KSBR 47 INS 25750/2015-B-79
Jednací číslo: KSBR 47 INS 25750/2015-B-79

USNESENÍ Krajský soud v Brně rozhodl soudkyní JUDr. Drahomírou Lukešovou v insolvenčním řízení dlužníka JAPEZ, spol. s r.o., se sídlem Hrušovany u Brna, Jiřího z Poděbrad 858, PSČ 664 62, IČO 60711795, zastoupeného JUDr. Romanem Haisem, advokátem, Čeňka Růžičky 8, PSČ 625 00, Brno,

o schválení reorganizačního plánu,

takto:

I. Insolvenční soud schvaluje reorganizační plán předložený dlužníkem dne 3.8.2016 ve znění zveřejněném v insolvenčním rejstříku dne 30.8.2016 jako číslo dokumentu B-52.

II. Reorganizační plán nabývá účinnosti právní mocí výroku I. tohoto usnesení.

III. Od účinnosti reorganizačního plánu je dlužník oprávněn nakládat s majetkovou podstatou.

IV. Insolvenční soud ukládá dlužníkovi povinnost informovat insolvenčního správce o svých právních úkonech, o plnění reorganizačního plánu a o své jiné činnosti podle reorganizačního plánu. Písemné zprávy o běžných úkonech při podnikatelské činnosti a zprávy o plnění dlouhodobých nebo opakujících se činností je dlužník povinen předkládat insolvenčnímu správci souhrnně nejméně jednou za 3 měsíce, a to ode dne účinnosti reorganizačního plánu.

Odůvodnění:

Podáním doručeným soudu dne 15. 10. 2015 se věřitel ZANET elektro, s.r.o., se sídlem Čučice 169, PSČ 664 12, IČO 02459876 insolvenčním návrhem domáhal vydání rozhodnutí o zjištění úpadku dlužníka a prohlášení konkurzu na jeho majetek. Dne 2. 11. 2015 a dne 13. 11. 2015 přistoupili k insolvenčnímu řízení jako navrhovatelé věřitelé Michal Hledík, se sídlem Mělčany 165, PSČ 664 64, IČO 76389511 a AISECO s.r.o., se sídlem Bednářova 26, Brno, PSČ 619 00, IČO 27729109. Podáním doručeným soudu dne 30. 12. 2015 přistoupil svým insolvenčním návrhem o zjištění úpadku i dlužník, který se ve svém návrhu zároveň domáhá povolení reorganizace.

Usnesením ze dne 8.2.2016 č.j.-A-28 rozhodl insolvenční soud o úpadku dlužníka, ustanovil do funkce insolvenčního správce, AS ZIZLAVSKY v.o.s., isir.justi ce.cz

IČO 28490738, se sídlem Široká 36/5, 110 00 Praha 1 a na 28.4.2016 nařídil přezkumné jednání a svolal první schůzi věřitelů.

Usnesením ze dne 9.5.2016 č.j. 47 INS 25750/2015-B-29 rozhodl insolvenční soud na základě usnesení přijatého schůzí věřitelů o povolení reorganizace, stanovil dlužníkovi lhůtu k předložení reorganizačního plánu a spolu s tím ustanovil znalce-společnost Equity Solution Appraisals s.r.o., IČO 289 33 362, se sídlem Praha, Ovocný trh 573/12, PSČ 110 00,určeného schůzí věřitelů, jemuž uložil provést ocenění majetkové podstaty dlužníka.

Ustanovený znalec v určené lhůtě předložil znalecký posudek ze dne 1.8.2016 č. 236-2522/2016, zveřejněný v insolvenčním rejstříku dne 3.8.2016 pod číslem dokumentu B-47 a 48. Schůze věřitelů konaná dne 15.9.2016 schválila předložený znalecký posudek (č.d. B-47-48 ) a následně téhož dne vydal insolvenční soud pod č.j.-B-77 usnesení o ceně majetkové podstaty.

Dne 3.8.2016 byla dlužníkem předložena zpráva o reorganizačním plánu a reorganizační plán, které byly zveřejněny v insolvenčním rejstříku jako č.d. B-51 a B-52.

