KSBR 47 INS 9390/2014-A-17
Na všech podáních v této věci uveďte: Jednací číslo: KSBR 47 INS 9390/2014-A-17

USNESENÍ

Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Drahomírou Lukešovou v insolvenční věci dlužníka-manželů: Josef anonymizovano , anonymizovano , bytem Jarcová 204, PSČ 757 01 a Dagmar anonymizovano , nar. 02.07.1968, bytem Jarcová 204, PSČ 757 01 o návrhu na vydání předběžného opatření

takto:

Insolvenční soud nařizuje předběžné opatření, kterým se omezuje účinek spojený se zahájením insolvenčního řízení uvedený v ust. § 109 odst. 1 písm. c) insolvenčního zákona, a to tak, že se soudnímu exekutorovi, Mgr. Zuzaně Sobíškové, Exekutorský úřad Praha 6 se sídlem Bělohorská 270/17, umožňuje provést již nařízenou exekuci, vedenou pod sp. zn. 180 Ex 13010/12, tj. provést dražbu ideálního spoluvlastnického podílu Josefa anonymizovano , anonymizovano , bytem Jarcová 204, PSČ 757 01, o velikosti 1/2 na nemovitostech zapsaných na LV 327, obec Jarcová, k atastrální č. území Jarcová, okres Vsetín, a to: 1) parcela č. 266 o výměře 474 m2, zastavěná plocha a nádvoří jehož součástí je stavba, rodinný dům č.p. 204, Jarcová; 2) parcela č. 135/38 o výměře 360 m2, orná půda; 3) parcela č. 193/1 o výměře 918 m2, zahrada, s omezením, aby výtěžek dražby uvedených nemovitostí, byl po dobu probíhajícího insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Brně pod sp.zn.k dispozici v tomto řízení.

Odůvodnění:

