KSCB 27 INS 25360/2013-A-7
KSCB 27 INS 25360/2013-A-7

Usnesení

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudcem JUDr. Josefem Šimkem v insolvenční věci dlužníka Ing. Břetislava Vonšovského, rč: 631129/0128, Horní Střítež 25, 391 43, Nová Ves u Mladé Vožice, o návrhu navrhovatele Mgr. Michala Rudého, soudního exekutora Exekutorského úřadu Praha 8, se sídlem Střemchová 3013/16, 106 00 Praha 10 na vydání předběžného opatření, t a k t o :

N á v r h , aby soud nařídil předběžné opatření, jímž by se navrhovateli umožnilo provést již nařízenou exekuci, vedenou u Exekutorského úřadu Praha 8 pod sp. zn. 76 EX 14/02, s omezením, aby výtěžek dosažený zpeněžením nemovitostí povinného Ing. Břetislava Vonšovského, nar. 29.11.1963, bytem Horní Střítež 25, 391 43 Nová Ves u Mladé Vožice, a to domu čp. 25 na pozemku parc. č. st. 43 a pozemků parc. č. st. 43, a č. 7/1, č. 7/2 a č. 7/3, vše v obci Nová Ves u Mladé Vožice, kat. území Horní Střítež, zapsáno na listu vlastnictví č. 214 u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, katastrální pracoviště Tábor, byl po dobu probíhajícího insolvenčního řízení, vedeného u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn.k dispozici v tomto řízení, s e z a m í t á .

Odůvodnění: Návrhem doručeným soudu dne 18.9.2013 se navrhovatel domáhal vydání shora uvedeného předběžného opatření. V návrhu uvedl, že proti uvedenému dlužníkovi vede navrhovatel exekuci pro vymožení pohledávky dlužného nájemného ve výši 90.564,-Kč s přísl. Tuto exekuci vede od 6.7.1999, přičemž ke dni 30.6.2013 činí zbývající dlužná částka 128.170,70 Kč. Exekuční řízení je vedeno extrémně dlouhou dobu, a to více jak 10 let, neboť ze strany dlužníka je zatíženou řadou obstrukcí. Dražební jednání nebylo do dnešního dne zahájeno z důvodů návrhu dlužníka na odklad, zastavení, podání vylučovacích žalob apod. Usnesením ze dne 2.7.2013, č.j. 76 EX 14/02-189, nařídil navrhovatel elektronickou dražbu nemovitostí dlužníka na 24.9.2013 od 11:00 hodin. Nejnižší podání je určeno částkou 1.567.000,-Kč. Následně podal dlužník ins. návrh, ve kterém uvádí, že jeho celkové dluhy mají činit cca 1,5 mil. Kč. Dle navrhovatele je evidentní, že nemovitosti mohou být vydraženy nejméně za částku odpovídající výši dluhů, nebo za částku vyšší. V průběhu exekuce byla část pohledávky oprávněného uspokojena zpeněžením movitých věcí dlužníka nebo přikázáním pohledávek z účtu. Dlužník zaplatil v průběhu exekučního řízení pouze jedinou splátku, a to den před termínem dražby nařízené usnesením ze dne 2.2.2010. Jeho tvrzení, že nyní bude hradit nejen dluh oprávněné, ale i dluhy ostatních věřitelů, v pravidelných splátkách je tedy značně nedůvěryhodné. Po dobu vedení exekuce nebylo nikdy navrhovatelem zjištěno, že by byl povinný zaměstnán. Pokud tedy nyní uvádí, že nastoupí od října do zaměstnání, je to opět nedůvěryhodné tvrzení dlužníka. Navrhovateli se jeví podání ins. návrhu jako zcela účelové se záměrem zmařit dražbu, když výše dluhů a nejnižšího podání jsou téměř totožné, stejně jako odkaz na nástup do zaměstnání od října 2013, tedy týden po nařízeném dražebním jednání. Dále navrhovatel odkázal na ust. § 109 odst. 1 písm. c) IZ, upravující účinky spojené ze zahájením ins. řízení ve vazbě na rozhodnutí o exekuci a na novelizované ust. § 82 odst. 2 písm. b) IZ, kdy soud může předběžným opatřením v době do rozhodnutí o ins. návrhu také omezit z důvodů hodných zvláštního zřetele způsobem stanoveným v předběžném opatření některých z účinků spojených se zahájením ins. řízení uvedených v § 109 odst. 1 písm. b) a c) IZ, neodporuje-li to společnému zájmu věřitelů. Dále navrhovatel poukázal na usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 19.7.2013, sp. zn. KSOS 25 INS 8199/2013, 3 VSOL 355/2013-A-19. Cit. rozhodnutím dospěl dle navrhovatele Vrchní soud v Olomouci k názoru, že je nutno vycházet z důvodové zprávy k zákonu č. 334/2012 Sb., změna ins. zákona a obč. soudního řádu (té části, týkající se změny ins. zákona-§ 82), podle níž je rozšíření pravomocí ins. soudu při vydávání předběžných opatření jedním z opatření, jež mají přispět k efektivnímu zásahu soudu proti pokusům zneužít transparentnosti ins. řízení a účinků spojených s jeho zahájením, s tím, že přitom může jít o záměr sledovaný dlužníkem (blokace exekučních řízení ins. návrhy, jež nejsou míněny vážně). Dle navrhovatele jsou důvody hodné zvláštního zřetele v daném případě způsobilé k tomu, aby soud mohl omezit prostřednictvím předběžného opatření účinky spojené se zahájením ins. řízení uvedené v ust. § 109 odst. 1 písm. c) IZ, tzn. že tyto důvody mohou spočívat v takovém chování dlužníka, jež svědčí o tom, že ins. návrh byl dlužníkem zjevně podán jen proto, aby probíhající exekuci zabránil. Závěrem navrhovatel uvedl, že v uvedeném případě jsou podle jeho názoru splněny podmínky pro vydání předběžného opatření, kdy z průběhu exekuce a ins. návrhu dlužníka je zřejmý jeho účel zmaření dražebního jednání. Navrhovatel má dále za to, že vydání předběžného opatření neodporuje ani zájmu věřitelů, neboť všichni věřitelů uvedení povinným v ins. návrhu podali také přihlášku pohledávky do exekučního řízení. Věřitelé tedy budou uspokojeni se svými pohledávkami buď v rámci exekučního řízení na základě přihlášených pohledávek nebo v rámci ins. řízení. Soudní exekutor uspokojí pohledávky přihlášených věřitelů dle ust. § 337 a násl. obč. soudního řádu nebo musí v případě zjištění úpadku výtěžek exekuce vydat ins. správci v souladu s ust. § 46 odst. 6 zák. č. 120/2001 Sb. o soudních exekutorech a exekuční činností (exekuční řád) a o změně dalších zákonů.