Usnesením ze dne 25.8.2016 č.j.-B-50 schválil insolvenční soud zprávu o reorganizačním plánu.

. Usnesením vydaným pod č.j.-B-50 dne 25.8.2016 insolvenční soud svolal na 15.9. 2016 schůzi věřitelů a určil, že schůze věřitelů bude mít tento program: 1) projednání reorganizačního plánu předloženého dlužníkem soudu spolu se zprávou o reorganizačním plánu dne 3.8.2016 (a zveřejněného v insolvenčním rejstříku pod číslem dokumentu B-52), 2) hlasování věřitelů o přijetí předloženého reorganizačního plánu.

Z protokolu o schůzi věřitelů konané dne 15.9.2016 (č.d. B-78) je zřejmé, že schůze věřitelů projednala reorganizační plán předložený dlužníkem s výhradou věřitele č. 64-ČR ČSSZ k bodu 106 reorganizačního plánu (str. 21) s tím, že dlužník neplní průběžně splatné pohledávky za majetkovou podstatou, vzniklé před účinností reorganizačního plánu. Věřitel vyjádřil obavy, že dlužník i po nabytí účinnosti reorganizačního plánu v prodlení setrvá. Na věřitelův návrh, aby byl bod 106 reorganizačního plánu doplněn o povinnost dlužníka provádět v zákonem stanovených termínech a stanovené výši úhrady pohledávek za majetkovou podstatou i po účinnosti reorganizačního plánu, dlužník uvedl, že se jedná o povinnosti, formulované zákonem a z toho důvodu nebylo potřeba tyto povinnosti dlužníka do reorganizačního plánu blíže rozepisovat.

Insolvenční správce po této rozpravě uvedl, že považuje za vhodné dlužníkem předložený reorganizační plán schválit. Z výsledků následného hlasování věřitelů vyplynulo přijetí dlužníkem předloženého reorganizačního plánu všemi skupinami věřitelů, tj. skupinami č. I až IV.

Podle § 338 odst. 1 insolvenčního zákona reorganizační plán vymezuje právní postavení dotčených osob v důsledku povolené reorganizace, a to na základě opatření sledujících ozdravení provozu dlužníkova podniku a uspořádání vzájemných vztahů mezi dlužníkem a jeho věřiteli.

Reorganizační plán se předkládá insolvenčnímu soudu. Po jeho předložení nesmí nikdo až do zprávy o reorganizačním plánu vyvíjet činnost směřující k jeho přijetí nebo odmítnutí. Předkladatel je povinen zdržet se všech činností, které jsou v rozporu s reorganizačním plánem nebo které jinak ovlivňují jeho splnění (odst. 2).

Dle odst. 3 se v reorganizačním plánu se lze odchýlit od ustanovení tohoto zákona, pokud jde o uspokojení věřitelů včetně zajištěných věřitelů a věřitelů, jimiž jsou společníci a členové dlužníka uplatňující pohledávku vyplývající z jejich účasti ve společnosti nebo v družstvu, o nakládání s majetkovou podstatou a o závazky dlužníka po skončení insolvenčního řízení.

Další průběh reorganizace nesmí být v rozporu s reorganizačním plánem, pokud nedošlo stanoveným způsobem k jeho změně (odst. 4)

Z ustanovení § 348 odst. 1 insolvenčního zákona vyplývá, že insolvenční soud schválí reorganizační plán, pokud: a) je v souladu s tímto zákonem a jinými právními předpisy, b) lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že jím není sledován nepoctivý záměr, c) jej každá skupina věřitelů přijala nebo se podle § 347 odst. 4 považuje za skupinu, která jej přijala, d) každý věřitel podle něj získá plnění, jehož celková současná hodnota je ke dni účinnosti reorganizačního plánu stejná nebo vyšší než hodnota plnění, které by zřejmě obdržel, kdyby dlužníkův úpadek byl řešen konkursem, ledaže přijímající věřitel souhlasí s nižším plněním, e) pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky jim na roveň postavené byly uhrazeny nebo mají být podle reorganizačního plánu uhrazeny ihned poté, co se reorganizační plán stane účinným, ledaže bylo mezi dlužníkem a příslušným věřitelem dohodnuto jinak.