Podáním doručeným soudu dne 8. 10. 2014 podala soudní exekutorka Mgr. Zuzana Sobíšková (dále jen exekutor ) návrh na vydání předběžného opatření, které by omezovalo účinek spojený se zahájením insolvenčního řízení vedeného pod č.j., uvedený v ust. § 109 odst. 1 písm. c) insolvenčního zákona, a to tak, že exekutorovi umožňuje provést již nařízenou exekuci, vedenou pod sp. zn. 180 Ex 13010/12, tj. provést dražbu nemovitostí zapsaných na LV č. 327, obec Jarcová, katastrální území Jarcová, okres Vsetín specifikovaných ve výroku tohoto usnesení (ideální spoluvlastnický podíl Josefa anonymizovano o velikosti 1/2 na nemovitostech zapsaných na LV 327, č. obec Jarcová, katastrální území Jarcová, okres Vsetín, a to: 1) parcela č. 266 o výměře 474 m2, zastavěná plocha a nádvoří jehož součástí je stavba, rodinný dům č.p. 204, Jarcová; 2) parcela č. 135/38 o výměře 360 m2, orná půda; 3) parcela č. 193/1 o výměře 918 m2, zahrada), s omezením, aby výtěžek dosažený zpeněžením nemovitostí povinného (dlužníka), byl po dobu probíhajícího insolvenčního řízení, vedeného u Krajského soudu v Brně vedeného pod sp. zn. KSBR 47 INS 9390/2014, k dispozici v tomto řízení. Svůj návrh exekutor odůvodnil tím, že dne 23.1.2014 byla v souladu se zákonem č. 120/2001 Sb., vydána dražební vyhláška č.j. 180 Ex 13010/12-41 s tím, že termín dražby byl stanoven na 13. 3. 2014. Dne 11. 3. 2014, tj. dva dny před dražbou podal povinný ke Krajskému soudu v Brně insolvenční návrh. Okamžikem zveřejnění této vyhlášky v insolvenčním rejstříku nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení. Podle ust. § 109 odst. 1 písm c) zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon (dále jen IZ ) jsou se zahájením insolvenčního řízení spojené tyto účinky: výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek ve vlastnictví dlužníka, jakož i jiný majetek, který náleží do majetkové podstaty, lze nařídit nebo zahájit, nelze jej však provést; k úkonům a rozhodnutím, které tomu odporují, se nepřihlíží. Soudní exekutor tak rozhodnutím č.j. 180 Ex 13010/12-46 ze dne 13.3.2014 dražbu odročil. Dne 20.3.2014 byl insolvenční návrh rozhodnutím KS v Brně č.j. KSBR 47 INS 6419/2014-A-4 odmítnut z důvodu, že v návrhu absentují přesné informace o splatnosti pohledávek alespoň dvou věřitelů, které není dlužník schopen plnit. Dne 4. 4. 2014 však povinný spolu s manželkou opět podal ke Krajskému soudu v Brně insolvenční návrh. Dne 14. 5. 2014 byl insolvenční návrh rozhodnutím KS v Brně č.j. KSBR 47 INS 9390/2014-A-7 znovu odmítnut z důvodu, že opět nesplňuje zákonem stanovené náležitosti. Dlužníci však proti tomuto rozhodnutí podali odvolání, kterému vrchní soud vyhověl. Rozhodnutí krajského soudu tak zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení, z tohoto důvodu nadále trvají účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení. Dne 12. 8. 2014 soudní exekutor v souladu se zákonem č. 120/2001 Sb., rozhodnutím č.j. 180 Ex 13010/12-53 nařídil nové dražební jednání s termínem konání dražby dne 16. 10. 2014. S ohledem na vývoj insolvenčního řízení je tak zřejmé, že dražba nebude moci být z důvodu účinků uvedených v ust. 109 odst. 1 písm. c) IZ realizována. Vzhledem ke skutečnosti, že se soudní exekutor domnívá, že podávání insolvenčních návrhů je ze strany dlužníka pouze obstrukčním tahem, kterým se snaží vyhnout prodeji nemovitosti, přistoupil k podání návrhu na vydání předběžného opatření, a to omezení účinků § 109 odst. 1 písm. c) IZ. V průběhu exekuce se povinný nikterak nesnažil svůj závazek řešit, uhrazeno bylo jen zčásti. Zasílané písemnosti si dlužník zásadně nepřebíral. Jedinou jeho aktivitou bylo telefonické oznámení o podání insolvenčního návrhu, a to den před plánovanou dražbou (12. 3. 2014). Z pohledu soudního exekutora je chování povinného jednoznačně orientováno na snahu zamezit plánované dražbě. Stejně tak z výše uvedeného jednání povinného ve vztahu k insolvenčnímu soudu soudní exekutor dovozuje, že podání insolvenčních návrhů je zcela účelové s úmyslem zmařit konání plánované dražby, a tím se vyhnout provedení exekuce, neboť s ohledem na ust. § 109 odst. 1 písm. c) IZ a účinky zahájení insolvenčního řízení, nemůže soudní exekutor v provedení exekuce prodejem nemovitosti pokračovat a exekuci provést. Podané odvolání dle soudního exekutora svědčí o tom, že povinný využil tohoto procesního kroku k prodloužení účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení. Již z termínu podání prvního insolvenčního návrhu těsně před nařízenou dražbou je zřejmé, že šlo o zcela promyšlený tah s cílem obstruovat probíhající exekuci. Novelou insolvenčního zákona č. 334/2012 Sb. byla zavedena možnost obrany proti podávání obstrukčních návrhů ze strany dlužníků. To, že výše uvedený postup je důvodem zvláštního zřetele hodným, vyplývá také z důvodové zprávy k přijaté novele insolvenčního zákona. Ust. § 82 odst. 2 IZ výslovně uvádí, že předběžným opatřením může insolvenční soud v době do rozhodnutí o insolvenčním návrhu také omezit z důvodů hodných zvláštního zřetele způsobem stanoveným v předběžném opatření některý z účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení uvedených v § 109 odst. 1 b), c), neodporuje-li to společnému zájmu věřitelů. Soudní exekutor má za to, že jsou dány důvodu zvláštního zřetele hodné, aby soud předběžným opatřením omezil účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, když je jednoznačně zřejmé, že skutečným důvodem insolvenčního návrhu je pouze obstruovat exekuční řízení, zamezit prodeji majetku povinného a v neposlední řadě zneužívání práva a za tímto účelem zvýšené zatížení insolvenčního soudu zjevně obstrukčním insolvenčním řízením.

