KSBR 52 INS 22661/2017-A-6
Na všech podáních v této věci uveďte: Číslo jednací: KSBR 52 INS 22661/2017-A-6

USNESENÍ

Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. Bohdanou Kopečnou v insolvenční věci dlužníka: Martin anonymizovano , anonymizovano , Radňovice 59, 592 31 Radňovice, o insolvenčním návrhu dlužníka, o návrhu na nařízení předběžného opatření ze dne 15. 12. 2017

takto:

I. Insolvenční soud zamítá návrh na vydání předběžného opatření, kterým by omezil účinek spojený se zahájením insolvenčního řízení uvedený v ust. § 109 odst. 1 písm. c) IZ, a to tak, že by soudnímu exekutorovi JUDr. Vítu Novozámskému, Exekutorský úřad Brno-město, Bratislavská 73, 602 00 Brno, umožnil provést již nařízenou exekuci vedenou pod sp. zn. 56 EX 3131/12.

II. Insolvenční soud nařizuje předběžné opatření, jímž se omezuje účinek spojený se zahájením insolvenčního řízení uvedený v ust. § 109 odst. 1 písm. c) zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), v platném znění, a to tak, že se soudnímu exekutorovi JUDr. Vítu Novozámskému, Exekutorský úřad Brno-město, Bratislavská 73, 602 00 Brno, umožňuje provést prodej nemovitých věcí zapsaných na listu vlastnictví č. 225 pro katastrální území Radňovice, obec Radňovice v rámci již nařízené exekuce vedené pod sp. zn. 156 EX 3131/12 s omezením, aby výtěžek dosažený zpeněžením byl po dobu probíhajícího insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Brně pod sp. zn.k dispozici insolvenčnímu správci v tomto řízení.

III. Insolvenční soud ukládá JUDr. Vítu Novozámskému, Exekutorský úřad Brno-město, Bratislavská 73, 602 00 Brno, aby ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto usnesení zaplatil na účet Krajského soudu v Brně, č.: 3703-5720621/0710, variabilní symbol: 5249226617, konstantní symbol: 1148, nebo kolkovými známkami soudní poplatek ve výši Kč 1.000,-za rozhodnutí o návrhu na nařízení předběžného opatření.

Odůvodnění:

Insolvenčním návrhem spojeným s návrhem na povolení oddlužení doručeným soudu dne 13. 12. 2017 se domáhá dlužník vydání rozhodnutí o zjištění jeho úpadku a o povolení oddlužení. V návrhu dlužník uvedl, že má u 17 věřitelů 18 závazků ve výši 912.583,-Kč. Závazky vůči věřitelům JUDr. Vít Novozámský, Mgr. Jana Kalistová, JUDr. Petr Kocián, JUDr. Karel Urban, Mgr. Marek Jenerál, Mgr. Marcel Kubis, JUDr. et Mgr. Jiří Leskovjan, isir.justi ce.cz

LL.M., JUDr. Ondřej Mareš, LL.M., AB 4 B.V., společnost s ručením omezeným, Česká kancelář pojistitelů, SECAPITAL S.a.r.l., Michael anonymizovano a Martin anonymizovano jsou nezajištěnými závazky ve výši celkem včetně dlužného výživného 764.029,-Kč, závazky vůči věřitelům BNP PARIBAS PERSONAL FINANCE, Bohemia Faktoring s.r.o., Direct pojišťovna, a.s. a Intrum Justitita Czech s.r.o. jsou závazky zajištěnými ve výši celkem 148.554,-Kč. Ze seznamu závazků vyplývá, že splatnost většiny závazků spadá již do let 2011-2014. Ke své aktuální příjmové situaci dlužník uvedl, že od 1. 6. 2017 je evidován na Úřadu práce, přičemž disponuje smlouvou o důchodu, kterou soudu předloží v příštích 14 dnech, a jejíž výše sama o sobě dostačuje k úhradě alespoň 30 % nezajištěných závazků. V rámci majetku dlužník uvedl, že je vlastníkem nemovitostí na LV č. 225 v k. ú. Radňovice, obci Radňovice, pořizovací cenu neuvedl, jejich cenu odhadl na 200.000,-Kč. Z připojeného rozsudku Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou ze dne 17. 8. 2007, č. j. P197/2004-33 je zřejmé, že dlužníkovi byla stanovena povinnost hradit výživné na dvě děti ve výši 1.400,-Kč měsíčně a 1.200,-Kč měsíčně.