Insolvenční soud přezkoumal reorganizační plán včetně jeho příloh jak po stránce formální, tak i věcné, přičemž dospěl k závěru, že reorganizační plán předložený dlužníkem splňuje požadavky kladené v ustanoveních § 340 až 342 insolvenčního zákona a je v souladu s insolvenčním zákonem a ostatními právními předpisy.

Insolvenční soud je po posouzení předloženého reorganizačního plánu a s přihlédnutím ke všem okolnostem, které vyšly v průběhu insolvenčního řízení najevo, přesvědčen, že neexistují žádné skutečnosti, ze kterých by bylo možné usuzovat na nepoctivý záměr dlužníka.

Dlužník v předloženém reorganizačním plánu rozdělil své věřitele do čtyř skupin a to tak že skupiny č. 1 a 2 tvořili zajištění věřitelé, do skupiny č. 3 byli zařazeni nezajištění věřitelé, a skupinu čtvrtou tvořil jediný společník dlužníka.

Podle § 337 odst. 1 insolvenčního zákona se pro potřeby určení rozsahu uspokojení zjištěných pohledávek a hlasování věřitelů o přijetí reorganizačního plánu věřitelé dlužníka při reorganizaci rozdělují do skupin, a to tak, aby v každé skupině byli věřitelé se zásadně shodným právním postavením a se zásadně shodnými hospodářskými zájmy. Rozdělení věřitelů do jednotlivých skupin obsahuje reorganizační plán, v němž se vždy uvede, podle jakých kritérií k rozdělení věřitelů došlo.

Dle odst. 2 jsou samostatnou skupinou zejména: a) každý zajištěný věřitel, b) věřitelé uvedení v § 335, c) věřitelé, jejichž pohledávky nejsou reorganizačním plánem dotčeny.

Odst. 5 pak určuje, že odůvodněnost a vhodnost rozdělení věřitelů do jednotlivých skupin posoudí insolvenční soud při schvalování reorganizačního plánu.

Z odst. 6 vyplývá, že na základě návrhu dotčeného věřitele nebo předkladatele reorganizačního plánu může insolvenční soud rozhodnout o zařazení věřitele do jiné skupiny; učiní tak před schválením reorganizačního plánu. Proti jeho rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.

Insolvenční soud posoudil jak vhodnost kritérií pro rozdělení věřitelů do jednotlivých skupin, jež zvolil dlužník v předloženém reorganizačním plánu, tak i zařazení konkrétních věřitelů do jednotlivých skupina a dospěl k závěru, že ze strany dlužníka byla v reorganizačním plánu pro rozdělení věřitelů zvolena vhodná kritéria, přičemž byly respektovány požadavky a pravidla vyplývající z výše citovaní právní úpravy. Ze strany dlužníka jako předkladatele reorganizačního plánu ani ze strany věřitelů pak nebyl uplatněn návrh na zařazení věřitele do jiné skupiny.

Z ustanovení § 344 odst. 1 insolvenčního zákona vyplývá, že není-li dále stanoveno jinak, k projednání reorganizačního plánu a hlasování o jeho přijetí dochází na schůzi věřitelů, která je svolána jen za tímto účelem. O přijetí reorganizačního plánu se v takovém případě hlasuje ve skupinách věřitelů, stanovených reorganizačním plánem.

Podle § 345 odst. 1 insolvenčního zákona mohou věřitelé o přijetí reorganizačního plánu hlasovat i mimo schůzi věřitelů, a to i před podáním návrhu na povolení reorganizace nebo i před podáním insolvenčního návrhu, jestliže měli možnost seznámit se s informacemi, které svým obsahem a rozsahem odpovídají informacím, které musí být obsaženy ve zprávě o reorganizačním plánu; tím není dotčena informační povinnost dlužníka, jehož účastnické cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu18).

Dle odst. 2 se výsledky hlasování dosažené mimo schůzi věřitelů se připočtou k výsledkům hlasování dosaženým na schůzi věřitelů. Je-li rozpor mezi hlasováním věřitele mimo schůzi věřitelů a jeho hlasováním na schůzi věřitelů, považuje se za rozhodné hlasování věřitele na schůzi věřitelů; o tom insolvenční soud tohoto věřitele neprodleně vyrozumí.

