KSCB 25 INS 24287/2013
KSCB 25 INS 24287/2013 (KSCB 27 INS 20213/2013) 2 VSPH 691/2016-P2-7

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Karety a soudců Mgr. Tomáše Brauna a Mgr. Martina Lišky ve věci dlužníků Miroslava Jarouška a Ing. Olgy Jarouškové, bytem Pražská 480, Písek, o odvolání Intrum Justitia Czech, s.r.o., sídlem Klimentská 1216/46, Praha 1, proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích č.j. KSCB 25 INS 24287/2013-P2-2 ze dne 5. května 2015

takto:

Usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích č.j. KSCB 25 INS 24287/2013-P2-2 ze dne 5. května 2015 se m ě n í tak, že se přihláška pohledávky věřitele Intrum Justitia Czech, s.r.o. ve výši 78.624,56 Kč neodmítá a jeho účast v insolvenčním řízení nekončí.

Odůvodnění:

Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením č.j. KSCB 25 INS 24287/2013-P2-2 ze dne 5.5.2015 odmítl přihlášku pohledávky Intrum Justitia Czech, s.r.o. (dále jen odvolatel) ve výši 78.624,56 Kč do insolvenčního řízení vedeného na majetek manželů Miroslava a Ing. Olgy Jarouškových (dále jen dlužník a dlužnice, popř. dlužníci) a uvědomil odvolatele o tom, že právní mocí usnesení jeho účast v insolvenčním řízení končí.

V odůvodnění usnesení soud uvedl, že usnesením ze dne 9.10.2013 (č.d. A-6) spojil ke společnému řízení insolvenční řízení ve věci dlužníka s insolvenčním řízením ve věci jeho manželky (dlužnice) a rozhodl o tom, že řízení bude nadále vedeno pod sp. zn. KSCB 27 INS 20213/2013, a že usnesením ze dne 18.6.2014 (č.d. A-24) zjistil úpadek dlužníků a povolil jeho řešení oddlužením, vyzval věřitele, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, aby tak učinili do 30 dnů ode dne zveřejnění usnesení, a poučil je o tom, že se k opožděně podaným přihláškám nepřihlíží a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují. V souvislosti s tím vysvětlil, že lhůta k přihlášení pohledávek počala běžet dne 19.6.2014 a její konec připadl na den 18.7.2014, přičemž přihláška pohledávky odvolatele mu byla doručena až dne 28.11.2014 po uplynutí stanovené lhůty. S poukazem na to, že se k opožděně podané přihlášce dle ust. § 173 insolvenčního zákona nepřihlíží, postupoval dle ust. § 185 téhož zákona a rozhodl, jak uvedeno výše. isir.justi ce.cz (KSCB 27 INS 20213/2013) 2 VSPH 691/2016

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích se odvolatel včas odvolal a požadoval, aby je odvolací soud zrušil a vrátil věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Argumentoval tím, že koncepce insolvenčního zákona je založena na informovanosti účastníků a dalších osob o průběhu insolvenčního řízení prostřednictvím insolvenčního rejstříku, a namítal, že soud prvního stupně tuto koncepci zjevně nenaplnil, když rozhodnutí o úpadku dlužníků zveřejnil toliko v insolvenčním řízení dlužnice, zatímco v případě dlužníka je zveřejnil až dne 12.11.2014. Zdůraznil, že věřitel nemá postavení osoby, jíž se doručuje zvlášť, proto je zcela odkázán na informace zveřejněné v insolvenčním rejstříku, a vysvětlil, že v případě spojování řízení je z hlediska informovanosti účastníků a dalších osob nutné zveřejňovat dokumenty u obou dlužníků, neboť věřitelé, již zpracovávají data svých klientů v automatizovaných systémech, nemusí disponovat údaji o druhém dlužníkovi, jež jsou nutné pro porovnání s údaji v systému ISIR. Z toho dovozoval, že mu lhůta k přihlašování pohledávek počala běžet až dne 12.11.2014, kdy bylo rozhodnutí o úpadku zveřejněno v insolvenčním řízení dlužníka.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům:

Podle ust. § 173 odst. 1 insolvenčního zákona podávají věřitelé přihlášky pohledávek u insolvenčního soudu od zahájení insolvenčního řízení až do uplynutí lhůty stanovené rozhodnutím o úpadku. K přihláškám, které jsou podány později, insolvenční soud nepřihlíží a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují. Prominutí zmeškání lhůty není podle ust. § 83 téhož zákona v insolvenčním řízení přípustné.

