KSBR 47 INS 32653/2014-B-79
Číslo jednací: KSBR 47 INS 32653/2014-B-79

USNESENÍ

Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Drahomírou Lukešovou jako v insolvenčním řízení dlužníka PSK-ASM s.r.o., se sídlem Zlín, Dlouhá 164, PSČ 760 01, IČO 292 28 018,

o určení způsobu řešení úpadku dlužníka, o ustanovení soudního znalce a pokynech pro dlužníka a insolvenčního správce,

takto:

I. Insolvenční soud povoluje reorganizaci dlužníka PSK-ASM s.r.o., se sídlem Zlín, Dlouhá 164, PSČ 760 01, IČO 292 28 018.

II. Insolvenčním správcem je společnost Horizont ISPL v.o.s., IČO 28599373, se sídlem Koněvova 177/61, 713 00 Ostrava-Heřmanice.

III. Insolvenční soud vyzývá dlužníka, aby ve lhůtě 120 dnů ode dne zveřejnění tohoto rozhodnutí v insolvenčním rejstříku předložil insolvenčnímu soudu reorganizační plán nebo aby bez zbytečného odkladu sdělil, že jej předložit nehodlá.

IV. Osoby odlišné od dlužníka mohou předložit reorganizační plán, jestliže: a) dlužník před uplynutím lhůty určené ve výroku III. tohoto rozhodnutí oznámí, že nehodlá předložit reorganizační plán a podepsaný insolvenční soud rozhodne o ukončení této lhůty, nebo b) vyjdou-li najevo skutečnosti, které nasvědčují tomu, že dlužník v sestavování reorganizačního plánu řádně nepokračuje, že postupuje způsobem, kterým může reorganizaci zmařit, nebo že zajištěným věřitelům neplatí úroky podle § 171 odst. 4 insolvenčního zákona a insolvenční soud i bez návrhu odebere svým rozhodnutím přednostní právo sestavit reorganizační plán.

V. Insolvenční soud ukládá dlužníkovi, aby ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí předložil insolvenčnímu soudu písemnou zprávu o stavu příprav reorganizačního plánu.

VI. Insolvenční soud ustanovuje soudního znalce pro toto insolvenční řízení, a to znalecký ústav Kvita, Pawlita & Partneři, s.r.o., IČO 60774665, se sídlem Olbrachtova 1334/27, Slezská Ostrava, 710 00 Ostrava, jež byl určen schůzí věřitelů. isir.justi ce.cz

VII. Insolvenční soud ustanovenému soudnímu znalci ukládá, aby ve lhůtě 60 dnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí předložil insolvenčnímu soudu písemný znalecký posudek na ocenění majetku zahrnutého do soupisu majetkové podstaty dlužníka s tím, že znalec provede ocenění: a) hodnoty plnění, které by každý věřitel obdržel, kdyby dlužníkův úpadek byl řešen konkursem, a b) podniku dlužníka při navrhovaném způsobu reorganizace, přičemž znalec zejména vyjde z výnosové metody a v rámci ocenění podniku ocení části majetkové podstaty dlužníka, ke kterým je uplatněno právo na uspokojení ze zajištění.

VIII. Insolvenční soud ukládá dlužníkovi, aby ve lhůtě 14 dnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí písemně sdělil insolvenčnímu soudu, jakou částku měsíčně vymezí na odměnu insolvenčního správce a zároveň předložil způsob výpočtu odměny insolvenčního správce.

IX. Insolvenční soud ukládá insolvenčnímu správci, aby ve lhůtě 7 dnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí insolvenčnímu soudu písemně sdělil, v jaké výši určil pohledávky zaměstnanců dlužníka s dispozičními oprávněními, podle § 33 odst. 3 a § 73 odst. 3 zákoníku práce, které vznikly po povolení reorganizace.

