KSBR 44 INS 30294/2014-A-10
Na všech podáních v této věci uveďte: Jednací číslo: KSBR 44 INS 30294/2014-A-10

USNESENÍ

Krajský soud v Brně rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Boháčkem v insolvenční věci dlužníka-manželů: Stanislav anonymizovano , anonymizovano , IČO: 66615941, Skaštice 113, 767 01 Kroměříž, Blanka anonymizovano , anonymizovano , 768 11,Záříčí 25, o návrhu soudního exekutora Exekutorského úřadu Brno-venkov JUDr. Petra Kociána, Veveří 125, 616 45 Brno, na nařízení předběžného opatření

takto:

Soud nařizuje předběžné opatření, kterým se umožňuje soudnímu exekutorovi Exekutorského úřadu Brno-venkov JUDr. Petru Kociánovi, Veveří 125, 616 45 Brno provést již nařízenou exekuci vedenou u tohoto exekutorského úřadu pod sp. zn. 137 Ex 2241/04, a to prodejem nemovitostí dlužníka-stavba č.p. 197, bydlení, stojící na pozemku parc. č. 684, a pozemek parc. č. 684, o výměře 275 m2, zastavěná plocha a nádvoří, to vše zapsáno v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Kroměříž na LV 1535, k.ú. a obec Zdounky, na základě Usnesení o nařízení elektronického dražebního jednání č. j. 137 Ex 2241/04-92 ze dne 12.10.2014 s omezením, aby výtěžek dosažený zpeněžením těchto nemovitostí dlužníka byl po dobu probíhajícího insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Brně pod sp. zn.deponován na účtu u soudního exekutora do doby, než bude možné takto získaný výtěžek exekuce vydat insolvenčnímu správci do majetkové podstaty insolvenčního řízení dlužníka, nebo než pominou účinky dle ust. § 109 odst. 1 písm. c) insolvenčního zákona.

Odůvodnění:

Insolvenčním návrhem spojeným se společným návrhem manželů na povolení oddlužení, který byl soudu doručen dne 10.11.2014, se dlužník-manželé Stanislav anonymizovano , anonymizovano , IČO: 66615941, Skaštice 113, 767 01, Kroměříž a Blanka anonymizovano , anonymizovano , 768 11, Záříčí 25 (dál jen dlužník ) domáhal zjištění svého úpadku a povolení oddlužení.

Podáním ze dne 23.11.2014, které bylo soudu doručeno dne 24.11.2014, se soudní exekutor Exekutorského úřadu Brno-venkov JUDr. Petr Kocián, Veveří 125, 616 45 Brno (dále jen navrhovatel ) domáhal vydání předběžného opatření, kterým by insolvenční soud umožnil exekutorovi za trvání účinků zahájeného insolvenčního řízení ve věci dlužníka provedení exekuce zpeněžením nemovitého majetku dlužníka, který je specifikován ve výroku tohoto usnesení.

