KSBR 45 INS 28103/2014-A-4
Č. j. KSBR 45 INS 28103/2014-A-4

USNESENÍ

Krajský soud v Brně rozhodl samosoudcem Mgr. Lenkou Boháčkovou v insolvenční věci dlužníka: S.O.Č.-Velké Bílovice, s.r.o., IČO: 607 01 714, se sídlem Žižkovská ul. 1253, 691 02 Velké Bílovice, o návrhu navrhovatele-věřitele: Stanislav anonymizovano , anonymizovano , bytem Bořivojova 822/33, 130 00, Praha 3, na nařízení předběžného opatření,

takto:

Návrh navrhovatele na nařízení předběžného opatření, kterým by byl ustanoven předběžný insolvenční správce s tím, že dlužník bude moci nakládat s majetkovou podstatou, tj. s veškerým majetkem, který dlužníkovi patřil v době, kdy bude zveřejněno předběžné opatření v insolvenčním rejstříku, a provozovat veškerou činnost pouze se souhlasem předběžného správce nechť je předběžnému správci uložena k jeho povinnostem řádného výkonu této funkce stanovených v insolvenčním zákoně, provést veškerá opatření k zajištění (zabezpečení) a ke zjištění dlužníkova majetku, zjistit rozsah dlužníkova majetku patřícího do majetkové podstaty, dávat pokyny dlužníkovi při zjišťování majetkové podstaty, přezkoumat dlužníkovo účetnictví, provést inventarizaci veškerého dlužníkova majetku, udělovat dlužníkovi souhlas či nesouhlas k nakládání s majetkovou podstatou nebo její částí, přijímat plnění od osob mající závazky vůči dlužníkovi, provádět prohlídku a ocenění majetku u osob majících u sebe tento majetek náležející do majetkové podstaty, dohlížet na veškerou činnost dlužníka a v případě zjištěných nedostatků okamžitě přijímat odpovídající opatření, se zamítá.

Odůvodnění:

Insolvenčním návrhem ze dne 16. 10. 2014 domáhá se insolvenční navrhovatel zjištění úpadku dlužníka; vyhláška o zahájení insolvenčního řízení byla v insolvenčním rejstříku zveřejněna dne 17.10.2014 v 08:32 hod. Tímtéž návrhem domáhá se navrhovatel vydání předběžného opatření, kterým by měl být ustanoven předběžný insolvenční správce s povinnostmi citovanými ve výroku tohoto usnesení s tím, že dlužník bude moci nakládat s majetkovou podstatou, tj. s veškerým majetkem, který dlužníkovi patřil v době, kdy bude zveřejněno předběžné opatření v insolvenčním rejstříku, a provozovat veškerou činnost pouze se souhlasem předběžného správce

V návrhu navrhovatel uvedl, že smlouvou o postoupení pohledávky uzavřenou mezi Jiřím anonymizovano , anonymizovano , bytem Řadová 882/25, 691 45 Podivín (postupitel) a navrhovatele ze dne 15. 10. 2015 byl na navrhovatele převeden závazek za dlužníkem Radkem Čápkem, r. č. 690418/4056 dne 1. 9. 2009, který uzavřel smlouvu o půjčce, dle které postupitel Jiří Richter půjčil Radku Čápkovi částku Kč 540.000,-. Splatnost půjčky byla sjednána na 31. 12. 2009. Dne 1. 9. 2009 vystavila společnost S. O. Č. Velké Bílovice s. r. o., IČO: 607 01 714, se sídlem Žižkovská ulice parc. č. 1253, Velké Bílovice ručitelské prohlášení, dle kterého se zavázala uspokojit postupitele Jiřího Rychtra, jestliže pohledávku postupitele z titulu předmětné půjčky neuspokojí dlužník Radek Čápek. Podáním ze dne 27. 2. 2012 uplatnil postupitel žalobou u Okresního soudu Břeclav plnění ve výši Kč 540.000,-proti dlužníku S. O. Č. Velké Bílovice s. r. o., IČO: 607 01 714, se sídlem Žižkovská ulice parc. č. 1253, Velké Bílovice, z titulu ručitelského závazku. Postupitel Jiří Rychter postoupil závazek za dlužníkem se všemi právy s nimi spojenými a souvisejících nároků na navrhovatele. Navrhovatel smlouvou o postoupení pohledávky přijal pohledávku do svého majetku včetně práv souvisejících s ručitelským závazkem ručitele.