X. Účinky tohoto rozhodnutí nastávají okamžikem jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku.

Odůvodnění:

Podáním doručeným soudu dne 2. 12. 2014 se věřitel VIKOLSPOL, s.r.o., se sídlem Brno, Vodařská 232/2, PSČ 619 00, IČO 29247489 insolvenčním návrhem domáhal vydání rozhodnutí o zjištění úpadku dlužníka a prohlášení konkurzu na jeho majetek. Vyhláška o zahájení insolvenčního řízení byla zveřejněna v insolvenčním rejstříku dne 3. 12. 2012 v 8 hodin 19 minut. Dne 22. 2. 2015 a dne 16. 1. 2015 přistoupili k insolvenčnímu řízení jako navrhovatelé věřitelé RAMIRENT s. r. o., IČ: 273 92 431, se sídlem Karlovo náměstí 559/28, 120 00 Praha 2 a JURÁŇ s.r.o, se sídlem Ústí 200, PSČ 755 01, IČ: 278 16 788. Insolvenčním návrhem spojeným s návrhem na povolení reorganizace, který byl doručen insolvenčnímu soudu dne 5. 3. 2015 přistoupil dlužník.

Usnesením ze dne 15. 4. 2016 č. j.-A-26 rozhodl insolvenční soud o úpadku dlužníka, ustanovil do funkce insolvenčního správce a na 21. 7. 2015 nařídil přezkumné jednání a svolal první schůzi věřitelů. Toto jednání bylo později odročeno na 1. 9. 2016 a to zejména z důvodu odvolání a ustanovení nového insolvenčního správce se zvláštním povolením ve smyslu § 3 zákona č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích.

S ohledem na skutečnost, že je dlužník podnikatel, připouští právní úprava obsažená v ust. § 316 odst. 2 insolvenčního zákona, dva možné způsoby řešení jeho úpadku, a to jak konkurs, tak i reorganizaci.

Podle § 148 odst. 1 insolvenčního zákona spojí insolvenční soud s rozhodnutím o úpadku rozhodnutí o prohlášení konkursu pouze tehdy, je-li dlužníkem osoba, u které tento zákon vylučuje řešení úpadku reorganizací nebo oddlužením.

O způsobu řešení úpadku dlužníka podepsaný soud proto v rozhodnutí o úpadku nerozhodl.

Podle ust. § 316 odst. 4 insolvenčního zákona je reorganizace přípustná, jestliže celkový roční úhrn čistého obratu dlužníka podle zvláštního právního předpisu za poslední účetní období předcházející insolvenčnímu návrhu dosáhl alespoň částku 50.000.000 Kč, nebo zaměstnává-li dlužník nejméně 50 zaměstnanců v pracovním poměru.

Podle výkazu zisku a ztrát ke dni 31. 12. 2013 předloženého dlužníkem (A-19) činil v rozhodném období obrat dlužníka 107.518.000,-Kč. Dle zprávy insolvenčního správce (B-75) dlužník v současné době nemá žádné zaměstnance. Dlužník tedy splňuje první podmínku podmínky uvedenou v § 316 odst. 4 insolvenčního zákona a je tedy objektivně možné řešit jeho úpadek reorganizací.

Podle ust. § 318 odst. 1 insolvenčního zákona lze návrh na povolení reorganizace podat nejpozději 10 dnů před první schůzí věřitelů, která se má konat po rozhodnutí o úpadku dlužníka. Dle ust. § 319 odst. 1 písm. a) a c) insolvenčního zákona návrh na povolení reorganizace, podaný dlužníkem, musí vedle obecných náležitostí podání obsahovat a) označení dlužníka a osob oprávněných za něho jednat, c) údaj o způsobu navrhované reorganizace.

Insolvenční soud přezkoumal včasnost a obsahovou úplnost návrhu na povolení reorganizace podaného dlužníkem a dospěl k závěru, že tento byl podán včas a splňuje formální náležitosti vyžadované insolvenčním zákonem. Insolvenční soud proto připustil, aby o tomto návrhu bylo v dalším průběhu insolvenčního řízení a rozhodováno.

Podle ust. § 149 odst. 1 insolvenčního zákona nejde-li o případ podle ust. § 148, rozhodne insolvenční soud o způsobu řešení úpadku samostatným rozhodnutím vydaným do 3 měsíců po rozhodnutí o úpadku; nesmí však rozhodnout dříve než po skončení schůze věřitelů svolané rozhodnutím o úpadku.