Ke svému návrhu navrhovatel předběžného opatření doložil listiny-Rozhodnutí ministra spravedlnosti o přeložení soudních exekutorů ze dne 14. 5. 2013, exekuční příkaz č.j. 180 Ex 13010/12-18 ze dne 26. 6. 2013, usnesení o nařízení exekuce č.j. 47 Ex 1360/2012-14 s doložkou právní moci, dražební vyhlášku č.j. 180 Ex 13010/12-41 a 12-46 a 12-53.

Navrhovatel předběžného opatření dále na podporu svých tvrzení poukázal na judikaturu Vrchního soudu v Olomouci, např. č.j. KSOS 25 INS 8199/2013, 3VSOL 355/2013-A-19), která dovodila, že právě na tyto případy dopadá aktuální znění ustanoven § 82 odst. 2 písm. b) IZ, a je na místě toto ustanovení v daném případě použít

Podle ust. § 109 osdst. 1 písm. c) IZ platí, že se zahájením insolvenčního řízení se spojuje ten účinek, že výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek ve vlastnictví dlužníka, jakož i jiný majetek, který náleží do majetkové podstaty, lze nařídit, nelze jej však provést.

Podle ust. § 82 odst. 2, písm. b) IZ v platném znění, předběžným opatřením může insolvenční soud v době do rozhodnutí o insolvenčním návrhu také omezit z důvodů hodných zvláštního zřetele způsobem stanoveným v předběžném opatření některý z účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení uvedených v § 109 odst. 1 písm. b) a c), neodporuje-li to společnému zájmu věřitelů.

Dle názoru insolvenčního soudu se v tomto případě skutečně jedná o situaci, která naplňuje znaky presumované ustanovením § 82 odst. 2 písm. b) insolvenčního zákona a má proto za to, že navrhovatel podal svůj návrh na vydání předběžného opatření zcela důvodně.

Dle usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 19.7.2013, č.j. KSOS 25 INS 8199/2013, 3 VSOL 355/2013-A-19: ....důvody hodné zvláštního zřetele, způsobilé k tomu, aby soud mohl omezit prostřednictvím předběžného opatření účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, uvedené v ustanovení § 109, odst. 1, písm. b) IZ, mohou spočívat v takovém chování dlužníka, jež svědčí o tom, že insolvenční návrh byl zjevně podán proto, aby probíhající exekuci zabránil, a dalo by se očekávat, např. vzhledem k předchozím krokům dlužníka, že návrh bude v krátké době vzat zpět .

S ohledem na průběh insolvenčního řízení, vedeného u Krajského soudu v Brně pod. sp.zn. vyplývá, že dlužník opakovaně podal totožný insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení, který obsahuje vady. V prvním řízení vedeném pod sp.zn. 47 INS 6419/2014 obsahoval insolvenční návrh značné vady. Účinky spojené se zahájením tohoto insolvenčního řízení nastaly dne 11. 3. 2014. V insolvenčním návrhu dlužníka chyběly přesné informace o splatnosti pohledávek alespoň dvou věřitelů, které není dlužník schopen plnit. Z návrhu dlužníka nebylo možno zjistit, zda se nachází v úpadku ve formě platební neschopnosti podle ust. § 3 odst. 1 a odst. 2 IZ. Bylo tedy zřejmé, že insolvenční návrh dlužníka postrádal jednu ze základních náležitostí každého insolvenčního návrhu požadovanou zákonem, kterou je uvedení rozhodujících skutečností osvědčujících úpadek, pročež insolvenční soud návrh usnesením odmítl. Další insolvenční návrh byl podán dne 4. 4. 2014 a doznával opět vad (příkladně chyběl seznam majetku, výslovné prohlášení obou manželů, že souhlasí s tím, aby všechen jejich majetek byl pro účely schválení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty považován za majetek ve společném jmění manželů; kopie pracovní smlouvy manželky a listiny dokládající příjmy za poslední 3 roky, kopie živnostenského oprávnění manžela a listiny dokládající příjmy za poslední 3 roky a kopie oddacího listu). I tento návrh byl Krajským soudem v Brně odmítnut. Na základě odvolání dlužníků zrušil