Usnesením ze dne 14. 12. 2017, č. j. KSBR 52 INS 22661/20017-A-2 soud oznámil zahájení insolvenčního řízení ve věci dlužníka s tím, že účinky zahájení insolvenčního řízení nastaly zveřejněním v insolvenčním rejstříku dne 14. 12. 2017 v 08:15 hod.

Návrhem doručeným insolvenčnímu soudu dne 15. 12. 2017 navrhl JUDr. Vít Novozámský, soudní exekutor Exekutorského úřadu Brno-město, vydání předběžného opatření podle ust. § 82 odst. 2 písm. b) insolvenčního zákona. Na odůvodnění uvedl, že byl usnesením Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou č. j. 13 EXE 865/2012-33 pověřen vedením exekuce proti dlužníkovi, přičemž exekuční řízení vede pod sp. zn. 56 EX 3131/12. Dražební vyhláškou č. j. 56 EX 3131/12-75 ze dne 28. 11. 2016 soudní exekutor nařídil dražební jednání na den 19. 1. 2017 v 11:00:00 hod. elektronickou dražbu nemovitostí dlužníka jako povinného zapsaných na listu vlastnictví č. 225 pro katastrální území Radňovice, obec Radňovice. Soudní exekutor poukázal na to, že dne 18. 1. 2017, tedy 1 den před dražebním jednáním, podal povinný insolvenční návrh a soudní exekutor s ohledem na ust. § 109 odst. 1 písm. c) IZ a účinky zahájení insolvenčního řízení vedeného pod sp. zn. KSPH 70 INS 1039/2017 nemohl v provedení exekuce prodejem nemovitostí pokračovat. Po postoupení věci Krajskému soudu v Brně jako soudu místně příslušnému zdejší soud usnesením ze dne 19. 7. 2017, č. j. KSBR 29 INS 1039/2017-A-15 insolvenční návrh dlužníka odmítl. Usnesením ze dne 8. 8. 2017, č. j. 56 EX 3131/12-123 soudní exekutor nařídil na dne 14. 9. 2017 v 10:00:00 další elektronickou dražbu nemovitostí dlužníka jako povinného. Pouhé 2 dny před dražebním jednáním podal povinný další insolvenční návrh a z tohoto důvodu soudní exekutor dražební jednání odročil na neurčito. Usnesením ze dne 20. 9. 2017, č. j. KSBR 45 INS 17310/2017-A-2 bylo insolvenční řízení zastaveno. Usnesením ze dne 2. 11. 2017, č. j. 56 EX 3131/12-153 soudní exekutor nařídil na den 14. 12. 2017 v 11:00:00 již v pořadí třetí elektronickou dražbu nemovitostí povinného. Dlužník dne 14. 12. 2017, tedy 1 den před zahájením dražebního jednání, podal opět insolvenční návrh vedený pod touto sp. zn.-A-2. Soudní exekutor považuje insolvenční návrhy dlužníka, podávané těsně před zahájením dražebního jednání za účelové a šikanózní, s tím, že povinný nemá skutečný zájem řešit své dluhy cestou insolvence. Poukazuje na to, že při každém dražebním jednání evidoval vždy alespoň 4 skutečné zájemce o nemovitosti povinného, a to i z řad obce, v níž se nemovitost nachází, kteří uhradili jistotu ve výši 80.000,-