Dále navrhovatel specifikoval závazky dlužníka vůči jeho dalším věřitelům, konstatoval, že dlužník je v úpadku ve smyslu ust. § 3 odst. 1 a 2 písm. a) a b) insolvenčního zákona a uvedl, že dlužník v současné době činí právní kroky ke zmenšení majetkové podstaty, když podnik je provozován a je schopen generovat zisk. Na důkaz tohoto tvrzení uvedl, že dlužník převedl vlastnické právo k nemovitostem, jež slouží k provozování chodu podniku na společnost Agrafirm Moravia s. r. o., IČO: 293 12 043, jejímž jediným společníkem je Zdeněk Hort původní věřitel závazku dlužníka ve výši Kč 8.000.000,-, který byl postoupen na společnost Galnorex LTD s tím, že nebyla vypořádána kupní cena za prodej nemovitostí a jednatel dlužníka Radek Čápek, který realizoval kupní smlouvu byl poté odvolán z funkce jednatele a nově jmenovaný jednatel za účasti neznámých osob realizuje odvoz počítačů a zásob v hodnotě cca Kč 300.000,-z areálu na adrese sídla dlužníka na neznámé místo, navrhovatel je přitom omezován těmito osobami jako subjekt práva, který pronajímá své nemovitosti dlužníku k provozování jeho činnosti.

Podle ust. § 82 odst. 1 IZ předběžné opatření v insolvenčním řízení může insolvenční soud nařídit i bez návrhu, nestanoví-li zákon jinak. Navrhovatel předběžného opatření, které by insolvenční soud mohl nařídit i bez návrhu, není povinen složit jistotu. Povinnost složit jistotu jako navrhovatel předběžného opatření nemá dlužník.

Podle ustanovení § 82 odst. 2 IZ předběžným opatřením může insolvenční soud v době do rozhodnutí o insolvenčním návrhu také: a) ustanovit předběžného správce, b) omezit z důvodů hodných zvláštního zřetele způsobem stanoveným v předběžném opatření některý z účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení uvedených v § 109 odst. 1 písm. b) a c), neodporuje-li to společnému zájmu věřitelů, nebo c) uložit insolvenčnímu navrhovateli, který není zaměstnancem dlužníka a jehož pohledávka vůči dlužníkovi nespočívá pouze v pracovněprávních nárocích, aby složil jistotu k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by dlužníku vznikla nedůvodným zahájením insolvenčního řízení a opatřeními přijatými v jeho průběhu.

Podle ustanovení § 82 odst. 3 IZ neodporuje-li to společnému zájmu věřitelů, může insolvenční soud z důvodů hodných zvláštního zřetele předběžným opatřením rovněž: a) udělit souhlas se započtením vzájemných pohledávek dlužníka a věřitele v době trvání moratoria, nebo b) udělit souhlas se započtením vzájemných pohledávek dlužníka a věřitele i po okamžiku zveřejnění návrhu na povolení reorganizace v insolvenčním rejstříku, anebo c) zakázat pro určité případy nebo na určitou dobu započtení vzájemných pohledávek dlužníka a věřitele.

Podle ustanovení § 82 odst. 5 IZ rozhodnutí o návrhu na předběžné opatření podle odstavce 2 písm. b) nebo c) doručí insolvenční soud do vlastních rukou dlužníkovi, insolvenčnímu správci, osobě, která takový návrh podala, a insolvenčnímu navrhovateli. Předběžné opatření podle odstavce 3 doručí insolvenční soud do vlastních rukou dlužníkovi, insolvenčnímu správci, osobě, která takový návrh podala, a v případě, že se předběžné opatření vztahuje na pohledávky jednotlivých věřitelů, i těmto věřitelům. Jestliže insolvenční soud nenařídí předběžné opatření, doručí rozhodnutí o návrhu na předběžné opatření podle odstavce 3 zvlášť dlužníku, insolvenčnímu správci a osobě, která takový návrh podala.

Podle ustanovení § 7 IZ nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Podle ustanovení § 42 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o.s.ř.) pokud zákon pro podání určitého druhu nevyžaduje další náležitosti, musí být z podání patrno, kterému soudu je určeno, kdo je činí, které věci se týká a co sleduje, a musí být podepsáno a datováno.

Podle ustanovení § 75a o.s.ř. návrh na předběžné opatření, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, předseda senátu odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; ustanovení § 43 se nepoužije.