Dle ust. § 150 insolvenčního zákona má-li insolvenční soud rozhodnout o způsobu řešení úpadku podle § 149 odst. 1, schůze věřitelů svolaná rozhodnutím o úpadku může též přijmout usnesení o způsobu řešení dlužníkova úpadku.

Podle ust. § 151 odst. 1 insolvenčního zákona je usnesení schůze věřitelů podle ust. § 150 přijato, jestliže z věřitelů přihlášených ke dni předcházejícímu konání schůze věřitelů: a) pro ně hlasovala nejméně polovina všech přítomných zajištěných věřitelů počítaná podle výše jejich pohledávek a nejméně polovina všech přítomných nezajištěných věřitelů počítaná podle výše jejich pohledávek, nebo b) pro ně hlasovalo nejméně 90 % přítomných věřitelů, počítáno podle výše pohledávek. (2) Za přítomného podle odstavce 1 se nepovažuje věřitel, který hlasoval písemně.

Dle ust. § 152 insolvenčního zákona přijme-li schůze věřitelů usnesení podle § 150, rozhodne insolvenční soud o způsobu řešení úpadku podle tohoto usnesení. To neplatí, je-li v době přijetí usnesení o způsobu řešení úpadku dlužníkem osoba, u které zákon tento způsob řešení úpadku vylučuje, nebo je-li přijaté usnesení v rozporu s reorganizačním plánem přijatým všemi skupinami věřitelů, který dlužník předložil insolvenčnímu soudu po rozhodnutí o úpadku; § 54 odst. 1 se nepoužije.

Přezkumné jednání bylo nařízeno a schůze věřitelů byla svolána v rozhodnutí o úpadku na den 1. 9. 2016.

S ohledem na návrh dlužníka na povolení reorganizace bylo nejprve hlasováno o řešení úpadku dlužníka reorganizací.

Dle ust. § 150, 151 IZ je usnesení schůze věřitelů o způsobu řešení úpadku dlužníka je přijato tehdy, jestliže : a) pro ně hlasovala nejméně polovina všech přítomných zajištěných věřitelů počítaná podle výše jejich pohledávek a nejméně polovina všech přítomných nezajištěných věřitelů počítaná podle výše jejich pohledávek, nebo b) pro ně hlasovalo nejméně 90 % přítomných věřitelů, počítáno podle výše pohledávek. c) Jestliže z věřitelů přítomných na schůzi věřitelů se účastní hlasování pouze zajištění věřitelé nebo pouze nezajištění věřitelé, je usnesení schůze věřitelů přijato, jestliže z věřitelů přihlášených ke dni předcházejícímu konání schůze věřitelů pro ně hlasovala nejméně polovina všech přítomných hlasujících věřitelů počítaná podle výše jejich pohledávek.

V jednací síni byl přítomen zajištěný věřitel č. 71 s právem hlasovat o způsobu řešení úpadku dlužníka. Tento zajištěný věřitel hlasoval pro řešení úpadku dlužníka reorganizací, tj. 100% hlasy zajištěných věřitelů s právem hlasovat, tzn. pro reorganizaci hlasovala nejméně polovina všech přítomných zajištěných věřitelů počítaná podle výše jejich pohledávek.

Následně hlasovali nezajištění věřitelé, a to tak, že všichni přítomní věřitelé (č. 6,7, 8, 13, 17, 20, 24, 29, 30, 33, 45, 55, 56, 62 66 ,71 80, 83) hlasovali pro řešení úpadku dlužníka reorganizací, tedy nezajištění věřitelé přijali řešení úpadku reorganizací 100% hlasy všech přítomných nezajištěných věřitelů.

Schůze věřitelů přijala usnesení o řešení úpadku dlužníka reorganizací.

S ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti a citovaná ustanovení insolvenčního zákona rozhodl insolvenční soud v souladu s usnesením schůze věřitelů o způsobu řešení úpadku dlužníka a povolil reorganizaci dlužníka (výrok I.).

V souladu s ustanovením § 329 odst. 1 písm. b) insolvenčního zákona insolvenční soud konstatoval, že insolvenčním správcem dlužníka je Horizont ISPL v.o.s., IČO 28599373, se sídlem Koněvova 177/61, 713 00 Ostrava-Heřmanice, jež byla ustanovena v rozhodnutí č.j. 32653/2014-B-67 ze dne 21. 3. 2016, když tato nebyla schůzí věřitelů z funkce odvolána (výrok II.).