Kč a byli připraveni se účastnit dražebního jednání. Zdůraznil, že dlužník podává insolvenční návrhy spojené s návrhem na povolení oddlužení pouhý den či dva před nařízeným dražebním jednáním, přičemž jeho závazky jsou splatné již déle než 5 let. Dle soudního exekutora dlužník zjevně zneužívá institutů oddlužení a účinku zahájení insolvenčního řízení ve snaze mařit nařízenou exekuční dražbu její nemovitosti. Ke své argumentaci soudní exekutor dále poukázal na ust. § 82 odst. 2 písm. b) IZ s tím, že jsou dle jeho názoru dány důvody hodné zvláštního zřetele k tomu, aby insolvenční soud předběžným opatřením omezil účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení. Dále poukázal na znění důvodové zprávy k zákonu č. 334/2012 Sb., novele IZ, a usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 19. 7. 2013, č. j. 3 VSOL 355/2013-A-19 s tím, že důvody hodné zvláštního zřetele mohou spočívat v takovém chování dlužníka, jež svědčí o tom, že insolvenční návrh byl dlužníkem zjevně podán i jen proto, aby probíhající exekuci zabránil. Dle názoru soudního exekutora navrhované předběžné opatření neodporuje společnému zájmu věřitelů, kterým je zájem na co nejvyšším a nejhospodárnějším uspokojení jiných pohledávek a na hospodárnosti insolvenčního řízení. V exekučním řízení je vše připraveno k prodeji nemovitých věcí v dražbě, která je transparentním způsobem zpeněžení, přičemž získané peněžní prostředky by byly deponovány pro insolvenčního správce. Dále soudní exekutor poukázal na ust. § 46 odst. 6 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, podle kterého v případě zjištění úpadku před rozvrhem rozdělované podstaty je povinen vydat výtěžek exekuce insolvenčnímu správci a věřitelé tedy budou uspokojeni stejně jako při zpeněžení v insolvenčním řízení. Připustí-li soud předběžným opatřením rozvrh rozdělované podstaty v exekučním řízení, opět dle soudního exekutora nedojde ke zhoršení postavení věřitelů, kteří mají možnost přihlásit své pohledávky v exekučním řízení, budou uspokojováni ve stejném pořadí jako v insolvenčním řízení a všichni zajištění věřitelé své pohledávky do exekučního řízení přihlásili. Dle soudního exekutora může insolvenční soud v předběžném opatření soudnímu exekutorovi povolit pouze provedení dražby s tím, aby výtěžek dosažený zpeněžením byl po dobu probíhajícího insolvenčního řízení k dispozici v tomto řízení.

Lustrací insolvenčního rejstříku insolvenční soud zjistil, že již dne 18. 1. 2017 byl u Krajského soudu v Praze podán insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení dlužníkem, přičemž po postoupení věci zdejšímu soudu byl insolvenční návrh usnesením ze dne 19. 7. 2017, č. j. KSBR 29 INS 1039/2017-A-15, odmítnut dle ust. § 128 odst. 2 IZ pro vady příloh, které dlužník na výzvu soudu řádně neodstranil. Dne 11. 9. 2017 dlužník podal další insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení, přičemž byl soudem usnesením ze dne 14. 9. 2017, č. j. KSBR 45 INS 17310/2017-A-5 opět vyzván k opravě a doplnění příloh insolvenčního návrhu. Dlužník vady neodstranil a bez udání důvodu vzal insolvenční návrh podáním ze dne 15. 9. 2017 zpět. Usnesením ze dne 20. 9. 2017, č. j. KSBR 45 INS 17310/2017-A-7, bylo insolvenční řízení proto zastaveno.

Z usnesení Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou ze dne 29. 6. 2012, č. j. 13 EXE 865/2012-33 insolvenční soud zjistil, že soud nařídil exekuci proti dlužníkovi jako povinnému k uspokojení pohledávky oprávněného PPF B2 B.V., soukromá společnost s ručením omezeným, ve výši 45.157,01 Kč s příslušenstvím a pověřil provedením exekuce navrhovatele předběžného opatření.

Z usnesení navrhovatele předběžného opatření-elektronické dražební vyhlášky-ze dne 28. 11. 2016 č. j. 056 EX 3131/12-75 insolvenční soud zjistil, že byla nařízena elektronická dražba, která se měla konat dne 19. 1. 2017 v 11:00 hodin prostřednictvím elektronického systému dražeb a předmětem dražby měly být výše uvedené nemovitosti dlužníka.

Z usnesení navrhovatele předběžného opatření ze dne 8. 8. 2017, č. j. 056 EX 3131/12-123 insolvenční soud zjistil, že byl stanoven nový termín dražebního jednání na 14. 9. 2017 v 10:00:00.

Z usnesení navrhovatele předběžného opatření ze dne 2. 11. 2017, č. j. 056 EX 3131/12-153 insolvenční soud zjistil, že byl stanoven nový termín dražebního jednání na 14. 12. 2017 v 11:00:00.

Podle ust. § 82 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ ), předběžné opatření v insolvenčním řízení může insolvenční soud nařídit i bez návrhu, nestanoví-li zákon jinak. Navrhovatel předběžného opatření, které by insolvenční soud mohl nařídit i bez návrhu, není povinen složit jistotu. Povinnost složit jistotu jako navrhovatel předběžného opatření nemá dlužník.

