KSBR 45 INS 1504/2018-A-13
č. j. KSBR 45 INS 1504/2018-A-13

USNESENÍ Krajský soud v Brně rozhodl samosoudcem Mgr. Lenkou Boháčkovou v insolvenční věci dlužníka: VHS plus, Vodohospodářské stavby, s.r.o., IČO: 46976469 sídlem tř. Masarykova 1197, 698 01 Veselí nad Moravou zastoupena advokátem JUDr. Miloslavem Voborníkem sídlem Židovská 31, Jihlava o insolvenčním návrhu navrhovatele: Ing. Stanislav anonymizovano , anonymizovano bytem Sadová 3359/8, 695 01 Hodonín zastoupený advokátem Mgr. Mojmírem Ohnoutkem sídlem Uherské Hradiště, Jiřího z Poděbrad 1212

o návrhu dlužníka na vydání předběžného opatření

takto: Návrh dlužníka, aby insolvenční soud vydal předběžné opatření, kterým by navrhovateli uložil povinnost složit jistotu na účet soudu k zajištění náhrady vzniklé či hrozící škody se odmítá.

Odůvodnění: 1. V insolvenčním řízení zahájeném dne 30.1.2018 se navrhovatel-věřitel domáhá zjištění úpadku dlužníka z titulu své splatné pohledávky ve výši Kč 43 028,-s příslušenstvím z titulu neuhrazené mzdy; dlužník nezpochybňuje pravomocný mezitímní rozsudek Okresního soudu v Hodoníně č.j. 10 C 272/2016-85 ze dne 5.6.2017, nicméně proti konečnému rozsudku Okresního soudu v Hodoníně č.j. 10 C 272/2016-98 ze dne 9.10.2017 si podal odvolání, neboť nesouhlasí s výší nároku přiznaného tímto rozsudkem. 2. V podání doručeném insolvenčními soudu dne 16.2.2018 a označeném jako vyjádření dlužník navrhnul, aby insolvenční soud vydal předběžné opatření, kterým by navrhovateli uložil povinnost složit jistotu k zajištění náhrady vzniklé či hrozící škody. Dlužník v souvislosti se svým návrhem na nařízení předběžného opatření nesložil nejpozději v den podání tohoto návrhu jistotu Kč 10.000,-, jak vyplývá ze sdělení účtárny Krajského soudu v Brně ze dne 27.2.2018, ani neuvedl žádné skutečnosti osvědčující, že jsou u něj dány podmínky, pro které není povinen jistotu složit. 3. Podle ust. § 82 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ ) předběžné opatření v insolvenčním řízení může insolvenční soud nařídit i bez návrhu, nestanoví-li zákon jinak. Navrhovatel předběžného opatření, které by insolvenční soud mohl nařídit i bez návrhu, není povinen složit jistotu. Povinnost složit jistotu jako navrhovatel předběžného opatření nemá dlužník. Podle odst. 2 písm. c) může insolvenční soud předběžným opatřením uložit insolvenčnímu navrhovateli, který není zaměstnancem dlužníka a jehož pohledávka vůči dlužníkovi nespočívá pouze v pracovněprávních nárocích, aby složil jistotu k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by dlužníku vznikla nedůvodným zahájením insolvenčního řízení a opatřeními přijatými v jeho průběhu. Podle odst. 4 cit.ust. předběžné opatření uložením povinnosti složit jistotu k zajištění náhrady škody nebo jiné