Podle ust. § 329 odst. 1 insolvenčního zákona rozhodnutí o povolení reorganizace obsahuje mimo jiné také: c) výzvu, aby dlužník ve lhůtě 120 dnů předložil reorganizační plán nebo aby bez zbytečného odkladu insolvenčnímu soudu sdělil, že jej předložit nehodlá, d) informaci o tom, za jakých podmínek mohou předložit reorganizační plán další osoby. Dle odst. 2 se ustanovení odst. 1 písm. c) se nepoužije, jestliže dlužník před vydáním rozhodnutí podle odstavce 1 insolvenčnímu soudu oznámil, že reorganizační plán předložit nehodlá.

Podle ust. § 339 odst. 3) insolvenčního zákona přednostní právo sestavit reorganizační plán nemá rovněž dlužník, jehož věřitelé se tak usnesli na schůzi věřitelů. Schůze věřitelů, na které se projednává nebo schvaluje návrh na povolení reorganizace, je oprávněna přijmout takové usnesení vždy. Dle odst. 4 platí, že pokud dlužník před uplynutím lhůty podle odstavce 1 oznámí, že nehodlá předložit reorganizační plán, insolvenční soud rozhodne o ukončení této lhůty; pravost podpisů osob, které oznámení podepsaly, musí být úředně ověřena. Vyjdou-li najevo skutečnosti, které nasvědčují tomu, že dlužník v sestavování reorganizačního plánu řádně nepokračuje, že postupuje způsobem, kterým může reorganizaci zmařit, nebo že zajištěným věřitelům neplatí úroky podle § 171 odst. 4, může insolvenční soud i bez návrhu rozhodnout o zkrácení nebo ukončení lhůty podle odstavce 1. Učiní tak zpravidla po vyjádření dlužníka, insolvenčního správce a věřitelského výboru.

Na schůzi věřitelů nebylo hlasováno o odejmutí práva dlužníka přednostně sestavit reorganizační plán, neboť takový návrh nebyl ze strany přítomných věřitelů na schůzi podán.

Insolvenční soud proto dlužníka vyzval k předložení reorganizačního plánu ve lhůtě dané právní úpravou (výrok III.).

V souladu s ust. § 329 odst. 1 písm. d) a ust. § 339 odst. 3) a 4) insolvenčního zákona insolvenční soud zároveň vymezil podmínky pro předložení reorganizačního plánu osobami odlišnými od dlužníka (výrok IV. tohoto rozhodnutí).

Insolvenční soud dále dlužníka dle ust. § 11 insolvenčního zákona vyzval, aby předložil podepsanému soudu ve lhůtě třiceti dnů zprávu o stavu příprav reorganizačního plánu. Insolvenční soud tyto údaje využije pro posouzení stavu řízení, případně k posouzení možnosti odejmout dlužníkovi právo dále sestavovat reorganizační plán (výrok V.).

Dle ust. § 153 odst. 1 insolvenčního zákona, jestliže insolvenční soud rozhodne, že způsobem řešení úpadku je reorganizace, spojí s tímto rozhodnutím i rozhodnutí o ustanovení znalce za účelem ocenění majetkové podstaty; současně znalci uloží, aby posudek vypracoval písemně. Obdobně insolvenční soud postupuje, jestliže schůze věřitelů vedle usnesení o způsobu řešení úpadku dlužníka konkursem přijme i usnesení, kterým doporučuje zpeněžení majetkové podstaty podle ust. § 290. Dle odst. 2 schůze věřitelů, která přijme usnesení o způsobu řešení úpadku reorganizací, nebo schůze věřitelů, která vedle usnesení o způsobu řešení úpadku dlužníka konkursem přijme i usnesení, kterým doporučuje zpeněžení majetkové podstaty podle ust. § 290, může též přijmout usnesení, kterým určí osobu znalce podle odstavce 1; v takovém případě rozhodne insolvenční soud o ustanovení znalce podle tohoto usnesení. Usnesení schůze věřitelů o určení osoby znalce je dle odst. 3 přijato, jestliže z věřitelů přihlášených ke dni předcházejícímu konání schůze věřitelů pro ně hlasovaly nejméně dvě třetiny všech přítomných věřitelů, počítáno podle výše pohledávek.