Podle ust. § 82 odst. 2 písm. b) IZ předběžným opatřením může insolvenční soud v době do rozhodnutí o insolvenčním návrhu také omezit z důvodů hodných zvláštního zřetele způsobem stanoveným v předběžném opatření některý z účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení uvedených v § 109 odst. 1 písm. b) a c), neodporuje-li to společnému zájmu věřitelů.

Insolvenční soud posoudil návrh navrhovatele na nařízení předběžného opatření, kterým by byl vyloučen účinek spojený se zahájením insolvenčního řízení uvedený v ust. § 109 odst. 1 písm. c) IZ, totiž zákaz provedení výkonu rozhodnutí či exekuce postihujících majetek dlužníka, a dospěl k závěru, že je důvodný. Jak vyplývá z usnesení navrhovatele předběžného opatření-dražební vyhlášky-ze dne 28. 11. 2016, č.j. 056 EX 3131/12-75, v předmětném exekučním řízení byla nařízena elektronická dražba, která se měla konat dne 19. 1. 2017 v 11:00 hodin prostřednictvím elektronického systému dražeb a předmětem dražby měly být nemovitosti ve vlastnictví dlužníka. Toto usnesení bylo doručováno rovněž dlužníkovi jako povinnému a lze důvodně předpokládat, že dlužník, zastoupený v exekučním řízení advokátem, se o nařízení dražby dozvěděl již v listopadu 2016 či na začátku prosince 2016. Pokud by chtěl dlužník řešit svůj tvrzený existující úpadek oddlužením, měl tedy dostatek časového prostoru k podání návrhu na povolení oddlužení tak, aby bylo možné ještě před termínem nařízené dražby jeho insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení řádně posoudit insolvenčním soudem a případně zjistit jeho úpadek, nehledě na to, že většina jeho závazků je již několik let po splatnosti. Dlužník však první insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení podal až dne 18. 1. 2017, tedy bezprostředně před termínem konání dražby, a to za situace kdy se nejednalo o řádný insolvenční návrh ani o řádný návrh na povolení oddlužení a o úpadku dlužníka tedy nebylo možno neprodleně rozhodnout. Bez zajímavosti není ani skutečnost, že insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení dlužník bez jakéhokoliv uvedeného důvodu podal u Krajského soudu v Praze jako soudu místně nepříslušného. V tomto insolvenčním řízení dlužník od soudu obdržel dvě výzvy k odstranění vad příloh insolvenčního návrhu a návrhu na povolení oddlužení, a to výzvu ze dne 27. 3. 2017, na kterou však reagoval pouze částečně, a druhou ze dne 9. 6. 2017, na kterou nereagoval vůbec, insolvenční řízení pak skončilo odmítnutím insolvenčního návrhu s právní mocí usnesení dne 16. 8. 2017. Další insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení podal dlužník dne 11. 9. 2017, přičemž dražební jednání bylo odročeno na 14. 9. 2017. V řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. KSBR 45 INS 17310/2017 dlužník opět obdržel výzvu k odstranění vad příloh insolvenčního návrhu, na kterou nereagoval vůbec a bez udání důvodu po termínu předpokládaného dražebního jednání, které podáním insolvenčního návrhu zmařil, vzal návrh bez důvodu zpět. V pořadí již třetí insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení dlužník podal opět bezprostředně (1 den) před datem konání odročeného dražebního jednání, které se mělo konat dne 14. 12. 2017, tedy dne 13. 12. 2017 v 17:18:37 hod. Tento třetí návrh pak dlužník podává za situace, kdy není zaměstnán, oddlužení míní prozatím hradit prostřednictvím daru, avšak dle jeho sdělení tuto darovací smlouvu doloží až v průběhu příštích 14 dnů. Dlužník, který je pro sepis a podání insolvenčního návrhu navíc zastoupen advokátem, tedy osobou znalou práva, si musí být nepochybně vědom, že za této situace už z tohoto důvodu není možno bez zbytečného odkladu zjistit úpadek dlužníka a oddlužení dlužníkovi povolit, neboť není naplněn předpoklad úhrady nejméně 30 % nezajištěných pohledávek věřitelů, a to ani u jednoho ze způsobu oddlužení s ohledem na příjmovou situaci dlužníka a odhadovanou cenu nemovitostí dlužníkem. Kromě toho v seznamu závazků jako příloze insolvenčního návrhu dlužník