KSBR 45 INS 9221/2014-B-16
Na všech podáních v této věci uveďte: Jednací číslo: KSBR 45 INS 9221/2014-B-16

USNESENÍ

Krajský soud v Brně rozhodl samosoudcem Mgr. Lenkou Boháčkovou v insolvenční věci dlužníka: KOSPO s.r.o. IČO: 607 40 868, se sídlem Manž. Curieových 657, 674 01 Třebíč, právně zast. JUDr. Lukášem Kučerou, advokátem, se sídlem Bašty 413/2, 602 00 Brno, o návrhu navrhovatele Iryny Kondratenko, nar, 23. 8. 1959, bytem Mánesova 1/863, 674 01 Třebíč, právně zast. JUDr. Boženou Kopeckou, advokátkou, se sídlem Bráfova 52, 674 01 Třebíč,

na vydání předběžného opatření podle § 82 odst. 4 zák. č.182/2006 Sb.

takto:

Návrh na nařízení předběžného opatření, kterým by insolvenční soud omezil svůj souhlas z 29. 9. 2014 k prodeji mimo dražbu na movité věci a pohledávky uvedené v soupisu majetkové podstaty z 12. 8. 2014, se odmítá.

Odůvodnění:

Podáním ze dne 24. 10. 2014, doručeným soudu dne 27. 10. 2014, se navrhovatel domáhal vydání předběžného opatření uvedeného ve výroku tohoto usnesení. V podání mimo jiné uvedl, že insolvenční správce podal dne 26. 8. 2014 žádost o prodej nemovitostí zapsaných na LV č. 274 pro obec a k.ú. Třebíč, vedené u Katastrálního úřadu pro Vysočinu, Katastrální pracoviště Třebíč, jako stavební 3032 zastavěná plocha a nádvoří o vým. 154 m2, p.č. 528/4 zahrada zemědělský půdní fond o vým. 318 m2 a budova Borovina č.p. 863 rod. dům na stavební 3032, mimo dražbu, přičemž žádosti bylo insolvenčním soudem vyhověno usnesením č.j.-B-12 ze dne 29. 9. 2014. Uvedl, že je společníkem dlužníka a bydlí v nemovitosti se svým synem. Usnesením Okresního soudu v Třebíči č.j. 6 C 97/2012-82 ze dne 3. 7. 2013 bylo ve sporu o vypořádání SJM nařízeno předběžné opatření, podle kterého Ing. Alexandr Kondratěnko jako jednatel a většinový společník firmy KOSPO s.r.o. nesmí do právní moci konečného rozhodnutí zcizit, darovat, prodat, pronajmout, znehodnotit, nebo zastavit výše uvedené nemovitosti. Přesto insolvenční správce podal dne 26. 8. 2014 žádost o prodej těchto nemovitostí mimo dražbu. Jelikož prodejem nemovitostí mimo dražbu zapsaných na LV č. 274, kdy lze stanovit kupní cenu i pod cenu odhadní a z výtěžku pak uhradit neexistující nebo neplatné pohledávky, čímž by byl navrhovatel výrazně poškozen při vypořádání společného jmění manželů, na čemž má právní zájem ve smyslu § 82 odst. 4 zák. č. 182/2006 Sb., navrhnul vydání výše uvedeného předběžného opatření. V návrhu bylo navrhovatelem dále uvedeno, že hodlá podat žalobu pro zmatečnost proti rozhodnutí o insolvenci a specifikovány důvody.

Podle ustanovení § 82 odst. 1 zákona č.182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ ) předběžné opatření v insolvenčním řízení může insolvenční soud nařídit i bez návrhu, nestanoví-li zákon jinak. Navrhovatel předběžného opatření, které by insolvenční soud mohl nařídit i bez návrhu, není povinen složit jistotu. Povinnost složit jistotu jako navrhovatel předběžného opatření nemá dlužník. Dle odst. 2 písm. c) cit. ustanovení předběžným opatřením může insolvenční soud v době do rozhodnutí o insolvenčním návrhu také uložit insolvenčnímu navrhovateli, který není zaměstnancem dlužníka a jehož pohledávka vůči dlužníkovi nespočívá pouze v pracovněprávních nárocích, aby složil jistotu k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by dlužníku vznikla nedůvodným zahájením insolvenčního řízení a opatřeními přijatými v jeho průběhu.

Podle ust. § 82 odst. 4 IZ předběžné opatření uložením povinnosti složit jistotu k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by dlužníku vznikla nedůvodným zahájením insolvenčního řízení a opatřeními přijatými v jeho průběhu, lze nařídit jen na návrh dlužníka podaný při prvním úkonu, který dlužníku přísluší po podání insolvenčního návrhu, a jen tehdy, jestliže dlužník doloží, že mu vznik takové škody nebo jiné újmy zjevně hrozí. Jestliže však podle dosavadních výsledků insolvenčního řízení lze očekávat, že dlužníkův úpadek bude osvědčen, insolvenční soud návrh na nařízení takového předběžného opatření zamítne. Přiměřeně se dále použijí ustanovení § 202 odst. 5 a 6 a ustanovení občanského soudního řádu o jistotě u předběžného opatření. Předběžné opatření podle odstavce 3 lze nařídit jen na návrh dlužníka, insolvenčního správce, věřitele, jehož se započtení týká, nebo osoby, která na tom má právní zájem.

Podle ustanovení § 7 IZ nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Podle ustanovení § 102 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř. ), jeli třeba po zahájení řízení zatímně upravit poměry účastníků nebo je-li po zahájení řízení obava, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen, může soud nařídit předběžné opatření.