Z ustanovení § 346 odst. 1 vyplývá, že hlasují-li věřitelé o přijetí reorganizačního plánu mimo schůzi věřitelů po zahájení insolvenčního řízení, k jejich hlasu se přihlíží jen tehdy, hlasují-li písemně, podáním výslovně označeným jako "Hlasovací lístek", které nesmí obsahovat žádný jiný procesní úkon, ze kterého je nepochybné, jak hlasovali, a na kterém je úředně ověřena pravost jejich podpisu, a bylo-li toto podání obsahující všechny náležitosti doručeno insolvenčnímu soudu nejpozději v den předcházející schůzi věřitelů; § 43 občanského soudního řádu se nepoužije.

Podle § 347 odst. 1 insolvenčního zákona jestliže se pro přijetí reorganizačního plánu vyslovila většina hlasujících věřitelů skupiny, jejíž pohledávky představují nejméně polovinu celkové jmenovité hodnoty pohledávek hlasujících věřitelů této skupiny, platí, že tato skupina věřitelů reorganizační plán přijala.

Dle odst. 2 platí, že jde-li o skupinu věřitelů uvedených v § 335, tato skupina přijala reorganizační plán, jestliže se pro její přijetí vyslovila většina společníků nebo členů dlužníka, u dlužníka se základním kapitálem musí souhrnný podíl těchto společníků nebo členů dlužníka současně představovat alespoň dvě třetiny základního kapitálu dlužníka.

Dle odst. 3 platí, že má-li věřitel více pohledávek zařazených do různých skupin, hlasuje prostřednictvím každé takové pohledávky v těchto skupinách zvlášť.

K hlasování o přijetí dlužníkem předloženého reorganizačního plánu svolal insolvenční soud na 15.9.2016 schůzi věřitelů.

Na schůzi věřitelů konané dne 15.9.2016 pak věřitelé hlasovali o přijetí reorganizačního plánu dle jednotlivých skupin, přičemž výsledek hlasování dosažený hlasováním jak na schůzi věřitelů, tak i mimo ni je zaznamenám v protokolu o schůzi věřitelů (č.d. B-78).

To, zda každá jednotlivá skupina věřitelů předložený reorganizační plán přijala posuzoval insolvenční soud dle kritérií obsažených v ustanovení § 347 odst. 1 insolvenčního zákona. Při interpretaci tohoto ustanovení vycházel insolvenční soud z toho, že kritérium minimálního počtu věřitelů je splněno, jestliže pro přijetí reorganizačního plánu hlasuje většina hlasujících věřitelů, tj. většina z věřitelů, kteří hlasují buď na schůzi věřitelů, nebo s využitím písemných hlasovacích lístků mimo schůzi věřitelů a jsou podle reorganizačního plánu zařazeni do téže skupiny. To znamená, že přichází v úvahu, aby toto kritérium bylo splněno i tehdy, jestliže pro přijetí reorganizačního plánu hlasovala pouze část věřitelů, jejichž podíl na celkovém počtu věřitelů je menší než polovina. Pro účely zjištění počtu hlasujících věřitelů se z povahy věci nemohou započítávat hlasy věřitelů, ke kterým nelze přihlédnout podle § 346 odst. 1 insolvenčního zákona, ani hlasy věřitelů popřených pohledávek, kterým nebylo umožněno hlasovat podle § 51 insolvenčního zákona (viz. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 11.10.2011 sp.zn. KSCB 28 INS 1740/2011, 3 VSPH 925/2011-B-166).