V návrhu na vydání předběžného opatření jeho navrhovatel uvedl, že pod sp. zn. 137 Ex 2241/04 jako soudní exekutor vede exekuci na majetek dlužníka, přičemž k provedení exekuce byl pověřen usnesením Okresního soudu v Kroměříži č. j. 12 Nc 3781/2004-5 ze dne 23.9.2004, kterým byl nařízen výkon dle exekutorského zápisu č. j. EZ 07/03 ze dne 23.4.2003. V rámci exekučního řízení byla dne 12.10.2014 vydána dražební vyhláška 137 Ex 2241/04-92, kterou bylo nařízeno elektronické dražební jednání na 2.12.2014, 11:00:00 hod. na webové adrese http://dražby.exkutorbrno.cz/. S ohledem na skutečnost, že však dne 10.11.2014 bylo zahájeno insolvenční řízení ve věci dlužníka, nelze exekuci prodejem nemovitého majetku dlužníka provést. Navrhovatel je toho názoru, že jediným důvodem podání insolvenčního návrhu ze strany dlužníka je snaha zamezit zpeněžení jeho nemovitého majetku, na což usuzuje ze skutečnosti, že se jedná již o druhý dlužníkem podaný insolvenční návrh, přičemž první insolvenční návrh byl podán v průběhu exekučního řízení po vydání usnesení o určení ceny nemovitostí a druhý insolvenční návrh byl podán až po vydání dražební vyhlášky. Dále navrhovatel uvedl, že v rámci exekučního řízení dlužník žádnou částku prozatím neuhradil (s výjimkou měsíční srážky 122,-Kč z důchodu paní anonymizovano ), přestože v insolvenčním návrhu uvádí, že pracuje v zahraničí s příjmem ve výši cca 1.200,-euro měsíčně. Pro úplnost navrhovatel upozornil soud na skutečnost, že pohledávka oprávněného Mgr. Petra Koláře, pro jejíž uspokojení je navrhovatelem exekuce vedena nečiní 150.000,-Kč, jak uvádí dlužník ve svém insolvenčním návrhu, ale aktuálně i s příslušenstvím 4.380.600,-Kč. S ohledem na výše uvedené se navrhovatel domnívá, že v dané věci jsou dány důvody hodné zvláštního zřetele pro vydání předběžného opatření dle § 82 odst. 2 písm. b) zákona č. 182/2006, o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) v platné znění (dále jen IZ ), kterým by soud omezil účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení a umožnil exekuci za trvání insolvenčního řízení provést. Je totiž zcela zřejmé, že skutečným důvodem podávání insolvenčních návrhů ze strany dlužníka, je pouze zamezení provedení exekuce zpeněžením nemovitého majetku dlužníka, čímž dochází ze strany dlužníka ke zneužívání práva a také zatížení insolvenčního soudu zjevně obstrukčním insolvenčním řízením. Provedení elektronické dražby dle navrhovatele neodporuje ani společnému zájmu věřitelů, jelikož soud může stanovit, že výtěžek zpeněžení majetku bude k dispozici v insolvenčním řízení a tito věřitelé tak budou uspokojení stejně, jako by došlo ke zpeněžení předmětného majetku v rámci insolvenčního řízení. Pokud by soud umožnil před rozhodnutím o úpadku dlužníka rozvrh v exekučním řízení, mají všichni věřitelé možnost přihlásit své pohledávky do exekučního řízení a uspokojit se v rámci tohoto řízení.

Ke svému návrhu na vydání předběžného opatření navrhovatel připojil usnesení č. j. 137 Ex 2241/04-92 ze dne 12.10.2014 o nařízení elektronického dražebního jednání, usnesení č. j. 137 Ex 2241/04-62 ze dne 27.2.2014 o určení ceny nemovitého majetku dlužníka, vyhlášku o zahájení insolvenčního řízení ve věci dlužníka č. j.-A-2 ze dne 10.11.2014 a usnesení Okresního soudu v Kroměříži č. j. 12 Nc 3781/2004-5 ze dne

23.9.2004 o nařízení exekuce proti dlužníkovi a pověření navrhovatele provedením této exekuce.

Podle ustanovení § 82 odst. 1 IZ předběžné opatření v insolvenčním řízení může insolvenční soud nařídit i bez návrhu, nestanoví-li zákon jinak. Navrhovatel předběžného opatření, které by insolvenční soud mohl nařídit i bez návrhu, není povinen složit jistotu. Povinnost složit jistotu jako navrhovatel předběžného opatření nemá dlužník.

Podle ustanovení § 82 odst. 2 IZ předběžným opatřením může insolvenční soud v době do rozhodnutí o insolvenčním návrhu také: a) ustanovit předběžného správce, b) omezit z důvodů hodných zvláštního zřetele způsobem stanoveným v předběžném opatření některý z účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení uvedených v § 109 odst. 1 písm. b) a c), neodporuje-li to společnému zájmu věřitelů, nebo c) uložit insolvenčnímu navrhovateli, který není zaměstnancem dlužníka a jehož pohledávka vůči dlužníkovi nespočívá pouze v pracovněprávních nárocích, aby složil jistotu k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by dlužníku vznikla nedůvodným zahájením insolvenčního řízení a opatřeními přijatými v jeho průběhu.