Schůze věřitelů rozhodla o řešení úpadku dlužníka reorganizací a následně 100% hlasy přítomných věřitelů, určila osobu soudního znalce. Schůzí věřitelů určený znalecký ústav Kvita, Pawlita & Partneři, s.r.o., IČO 60774665, se sídlem Olbrachtova 1334/27, Slezská Ostrava, 710 00 Ostrava, insolvenční soud ustanovil jako soudního znalce (výrok VI.).

Současně insolvenční soud vymezil pro určeného znalce zadání pro zpracování znaleckého posudku pro účely insolvenčního řízení, které je formulováno tak, aby odpovídalo způsobu řešení úpadku dlužníka reorganizací (výrok VII.).

Dle ust. § 38 odst. 1 věta první a odst. 2 insolvenčního zákona má insolvenční správce právo na odměnu a náhradu hotových výdajů. Odměna a náhrada hotových výdajů insolvenčního správce se uspokojují z majetkové podstaty, a pokud k tomu nestačí, ze zálohy na náklady insolvenčního řízení; není-li jejich uspokojení z těchto zdrojů možné, hradí je stát.

Způsob výpočtu odměny insolvenčního správce vyplývá z ustanovení vyhlášky Ministerstva spravedlnosti ČR č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů (dále jen vyhláška ), pokud jde o reorganizaci pak se uplatní ust. § 2 tohoto právního předpisu.

Dle ust. § 2 vyhlášky pokud je způsobem řešení dlužníkova úpadku reorganizace, a neschválí-li schůze věřitelů se souhlasem insolvenčního správce jinou výši odměny, náleží insolvenčnímu správci za každý započatý měsíc:

a) v prvním roce po rozhodnutí o povolení reorganizace odměna, která je stanovena z dvanáctinásobku průměrného měsíčního obratu za poslední účetní období předcházející insolvenčnímu návrhu, a

b) v následujících letech trvání reorganizace odměna, která je stanovena z dvanáctinásobku průměrného měsíčního obratu za účetní období předchozího roku trvání reorganizace:

při obratu od 0 do 100 mil. Kč 33.000,-Kč, od 100 mil. Kč do 250 mil. Kč 83.000,-Kč, od 250 mil. Kč do 500 mil. Kč 166.000,-Kč, od 500 mil. Kč do 750 mil. Kč 249.000,-Kč, od 750 mil. Kč do 1 mld. Kč 332.000,-Kč, nad 1 mld. Kč 415.000,-Kč.

Dispoziční oprávnění k majetku zařazenému do majetkové podstaty má i nadále dlužník (ust. § 229 odst. 3 písm. d) insolvenčního zákona), který také bude zajišťovat prostředky k úhradě odměny insolvenčního správce. Odměna insolvenčního správce může být vyplácena v měsíčních intervalech. Podepsaný soud tímto opatřením v rámci dohledové činnosti (§ 11 insolvenčního zákona) hodlá ověřit, že dlužník při výpočtu odměny insolvenčního správce postupoval řádně a že tato pohledávka za podstatou bude dlužníkem hrazena ve správné výši (výrok VIII.).

Dle § 330 odst. 4) IZ pohledávky vedoucích zaměstnanců dlužníka s dispozičními oprávněními, podle ust. § 33 odst. 3 a ust. § 73 odst. 3 zákoníku práce, které vznikly po povolení reorganizace, lze v průběhu insolvenčního řízení uspokojit pouze do výše, kterou určí insolvenční správce se souhlasem věřitelského výboru.

V rámci dohledové činnosti insolvenční soud uložil insolvenčnímu správci, aby sdělil, jakou částku vymezil na úhradu pracovněprávních nároků vedoucích zaměstnanců dlužníka (výrok IX.).

Určení okamžiku účinnost tohoto usnesení se opírá o ustanovení § 89 odst. 2 insolvenčního zákona (výrok X.).

