KSBR 45 INS 489/2014-A-15
Č.j.: KSBR 45 INS 489/2014-A-15

USNESENÍ

Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Drahomírou Lukešovou v insolvenční věci dlužníka: Vlasta Karmazínová, nar. 18.09.1962, bytem Mlýnská 664, 763 26 Luhačovice, o návrhu soudního exekutora JUDr. Dalimila Miky, LL.M., se sídlem Za Beránkem 83, 639 01 Klatovy, na vydání předběžného opatření ze dne 7. 2. 2014,

takto:

Návrh soudního exekutora JUDr. Dalimila Miky, LL.M., se sídlem Za Beránkem 83, 639 01 Klatovy na vydání předběžného opatření ze dne 7. 2. 2014, jímž se soudnímu exekutorovi JUDr. Dalimilu Mikovi, LL.M., se sídlem Za Beránkem 83, 639 01 Klatovy umožňuje provést již nařízenou exekuci, vedenou u tohoto exekutorského úřadu pod sp. zn. 120 EX 45725/12 s omezením, aby výtěžek dosažený zpeněžením nemovité věci povinného Vlasty Karmazínové, týkající se nemovité věci, a to: bytu zapsaného na LV 10185 v katastrálním území Luhačovice, vedeným Katastrálním úřadem pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Luhačovice, byl po zaplacení nejvyššího podání vydražitelem, popřípadě po zaplacení předražku předražitelem a po vydání rozhodnutí o zbytku výtěžku, aby byl k dispozici insolvenčnímu správci v insolvenčním řízení vedeném u Krajského soudu v Brně pod sp. zn.po celou dobu tohoto insolvenčního řízení, se zamítá.

Odůvodnění:

Dne 10. 1. 2014 bylo u Krajského soudu v Brně zahájeno insolvenční řízení o insolvenčním návrhu dlužníka spojeném s návrhem na povolení oddlužení. Účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení dle ustanovení § 101 a § 109 až § 111 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, insolvenční zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ), nastaly téhož dne v 9:45 hod.

Podáním ze dne 16. 1. 2014, doručeném soudu dne 16. 1. 2014, přistoupil do tohoto řízení jako další navrhovatel, věřitel: MIVO DEVELOPMENT s.r.o., IČO: 275 89 102, se sídlem nám. 14. října 1307/2, 150 00 Praha 5-Smíchov.

Podáním ze dne 7. 2. 2014 se soudní exekutor JUDr. Dalimil Mika, LL.M., se sídlem

Za Beránkem 83, 639 01 Klatovy domáhá vydání předběžného opatření dle ust. § 82 odst. 2, písm. b) IZ tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

V návrhu na vydání předběžného opatření jeho navrhovatel uvedl, že jako soudní exekutor vede exekuci pod sp. zn. 120 EX 45725/12 proti insolvenčnímu dlužníkovi na základě usnesení Okresního soudu ve Zlíně ze dne 25. 10. 2012, č.j. 13 EXE 1853/2012-9. V průběhu exekučního řízení soudní exekutor činil kroky k provedení nařízené exekuce avšak žádný z doposud zvolených způsobů nevedl k uspokojení pohledávek oprávněného, proto bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 58 odst. 3 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů (dále jen EŘ) o provedení předmětné exekuce prodejem nemovitých věcí povinného (v tomto řízení dlužníka), a to: bytu zapsaného na LV 10185 v katastrálním území Luhačovice, vedeným Katastrálním úřadem pro Zlínský kraj, katastrální pracoviště Luhačovice. Usnesením soudního exekutora ze dne 9. 1. 2014, č.j. 120 EX 45725/12-121 byl stanoven termín dražby výše uvedené nemovitosti na 12. 3. 2014 v 11:00 hod.

Dle názoru soudního exekutora je insolvenční návrh podáván dlužníkem jen z důvodu, aby nebyl prodán jeho nemovitý majetek, když na tyto skutečnosti lze usuzovat zejména z toho, že insolvenční návrh byl podán až poté, co byla vydána dražební vyhláška. Povinný (dlužník) během celého průběhu exekučního řízení nevynaložil žádné úsilí ani aktivitu k tomu, aby došlo k uhrazení vymáhané pohledávky, přičemž během exekučního řízení nedošlo k žádným majetkovým změnám na straně povinného, které by opodstatňovaly podání insolvenčního návrhu. Soudní exekutor dále poukazuje na to, že se jedná již o v pořadí druhý insolvenční návrh, jenž dlužník podává, přičemž oba tyto návrhy znemožňují provedení soudní exekuce. Z výše uvedeného tak soudní exekutor dovozuje, že jde o účelové podávání insolvenčních návrhů.

