejméně za cenu stanovenou na základě znaleckého posudku a při splnění podmínky, že kupní cena bude uhrazena kupujícím nejpozději před podpisem, navrhla, abý Krajský soud v Českých Budějovicích (insolvenční soud) jí udělil souhlas svýdáním výtěžku zpeněžení ve prospěch zajištěného věřitele, tj. Finančního úřadu pro jihočeský kraj se sídlem v Českých Budějovicích, Mánesova 1803/3a Wěřitel, Návrh). Doložila přitom znalecký posudek znalce Ing. Pavla Korbela č. 3153/ 3 / 2016 oceňující Nemovitost k 15. 9. 2016 na částku 600 000 Kč a dále kupní smlouvu, kterou uzavřela mimo dražbu s kupujícím Martinem Bubenem nar. 1. 10. 1967, bytem vDolnírn Městě č. p. 140 za kupní cenu 720 000 Kč. V souvislosti s tímto prodejem uplatnila jako vynaložené náklady se správou Nemovitosti ve výši 3 000 Kč za vypracování znaleckého posudku k ocenění Nemovitosti, částku 2145 Kč z titulu zaplacené daně (celkem 5 145 Kč a dále náklady samotného zpenéžení Nemovitosti zahrnující provizi za zprostředkování prodeje vyplacené společnosti Reality 21 Vysočina, spol. s r.o. ve Výši 35 280 Kč, poštovné 176 Kč a za legalizaci 90 Kč (celkem 35 546 Kč).

Shodu s prvopisem potvrzuje Petr Vojta. f_i lil-JML! L.-a' LLWLJ JU JL,! LULJ

3 VSPH 57/2018

Proti vinsolveněním rejstříku zveřejněnému Návrhu podala dlužnice ve stanovené lhůtě námitky (dok. Bm53), v nichž vyjádřila nesouhlas s výší nákladů zpeněžení ve výši 35 280 Kč (provize), 3 000 Kč (náklady znaleckého posudku), namítla, že realitní kancelář neoficiální nabízela Nemovitost za kupní cenu ve výši 800 000, Kč a že odhad znalce ohledně cený Nemovitosti ve výši 600 000 Kč neodpovídá realitě. Náklad)r znaleckého posudku rozporuje z toho důvodu, že znalecký posudek býl výpracován jen na základě tvrzení předsedý Společenství vlastníků jednotek a obsahuje velké množství nesrovnalostí. Namítá také, z jakých důvodů je vyplácen jen zajištěný věřitel a není zároveň učiněn rozvrh kVýplacení věřitelů nezajištěných.

Správkýně k námitkám uvedla, že její postup je v souladu s právní úpravou, nebot nejdříve musí být pravomocně rozhodnuto o vyplacení zajištěného věřitele a až poté může dojít k vypracování případné konečné zprávy a Výplacení nezajištěných věřitelů v rámci schváleného zpeněžování majetkové podstaty. K vyúčtovaným nákladům zpeněžení uvedl, že jejich výše odpovídá limitu upraveného v ustanovení Š 298 odst. 4 InsZ; námitký dlužnice hodnotí jako nedůvodné. Postupovala řádně a Nemovitost prodala za cenu 720 000 Kč přesahující výši cený určené znaleckým posudkem ve výši 600 000 Kč, přičemž zdůraznila, že nemá důvodu o závěrech znaleckého posudku pochybovat, že znalec za své závěrý odpovídá a že řádně vyúčtoval náklady na jeho vypracování. Pokud dlužnice namítla, že má znalecký posudek, oceňující Nemovitost na částku 915 000 Kč pak se nejedná formálně o znalecký posudek, nýbrž jen o odhad reálné možné cený. Dlužnice ji pak označila další zájemce o koupi Nemovitosti až poté, co býla již kupní smlouva uzavřena a nebýlo možné ji zrušitíí. Nesouhlas dlužnice s try účtováním provize odmítl s tím, že pol rýn Věřitele formou přímého prodeje byl dán obecně a možnost použít pro něj služeb zprostředkovatele neVýlučoval.