Na podporu svých tvrzení předložil navrhovatel usnesení o nařízení exekuce, dražební vyhlášku ze dne 29.11.2004, protokol o dražbě-odročení ze dne 23.2.2005, dražební vyhlášku ze dne 14.10.2009, protokol o dražbě-odročení ze dne 7.12.2009, usnesení o termínu dražby ze dne 2.2.2010, usnesení o odročení dražby ze dne 3.3.2010, dražební vyhlášku ze dne 2.7.2013 a usnesení Vrchního soudu v Olomouci, sp. zn. KSOS 25 INS 8199/2013 a 3 VSOL 355/2013-A-19 ze dne 19.7.2013.

Návrh není důvodný.

Podáním doručeném soudu dne 12.9.2013 podal dlužník na předepsaném formuláři ins. návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení. V návrhu uvedl, že dlouhou dobu nemohl najít zaměstnání, byl evidován na úřadu práce a jeho příjmy byly buď minimální, nebo žádné. Na splácení dluhů mu nezbývá, když žije s přítelkyní a jejími dvěma malými dcerami a k tomu řádně hradí výživné na svého syna. Dluhy se snaží splácet řadu let a věřil, že to zvládne. Dluhy však stále narůstají, je bezradný. Nyní si našel dobře placenou práci, díky které je schopen hradit řádně splátky na oddlužení a vyřešit tak svou bezvýchodnou situaci. Dále uvedl, že má celkem 6 věřitelů, kteří jsou všichni věřiteli zajištěnými. Ve všech případech se jedná o vykonatelné pohledávky. Pokud jde o majetek, mimo běžného zařízení domácnosti je vlastníkem rodinného domu v Horní Stříteži 25. Pokud jde o údaj o příjmech za poslední 3 roky, je z ins. návrhu dlužníka zřejmé, že neměl žádný příjem a byl evidován jako uchazeč o zaměstnání na úřadu práce. Jediným příjmem byla částka 9.921,-Kč jako příspěvek na bydlení za červenec až září 2013. Dlužník uvedl, že jeho čistý příjem bude činit 24.000,-

Kč, když od 14.10.2013 bude zaměstnán ve společnosti INEKOVIR CZ s.r.o., Tábor. Jako navrhovaný způsob oddlužení navrhl plnění splátkového kalendáře.

Ins. řízení bylo zahájeno usnesením č.j.-A-4 ze dne 12.9.2013. Současně usnesením č.j.-A-5 ze dne 12.9.2013 vyzval soud dlužníka, aby ve lhůtě 7 dnů od doručení tohoto usnesení doplnil svůj návrh ze dne 12.9.2013 o odhad obvyklé ceny nemovitostí majetku dlužníka provedené znalcem ke dni pořízení seznamu majetku.