Podle ustanovení § 82 odst. 3 IZ neodporuje-li to společnému zájmu věřitelů, může insolvenční soud z důvodů hodných zvláštního zřetele předběžným opatřením rovněž: a) udělit souhlas se započtením vzájemných pohledávek dlužníka a věřitele v době trvání moratoria, nebo b) udělit souhlas se započtením vzájemných pohledávek dlužníka a věřitele i po okamžiku zveřejnění návrhu na povolení reorganizace v insolvenčním rejstříku, anebo c) zakázat pro určité případy nebo na určitou dobu započtení vzájemných pohledávek dlužníka a věřitele.

Podle ustanovení § 82 odst. 4 IZ předběžné opatření uložením povinnosti složit jistotu k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by dlužníku vznikla nedůvodným zahájením insolvenčního řízení a opatřeními přijatými v jeho průběhu, lze nařídit jen na návrh dlužníka podaný při prvním úkonu, který dlužníku přísluší po podání insolvenčního návrhu, a jen tehdy, jestliže dlužník doloží, že mu vznik takové škody nebo jiné újmy zjevně hrozí. Jestliže však podle dosavadních výsledků insolvenčního řízení lze očekávat, že dlužníkův úpadek bude osvědčen, insolvenční soud návrh na nařízení takového předběžného opatření zamítne. Přiměřeně se dále použijí ustanovení § 202 odst. 5 a 6 a ustanovení občanského soudního řádu o jistotě u předběžného opatření. Předběžné opatření podle odstavce 3 lze nařídit jen na návrh dlužníka, insolvenčního správce, věřitele, jehož se započtení týká, nebo osoby, která na tom má právní zájem.

Podle ustanovení § 82 odst. 5 IZ rozhodnutí o návrhu na předběžné opatření podle odstavce 2 písm. b) nebo c) doručí insolvenční soud do vlastních rukou dlužníkovi, insolvenčnímu správci, osobě, která takový návrh podala, a insolvenčnímu navrhovateli. Předběžné opatření podle odstavce 3 doručí insolvenční soud do vlastních rukou dlužníkovi, insolvenčnímu správci, osobě, která takový návrh podala, a v případě, že se předběžné opatření vztahuje na pohledávky jednotlivých věřitelů, i těmto věřitelům. Jestliže insolvenční soud nenařídí předběžné opatření, doručí rozhodnutí o návrhu na předběžné opatření podle odstavce 3 zvlášť dlužníku, insolvenčnímu správci a osobě, která takový návrh podala.

Podle ustanovení § 7 IZ nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Podle ustanovení § 42 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o.s.ř.) pokud zákon pro podání určitého druhu nevyžaduje další náležitosti, musí být z podání patrno, kterému soudu je určeno, kdo je činí, které věci se týká a co sleduje, a musí být podepsáno a datováno.

Podle ustanovení § 75a o.s.ř. návrh na předběžné opatření, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, předseda senátu odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; ustanovení § 43 se nepoužije.

Podle ustanovení § 75b odst. 1 o.s.ř. k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by vznikla předběžným opatřením, je navrhovatel povinen složit nejpozději ve stejný den, kdy podal u soudu návrh na nařízení předběžného opatření, jistotu ve výši 10 000 Kč a ve věcech týkajících se vztahů mezi podnikateli vyplývajících z podnikatelské činnosti ve výši 50 000 Kč. Dospěje-li předseda senátu k závěru, že složená jistota zjevně nepostačuje k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by vznikla předběžným opatřením, vyzve navrhovatele bezodkladně, aby do 3 dnů složil doplatek jistoty ve výši, kterou stanoví s přihlédnutím k okolnostem případu. Podalo-li návrh na předběžné opatření více navrhovatelů, jsou povinni jistotu a doplatek jistoty složit společně a nerozdílně.