Napadeným usnesením Krajský soud v Českých Budějovicích (insolvenční soud) udělil souhlas Správkýni kvýdání kVýdání výtěžku zpeněžení zajišťující pohledávku věřitele Finančního úřadu pro Jihočeský kraj (V ěřitel) ve výši 26 359 Kč (bod 1. výroku), vyslovil souhlas svyplacením zálohy na odměnu insolvenčního správce zvýtěžku zpeněžení Nemovitosti ve výši 2 870,50 Kč včetně DPH (bod 11. výroku), schválil vsouvislosti se zpeněžením účtované náklady na správu předmětu zpeněžení ve výši 2 145 Kč, nákladý spojené se zpracováním znaleckého posudku ve výši 3 000 Kč (celkem 5 145 Kč a náklady vlastního zpeněžení ve výši 266 Kč/ (bod III. výroku), neschválil účtované nákladý na provizi realitní kanceláře ve výši 35 280 Kč (bod IV. výroku) a Správkýni uložil podat ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozhodnutí zprávu o výdání výtěžku zpeněžení Věřiteli (bod V. výroku).

Učinil tak poté, co projednal při jednání námitky dlužnice s poučením, že jí svědčí právo napadnout kupní smlouvu, již byla Nemovitost zpeněžena žalobou podle Š 289 odst. 3 ínsZ o určení její neplatnosti. Insolvenční vyšel ze zjištění z pokynu Věřitele, jímž mu uložil zpeněžit Nemovitost mimo dražbu za cenu minimální podle znaleckého posudku zadaného Správkýní a že Nemovitost býla zpeněžena za částku 720 000 Kč, přičemž nákladý podle sdělení Správkýně činilýr provizi zprostředkovateli 35 280 Kč, hotové výdaje se samotným uzavřením kupní smlouvy, tj. poštovné 176 Kč a legalizace 90 Kč, tj. 226 Kč, náklady spojené se správou Nemovitosti představující daň z nemovitosti a nákladý znaleckého posudku v celkové částce

5 145 Kč.

Cituje ustanovení 5 38 odst. 1, $ 39 odst. 2, $ 167, 0 293, 5 298, Š 305 lnsZ dále 5 1 výhl. č_ 313/ 2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, op náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů ve znění účinném od 1. 1. 2013 (V ýhláška) dospěl k závěru, že odměna Správkýně činí 9 % z výtěžku zpeněžení určeného kvýdání Věřitele spohledávkou za podstatou ve výši 26 359 Kč, tj. 2 371,31 Kč, po připočtení DPH ve výši 21 % ve výši 2 870,50 Kč s tím, že Správkýně

Shodu s prvopisem potvrzuje Petr Vojta.

9.

10.

.J VJI'l l JífáUlD důvodně uplatnila náklady znaleckého posudku, vlastního zpeněžení a náklady spojené se správou Nemovitosti (3 000 + 266 + 2 145). Naopak neschválil vyúčtování výdaje v souvislosti s vyplacení provize zprostředkovateli prodeje Nemovitosti v rámci zpeněžování předmětu zajištění,

Vyšel ze zprávy Správkyně, podle které náklady zpeněžení činili celkem 35 546 Kč, ztoho 35 280 Kč zdůvodú vyplacené provize za zprostředkování prodeje, 176 Kč za poštovné a 90 Kč za legalizaci. Ohledně provize za prostředkování prodeje předmětu zajištění (k bodu IV. výroku) insolvenční soud konstatoval, že pokyn zajištěného věřitele neobsahoval oprávnění Správkyně ke zpeněžení předmětu zajištění mimo dražbu použít služeb realitní kanceláře a uhradit odměnu za poskytnuté služby v uvedené výši 35 280 Kč. S odkazem na ustanovení $ 39 odst. 2 InsZ, podle které náklady na činnosti, ke kterým je insolvenční správce povinen podle zákona nebo podle rozhodnutí insolvenčního , jsou zahrnuty v jeho odměně a nese je ze svého a jen výjmiečně může splnění těchto činností zadat jiným osobám na účet majetkové podstaty, avšak jen se souhlasem insolvenčního soudu a věřitelského výboru, dospěl k závěru, že náklady zpeněžení předmětu zajištění v projednávané věci si ponese Správkyně ze svého, nebot? odměna za zpeněžení je kryta odměnou určenou v ustanovení (5 ] Vyhlášky a nejednala tímto způsobem na pokyn Věřitele (Š 230 odst. 3 lnsZ). Odmítl přitom názor Správkyně, podle kterého souhlas s uvedeným nákladem nemusela žádat v situaci, kdy nepřekročila zákonné limity nákladů spojené se zpeněžením a správou předmětu zajištění upravené v Š 298 odst. 4 lnsZ ve výši 5 %, resp. 4 % výtěžku zpeněžení. Akcentoval zároveň, že nelze přehlédnout výši zajištěné pohledávky 26 359 Kč a výši výtěžku zpeněžení (720 000 Kč) s tím související, který by v důsledku přiznání sporného nákladu zpeněžení Správkyni vedl ke snížení v neprospěch ostatních nezajištěných věřitelů se zjištěnými pohledávkami. K bodu V. výroku uložil Správkyni podat ve stanovené lhůtě zprávu o vydání výtěžku zpeněžení Věřiteli ve smyslu 8 300 a 5 11 InsZ.