V další části návrhu na vydání předběžného opatření soudní exekutor poukazuje na ustanovení § 109 odst. 1, písm. c) IZ, ohledně účinků zahájení insolvenčního řízení na provádění exekučního řízení a dále odkazuje na ustanovení § 82 odst. 2 písm. b) IZ a na možnost vyloučení účinků zahájeného insolvenčního řízení z důvodů zvláštního zřetele hodných, když takové důvody spatřuje v chování dlužníka, který podává insolvenční návrh pouze proto, aby zabránil provedení nařízené exekuce.

Z výše uvedených důvodů pak navrhuje soudu, aby rozhodl tak, že vydá předběžné opatření, jímž se soudnímu exekutorovi JUDr. Dalimilu Mikovi, LL.M., se sídlem Za Beránkem 83, 639 01 Klatovy umožňuje provést již nařízenou exekuci, vedenou u tohoto exekutorského úřadu pod sp. zn. 120 EX 45725/12 s omezením, aby výtěžek dosažený zpeněžením nemovité věci povinného Vlasty Karmazínové týkající se nemovité věci, a to: bytu zapsaného na LV 10185 v katastrálním území Luhačovice, vedeným Katastrálním úřadem pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Luhačovice, byl po zaplacení nejvyššího podání vydražitelem, popřípadě po zaplacení předražku předražitelem a po vydání rozhodnutí o zbytku výtěžku k dispozici insolvenčnímu správci v insolvenčním řízení vedeném u Krajského soudu v Brně pod sp. zn.po celou dobu tohoto insolvenčního řízení.

Ke svému návrhu na vydání předběžného opatření soudní exekutor připojil usnesení o stanovení termínu dražby č.j. 120 EX 45725/12-45 ze dne 9. 8. 2013, usnesení o odročení dražby č.j. 120 EX 45725/12-103 ze dne 7. 10. 2013, usnesení o stanovení termínu nové dražby č.j. 120 EX 45725/12-121 ze dne 9. 1. 2014 a usnesení Okresního soudu ve Zlíně o nařízení exekuce na majetek povinného č.j. 13 EXE 1853/2012-9 ze dne 25. 10. 2012.

Podle ustanovení § 82 odst. 1 IZ: Předběžné opatření v insolvenčním řízení může insolvenční soud nařídit i bez návrhu, nestanoví-li zákon jinak. Navrhovatel předběžného opatření, které by insolvenční soud mohl nařídit i bez návrhu, není povinen složit jistotu. Povinnost složit jistotu jako navrhovatel předběžného opatření nemá dlužník.

Podle ustanovení § 82 odst. 2 IZ: Předběžným opatřením může insolvenční soud v době do rozhodnutí o insolvenčním návrhu také: a) ustanovit předběžného správce, b) omezit z důvodů hodných zvláštního zřetele způsobem stanoveným v předběžném opatření některý z účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení uvedených v § 109 odst. 1 písm. b) a neodporuje-li to společnému zájmu věřitelů, nebo c) uložit insolvenčnímu navrhovateli, který není zaměstnancem dlužníka a jehož pohledávka vůči dlužníkovi nespočívá pouze v pracovněprávních nárocích, aby složil jistotu k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by dlužníku vznikla nedůvodným zahájením insolvenčního řízení a opatřeními přijatými v jeho průběhu.

Podle ustanovení § 82 odst. 3 IZ: Neodporuje-li to společnému zájmu věřitelů, může insolvenční soud z důvodů hodných zvláštního zřetele předběžným opatřením rovněž: a) udělit souhlas se započtením vzájemných pohledávek dlužníka a věřitele v době trvání moratoria, nebo b) udělit souhlas se započtením vzájemných pohledávek dlužníka a věřitele i po okamžiku zveřejnění návrhu na povolení reorganizace v insolvenčním rejstříku, anebo c) zakázat pro určité případy nebo na určitou dobu započtení vzájemných pohledávek dlužníka a věřitele.

Podle ustanovení § 82 odst. 4 IZ: Předběžné opatření uložením povinnosti složit jistotu k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by dlužníku vznikla nedůvodným zahájením insolvenčního řízení a opatřeními přijatými v jeho průběhu, lze nařídit jen na návrh dlužníka podaný při prvním úkonu, který dlužníku přísluší po podání insolvenčního návrhu, a jen tehdy, jestliže dlužník doloží, že mu vznik takové škody nebo jiné újmy zjevně hrozí. Jestliže však podle dosavadních výsledků insolvenčního řízení lze očekávat, že dlužníkův úpadek bude osvědčen, insolvenční soud návrh na nařízení takového předběžného opatření zamítne. Přiměřeně se dále použijí ustanovení § 202 odst. 5 a 6 a ustanovení občanského soudního řádu o jistotě u předběžného opatření. Předběžné opatření podle odstavce 3 lze nařídit jen na návrh dlužníka, insolvenčního správce, věřitele, jehož se započtení týká, nebo osoby, která na tom má právní zájem.