Kritérium minimální velikosti pohledávek je splněno, jestliže pro přijetí reorganizačního plánu hlasují věřitelé, jejichž pohledávky zařazené do téže skupiny představují nejméně polovinu celkového jmenovité hodnoty pohledávek skupiny. Celkovou jmenovitou hodnotou pohledávek ve smyslu § 347 odst. 1 insolvenčního zákona se rozumí celková výše pohledávek zařazených do téže skupiny po odečtení pohledávek, u nichž nebyl skončen incidenční spor nebo podmíněných pohledávek věřitelů, kterým nebylo umožněno hlasovat podle § 51 insolvenčního zákona. (viz. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 28.7.2009, sp. zn. KSCB 28 INS 2880/2008, 1 VSPH 343/2009-B). Ať již jde o usnesení schůze věřitelů, pro jehož přijetí postačuje prostá většina hlasů přítomných věřitelů (§ 49 odst. 1 insolvenčního zákona), či pro něž zákon vyžaduje jiné speciální kvótám (jako je tomu např. u usnesení schůze věřitelů dle § 151, § 155 odst. 3 a § 156 insolvenčního zákona), anebo jde o hlasování o reorganizačním plánu dle § 347 odst. 1 insolvenčního zákona, je pro výsledek tohoto hlasování vždy určující poměr dosažených hlasů vůči celkové výši pohledávek přítomných věřitelů (či dané skupiny věřitelů) s právem hlasu, nikoli vůči celkové výši jejich přihlášených pohledávek, tedy i v rozsahu pohledávek, ohledně nichž dle § 50 odst. 1 a § 51 insolvenčního zákona hlasovací právo nemají (viz. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 8.4.2011, sp. zn.MSPH 93 INS 2456/2010, 3 VSPH 324/2011-B-50).

Insolvenční soud vyhodnotil výsledky hlasování jednotlivých skupin způsobem výše uvedeným a dospěl k závěru, že reorganizační plán předložený dlužníkem byl přijat skupinami věřitelů č. 1 až 4, tedy všemi skupinami věřitelů.

Z předloženého reorganizačního plánu přijatého všemi skupinami věřitelů (bod 85 reorganizačního plánu) a při zohlednění závěrů znaleckého posudku schváleného schůzí věřitelů je dle názoru insolvenčního soudu naplněna také zákonná podmínka, že každý věřitel podle něj získá plnění, jehož celková současná hodnota je ke dni účinnosti reorganizačního plánu stejná nebo vyšší než hodnota plnění, které by zřejmě obdržel, kdyby dlužníkův úpadek byl řešen konkursem.

V případě pohledávek za majetkovou podstatou a pohledávek jim na roveň postaveným se dle přesvědčení insolvenčního soudu lze důvodně domnívat (i s ohledem na rozpravu k bodu 106 reorganizačního plánu na schůzi věřitelů, která předcházela hlasování o reorganizačním plánu), že pohledávky pod bodem 106 budu uhrazeny dlužníkem ihned po účinnosti reorganizačního plánu, nově vzniklé pak ve lhůtách splatnosti, když k jejich úhradě dochází v průběhu insolvenčního řízení postupně z disponibilních zdrojů dlužníka.

Insolvenční soud je přesvědčen, že byly splněny veškeré zákonné podmínky pro schválení reorganizačního plánu, a proto rozhodl tak, že reorganizační plán předložený dlužníkem ve znění zveřejněném v insolvenčním rejstříku dne 30.8.2016 jako číslo dokumentu B-52 schválil (výrok I.).

Účinnost reorganizačního plánu stanovil insolvenční soud dle § 352 odst. 1 insolvenčního zákona, a to od právní moci rozhodnutí o schválení reorganizačního plánu (výrok II.).

Z ustanovení § 353 odst. 1 insolvenčního zákona vyplývá, že od účinnosti reorganizačního plánu je oprávněn nakládat s majetkovou podstatou dlužník. Veškerá omezení, vyplývající z insolvenčního zákona nebo z rozhodnutí insolvenčního soudu, jsou tak ukončena účinností schváleného reorganizačního plánu.

V souladu s právní úpravou obsaženou v ustanovení v § 354 odst. 3 insolvenčního zákona pak insolvenční soud uložil dlužníkovi povinnost informovat insolvenčního správce o svých právních úkonech, o plnění reorganizačního plánu a o své jiné činnosti podle reorganizačního plánu s tím, že písemné zprávy o běžných úkonech při podnikatelské činnosti a zprávy o plnění dlouhodobých nebo opakujících se činností je dlužník povinen předkládat insolvenčnímu správci souhrnně nejméně jednou za 3 měsíce, a to ode dne účinnosti reorganizačního plánu (výrok IV.).