Vrchní soud v Olomouci usnesení o odmítnutí a vrátil věc k dalšímu řízení. Důvodem zrušení a vrácení věci bylo dle názoru odvolacího soudu nedostatečné poučení dlužníků. Z povahy podaných návrhů, jejich nedokonalostí a vad, insolvenční soud usuzuje, že byly podány pouze za účelem odročení konání nařízené dražby dlužníkových nemovitostí, nikoliv za účelem, který dlužník v návrhu tvrdí. O účelovosti insolvenčního návrhu svědčí pak především jeho načasování. Okresním soudem ve Vsetíně byl již dne 7. 3. 2012 vydán platební rozkaz k uspokojení pohledávky ve výši 38.858,85 Kč a nákladů ve výši 16.834,-Kč. Ze strany dlužníka však nebyla projevena sebemenší snaha dluh uhradit. Následovalo usnesení téhož soudu, kterým byla nařízena exekuce na majetek. Toto usnesení je datováno dnem 17. 6. 2013. Ani tehdy nedošlo ze strany dlužníka k žádnému adekvátnímu kroku, který by bylo možné chápat jako snahu o umoření dluhu. Následně byla usnesením soudního exekutora ze dne 23. 1. 2014 vydána dražební vyhláška, v níž bylo stanoveno datum konání dražebního jednání na den 13. 3. 2014. Načasování podání insolvenčního návrhu je evidentně blízké datu konání dražby. Mezi první chystanou dražbou (13. 3. 2014) a prvním insolvenčním návrhem (11. 3. 2014) byl rozdíl dvou dnů. Dlužníci přitom měli povědomí o datu konání dražby již ode dne 23. 1. 2014, kdy byla vydána dražební vyhláška, a tedy dostatek času vypracovat a podat bezvadný insolvenční návrh. Nadto platební rozkaz byl vydán již dne 7. 3. 2012, což jsou více, než dva roky před konáním dražby. Nadto oba insolvenční návrhy zjevně nesplňovaly zákonem stanovené parametry. Účelovost insolvenčního návrhu soud dovozuje jak z dlouhodobé laxnosti hrazení dluhu, tak z načasování podání insolvenčního návrhu, a toho, že ačkoli měli dlužníci dostatek času na to, aby si připravili bezvadný insolvenční návrh, opět se jednalo o návrh, který byl prost podstatných náležitostí a byl marně vyzýván na doplnění.

Insolvenční soud dospěl k závěru, že nařízením předběžného opatření, jímž exekutorovi umožní provést již nařízenou exekuci, s omezením, aby výtěžek dosažený zpeněžením nemovitostí dlužníka, byl po dobu probíhajícího insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Brně pod sp.zn.k dispozici v tomto řízení, nezhorší nikterak postavení případných věřitelů, kteří by se přihlásili do insolvenčního řízení dlužníka a rozhodl o nařízení předběžného opatření.

Předmětem dražby bude ideální spoluvlastnický podíl dlužníka Josefa anonymizovano o velikosti 1/2 na nemovitostech zapsaných na LV č. 327, obec Jarcová, katastrální území Jarcová, okres Vsetín, a to: 1) parcela č. 266 o výměře 474 m2, zastavěná plocha a nádvoří jehož součástí je stavba, rodinný dům č.p. 204, Jarcová; 2) parcela č. 135/38 o výměře 360 m2, orná půda; 3) parcela č. 193/1 o výměře 918 m2, zahrada. Sami dlužníci ve svém návrhu na povolení oddlužení uvádějí, že mají jediného zajištěného věřitele, kterým je oprávněný Miroslav anonymizovano . Lze tedy očekávat, že by ke zpeněžení nemovitostí v průběhu insolvenčního řízení i tak došlo.

S ohledem na výše uvedené rozhodl insolvenční soud tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení a návrhu na nařízení předběžného opatření vyhověl.

P o u č e n í: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku, dlužníku a navrhovatelům se však doručuje i zvláštním způsobem.

Toto usnesení je účinné okamžikem jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku (ust. § 89 odst. 1 IZ).

Proti tomuto usnesení lze podat odvolání do 15 dnů ode dne, kdy bylo doručeno zvláštním způsobem, k vrchnímu soudu v Olomouci, prostřednictvím Krajského soudu v Brně.

Krajský soud v Brně dne 9. října 2014

Za správnost vyhotovení: JUDr. Drahomíra Lukešová, v.r. Veronika Raušerová, DiS. samosoudce