V rozhodnutí o úpadku vyzve insolvenční soud dle ust. § 136 odst. 2 písm. d) insolvenčního zákona věřitele, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, aby tak učinili ve lhůtě 2 měsíců, s poučením o následcích jejího zmeškání podle ust. § 173 odst. 1 téhož zákona. Je-li s rozhodnutím o úpadku spojeno rozhodnutí o povolení oddlužení, činí lhůta k přihlášení pohledávek podle ust. § 136 odst. 3 insolvenčního zákona 30 dnů.

Jestliže v průběhu insolvenčního řízení nastala skutečnost, na základě které se podle tohoto zákona k přihlášce pohledávky nebo k přihlášené pohledávce nepřihlíží, insolvenční soud podle ust. § 185 insolvenčního zákona odmítne přihlášku rozhodnutím, proti kterému je odvolání přípustné a které se doručuje zvlášť přihlášenému věřiteli, dlužníku a insolvenčnímu správci; odvolání proti němu může podat jen přihlášený věřitel. Právní mocí takového rozhodnutí účast tohoto věřitele v insolvenčním řízení končí; o tom insolvenční soud přihlášeného věřitele uvědomí ve výroku rozhodnutí.

Odvolací soud považoval za nutné v prvé řadě upozornit na to, že judikatura Vrchního soudu v Praze (vztahující se k insolvenčnímu zákonu ve znění účinném do 31.12.2013) je ustálena v závěru, že v situaci, kdy současně s dlužnicí podal u téhož soudu insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení též její manžel a z obsahu obou návrhů (a jejich příloh) soud zjistil, že je v nich tvrzen majetek a závazky, jež spadají do společného jmění manželů, je nezbytné, aby insolvenční soud (samostatně podané) insolvenční návrhy obou manželů (KSCB 27 INS 20213/2013) 2 VSPH 691/2016 posoudil a projednal společně (v jediném řízení) a aby o nich také společně rozhodl. V takovém případě jsou účastníky společného řízení na straně dlužnické oba manželé, již mají postavení nerozlučných společníků.

Z ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR (prezentované např. usnesením sen. zn. 29 NSČR 39/2011 nebo sen. zn. 29 NSČR 54/2011) přitom vyplývá, že jsou-li insolvenční řízení spojena dle ust. § 112 občanského soudního řádu ke společnému řízení (projednání), je soud povinen zakládat všechna vydaná rozhodnutí nejen do spisu, pod jehož spisovou značkou je v řízení nadále pokračováno, ale též do všech ostatních připojených spisů (srovnej ust. § 179a odst. 1 věty první kancelářského řádu, podle níž jestliže v průběhu řízení dojde ke spojení věcí, usnesení o spojení se založí také do spojených spisů a až do skončení řízení se do nich zakládají opisy /fotokopie/ všech protokolů a rozhodnutí, které jsou součástí původního spisu).

To platí též pro insolvenční soud, spojí-li ke společnému projednání insolvenční řízení, neboť k odlišnému postupu není žádný důvod. Z požadavku na totožný obsah insolvenčního spisu vedeného v listinné podobě a elektronického spisu zveřejňovaného v insolvenčním rejstříku (viz ust. § 215i odst. 1 kancelářského řádu) lze přitom dovodit i povinnost insolvenčního soudu zveřejnit dané dokumenty v připojených elektronických spisech v insolvenčním rejstříku.