Podle ustanovení § 82 odst. 5 IZ: Rozhodnutí o návrhu na předběžné opatření podle odstavce 2 písm. b) nebo c) doručí insolvenční soud do vlastních rukou dlužníkovi, insolvenčnímu správci, osobě, která takový návrh podala, a insolvenčnímu navrhovateli.

Předběžné opatření podle odstavce 3 doručí insolvenční soud do vlastních rukou dlužníkovi, insolvenčnímu správci, osobě, která takový návrh podala, a v případě, že se předběžné opatření vztahuje na pohledávky jednotlivých věřitelů, i těmto věřitelům. Jestliže insolvenční soud nenařídí předběžné opatření, doručí rozhodnutí o návrhu na předběžné opatření podle odstavce 3 zvlášť dlužníku, insolvenčnímu správci a osobě, která takový návrh podala.

Podle ustanovení § 7 IZ: Nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Podle ustanovení § 42 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o.s.ř.): Pokud zákon pro podání určitého druhu nevyžaduje další náležitosti, musí být z podání patrno, kterému soudu je určeno, kdo je činí, které věci se týká a co sleduje, a musí být podepsáno a datováno.

Podle ustanovení § 75a o.s.ř.: Návrh na předběžné opatření, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, předseda senátu odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; ustanovení § 43 se nepoužije.

Podle ustanovení § 75b odst. 1 o.s.ř. K zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by vznikla předběžným opatřením, je navrhovatel povinen složit nejpozději ve stejný den, kdy podal u soudu návrh na nařízení předběžného opatření, jistotu ve výši 10 000 Kč a ve věcech týkajících se vztahů mezi podnikateli vyplývajících z podnikatelské činnosti ve výši 50 000 Kč. Dospěje-li předseda senátu k závěru, že složená jistota zjevně nepostačuje k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by vznikla předběžným opatřením, vyzve navrhovatele bezodkladně, aby do 3 dnů složil doplatek jistoty ve výši, kterou stanoví s přihlédnutím k okolnostem případu. Podalo-li návrh na předběžné opatření více navrhovatelů, jsou povinni jistotu a doplatek jistoty složit společně a nerozdílně.

Podle ustanovení § 109 odst. 1, písm. c) IZ: Se zahájením insolvenčního řízení se spojují tyto účinky: c) výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek ve vlastnictví dlužníka, jakož i jiný majetek, který náleží do majetkové podstaty, lze nařídit nebo zahájit, nelze jej však provést. Pro pohledávky za majetkovou podstatou (§ 168) a pohledávky jim na roveň postavené (§ 169) však lze provést nebo vést výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek náležející do majetkové podstaty dlužníka, na základě rozhodnutí insolvenčního soudu vydaného podle § 203 odst. 5 a s omezeními tímto rozhodnutím založenými. Není-li dále stanoveno jinak, výkon rozhodnutí nebo exekuce se i nadále nařizuje nebo zahajuje a provádí proti povinnému.

Podle ustanovení § 109 odst. 4 IZ: Účinky zahájení insolvenčního řízení nastávají okamžikem zveřejnění vyhlášky, kterou se oznamuje zahájení insolvenčního řízení, v insolvenčním rejstříku.

Podle ustanovení § 109 odst. 5 IZ: Nestanoví-li zákon u některého ze způsobů řešení úpadku jinak, trvají účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení do skončení insolvenčního řízení, a jde-li o reorganizaci, do schválení reorganizačního plánu.

Podle ustanovení § 109 odst. 5 IZ: K rozhodnutím a opatřením přijatým při provádění výkonu rozhodnutí nebo exekuce v rozporu s omezením podle odstavce 1 písm. c) se v insolvenčním řízení nepřihlíží. Je-li to nezbytné k naplnění účelu insolvenčního řízení, může insolvenční soud kdykoli i bez návrhu pozastavit vykonatelnost nebo odložit právní moc rozhodnutí nebo opatření přijatých při provádění výkonu rozhodnutí nebo exekuce v rozporu s omezením podle odstavce 1 písm. c); může také zakázat přijetí rozhodnutí nebo opatření připravovaných při provádění výkonu rozhodnutí nebo exekuce v rozporu s omezením podle odstavce 1 písm. c). Proti rozhodnutí insolvenčního soudu podle věty druhé mohou podat odvolání účastníci řízení o výkon rozhodnutí nebo exekučního řízení; těmto osobám, jakož i orgánu nebo osobě, která rozhodnutí nebo opatření při provádění výkonu rozhodnutí nebo exekuce přijala nebo připravovala, se rozhodnutí insolvenčního soudu podle věty druhé doručuje zvlášť.