Podle ustanovení § 109 odst. 1, písm. c) IZ se zahájením insolvenčního řízení se spojují tyto účinky: c) výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek ve vlastnictví dlužníka, jakož i jiný majetek, který náleží do majetkové podstaty, lze nařídit nebo zahájit, nelze jej však provést. Pro pohledávky za majetkovou podstatou (§ 168) a pohledávky jim na roveň postavené (§ 169) však lze provést nebo vést výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek náležející do majetkové podstaty dlužníka, na základě rozhodnutí insolvenčního soudu vydaného podle § 203 odst. 5 a s omezeními tímto rozhodnutím založenými. Není-li dále stanoveno jinak, výkon rozhodnutí nebo exekuce se i nadále nařizuje nebo zahajuje a provádí proti povinnému.

Podle ustanovení § 109 odst. 4 IZ účinky zahájení insolvenčního řízení nastávají okamžikem zveřejnění vyhlášky, kterou se oznamuje zahájení insolvenčního řízení, v insolvenčním rejstříku.

Podle ustanovení § 109 odst. 5 IZ nestanoví-li zákon u některého ze způsobů řešení úpadku jinak, trvají účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení do skončení insolvenčního řízení, a jde-li o reorganizaci, do schválení reorganizačního plánu.

Podle ustanovení § 109 odst. 5 IZ k rozhodnutím a opatřením přijatým při provádění výkonu rozhodnutí nebo exekuce v rozporu s omezením podle odstavce 1 písm. c) se v insolvenčním řízení nepřihlíží. Je-li to nezbytné k naplnění účelu insolvenčního řízení, může insolvenční soud kdykoli i bez návrhu pozastavit vykonatelnost nebo odložit právní moc rozhodnutí nebo opatření přijatých při provádění výkonu rozhodnutí nebo exekuce v rozporu s omezením podle odstavce 1 písm. c); může také zakázat přijetí rozhodnutí nebo opatření připravovaných při provádění výkonu rozhodnutí nebo exekuce v rozporu s omezením podle odstavce 1 písm. c). Proti rozhodnutí insolvenčního soudu podle věty druhé mohou podat odvolání účastníci řízení o výkon rozhodnutí nebo exekučního řízení; těmto osobám, jakož i orgánu nebo osobě, která rozhodnutí nebo opatření při provádění výkonu rozhodnutí nebo exekuce přijala nebo připravovala, se rozhodnutí insolvenčního soudu podle věty druhé doručuje zvlášť.

Insolvenční soud se nejprve zabýval samotným návrhem na vydání předběžného opatření ze dne 23.11.2014 s tím, zda tento splňuje všechny zákonné náležitosti. Z výše uvedených ustanovení § 82 IZ vyplývá, že v dané věci může insolvenční soud vydat předběžné opatření i bez řádného návrhu ze strany navrhovatele. Současně pak za situace, kdy návrh na vydání předběžného opatření lze vydat i bez návrhu, není nutno zkoumat, zda jsou splněny podmínky ustanovení § 75b o.s.ř. Insolvenčnímu soudu tak za situace, kdy navrhovatel předběžného opatření nemá povinnost uhradit jistotu k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by mohla předběžným opatřením vzniknout, nic nebrání v tom, aby se návrhem na vydání předběžného opatření zabýval i po stránce věcné.

Zásady civilního řízení se v otázce předběžných opatření řídí principem minimalizace zásahů do práv povinného. Omezení práv povinného by mělo přicházet do úvahy teprve v okamžiku, kdy existuje zcela důvodná a podložená obava, že povinný svým jednáním porušuje pravidla daná právní úpravou nebo vyvíjí snahu a činí kroky k porušování právní úpravy, která se týká konkrétní situace.