Této povinnosti může insolvenční soud dostát buď tím, že všechny dotčené dokumenty zveřejní bez dalšího v připojených elektronických spisech vždy tak, aby lhůta k uplatnění práv a ke splnění povinností z těchto rozhodnutí plynoucích začala běžet stejně jako v elektronickém spisu, pod jehož spisovou značkou je v řízení pokračováno, nebo tím, že při zveřejnění rozhodnutí v připojeném elektronickém spise zřetelně vyznačí údaj, z nějž bude patrno, že toto zveřejnění nemá z hlediska běhu lhůty obvyklé účinky, a upozorní, od jakého zveřejnění se lhůta počítá.

V daném případě z obsahu insolvenčního rejstříku vyplývá, že insolvenční soud usnesením ze dne 9.10.2013 (č.d. A-12) spojil insolvenční řízení ve věci dlužníka vedené pod sp. zn.a insolvenční řízení ve věci dlužnice vedené pod sp. zn. KSCB 27 INS 20213/2013 ke společnému řízení vedenému nadále pod sp. zn. KSCB 27 INS 20213/2013 a dne 18.6.2014 (č.d. A-24) rozhodl o úpadku dlužníků a povolil jeho řešení oddlužením. Rozhodnutí o úpadku přitom zveřejnil ve spise (elektronicky) vedeném pod sp. zn. KSCB 27 INS 20213/2013 dne 18.6.2014, zatímco v připojeném spise (elektronicky) vedeném pod sp. zn. KSCB 25 INS 24287/2013 je (bez dalšího) zveřejnil až dne 12.11.2014. S ohledem na výše vyslovené judikatorní závěry je tak za den rozhodný pro počátek běhu třicetidenní lhůty určené k přihlášení pohledávek nutno považovat až den zveřejnění ve spise vedeném pod sp. zn..

Přihláška pohledávky odvolatele (jíž byl uplatňován nárok vůči dlužníkovi) byla insolvenčnímu soudu doručena dne 28.11.2014, zatímco lhůta k přihlášení pohledávek (jež počala běžet až dne 13.11.2014) uplynula v pátek 12.12.2014. Za této situace soud prvního stupně pochybil (a potud je třeba dát odvolateli za pravdu), když přihlášku pohledávky dle ust. § 185 insolvenčního zákona odmítl, neboť odvolatel ji přihlásil včas. (KSCB 27 INS 20213/2013) 2 VSPH 691/2016

Nad rámec uvedeného považoval odvolací soud za nutné dodat, že chybný stav zápisu údajů týkajících se dlužníka v insolvenčním rejstříku přetrvává i ke dni rozhodnutí odvolacího soudu. Pod sp. zn.je poslední zápis v oddíle A ze dne 12.11.2014 a týká se právě rozhodnutí o úpadku ze dne 18.6.2014. V oddílech B, C a D není obsažen žádný zápis (srovnej oproti tomu v insolvenčním rejstříku ve věci vedené pod sp. zn. KSCB 27 INS 20213/2013 další zápisy údajů v oddílech A a B). Přitom ve věci vedené pod sp. zn.pohled Detail insolvenčního řízení (ať již jde o rozšířené zobrazení nebo o normální zobrazení) nenabízí (v dané situaci zcela nezbytnou) informaci, že došlo ke spojení věci s jinou věcí a není odtud ani patrno, že toto zobrazení neinformuje o aktuálním stavu insolvenčního spisu daného dlužníka.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora shledal odvolací soud odvolání odvolatele důvodným a podle ust. § 220 odst. 1 za použití ust. § 167 odst. 2 občanského soudního řádu změnil napadené usnesení způsobem ve výroku uvedeným.

Poučení: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Českých Budějovicích.

Toto rozhodnutí se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; lhůta pro podání dovolání začíná běžet ode dne, kdy bylo rozhodnutí doručeno adresátu zvláštním způsobem.

V Praze dne 4. listopadu 2016

JUDr. Jiří K a r e t a, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Bc. Jiří Slavík