Insolvenční soud se nejprve zabýval samotným návrhem na vydání předběžného opatření ze dne 7. 2. 2014 s tím, zda tento splňuje všechny zákonné náležitosti. Z výše uvedených ustanovení § 82 IZ vyplývá, že v dané věci může insolvenční soud vydat předběžné opatření i bez návrhu. Za této situace, nemá navrhovatel povinnost uhradit jistotu k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by mohla předběžným opatřením vzniknout ve smyslu ust. § 75 b) o.s.ř. Soudu tak nic nebránilo, aby se návrhem na vydání předběžného opatření zabýval i po stránce věcné.

Zásady civilního řízení se v otázce předběžných opatření řídí principem minimalizace zásahů do práv povinného. Omezení práv povinného by mělo přicházet do úvahy teprve v okamžiku, kdy existuje zcela důvodná a podložená obava, že povinný svým jednáním porušuje pravidla daná právní úpravou nebo vyvíjí snahu a činí kroky k porušování právní úpravy, která se týká konkrétní situace.

Insolvenční soud z návrhu na vydání předběžného opatření zjistil, že skutečnosti, které uvádí navrhovatel předběžného opatření jsou řádně doloženy listinnými důkazy, jež navrhovatel předběžného opatření ke svému návrhu připojil, přičemž tyto jsou zveřejněny spolu s návrhem na vydání předběžného opatření v insolvenčním rejstříku pod sp. zn. KSBR 45 INS 489/2014 na č.l. A-14 a insolvenční soud na ně pro stručnost odkazuje.

Insolvenční soud ze své úřední činnosti zjistil, že dne 16.09.2013 ve 13:37 hod. bylo pod sp. zn. KSBR 45 INS 25627/2013 zahájeno insolvenční řízení na návrh dlužníka. Toto však bylo pravomocně zastaveno z důvodu nezaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení. Současné insolvenční řízení zahájené na návrh dlužníka, vedené pod sp. zn. KSBR 45 INS 489/2014 je tak vedeno jako druhé v pořadí. Podáním ze dne 16. 1. 2014, doručeným soudu dne 16. 1. 2014, přistoupil do tohoto řízení jako další navrhovatel, věřitel: MIVO DEVELOPMENT s.r.o., IČO: 275 89 102, se sídlem nám. 14. října 1307/2, 150 00 Praha 5-Smíchov.

Po zvážení všech skutečností, které navrhovatel předběžného opatření ve svém návrhu uvádí, dospěl soud k závěru, že zde není důvod zvláštního zřetele hodný, který by opodstatňoval vydání předběžného opatření, které by vylučovalo účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení dle ustanovení § 109 odst. 1 písm. c) IZ.

Text důvodové zprávy k zákonu č. 334/2012 Sb., ohledně ustanovení § 82 IZ říká, že praktické poznatky z průběhů některých insolvenčních řízení dokládají, že v některých případech se vyskytují pokusy zneužít transparentnosti insolvenčního řízení a účinků spojených s jeho zahájením k poškození zájmů třetích osob nebo dlužníka. Přitom může jít jak o záměr sledovaný dlužníkem (blokace exekučních řízení insolvenčními návrhy, jež nejsou míněny vážně) tak záměr sledovaný jiným insolvenčním navrhovatelem. Jedním z opatření, jež mají přispět k efektivnímu zásahu soudu proti takovým postupům je rozšíření pravomoci insolvenčního soudu při vydávání předběžných opatření. Nově tedy byla přiznána insolvenčnímu soudu možnost, z důvodů zvláštního zřetele hodných, předběžným opatřením způsobem stanovením v předběžném opatření omezit některý z účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení, jak jsou uvedeny v § 109 odst. 1 insolvenčního zákona. Tím se soudu otevírá možnost (při respektu k zásadám insolvenčního řízení vyjádřených v ustanovení § 5 insolvenčního zákona), např. povolit v exekuci dokončení exekuce (s omezením nastaveným tak, aby např. výtěžek dosaženého zpeněžení majetku byl po dobu probíhajícího insolvenčního řízení k dispozici v tomto řízení).