Podle ustanovení § 109 odst. 4 IZ účinky zahájení insolvenčního řízení nastávají okamžikem zveřejnění vyhlášky, kterou se oznamuje zahájení insolvenčního řízení, v insolvenčním rejstříku.

Podle ustanovení § 109 odst. 5 IZ nestanoví-li zákon u některého ze způsobů řešení úpadku jinak, trvají účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení do skončení insolvenčního řízení, a jde-li o reorganizaci, do schválení reorganizačního plánu.

Podle ust. § 111 odst. 1 IZ nerozhodne-li insolvenční soud jinak, je dlužník povinen zdržet se od okamžiku, kdy nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, nakládání s majetkovou podstatou a s majetkem, který do ní může náležet, pokud by mělo jít o podstatné změny ve skladbě, využití nebo určení tohoto majetku anebo o jeho nikoli zanedbatelné zmenšení. Peněžité závazky vzniklé před zahájením insolvenčního řízení je dlužník oprávněn plnit jen v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem. Dle odst. 2 cit. ust. omezení podle odstavce 1 se netýká úkonů nutných ke splnění povinností stanovených zvláštními právními předpisy k provozování podniku v rámci obvyklého hospodaření, k odvrácení hrozící škody, k plnění zákonné vyživovací povinnosti a ke splnění procesních sankcí. Dále se omezení podle odstavce 1 nevztahuje na uspokojování pohledávek za majetkovou podstatou (§ 168) a pohledávek jim postavených na roveň (§ 169); tyto pohledávky se uspokojují v termínech splatnosti, je-li to podle stavu majetkové podstaty možné. Dle odst. 3 cit. ust. právní úkony, které dlužník učinil v rozporu s omezeními stanovenými v důsledku účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení, jsou vůči věřitelům neúčinné, ledaže si k nim dlužník nebo jeho věřitel předem vyžádal souhlas insolvenčního soudu.

Podle ust. § 112 odst. 1 IZ insolvenční soud ustanoví předběžným opatřením předběžného správce i bez návrhu, jestliže nařídil předběžné opatření, kterým omezil dlužníka v nakládání s majetkovou podstatou v širším rozsahu, než je uvedeno v § 111. Dle odst. 2 cit. ust. insolvenční soud může předběžného správce ustanovit i tehdy, jestliže vyhlásil moratorium nebo odůvodňuje-li to rozsah majetkové podstaty, který je vhodné i předběžně zjistit a zajistit, anebo jsou-li zde jiné, stejně závažné důvody. Dle odst. 3 cit. ust. povinností předběžného správce je provést opatření ke zjištění dlužníkova majetku a k jeho zajištění, jakož i k přezkoumání dlužníkova účetnictví nebo evidence vedené podle zvláštního právního předpisu.

Podle ust. § 113 odst. 1 IZ je-li nutné zabránit v době do vydání rozhodnutí o úpadku změnám v rozsahu majetkové podstaty v neprospěch věřitelů, insolvenční soud může i bez návrhu nařídit předběžné opatření, kterým dlužníkovi uloží, aby nenakládal s určitými věcmi nebo právy náležejícími do jeho majetkové podstaty, nebo rozhodne, že dlužník může nakládat s majetkovou podstatou nebo její částí pouze se souhlasem předběžného správce. Může též nařídit, aby osoby, které mají závazky vůči dlužníkovi, napříště plnění neposkytovaly dlužníkovi, ale předběžnému správci. Současně ustanoví předběžného správce, pokud tak neučinil dříve.

Přestože úprava předběžných opatření v insolvenčním zákoné obsahuje zvláštní úpravu, není pochyb o tom, že v otázkách, které nejsou upraveny v insolvenčním zákoně odlišně, je třeba s poukazem na ustanovení § 7 odst. 1 IZ přiměřeně aplikovat úpravu obsaženou v občanském soudním řádu, ledaže by takový postup byl v rozporu se zásadami, na nichž je insolvenční řízení postaveno. V případě předběžného opatření se jedná zejména o úpravu obsahových náležitostí předběžného opatření a postupu soudu při rozhodování o něm. Podle § 74 občanského soudního řádu před zahájením řízení může předseda senátu nařídit předběžné opatření, je-li třeba, aby zatímně byly upraveny poměry účastníků, nebo je-li obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen. Z ustanovení § 75 c odst. 1 písm. a) o. s. ř. se podává, že předseda senátu nařídí předběžné opatření, jestliže bude prokázáno, že je třeba, aby byl zatímně upraveny poměry účastníků, nebo že je tu obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen, a jestliže budou alespoň osvědčeny skutečnosti, které jsou rozhodující pro uložení povinnosti předběžným opatřením.