Toto usnesení napadla Správkyné v zákonem stanovené lhůtě odvoláním proti jeho bodům III. a IV. výroku týkajícím se schválení nákladů zpeněžení předmětu zajištění a navrhla, aby je odvolací soud změnil v bodu Hl. výroku, že schvalují náklady se správou Nemovitosti ve výši 1 060 Kč a vbodu IV. výroku, že schvaluje náklad zpeněžení předmětu zajištění ve výši 35 280 Kč, tj. provize realitní kanceláře.

K bodu III. výroku uvedla, že byla upozorněna Věřitelem, že náklad spojený se správou Nemovitosti činí pouze 1 060 Kč, nebot do částky 2 145 Kč se jedná o dai'i týkající se jiných dlužničiných nemovitostí.

K bodu IV-výroku Správkyně uvedla, že obdržela pokyn od Věřitele ke zpeněžení předmětu zajištění prodejem mimo dražbu zájemci s nejvyšší nabídkou v čase a místě, nejméně za cenu dle znaleckého posudku při současném splnění podmínky, že kupní cena bude uhrazena před podpisem smlouvy. Zádné další podmínky Věřitel nestanovil; zejména nevyslovil souhlas s odečtením nákladů spojených se zpeněžením jdoucích nad rámec zákonných limitů podle 5298 odst. 4 lnsZ. S odkazem na ustanovení Š 298 odst. 4 a S 293 InsZ s tím, že vpřípadě pokynu zajištěného věřitele se neuplatní ustanovení 5 286 odst. 2 a Š 289 InsZ, akcentovala, že podmínky prodeje předmětu zajištění určuje zajištěný věřitel bez účasti věřitelského výboru nebo insolvenčního soudu. Za situace, kdy nestanovil Věřitel další podmínky zpeněžení, lze dovodit, že souhlasil i s prodejem prostřednictvím realitní kanceláře při nepřekročení zákonných limitů zpeněžení podle Š 298 odst. 4 InsZ. Uvedla, že v projednávané věci nelze použít ustanovení $ 39 odst. 2 InsZ, nebot je třeba se řídit ustanovením Š 293 InsZ a konstatovala, že požadovat insolvenční soud a věřítelský výbor o schválení prodeje prostřednictvím realitní kanceláře by znamenalo potlačit Věřitelovo výsadní postavení při rozhodování o podmínkách prodeje. Takové další schvalování by vedlo ke kolizím mezi

Shodu s prvopisem potvrzuje Petr Vojta.

11.

12.

13.

14.

3 VSPH 57/2018 pokynem zajištěného věřitele a stanoviskem věřitelského orgánu a insolvenčním soudem a v důsledku toho k nepoužitelnosti ustanovení Š 293 lnsZ.

Správkyně vyjádřila také nesouhlas se závěrem insolvenčního soudu, že další náklad spojený se zpeněžením předmětu zajištění by byl na úkor míry uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů, neboť jak sdělila při jednání 6. 11. 2017, bylo lze předpokládat uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů v plné výši. lnsolvenčnímú soudu toto muselo být známo z upraveného seznamu pohledávek poté, co Věřitel Česká průmyslová pojišťovna vzala zpět svou přihlášku pohledávky zpět (ve výši 174 612 Kč), čímž se snížil celkový objem zjištěných pohledávek. Uzavřela, že postupovala v souladu s pokynem Věřitele s jediným omezením limity upravenými vs 298 odst. 4 InsZ. Poznamenala, že prodej prostřednictvím realitní kanceláře byl zcela namístě z důvodu transparentnosti zpeněžení s ohledem na dlužničiny stížnosti, která sice 12. 5. 2017 sdělila, že má kupce za 876 000 Kč, avšak již 16. 5. 2017 uvedla, že takové zájemce nemá apožadovala zpeněžení za 700 000 Kč. Upozornila na to, že Věřitel 22. 11. 2017 dodatečně schválil vynaložené náklady na zpeněžení předmětu zajištění, což doložila insolvenčnímu soudu s přípisem z téhož dne, v němž upřesnila výši nákladů se správou Nemovitosti (dok. B 83).