P o u č e n í : Proti výroku I. tohoto usnesení lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení k Vrchnímu soudu v Olomouci, prostřednictvím Krajského soudu v Brně. Proti rozhodnutí o schválení reorganizačního plánu mohou podat odvolání jen ti z věřitelů, kteří hlasovali pro odmítnutí reorganizačního plánu (§ 350 odst. 1 insolvenčního zákona).

Proti výrokům II. až IV. tohoto usnesení není odvolání přípustné (§ 91 insolvenčního zákona).

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku (§ 71 odst. 1, 2 insolvenčního zákona).

Toto usnesení bude doručováno zvlášť (§ 75 insolvenčního zákona) dlužníku, insolvenčnímu správci, členům věřitelského výboru a znalci; těmto subjektům běží lhůta pro podání odvolání od dne zvláštního doručení.

Poučení účastníků řízení k provádění reorganizačního plánu (§ 352 až 361 insolvenčního zákona)

§ 352 (1) Reorganizační plán je účinný, jakmile rozhodnutí o jeho schválení nabylo právní moci, nebyla-li reorganizačním plánem jeho účinnost odložena na pozdější dobu nebo nerozhodl-li o jeho pozdější účinnosti insolvenční soud.

(2) Rozhodnutí o schválení reorganizačního plánu je závazné pro všechny účastníky insolvenčního řízení i pro další osoby, jejichž práva a povinnosti jsou reorganizačním plánem dotčeny.

(3) Účinností reorganizačního plánu se ruší zákaz započtení pohledávek uvedený v § 324 odst. 3.

§ 353 (1) Od účinnosti reorganizačního plánu je oprávněn nakládat s majetkovou podstatou dlužník. Toto jeho oprávnění může být omezeno ve prospěch jiných osob pouze reorganizačním plánem; jiná omezení, ke kterým došlo ze zákona nebo rozhodnutím insolvenčního soudu v dosavadním průběhu insolvenčního řízení, účinností reorganizačního plánu zanikají.

(2) Od účinnosti reorganizačního plánu se obnovuje výkon funkce valné hromady nebo členské schůze družstva, pokud z reorganizačního plánu nevyplývá něco jiného. Hlasovací práva spojená s obchodním podílem, cennými papíry nebo členstvím vykonávají osoby uvedené v reorganizačním plánu za podmínek tam stanovených; pokud v reorganizačním plánu tyto osoby nejsou uvedeny nebo stanovené podmínky nebyly splněny, vykonávají je osoby, kterým tato práva až dosud náležela.

(3) Od účinnosti reorganizačního plánu se mění zakladatelský dokument nebo stanovy anebo jiné dokumenty upravující vnitřní poměry dlužníka a údaje, které se zapisují do obchodního rejstříku nebo jiného rejstříku právnických osob, a to způsobem, který je uveden v reorganizačním plánu. Tyto skutečnosti se zapisují do obchodního rejstříku na základě reorganizačního plánu, který se ukládá do sbírky listin. Ustanovení právních předpisů, které obecně upravují způsob změny zapisovaných skutečností, se přitom nepoužijí.

§ 354 (1) Insolvenční správce zajistí, aby byly provedeny procesní úkony spojené s účinností reorganizačního plánu. Dlužníku s dispozičními oprávněními předá zprávu o své dosavadní činnosti a provede další úkony potřebné k tomu, aby dlužník s dispozičními oprávněními mohl vykonávat svá oprávnění.

(2) V průběhu provádění reorganizačního plánu vykonává insolvenční správce dohled nad činností dlužníka. Zaměřuje se na doplňování seznamu majetku a závazků podle stavu řízení a na evidování činnosti dlužníka s dispozičními oprávněními. O výsledcích své činnosti pravidelně, nejméně však jednou za 3 měsíce, informuje insolvenční soud a věřitelský výbor.