V poměrech insolvenčního zákona lze tato ustanovení vyložit tak, že navrhovatel předběžného opatření musí tvrdit a prokázat takové skutečnosti, z nichž by se podával závěr o nutnosti prozatímně omezit dlužníka v jeho dispozičních o právech v rozsahu širším, než stanoví insolvenční zákona v § 111 IZ.

Okamžikem zveřejnění vyhlášky o zahájení insolvenčního řízení v insolvenčním rejstříku je dlužník povinen v souladu s ust. § 111 IZ zdržet se nakládání s majetkovou podstatou, které by mělo za následek změny skladby majetku, respektive změnu jeho využití či určení, anebo jeho nikoliv zanedbatelné zmenšení. V posuzovaném případě dle názoru insolvenčního soudu navrhovatel neprokázal, že by zde byly důvody pro ustanovení předběžného správce a nařízení předběžného opatření podle ust. § 112 IZ; neprokázal, že dlužník činí (bude činit) úkony, jimiž by mohlo dojít ke zmenšení, znehodnocení či změnám v rozsahu majetkové podstaty. Navrhovatel pouze tvrdí, že nebyla vypořádána kupní cena za převod nemovitostí a že jednatel dlužníka realizuje odvoz věcí z jeho sídla; nejedná se o skutečnosti, nichž by se podával závěr o nutnosti prozatímně omezit dlužníka v jeho dispozičních právech v rozsahu širším, než stanoví insolvenční zákon.

Podkladem takového opatření by dle názoru soudu musely být naprosto konkrétní poznatky svědčící o potřebě zjistit a zajistit rozsah majetkové podstaty ještě předtím, než dojde k rozhodnutí o úpadku a ustanovení insolvenčního správce, který se této činnosti v rámci své působnosti ujme, nebo tu musí být poznatky o jiných stejně závažných důvodech, jež mimořádné opatření-ustanovení předběžného správce-odůvodňují. Nutno zdůraznit, že účelem činnosti předběžného správce zásadně není opatřit skutkový podklad potřebný pro rozhodnutí o insolvenčním návrhu, tedy pro zkoumání existence splatné pohledávky navrhovatele za dlužníkem (nebo jiných jeho věřitelů) či zkoumání dlužníkova úpadku. To důvodem ustanovení předběžného správce není (nemůže být).

Soud podotýká, že nařízení předběžného opatření dle § 113 IZ přichází v úvahu za předpokladu, že se omezení dlužníka v nakládání s majetkovou podstatou plynoucí z § 111 odst. 1 téhož zákona ukáže být nedostatečným, nebo pokud vyjde najevo, že je dlužník nerespektuje, anebo je-li důvodnou obava, že je respektovat nebude. K nařízení takového předběžného opatření (spojeného vždy i s ustanovením předběžného správce) přistoupí insolvenční soud po pečlivé úvaze tehdy, když nepostačí omezení spojená s účinky, jež vyvolává zahájení insolvenčního řízení (a ve stejném rozsahu rozhodnutí o úpadku), v jejichž důsledku je dlužníkovi umožněno jen tzv. běžné nakládání s majetkovou podstatou dle ust. § 111 odst. 2 IZ (v závislosti na tom, zda řízení bylo zahájeno insolvenčním návrhem věřitele nebo insolvenčním návrhem dlužníka).

Insolvenční soud je toho názoru, že zákonné omezení dlužníka jsou dostatečné a v současné době není důvodu jej omezovat v dispozicích s jeho majetkem v rozsahu širším. Takový zásah by soud považoval v této fázi řízení, kdy doposud dlužník nebyl vyzván k vyjádření ve věci a ani známí věřitelé označeni v insolvenčním návrhu nebyli vyzváni ke sdělení, zda mají za dlužníkem splatné, dosud neuhrazené pohledávky, za nepřiměřený.

Ze všech výše uvedených důvodů soud návrh na ustanovení předběžného správce zamítnul.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení je možno podat odvolání ve lhůtě do 15 dnů ode dne jeho doručení k Vrchnímu soudu v Olomouci, prostřednictvím Krajského soudu v Brně.

Krajský soud v Brně dne 20. 10. 2014

Mgr. Lenka Boháčková v. r. samosoudce

Za správnost vyhotovení: Kristýna Langerová