Poučení:

Poučení o opravných prostředcích:

Proti výroku I. tohoto rozhodnutí není odvolání přípustné. (ust. § 328 IZ, poslední věta insolvenčního zákona) Proti výrokům II., III., IV., V, VIII., IX. a X. tohoto rozhodnutí není odvolání přípustné (ust. § 91 insolvenčního zákona). Proti výrokům VI. a VII. tohoto rozhodnutí je přípustné odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho doručení. Odvolání se podává k Vrchnímu soudu v Olomouci prostřednictvím Krajského soudu v Brně, pracoviště Husova 15, 601 95 Brno. Toto rozhodnutí bude doručováno zvlášť (ust. § 75 insolvenčního zákona) dlužníku, právnímu zástupci dlužníka, insolvenčnímu správci, členům věřitelského výboru a znalci; těmto subjektům běží lhůta pro podání odvolání od dne zvláštního doručení.

Poučení pro znalce:

Pro účely ocenění majetkové podstaty na základě rozhodnutí insolvenčního soudu podle ust. § 153 IZ platí, že provoz dlužníkova podniku skončil ke dni podání znaleckého posudku; části majetkové podstaty, ke kterým je uplatněno právo na uspokojení ze zajištění, se ve znaleckém posudku ocení i odděleně. (2) Znalecký posudek podle odstavce 1 předkládá znalec insolvenčnímu soudu, který neprodleně poté svolá za účelem jeho projednání a schválení schůzi věřitelů, ke které předvolá i znalce; znalecký posudek musí být zveřejněn v insolvenčním rejstříku nejpozději 15 dnů přede dnem, kdy se má schůze věřitelů konat. (3) Po projednání znaleckého posudku rozhodne schůze věřitelů o tom, zda jej schvaluje; usnesení schůze věřitelů o schválení znaleckého posudku je přijato, jestliže z věřitelů přihlášených ke dni předcházejícímu konání schůze věřitelů pro ně hlasovaly nejméně dvě třetiny všech přítomných věřitelů, počítáno podle výše pohledávek. (4) Podle usnesení schůze věřitelů o schválení znaleckého posudku vydá insolvenční soud rozhodnutí o ceně majetkové podstaty; proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné. (§ 155 insolvenčního zákona) Odměna znalce ustanoveného insolvenčním soudem podle § 153 se řídí předpisy, které obecně upravují odměňování znalce při úkonech mimo soudní řízení. (2) Výši odměny znalce podle odstavce 1 schvaluje věřitelský výbor; nedojde-li ke schválení odměny do 15 dnů po ustanovení znalce, schvaluje jeho odměnu insolvenční soud. (§ 154 insolvenčního zákona)

Poučení pro insolvenčního správce:

Insolvenční správce vykonává dohled nad činností dlužníka s dispozičními oprávněními, pokračuje ve zjišťování majetkové podstaty a jejím soupisu, vede incidenční spory, sestavuje a doplňuje seznam věřitelů a podává zprávy věřitelskému výboru. Kromě toho plní i další úkoly a provádí další činnosti, které mu uložil insolvenční soud. (§ 331 insolvenčního zákona) Insolvenčnímu správci, který nesplnil povinnost uloženou mu soudem nebo řádně neplní jiné své povinnosti, může insolvenční soud uložit pořádkovou pokutu, a to i opakovaně, nejvýše však do úhrnné částky 200 000 Kč. (§ 81 odst. 2 insolvenčního zákona) Insolvenčního správce, který neplní řádně své povinnosti nebo který nepostupuje při výkonu své funkce s odbornou péčí anebo který závažně porušil důležitou povinnost, uloženou mu zákonem nebo soudem, může insolvenční soud na návrh věřitelského orgánu nebo dlužníka anebo i bez tohoto návrhu jeho funkce zprostit. Učiní tak zpravidla po slyšení insolvenčního správce; o podaném návrhu rozhodne neprodleně. (§ 32 odst. 1 insolvenčního zákona)

Poučení pro dlužníka a věřitelský orgán:

Podle ust. § 330 odst. 1 insolvenčního zákona se právní mocí rozhodnutí o povolení reorganizace ruší omezení dispozičních oprávnění dlužníka, ke kterým došlo ze zákona nebo rozhodnutím insolvenčního soudu v dosavadním průběhu insolvenčního řízení, ledaže insolvenční soud rozhodne podle § 332 jinak. (odst. 2) Právní úkony, které mají z hlediska nakládání s majetkovou podstatou a její správou zásadní význam, činí dlužník s dispozičními oprávněními jen se souhlasem věřitelského výboru. Porušení této povinnosti má za následek odpovědnost dlužníka za škodu nebo jinou újmu, kterou tím věřitelům nebo třetím osobám způsobil; členové statutárního orgánu dlužníka za takto způsobenou škodu nebo jinou újmu ručí společně a nerozdílně. Dle odst. 3 se za právní úkony, které mají podle odstavce 3 zásadní význam, považují úkony, jejichž důsledkem se významně změní hodnota majetkové podstaty nebo postavení věřitelů anebo míra uspokojení věřitelů. (odst. 4) Pohledávky vedoucích zaměstnanců dlužníka s dispozičními oprávněními, podle § 33 odst. 3 a § 73 odst. 3 zákoníku práce, které vznikly po povolení reorganizace, lze v průběhu insolvenčního řízení uspokojit pouze do výše, kterou určí insolvenční správce se souhlasem věřitelského výboru. Dle odst. 5 ke dni předcházejícímu dni, kterým nastanou účinky povolení reorganizace, sestaví dlužník mezitímní účetní závěrku. Podle § 332 odst. 1 insolvenčního zákona insolvenční soud může na návrh insolvenčního správce nebo věřitelského výboru anebo i bez návrhu zakázat dlužníku s dispozičními oprávněními nakládání s majetkovou podstatou nebo může jeho oprávnění ve stanoveném rozsahu omezit. Učiní tak v zájmu věřitelů zejména tehdy, vzniknou-li pochybnosti o poctivém jednání nebo odborné způsobilosti dlužníka nebo osob jednajících jeho jménem. (odst. 2) Je-li návrhů podle odstavce 1 více, insolvenční soud o nich rozhodne jedním rozhodnutím, proti němuž není odvolání přípustné. Zamítne-li je, lze další návrhy podle odstavce 1 podat až po uplynutí 30 dnů. Omezení stanovená rozhodnutím vydaným podle odstavce 1 může insolvenční soud kdykoli před schválením reorganizačního plánu na návrh insolvenčního správce nebo věřitelského výboru zrušit nebo změnit. (odst. 3) Jestliže insolvenční soud zakáže dlužníku s dispozičními oprávněními nakládat s majetkovou podstatou nebo jeho oprávnění k tomu omezí, přecházejí tato dispoziční oprávnění na insolvenčního správce. Podle § 333 odst. 1 insolvenčního zákona nestanoví-li tento zákon jinak, rozhodnutím o povolení reorganizace se pozastavuje výkon funkce valné hromady nebo členské schůze dlužníka a místo valné hromady nebo členské schůze dlužníka rozhoduje v její působnosti insolvenční správce. (odst. 2) Valné hromadě nebo členské schůzi dlužníka i po rozhodnutí o povolení reorganizace zůstává zachováno právo jmenovat nebo volit a odvolávat členy statutárního orgánu dlužníka a dozorčí rady dlužníka; k účinnosti jejího rozhodnutí se však vyžaduje souhlas věřitelského výboru. Jde-li však o reorganizaci povolenou na základě návrhu na povolení reorganizace podaného věřitelem nebo nemá-li dlužník právo sestavit reorganizační plán, náleží právo jmenovat nebo volit a odvolávat členy statutárního orgánu dlužníka a dozorčí rady dlužníka věřitelskému výboru. (odst. 3) Zanikne-li funkce statutárního orgánu dlužníka nebo dozorčí rady anebo funkce všech členů těchto orgánů a není-li postupem podle zvláštního právního předpisu jmenován nebo zvolen do 30 dnů poté nový statutární orgán nebo dozorčí rada nebo jejich členové, zvolí je věřitelský výbor.

Krajský soud v Brně dne 3. října 2016

JUDr. Drahomíra Lukešová, v.r. samosoudce Za správnost vyhotovení: Mgr. Lea Káňová