(3) Dlužník s dispozičními oprávněními je povinen informovat insolvenčního správce o svých právních úkonech, o plnění reorganizačního plánu a o své jiné činnosti podle reorganizačního plánu. Zprávy o běžných úkonech při podnikatelské činnosti a zprávy o plnění dlouhodobých nebo opakujících se činností podává souhrnně za časové úseky, stanovené reorganizačním plánem nebo rozhodnutím insolvenčního soudu.

(4) Pokud jsou dispoziční oprávnění dlužníka omezena, vykonává je insolvenční správce. Stanoví-li reorganizační plán právní úkony, které může dlužník provést jen se souhlasem insolvenčního správce, jsou tyto úkony neplatné, pokud byly provedeny bez tohoto souhlasu. Týká-li se omezení dispozičních práv dlužníka nemovitostí zapsaných v katastru nemovitostí, vyrozumí o tom insolvenční správce příslušné katastrální pracoviště.

§ 355 (1) Věřitelský výbor kontroluje provádění reorganizačního plánu dlužníkem s dispozičními oprávněními způsobem stanoveným v reorganizačním plánu, jakož i na základě zpráv insolvenčního správce.

(2) Věřitelský výbor si může předem vyhradit, že některé právní úkony, které mají zásadní význam, může dlužník s dispozičními oprávněními uskutečnit jen s jeho předběžným souhlasem, i když nejsou uvedeny v reorganizačním plánu.

(3) Věřitelský výbor je oprávněn navrhnout insolvenčnímu soudu opatření k odstranění nedostatků, které zjistil při své kontrolní činnosti, včetně opatření, která vedou ke skončení reorganizace.

§ 356 (1) Není-li tímto zákonem nebo reorganizačním plánem stanoveno jinak, zanikají účinností tohoto plánu práva všech věřitelů vůči dlužníkovi, a to i v případě, že svou pohledávku do insolvenčního řízení nepřihlásili. Za věřitele dlužníka se považují osoby uvedené v reorganizačním plánu za podmínek v něm stanovených, včetně rozsahu jejich práv.

(2) Účinností reorganizačního plánu zanikají práva třetích osob k majetku, který náleží do majetkové podstaty, a tato práva vznikají osobám uvedeným v reorganizačním plánu za podmínek v něm stanovených, není-li v tomto zákoně nebo v reorganizačním plánu stanoveno jinak. To platí i pro majetek, který podle reorganizačního plánu má připadnout osobě odlišné od dlužníka. Právo třetích osob na vyloučení věci nebo jiné majetkové hodnoty z majetkové podstaty tím není dotčeno.

(3) Práva věřitelů vůči spoludlužníkům a ručitelům dlužníka zůstávají reorganizačním plánem nedotčena.

(4) Má-li účinností reorganizačního plánu dojít ke vzniku, změně nebo zániku práv k majetku v majetkové podstatě, lze potřebné projevy vůle jednajících osob zahrnout do reorganizačního plánu. Jsou-li reorganizačním plánem dotčena práva, která se zapisují do katastru nemovitostí nebo do jiného seznamu podle zvláštních právních předpisů, musí být tato práva v reorganizačním plánu přesně označena.

§ 357 (1) Pohledávka věřitele z úvěrového financování, kterou přijal dlužník s dispozičními oprávněními nebo insolvenční správce po povolení reorganizace k dosažení jejího účelu, je pohledávkou za majetkovou podstatou, která se uspokojí před všemi jinými pohledávkami, s výjimkou výdajů a odměny insolvenčního správce.

(2) Je-li věřitelem z úvěrového financování osoba, která neměla přednostní právo k jeho poskytnutí podle § 41 odst. 2, má její pohledávka z úvěrového financování stejné pořadí jako pohledávky zajištěných věřitelů, kteří svého práva podle § 41 odst. 2 nevyužili. Mezi zajištěné věřitele, kteří svého práva podle § 41 odst. 2 nevyužili, se pohledávka věřitele z úvěrového financování rozdělí v poměru, v němž jsou ke dni poskytnutí úvěrového financování k sobě navzájem hodnoty věcí, práv a pohledávek sloužících k zajištění pohledávek zajištěných věřitelů, stanovené znaleckým posudkem.