všechny závazky uznává, avšak v seznamu uvedeném v insolvenčním návrhu některé ze závazků dlužník výslovně popírá, žádný ze seznamu majetku, závazků a zaměstnanců dále není dlužníkem podepsán, ačkoliv dle jejich obsahu měl dlužník svým podpisem jejich správnost a úplnost stvrdit. Jak vyplývá ze zjištění insolvenčního soudu v návaznosti na navrhovatelem předběžného opatření poukazované skutečnosti, dlužník podává insolvenční návrhy spojené s návrhem na povolení oddlužení opakovaně, a to bez toho, aby se jednalo o řádný insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení a aby takový návrh skončil zjištěním jeho úpadku. Na výzvy soudu v jednotlivých insolvenčních řízeních buď dlužník nereaguje vůbec, nebo pouze částečně, druhý insolvenční návrh vzal zpět poté, co opět dražba nemohla proběhnout, u třetího návrhu vědomě podává insolvenční návrh spojený s návrhu na povolení oddlužení bez doložení příjmu, ze kterého hodlá oddlužení splátkovým kalendářem, které navrhuje, hradit. Insolvenční soud má tedy vážné pochybnosti o existenci skutečného úmyslu dlužníka řešit svou úpadkovou situaci oddlužením, v rámci kterého se chce čestně vypořádat se svými věřiteli. Za dané situace insolvenční soud souhlasí s názorem soudního exekutora, že se dlužník výše uvedenými kroky snaží zabránit či oddálit zpeněžení nemovitostí v jeho vlastnictví, přičemž provedení nařízené dražby soudním exekutorem v dané fázi její připravenosti je nepochybně v zájmu všech věřitelů. Insolvenční soud přihlédl rovněž ke skutečnosti, že předmětné nemovitosti slouží jako předmět zajištění pohledávek více zajištěných věřitelů, přičemž je vysoce pravděpodobné, že v případě zjištění úpadku dlužníka by byly v insolvenčním řízení stejně předmětem zpeněžení jako součást majetkové podstaty dlužníka, a to i v případě, kdy by bylo schváleno oddlužení plněním splátkového kalendáře. Z těchto důvodů insolvenční soud tímto předběžným opatřením umožnil soudnímu exekutorovi připravenou nařízenou dražbu provést s tím, že případný výtěžek bude u něj k dispozici pro účely tohoto insolvenčního řízení insolvenčnímu správci, tak jak je toto vymezeno ve výroku II. usnesení. Insolvenční soud však nesouhlasí s návrhem soudního exekutora, aby mohl provést již nařízenou exekuci včetně provedení rozvrhu rozdělované podstaty. V této chvíli nelze předjímat, zda bude u dlužníka zjištěn úpadek či nikoliv, přičemž v případě jeho zjištění insolvenční zákon jednoznačně předpokládá, že jednotliví věřitelé musí své pohledávky včetně práva na uspokojení ze zajištění přihlásit přihláškou pohledávky u insolvenčního soudu a tyto budou předmětem přezkumného jednání. Až v návaznosti na výsledek přezkumného jednání je pak možno přistoupit k rozdělení případného výtěžku zpeněžení nemovitostí získaného v exekučním řízení jednotlivým věřitelům, a to v rámci insolvenčního řízení. Z tohoto důvodu návrh na nařízení předběžného opatření v tomto rozsahu insolvenční soud ve výroku I. usnesení zamítl.

Soudní poplatek byl navrhovateli vyměřen podle ustanovení § 4 odst. 1 písm. h), § 7 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a položky 5 Sazebníku poplatků, který je přílohou zákona o soudních poplatcích, za návrh na nařízení předběžného opatření ve výši Kč 1.000,-(srov. též usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 2. 6. 2014 čj. 2 VSOL 497/2014-A-12, KSBR 31 INS 11036/2014).

Poučení:

Proti tomuto usnesení lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení tohoto usnesení k Vrchnímu soudu v Olomouci prostřednictvím Krajského soudu v Brně.

Toto usnesení je účinné okamžikem jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku (§ 89 odst. 1 IZ).

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku. Dlužníkovi a navrhovateli předběžného opatření se však doručuje i zvlášť a lhůta pro podání odvolání jim začíná běžet ode dne doručení zvláštním způsobem.

Krajský soud v Brně dne 19. prosince 2017

Mgr. Bohdana Kopečná, v. r. samosoudkyně Za správnost vyhotovení: Bc. Jana Škaroupková, DiS.