Shodu s prvopisem potvrzuje Dagmar Tenorová. isir.justi ce.cz

újmy, která by dlužníku vznikla nedůvodným zahájením insolvenčního řízení a opatřeními přijatými v jeho průběhu, lze nařídit jen na návrh dlužníka podaný při prvním úkonu, který dlužníku přísluší po podání insolvenčního návrhu, a jen tehdy, jestliže dlužník doloží, že mu vznik takové škody nebo jiné újmy zjevně hrozí. Jestliže však podle dosavadních výsledků insolvenčního řízení lze očekávat, že dlužníkův úpadek bude osvědčen, insolvenční soud návrh na nařízení takového předběžného opatření zamítne. Přiměřeně se dále použijí ustanovení § 202 odst. 5 a 6 a ustanovení občanského soudního řádu o jistotě u předběžného opatření. 4. Podle ust. § 202 odst. 5 IZ nebude-li jistota podle odstavců 3 a 4 složena, nebo nedoloží-li přihlášený věřitel insolvenčnímu soudu, že povinnost složit jistotu podle zákona nemá, insolvenční soud žalobu, kterou přihlášený věřitel uplatnil popření pohledávky, odmítne. Podle odst. 6 povinnost složit jistotu podle odstavců 3 a 4 nemá přihlášený věřitel, který ve lhůtě stanovené ke složení jistoty osvědčí, že jistotu bez své viny nemohl složit a že je tu nebezpečí z prodlení, v jehož důsledku by mu mohla vzniknout újma. Přihlášený věřitel dále nemá povinnost složit jistotu po dobu, po kterou jeho popření nemá vliv na zjištění popřené pohledávky. 5. Podle ust. § 75b odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř. ) k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by vznikla předběžným opatřením, je navrhovatel povinen složit nejpozději ve stejný den, kdy podal u soudu návrh na nařízení předběžného opatření, jistotu ve výši Kč 10 000 a ve věcech týkajících se vztahů mezi podnikateli vyplývajících z podnikatelské činnosti ve výši Kč 50 000. Dospěje-li předseda senátu k závěru, že složená jistota zjevně nepostačuje k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by vznikla předběžným opatřením, anebo že jde o opětovný návrh na nařízení předběžného opatření, který ve věci týchž účastníků požaduje z obdobných důvodů stejnou nebo obdobnou zatímní úpravu poměrů, vyzve navrhovatele bezodkladně, aby do 3 dnů složil doplatek jistoty ve výši, kterou stanoví s přihlédnutím k okolnostem případu. Podalo-li návrh na předběžné opatření více navrhovatelů, jsou povinni jistotu a doplatek jistoty složit společně a nerozdílně. Podle odst. 2 nebude-li jistota podle odstavce 1 složena, předseda senátu návrh na předběžné opatření odmítne. 6. Podle ust. § 82 IZ odst. 1 věta třetí není dlužník povinen jako navrhovatel předběžného opatření složit stanovenou jistotu. Jedná se však o obecné právní ustanovení, které není možné v daném případě aplikovat, neboť má přednost speciální právní úprava obsažená v třetí větě odst. 4 § 82 IZ, jak plyne z uvedeného odst. 4, a z odkazu na ust. § 202 odst. 5 a 6 IZ a dále na ustanovení občanského soudního řádu. V případě předběžného opatření navrženého dlužníkem, kterým má být insolvenčnímu navrhovateli uloženo složit jistotu k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy vzniklé nedůvodným zahájením insolvenčního řízení, by byl také dlužník povinen ve stejný den, kdy podal u soudu návrh na nařízení předběžného opatření, složit jistotu Kč 10.000,-. Neučiní-li tak, insolvenční soud návrh na předběžné opatření odmítne dle ust. § 202 odst. 5 IZ v návaznosti na ust. § 82 odst. 4 třetí věta IZ (srovnej usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 19. 12. 2016 čj. MSPH 89 INS 15770/2016, VSPH 2290/2016-A-39). 7. Podle ust. § 75 odst. 1 o.s.ř. předběžné opatření nařídí předseda senátu na návrh. Dle odst. 2 cit.ust. návrh na nařízení předběžného opatření podle § 76 musí kromě obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) obsahovat jméno, příjmení a bydliště účastníků (obchodní firmu nebo název a sídlo právnické osoby, označení státu a příslušné organizační složky státu, která za stát před soudem vystupuje), popřípadě též jejich zástupců, vylíčení skutečností o tom, že je třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, nebo že je tu obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen, vylíčení skutečností, které odůvodňují předběžné opatření, a musí být z něj patrno, jakého předběžného opatření se navrhovatel domáhá; ve věcech týkajících se vztahů mezi podnikateli vyplývajících z podnikatelské činnosti musí návrh dále obsahovat identifikační číslo osoby (dále jen identifikační číslo ) právnické osoby, identifikační číslo fyzické osoby, která je podnikatelem, popřípadě další údaje potřebné k identifikaci účastníků řízení. Dle odst. 3 navrhovatel je povinen připojit k návrhu listiny, jichž se dovolává.

Shodu s prvopisem potvrzuje Dagmar Tenorová.

8. Podle ust. § 75a o.s.ř. návrh na předběžné opatření, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, předseda senátu odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; ustanovení § 43 se nepoužije. 9. Insolvenční soud má především zato, že návrh na vydání předběžného opatření neobsahuje všechny podstatné náležitosti, je neúplný, neurčitý a nesrozumitelný a tedy ve smyslu ustanovení § 75a občanského soudního řádu vadný. Nejsou v něm vylíčeny ani doloženy žádné rozhodující skutečnosti, odůvodňující potřebu vydání předběžného opatření, není stanovena výše částky jistoty, kterou by měl navrhovatel složit, není doloženo, že dlužníkovi vznik škody nebo jiné újmy zjevně hrozí. Dále není splněna podmínka stanovená v § 82 odst. 2 písm. c) IZ, dle kterého může insolvenční soud předběžným opatřením uložit insolvenčnímu navrhovateli, který není zaměstnancem dlužníka a jehož pohledávka vůči dlužníkovi nespočívá pouze v pracovněprávních nárocích, aby složil jistotu k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by dlužníku vznikla nedůvodným zahájením insolvenčního řízení a opatřeními přijatými v jeho průběhu. V neposlední řadě pak navrhovatelem předběžného opatření nebyla složena jistota nejpozději v den podání tohoto návrhu. 10.Insolvenční soud proto návrh na vydání předmětného předběžného opatření odmítnul

Poučení: Proti tomuto usnesení lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení k Vrchnímu soudu v Olomouci prostřednictvím Krajského soudu v Brně, pracoviště Husova 15, 601 95 Brno.

Brno 27. 2. 2018

Mgr. Lenka Boháčková v. r. samosoudce

Shodu s prvopisem potvrzuje Dagmar Tenorová.