Podle ust. § 109 odst. 1 písm. c) IZ se zahájením ins. řízení spojuje mimo jiné ten účinek, že výkon rozhodnutí či exekuce, která by postihovala majetek ve vlastnictví dlužníka, jakož i jiný majetek, který náleží do majetkové podstaty, lze nařídit, nelze ji však provést. Podle § 82 odst. 2 písm. b) IZ může ins. soud předběžným opatřením v době do rozhodnutí o ins. návrhu mimo jiné omezit z důvodu hodné zvláštního zřetele způsobem stanoveným v předběžném opatření některý z účinků spojených se zahájením ins. řízení uvedených v § 109 odst. 1 písm. b) a c), neodporuje-li to společnému zájmu věřitelů.

Není tedy pochyb o tom, že novelou ins. zákona může soud od 1.11.2012 z důvodů hodných zvláštního zřetele vydáním předběžného opatření omezit některý z účinků spojených se zahájením ins. řízení, tak jak jsou uvedeny v §109 odst. 1 IZ. Soud je při tomto rozhodnutí vázán ohledem na společný zájem věřitelů, kterému by event. vydané předběžné opatření nemělo odporovat. Je logické, že takovéto předběžné opatření by se mělo vydávat v situaci, kdy ins. návrh byl dlužníkem zjevně podán jen proto, aby probíhající exekuci zablokoval, a dalo by se očekávat, např. vzhledem k předchozím krokům dlužníka, že návrh bude v krátké době např. vzat zpět. Soud musí konstatovat, že takováto situace v daném případě nenastala. Je jistě skutečností, že exekuční řízení pokud je vedeno po dobu 10 let je vedeno dlouhou dobu. Na druhé straně navrhovatelem uváděné důvody, které dlužník uplatňuje v exekučním řízení jako návrhy na odklad, zastavení, podání vylučovacích žalob apod., jsou návrhy zákonné a z prostého výčtu uvedeného navrhovatelem aniž by doložil např. výsledky projednání těchto návrhů, nelze samo o sobě usuzovat, že jsou obstrukční. Soud má přesto pochybnosti o poctivém úmyslu dlužníka především z toho důvodu, že je přinejmenším neobvyklé, když vysokoškolsky vzdělaný člověk nemůže najít po dobu 10 let takové zaměstnání, z kterého by mohl alespoň částečně splácet své dluhy. Pokud jde o 3 poslední roky, je tato skutečnost zřejmá, když dlužník byl veden v seznamu uchazečů o zaměstnání na úřadu práce a žádnou pracovní činnost, ze které by měl alespoň nějaký výdělek, nevykonával. To vyplývá z jeho vlastního ins. návrhu. Přes tyto skutečnosti však soud nedospěl k závěru, že v daném případě se jedná o takové důvody hodné zvláštního zřetele, pro něž by bylo nutno omezit účinky zahájení ins. řízení uvedené v § 109 odst. 1 písm. b) IZ, tzn. umožnit konání dražby na nemovitý majetek dlužníka. V případě dlužníka se jedná v daném případě o ins. řízení, kterému nepředcházelo žádné jiné ins. řízení. Jedná se tedy o situaci odlišnou než navrhovatelem předestřenou situaci, na jejímž základě bylo rozhodnuto Vrchním soudem v Olomouci shora citovaným rozhodnutím, kde ins. navrhovatel vzal po zmaření dražby svůj ins. návrh zpět a soud rozhodoval o předběžném opatření již v druhém ins. řízení, které dlužník vyvolal po opětovném nařízení dražby. Danému ins. řízení tedy nepředchází žádný jiný ins. návrh, který by byl na straně dlužníka vzat zpět, či muselo být řízení pro pasivní chování dlužníka zastaveno. Předjímání takových kroků dlužníka v daném ins. řízení pro futuro přesahuje reální hodnocení důkazů či jiných aspektů soudem před vydáním rozhodnutí o návrhu. Pokud tedy soud není přesvědčen, že zde existují důvody hodné zvláštního zřetele pro omezení některých účinků spojených se zahájením ins. řízení, pak je nutno respektovat zákonnou úpravu ins. řízení včetně nakládání s majetkovou podstatou (v daném případě rodinného domku dlužníka). Ze všech shora uvedených důvodů soud neshledal důvod pro to, aby vyhověl požadovanému předběžnému opatření.

Poučení: Proti tomuto usnesení lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení tohoto usnesení, a to k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím Krajského soudu v Českých Budějovicích.

Krajský soud v Českých Budějovicích dne 23. září 2013

JUDr. Josef Šimek samosoudce