Insolvenční soud z návrhu na vydání předběžného opatření zjistil, že skutečnosti, které uvádí navrhovatel předběžného opatření jsou doloženy listinnými důkazy, jež navrhovatel předběžného opatření ke svému návrhu připojil, přičemž tyto jsou zveřejněny spolu s návrhem na vydání předběžného opatření v insolvenčním rejstříku pod sp. zn. KSBR 44 INS 30294/2014 na č.l. A-9 a insolvenční soud na ně pro stručnost odkazuje. V uvedeném případě insolvenční soud zejména zkoumal, zda jsou zde dány důvody hodné zvláštního zřetele pro rozhodnutí o předběžném opatření a zároveň, zda uvedené omezení účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení nebude odporovat společnému zájmu věřitelů. Novelou insolvenčního zákona č. 334/2012 Sb. účinnou od 1.11.2012 byly do ustanovení § 82 IZ doplněny další důvody pro vydání předběžného opatření tak, že insolvenční soud má možnost z důvodů zvláštního zřetele hodných předběžným opařením způsobem stanoveným v předběžném opatření omezit některý z účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení uvedených v ust. § 109 odst. 1 IZ. Podle důvodové zprávy k zákonu č. 334/2012 Sb. je rozšíření pravomocí insolvenčního soudu při vydávání předběžných opatření jedním z opatření, jež mají přispět k efektivnímu zásahu soudu proti pokusům zneužít transparentnosti insolvenčního řízení a účinků spojených s jeho zahájením s tím, že přitom může jít o záměr sledovaný dlužníkem nebo jeho věřiteli (blokace exekučních řízení insolvenčními návrhy, jež nejsou míněny vážně). Podle důvodové zprávy se přiznává insolvenčnímu soudu v § 82 písm. b) IZ možnost z důvodů zvláštního zřetele hodných předběžným opatřením, způsobem stanoveným v předběžném opatření, např. povolit v exekuci dokončení exekuce s omezením nastaveným tak, aby např. výtěžek dosaženého zpeněžení majetku bylo po dobu probíhajícího insolvenčního řízení k dispozici v tomto řízení. Vrchní soud v Olomouci ve svém usnesení ze dne 19.7.2013, č.j. KSOS 25 INS 8199/2013, 3 VSOL 355/2013-A19 uvedl argumenty, které jsou platné i pro nařízení tohoto předběžného opatření a na které rovněž navrhovatel odkázal. V případě dlužníka se jedná již o druhé insolvenční řízení, které je v jeho věci vedeno. První insolvenční řízení vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. KSBR 24 INS 7498/2014 bylo zahájeno na návrh dlužníka-pana Kalince dne 19.3.2014 a skončilo zastavením insolvenčního řízení pro nezaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení, která byla dlužníkovi uložena z důvodu, že má závazky z podnikání bránící oddlužení. Probíhající stávající insolvenční řízení bylo zahájeno na návrh dlužníka dne 10.11.2014. Insolvenční soud má důvodné pochybnosti o tom, zda podaný insolvenční návrh je míněn skutečně vážně, když byl dlužníkem podán krátce před termínem nařízené elektronické dražby, přičemž dlužník si musí být vědom toho, že zpeněžení svého nemovitého majetku, který je předmětem zajištění pro pohledávku věřitele Mgr. Petra Koláře a pohledávku věřitele Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky, nezabrání, jelikož v insolvenčním řízení se zajištění věřitelé uspokojují pouze z výtěžku zpeněžení předmětu zajištění a to bez ohledu na to, zda bylo dlužníku povoleno oddlužení plněním splátkového kalendáře. Dlužník si dále musí být vědom skutečnosti, že není osobou oprávněnou návrh na povolení oddlužení podat, jelikož jeho závazky z podnikání brání v jeho případě uplatnění institutu oddlužení, na což byl upozorněn již v rámci insolvenčního řízení sp. zn. KSBR 24 INS 7498/2014. Dle insolvenčního soudu navrhované předběžné opatření rovněž neodporuje společnému zájmu věřitelů, kterým je bezesporu zájem na co nejvyšším a nejrychlejším uspokojení jejich pohledávek a na hospodárnosti insolvenčního řízení. V exekučním řízení je vše připraveno k provedení exekuce prodejem nemovitých věcí. Je tak možné