Dlužnice k odvolání Správkyně uvedla, že měla zájemce s nabídkou prodeje Nemovitosti za částku 900 000 Kč a odmítla, že to oznámila (kupní smlouva uzavřena 31. 5. 2017) pozdě, neboť ještě kupní smlouva nenabyla věcně právních účinků a od prodeje mohla Správkyně odstoupit. Připouští, že 12. 5. 2017 Správkyni oznámila kupce s nabídkou 876 000 Kč a že 16. 5. 2017 sdělila, že se zájemce již neozval, zároveň však vyzvala Správkyni, aby ji o dalších krocích informovala. Správkyně jí však 2. 5. 2017 sdělila, že není oprávněna klást si podmínky zpeněžení předmětu zajištění.

Odvolací soud z podnětu podaného odvolání, aniž nařizoval jednání, přezkoumal podle Š 212 a Š 212a o.s.ř. napadené usnesení, včetně předcházejícího řízení, a dospěl k závěru, že odvolání Správkyně je opodstatněno.

Odvolací soud zjistil: z pokynu Věřitele, že Správkyni udělil pokyn k zpeněžení Nemovitosti prodejem mimo dražbu zájemci s nejvyšší nabídkou v čase a místě, nejméně za cenu stanovou na základě znaleckého posudku s tím, že neuděluje souhlas s odečtením nákladů spojených se zpeněžením a správou předmětu zajištění v rozsahu převyšujícím limity uvedené v Š 298 odst. 4 InsZ, ze znaleckého posudku znalce lng. Pavla Korbela č. 3153 / 3/ 2016 že obvyklá cena Nemovitosti činí 600 000 Kč, z faktury znalce Ing. Pavla Korbela, že znalec vyúčtoval za vypracování znaleckého posudku znaleckého posudku ě. 3153/3/2016 Správkyni 3 000 Kč, ze smlouvy o zprostředkování uzavřené mezi Správkyní a společností Reality 21 Vysočina, spol. s r.o., ICO 25636685 (zprostředkovatel) že jejím předmětem je zprostředkování příležitosti kuzavření smlouvy o převodu vlastnické práva k Nemovitosti s tím, že nabídková prodejní cena byla určena ve výši 600 000 Kč a že provize činí 4,9 % včetně příslušné sazby DPH z konečné dosažené kupní ceny z faktury zprostředkovatele, že za zprostředkování prodeje Nemovitosti vyúčtovala odměnu ve výši 35 280 Kč, ze sdělení Věřitele, že náklady spojené se správou Nemovitosti činí 4 060 Kč (z toho daň 1 060 Kč namísto 2 145 Kč) a že souhlasí s náklady zpeněžení Nemovitosti ve výši 35 546 Kč

Shodu s prvopisem potvrzuje Petr Vojta.

15.

16.

17.

18.

19.

20.

Podle Š 293 lnsZ jde-li o zpeněžení věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, která slouží k zajištění pohledávky, je insolvenční správce vázán pokyny zajištěného věřitele směřujícími ke zpeněžení. Insolvenční správce může tyto pokyny odmítnout, má li za to, že předmět zajištění lze zpeněžit výhodněji; v takovém případě požádá insolvenční soud o jejich přezkoumání v rámci dohlédací činnosti.

Podle Š 298 lnsZ zajištění věřitelé mají právo, aby jejich pohledávka byla uspokojena z výtěžku zpeněžení věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, jimiž byla zajištěna (odst. 1). Výtěžek Zpeněžení po odečtení nákladů spojených se správou a zpeněžením podle odstavce 4, nestanoví li insolvenční soud jinak, a po odečtení částky připadající na odměnu insolvenčního správce vydá insolvenční správce se souhlasem insolvenčního soudu zajištěnému věřiteli (odst. 2). Proti návrhu insolvenčního správce na vydání výtěžku zpeněžení mohou ostatní věřitelů a dlužník podat námitky do 7 dnů ode dne zveřejnění návrhu v insolvenčním rejstříku; k později podaným námitkám se nepřihlíží. K projednání včas podaných námitek nařídí insolvenční soud do 30 dnů jednání, při kterém rozhodne o tom, zda návrhu insolvenčního správce vyhoví. (odst. 3). Náklady spojené se zpeněžením lze odečíst nejvýše v rozsahu 5 % výtěžku zpeněžení; náklady spojené se správou nejvýše vrozsahu 4 % výtěžku zpeněžení. Se souhlasem zajištěného věřitele lze odečíst náklady i ve větším rozsahu (odst. 4). jedná se o limity hotových výdajů, jež jsou stanoveny paušálně a bez souhlasu zajištěného věřitele je nelze překročit; naopak jsou-li uplatněny a zejména prokázány v rámci těchto limitů, není důvodu je dále zkoumat.