(3) Pohledávky podle odstavce 1, které podle reorganizačního plánu měly být uhrazeny až po skončení reorganizace, a k jejichž úhradě nedošlo pro opětovný úpadek dlužníka, který nastal do 2 let po skončení reorganizace, mají v novém insolvenčním řízení stejné postavení jako v původním insolvenčním řízení.

§ 358 (1) Vydání cenných papírů na základě schváleného reorganizačního plánu není veřejnou nabídkou cenných papírů.

(2) Osoba vedoucí evidenci zaknihovaných cenných papírů provede příslušné změny v této evidenci na základě schváleného reorganizačního plánu, a to na základě žádosti dlužníka nebo jiné osoby, které se taková změna týká.

§ 359 Pohledávky, které se v insolvenčním řízení neuspokojují (§ 170), přijetím reorganizačního plánu zanikají, nejde-li o mimosmluvní sankce postihující majetek dlužníka nebo není-li v reorganizačním plánu uvedeno jinak. Odchylná úprava pohledávek podle věty první v reorganizačním plánu se může týkat krácení jejich výše, odkladu jejich splatnosti nebo jiného zásahu do práv věřitelů; odchylná úprava těchto pohledávek musí být v reorganizačním plánu uvedena výslovně, s přesným vymezením rozsahu a podmínek jejich uspokojení.

§ 360

(1) Po účinnosti reorganizačního plánu lze proti dlužníku nařídit a provést výkon rozhodnutí nebo exekuci k vymožení pohledávky, stanovené reorganizačním plánem. Byla-li však tato pohledávka popřena, lze výkon rozhodnutí nebo exekuci vést pouze v případě právní moci rozhodnutí insolvenčního soudu o zjištění této pohledávky; toto rozhodnutí musí být k návrhu přiloženo.

(2) Ustanovení odstavce 1 platí i pro výkon rozhodnutí nebo exekuci proti třetí osobě, která převzala na základě reorganizačního plánu povinnost za dlužníka nebo vedle něho.

§ 361

(1) Navrhovatel reorganizačního plánu může navrhnout jeho změnu, v jejímž důsledku má být účel reorganizace lépe splnitelný. V návrhu popíše účel změny, navrhovaný způsob jejího provedení a dopady změny na jednotlivé skupiny původních věřitelů a na nové věřitele.

(2) Návrh změny reorganizačního plánu zveřejní insolvenční soud v insolvenčním rejstříku a na náklady navrhovatele jej doručí zvlášť původním i novým věřitelům. Současně stanoví věřitelům lhůtu, ve které mohou změněný plán odmítnout. Tato lhůta nesmí být kratší než 30 dnů ode dne doručení návrhu změn.

(3) K projednání návrhu změny reorganizačního plánu nařídí insolvenční soud jednání, a to tak, aby se konalo nejpozději do 15 dnů po uplynutí lhůty podle odstavce 2, ne však dříve než v den následující po uplynutí této lhůty.

(4) Ke schválení změny reorganizačního plánu se vyžaduje souhlas a) všech skupin původních věřitelů, b) většiny nových věřitelů, jejichž pohledávky jsou podle reorganizačního plánu zajištěny, c) většiny nových věřitelů, jejichž pohledávky podle reorganizačního plánu nejsou zajištěny, a d) většiny společníků dlužníka nebo jiné právnické osoby, na kterou podle reorganizačního plánu přešel majetek dlužníka. Ustanovení § 347 se použije obdobně

(5) Platí, že věřitelé, kteří ve lhůtě podle odstavce 2 ani při jednání podle odstavce 3 nevyjádřili nesouhlas s navrhovanou změnou plánu, se změnou souhlasí.

(6) Změněný reorganizační plán insolvenční soud schválí, jestliže jej schválili věřitelé podle odstavce 4 nebo platí-li, že byl schválen podle odstavce 5.

(7) Jestliže insolvenční soud změněný insolvenční plán neschválí, zůstává účinný dříve schválený reorganizační plán.

Krajský soud v Brně dne 16. září 2016

JUDr. Drahomíra Lukešová, v.r. soudce

Za správnost vyhotovení: Sandra Dufková