Insolvenční soud souhlasí s navrhovatelem v tom, že dlužník podává opakovaně již druhý insolvenční návrh v řadě a to vždy před tím, než mělo dojít k realizaci prodeje dlužníkova nemovitého majetku formou nařízené dražby. První insolvenční řízení bylo zastaveno z důvodu nezaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení. Druhé insolvenční řízení pak bylo zahájeno rovněž na návrh dlužníka, přičemž v současné době je dlužník vyzván na doplnění a opravu tohoto insolvenčního návrhu spojeného s návrhem na povolení oddlužení. Zde lze připustit úvahu, že pokud by dlužník nedoplnil svůj insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení dle předmětné výzvy soudu, bylo by na místě jeho insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení odmítnout. Jelikož však do insolvenčního řízení přistoupil svým bezvadným insolvenčním návrhem i další navrhovatel-věřitel MIVO DEVELOPMENT s.r.o., IČO: 275 89 102, se sídlem nám. 14. října 1307/2, 150 00 Praha 5-Smíchov, bude i v případě nesprávného či neúplného doplnění insolvenčního návrhu spojeného s návrhem na povolení oddlužení dlužníka v zahájeném insolvenčním řízení pokračováno, úpadek dlužníka je v daném případě osvědčen, když dlužník svým insolvenčním návrhem nerozporuje tvrzení dalšího navrhovatele-věřitele, týkající se skutečnosti, že je dlužník v úpadku.

Samotné řešení dlužníkova úpadku, ať již oddlužením nebo konkursem se v tomto případě nijak nedotkne poškození věřitelů ani to neodporuje jejich společnému zájmu. Ze samotné skutečnosti, že dlužník podal insolvenční návrh krátce před tím, než byla realizována exekuce vztahující se na jeho majetek, nelze bez dalšího dovozovat, že jsou zde důvody hodné zvláštního zřetele, které by odůvodňovaly vydání předběžného opatření navrženého navrhovatelem. Podání insolvenčního návrhu spojeného s návrhem na povolení oddlužení je legitimní formou řešení nedobré ekonomické situace dlužníka. Pokud dlužník tento postup použil a při jeho užití postupoval řádně, tj. zda vzhledem k výše uvedenému jsou naplněny všechny zákonné předpoklady pro prohlášení úpadku dlužníka, pak je nutno tento postup akceptovat.

V situaci, kdy se jedná o zajištěný majetek má soud za to, že zde nejsou žádné důvody hodné zvláštního zřetele k tomu, aby měl být tento zajištěný majetek zpeněžován v rámci probíhajícího exekučního řízení a ne v předmětném insolvenčním řízení, když zajištění věřitelé budou v insolvenčním řízení uspokojeni z výtěžku zpeněžení předmětu zajištění (kterým měl být předmětem exekuce) bez ohledu na to, zda se bude jednat o oddlužení (plněním splátkového kalendáře či zpeněžením majetkové podstaty) nebo konkurs.

Insolvenční soud považuje za potřebné dodat, že pokud je pohledávka oprávněného v exekučním řízení vedeném navrhovatelem zajištěna exekutorským zástavním právem (jak soud zjistil náhledem do katastru nemovitostí), bude tato pohledávka řešena v rámci insolvenčního řízení dlužníka stejně, jako by byla řešena v případě dokončení exekuce, tj. zpeněžením předmětu zajištění; to všechno v případě, že zajištěný věřitel řádně a včas uplatní svou pohledávku v insolvenčním řízení a tato pohledávka bude řádně zjištěna postupem předpokládaným ustanoveními insolvenčního zákona. Zamítnutím tohoto návrhu na vydání předběžného opatření tedy v žádném případě nebudou krácena práva oprávněných vystupujících v exekučním řízení.

S ohledem na výše uvedené skutečnosti insolvenční soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení a návrh na vydání předběžného opatření zamítl.

Poučení:

Proti tomuto usnesení je možno podat odvolání ve lhůtě do 15 dnů od jeho doručení k Vrchnímu soudu v Olomouci, prostřednictvím Krajského soudu v Brně.

Je-li s doručením písemnosti, pro kterou zákon stanoví zvláštní způsob doručení, spojen začátek běhu lhůty k podání opravného prostředku nebo k jinému procesnímu úkonu, začíná lhůta běžet ode dne, kdy byla písemnost doručena adresátu zvláštním způsobem (ust. § 74 odst. 2 IZ).

Krajský soud v Brně dne 20.2.2014

JUDr. Drahomíra Lukešová v.r. samosoudkyně

v zastoupení za Mgr. Lenku Boháčkovou dle rozvrhu práce Za správnost vyhotovení: Kristýna Langerová