Podle Š 39 odst. 2 lnsZ náklady na činnosti, ke kterým je insolvenční správce povinen podle zákona nebo podle rozhodnutí insolvenčního soudu, jsou zahrnuty v jeho odměně a nese je ze svého. Výjimečně může splnění těchto činností zadat jiným osobám na účet majetkové podstaty se souhlasem insolvenčního soudu a věřitelského výboru.

Podle Š 1 odst. 2 Vyhlášky odměna insolvenčního správce určená z výtěžku zpeněžení jednotlivého předmětu zajištění činí z částky určené k vydání věřitelům, jejich pohledávka byla tímto předmětem zajištěna, a to ve výši 9 % při výtěžku určeného k vydání zajištěnému věřitele nepřesahující 1 mil. Kč.

Ustanovení Š 39 odst. 2 InsZ upravuje předmět odměny insolvenčního správce za jeho činnost v průběhu insolvenčního řízení s tím, že na účet majetkové podstaty může splnění těchto činností zadat i třetím osobám; to však jen za souhlasu insolvenčního soudu. Odvolací soud však má za to, že toto ustanovení se netýká hotových výdajů, které insolvenčnímu správci v průběhu řízení vzniknou v souvislosti se zvláštní činností insolvenčního správce, tj. se zpeněžením předmětu zajištění podle Š 298 lnsZ. V něm upravené limity pokud jde onáklady zpeněžení anáklady spojené se správou předmětu zajištění lze překročit jen za souhlasu zajištěného věřitele. jsou-li prokázány náklady související se zpeněžením nižší než 584) výtěžku zpeněžení, jak tomu je ivprojednávané věci není důvod tyto náklady jakkoliv snižovat, resp. je zkoumat.

V projednávané věci byla zpeněžena mimo dražbu za částku 720 000 Kč dle pokynu Věřitele, z níž insolvenční soud určil zálohu na odměnu Správce ve výši 9 % z výtěžku zpeněžení určeného k vydání Věřitele, tj. ze základu 26 359 Kč, tj. po připočtení DPH 21 % ve výši 2 870,50 Kč. Insolvenční správce správně určil zálohu na odměnu Správkyně. Odvolací soud však závěr insolvenčního soudu, že náklady spojené se zpeněžením představující provizi za jeho zprostředkování ponese Správkyně ze svého, nesdm. Jednak není věcí insolvenčního soudu tyto náklady zkoumat, jsou li prokázány a nepřevyšujídi limity podle Š 298 odst. 4 lnsZ, jednak lze souhlasit s tím, že při zprostředkování prodeje, tj. za účasti třetí osoby, lze eliminovat námitky proti zpeněžení pro jeho netransparentnost, neboť právě výše provize je závislá na výši sjednané ceny a insolvenční správce tímto způsobem může předcházet případným dalším

Shodu s prvopisem potvrzuje Petr Vojta.

21.

22.

U JIMI JJJ HI Li.-"lu MUM-I'd! HUA-h.;

3 VSPH 57/2018 sporům. Za situace, kdy náklady spojené se zpeněžením Nemovitosti jsou nižší než 5 % výtěžku zpeněžení, tj. nižší než 36 000 Kč, pak není důvod, jsoumli prokázány, je snižovat (na rozdíl od možnosti snížit odměnu insolvenčního správce podle Š 38 odst. 3 lnsZ). Náklady zpeněžení předmětu zajištění jsou tak vyšší o částku ve výši provize za zprostředkování prodeje Nemovitosti tj. v celkové výši 35 546 Kč (z toho provize 35 280 Kč poštovné a legalizace 266 Kč). Vzhledem k tomu, že není sporu o to, že daň za Nemovitost činila namísto 2 145 Kč jen 1 060 Kč je namístě závěr o snížení nákladů souvisejících se správou Nemovitosti na částku celkem ve výši 4 060 Kč (náklady znaleckého posudku 3 000 Kč a daně ve výši 1 060 Kč).

Nad rámec uvedeného odvolací soud konstatuje, že dodatečný souhlas s vyúčtováním nákladů zpeněžení v situaci, kdy nejsou účtovány nad rámec zákonných limitů, je pro rozhodnutí bez významu.

Na základě výše uvedeného proto odvolací soud napadené usnesení vnapadených bodech III. a IV výroku změnil podle Š 220 odst. 1 písm. b) ve spojení s Š 167 odst. 2 občanského soudního řádu a Š 7 InsZ změnil, jak uvedené ve výroku tohoto rozhodnutí. Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí není dovolání přípustné.

Praha 18. ledna 2018

jUDr. Michal Kubín vr. předseda senátu

Shodu s prvopisem potvrzuje Petr Vojpáč *"