Podle ust. § 75 odst. 2 o.s.ř. návrh na nařízení předběžného opatření podle § 76 musí kromě obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) obsahovat jméno, příjmení a bydliště účastníků (obchodní firmu nebo název a sídlo právnické osoby, označení státu a příslušné organizační složky státu, která za stát před soudem vystupuje), popřípadě též jejich zástupců, vylíčení skutečností o tom, že je třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, nebo že je tu obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen, vylíčení skutečností, které odůvodňují předběžné opatření, a musí být z něj patrno, jakého předběžného opatření se navrhovatel domáhá; ve věcech týkajících se vztahů mezi podnikateli vyplývajících z podnikatelské činnosti musí návrh dále obsahovat identifikační číslo osoby (dále jen identifikační číslo ) právnické osoby, identifikační číslo fyzické osoby, která je podnikatelem, popřípadě další údaje potřebné k identifikaci účastníků řízení.

Podle ust. § 43 odst. 1 o.s.ř. předseda senátu usnesením vyzve účastníka, aby bylo opraveno nebo doplněno podání, které neobsahuje všechny stanovené náležitosti nebo které je nesrozumitelné nebo neurčité. K opravě nebo doplnění podání určí lhůtu a účastníka poučí, jak je třeba opravu nebo doplnění provést.

Podle ustanovení § 75a odst. 1 o.s.ř návrh na předběžné opatření, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, předseda senátu odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; ustanovení § 43 se nepoužije.

Usnesením č.j.-A-9 ze dne 6. 5. 2014 byl mimo jiné zjištěn úpadek dlužníka a na jeho majetek prohlášen konkurs; insolvenčním správcem byl ustanoven Indra-Šebesta v.o.s., IČO: 269 19 877, se sídlem Čechyňská 361/16, 602 00 Brno. Dne 1. 8. 2014 proběhlo přezkumné jednání a schůze věřitelů, žádná přihlášená pohledávka nebyla popřena.

Usnesením č.j.-B-12 ze dne 29. 9. 2014 byl k návrhu insolvenčního správce insolvenčním soudem vysloven souhlas s tím, aby insolvenční správce Indra-Šebesta v.o.s., IČO: 269 19 877, se sídlem Čechyňská 361/16, 602 00 Brno prodal mimo dražbu majetek dlužníka uvedený v soupisu majetkové podstaty ze dne 12. 8. 2014, doručený soudu dne 26. 8. 2014, specifikovaný v oddílu 1. MOVITÉ VĚCI, pod položkou 1,3, výše uvedeného soupisu majetkové podstaty.

V posuzovaném případě je podáván návrh na vydání předběžného opatření, kterým by insolvenční soud omezil svůj souhlas ze dne 29. 9. 2014 udělený k prodeji mimo dražbu movitých věcí s tím, že je současně výslovně podáván návrh na vydání tohoto opatření podle § 82 odst. 4 IZ a odůvodňován je tím, že prodejem nikoliv movitých, ale nemovitých věcí dlužníka by byl navrhovatel výrazně poškozen při vypořádání společného jmění manželů. Návrh na vydání předběžného opatření je tak naprosto nesrozumitelný a neurčitý. Podle cit. ust. § 82 odst. 4 je možné předběžné opatření v insolvenčním řízení nařídit jen na návrh dlužníka podaný při prvním úkonu, který dlužníku přísluší po podání insolvenčního návrhu a dle odst. 2 písm c) cit.ust. toliko insolvenčnímu navrhovateli v době do rozhodnutí o insolvenčním návrhu. Návrh na vydání předběžného opatření je tak podáván až v době po rozhodnutí o insolvenčním návrhu a petit návrhu neodpovídá citovanému ust. § 82 IZ. I když navrhovatel označil v návrhu jako odpůrce insolvenčního správce a uvedl, že hodlá proti rozhodnutí o insolvenci podat žalobu pro zmatečnost, přesto v záhlaví návrhu uvedl spisovou značku. Pro úplnost soud dodává, že usnesení ve smyslu ust. § 289 IZ jsou vydávána v rámci dohlédací činnosti soudu; insolvenční soud jimi není vázán a jsou-li pro takový postup důvody, může je v průběhu insolvenčního řízení kdykoliv změnit.

Zpeněžování majetkové podstaty je prostředkem k dosažení účelu insolvenčního zákona vyjádřeného v ust. § 1 IZ a to uspořádání majetkových vztahů k osobám dotčeným dlužníkovým úpadkem a k co nejvyššímu a zásadně poměrnému uspokojení dlužníkových věřitelů.

Z návrhu na vydání předběžného opatření tak není patrno, jakého předběžného opatření a v jakém řízení se navrhovatel domáhá.

Protože pro uvedené nedostatky je navrhovatelův návrh na nařízení předběžného opatření neprojednatelný, a protože postup podle § 43 o.s.ř. (výzva soudu k odstranění vad podání) je vyloučen ustanovením § 75a odst. 1 o.s.ř., insolvenční soud návrh bez dalšího odmítl.

P o u č e n í : Proti usnesení je možno podat odvolání ve lhůtě do 15 dnů ode dne jeho doručení k Vrchnímu soudu v Olomouci prostřednictvím podepsaného soudu.

Krajský soud v Brně dne 29. 10. 2014

Mgr. Lenka Boháčková v.r. samosoudce

Za správnost vyhotovení: Daniela Pařízková