dosáhnout zpeněžení nemovitých věcí dlužníka ještě před tím, než bude zjištěn úpadek dlužníka a ustanoven insolvenční správce, a tomu bude pak možné vydat výtěžek. Jak je uvedeno výše ke zpeněžení předmětného majetku by došlo tak jako tak i v insolvenčním řízení na pokyn zajištěného věřitele. Předběžné opatření tedy povede pouze k mnohem rychlejšímu uspokojení věřitelů v insolvenčním řízení. K tomu lze dále uvést, že není transparentnější způsob zpeněžení než dražba, zejména elektronická dražba (která ve věci byla nařízena), neboť prostřednictvím počítačové sítě internet může široká veřejnost sledovat průběh dražby (a to i zpětně, neboť dražba je na dražebním serveru archivována), včetně jednotlivých příhozů a jejich výše. Soudní exekutor v případě zjištění úpadku musí výtěžek exekuce vydat insolvenčnímu správci v souladu s ustanovením § 46 odst. 7 zák. č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů. K transparentnosti dražby prováděné soudním exekutorem dále hovoří rozsáhlá publicita těchto dražeb. To vše vede k maximální výtěžnosti zpeněžení dlužníkova majetku. Podle ust. § 2 písm. j) IZ společným zájmem věřitelů je zájem nadřazený jejich jednotlivým zájmům, je-li jeho cílem, aby zvolený způsob řešení úpadku byl pro ně spravedlivý a výnosnější než ostatní způsoby řešení úpadku; tím není dotčeno zákonem zaručené zvláštní postavení některých věřitelů. Podle názoru insolvenčního soudu zvláštní postavení zajištěných věřitelů nebude rozhodnutím dotčeno, neboť předmětná exekuce byla zahájena pro uspokojení pohledávky zajištěného věřitele dlužníka. Vzhledem k tomu, že výtěžek zpeněžení nebude rozvrhnut věřitelům v rámci exekučního řízení, nýbrž bude po dobu probíhajícího insolvenčního řízení, vedeného u Krajského soudu v Brně pod sp. zn.k dispozici v tomto řízení, nebudou rozhodnutím soudu jakýmkoliv způsobem poškozeni či znevýhodněni další zajištění věřitelé ani nezajištění věřitelé. Lze-li předpokládat, že způsobem řešení dlužníkova úpadku bude konkurs (na což soud v této fází řízení vzhledem k závazkům dlužníka z podnikání bránícím oddlužení usuzuje), je v zájmu všech věřitelů dokončit již probíhající dražební jednání a získat do majetkové podstaty co nejvíce finančních prostředků k uspokojení dlužníkových závazků v co nejkratší době, bez vzniku dalších nákladů na správu a nákladů na zpeněžení. Bude-li o insolvenčním návrhu rozhodnuto jiným způsobem než prohlášením úpadku dlužníka, předběžné opatření zamezí neefektivním průtahům při zpeněžování dlužníkova majetku a narůstání pohledávky zajištěného věřitele o další příslušenství pohledávky. Z insolvenčního spisu má tedy soud za osvědčené, že jsou zde důvody hodné zvláštního zřetele pro rozhodnutí o předběžném opatření, kdy soud může omezit prostřednictvím předběžného opatření účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, uvedené v ustanovení § 109 odst. 1 písm. c) IZ a zároveň uvedené opatření nebude odporovat společnému zájmu věřitelů. Předběžným opatřením nemůže být poškozen žádný věřitel, ani dlužník, neboť z uvedeného je zřejmé, že zpeněžení nemovitostí by bylo nevyhnutelným krokem k uspokojení závazků dlužníka i v insolvenčním řízení.

Vzhledem k výše uvedeným důvodům soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto usnesení.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení je možno podat odvolání ve lhůtě do 15 dnů ode dne jeho doručení k Vrchnímu soudu v Olomouci, prostřednictvím Krajského soudu v Brně. Je-li s doručením písemnosti, pro kterou zákon stanoví zvláštní způsob doručení, spojen začátek běhu lhůty k podání opravného prostředku nebo k jinému procesnímu úkonu, začíná lhůta běžet ode dne, kdy byla písemnost doručena adresátu zvláštním způsobem (ust. § 74 odst. 2 IZ).

Krajský soud v Brně dne 26. listopadu 2014

Za správnost vyhotovení: Mgr. Martin Boháček, v. r. Zdeňka Dozrálová samosoudce