KSBR 44 INS 13314/2016
původní sp. zn. KSBR 44 INS 13314/2016 KOPIE sp. zn. KSBR 44 INS 26402/2016

Na všech podáních v této věci uveďte: Jednací číslo: KSBR 44 INS 13314/2016-A-12

USNESENÍ

Krajský soud v Brně rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Boháčkem v insolvenční věci dlužníka-manželů: Miroslav anonymizovano , anonymizovano , Hodějice 41, 684 01 Hodějice, Marcela anonymizovano , nar. 27.02.1966, IČO 69616884, Plovární 478/1, 301 00 Plzeň,

o návrhu soudního exekutora Exekutorského úřadu Liberec, Mgr. Petra Polanského, Voroněžská 144/20, 460 01 Liberec I, Staré Město na nařízení předběžného opatření

takto:

I. Návrh soudního exekutora Mgr. Petra Polanského, Voroněžská 144/20, 460 01 Liberec I, Staré Město ze dne 9.6.2016 na vydání předběžného opatření, kterým se soudnímu exekutorovi Mgr. Petru Polanskému, Voroněžská 144/20, 460 01 Liberec I, Staré Město umožňuje provedení nařízené exekuce, která je vedena pod sp. zn. 131 EX 1887/10, se zamítá.

II. Soud ukládá navrhovateli předběžného opatření-soudnímu exekutorovi Mgr. Petru Polanskému, Voroněžská 144/20, 460 01 Liberec I, Staré Město, aby ve lhůtě tří dnů ode dne právní moci tohoto usnesení zaplatil na účet Krajského soudu v Brně číslo 3703-5720621/0710, variabilní symbol 4449133146, konstantní symbol 1148, soudní poplatek ve výši 1.000,-Kč z návrhu na nařízení předběžného opatření.

Odůvodnění:

Insolvenčním návrhem spojeným s návrhem na povolení oddlužení, který byl soudu doručen dne 2.6.2016, se dlužník-manželé: Miroslav anonymizovano , anonymizovano , Hodějice 41, 684 01 Hodějice, Marcela anonymizovano , nar. 27.02.1966, IČO 69616884, Plovární 478/1, 301 00 Plzeň (dále jen dlužník ) domáhal zjištění úpadku a povolení oddlužení.

Podáním ze dne 9.6.2016, které bylo soudu doručeno dne 10.6.2016, se soudní exekutor Exekutorského úřadu Liberec, Mgr. Petr Polanský, Voroněžská 144/20, 460 01 Liberec I, Staré Město (dále jen navrhovatel ) domáhal vydání předběžného opatření, kterým by insolvenční soud umožnil exekutorovi za trvání účinků zahájeného insolvenčního řízení ve věci dlužníka provedení nařízené exekuce, která je u jeho exekutorského úřadu vedena pod sp. zn. 131 EX 1887/10.

V návrhu na vydání předběžného opatření jeho navrhovatel uvedl, že pod sp. zn. 131 isir.justi ce.cz KOPIE sp. zn. KSBR 44 INS 26402/2016 Pokračování 2-A-12

EX 1887/10 jako soudní exekutor vede exekuci na majetek dlužníka, přičemž k provedení exekuce byl pověřen Městským soudem v Brně na základě usnesení ze dne 15.4.2004, č.j. 96 Nc 1552/2004-4. V rámci probíhajícího exekučního řízení navrhovatel usnesením č.j. 131 EX 1887/10-95 ze dne 13.7.2015 určil cenu nemovitostí dlužníka, které jsou zapsány v katastru nemovitostí na listu vlastnictví č. 878 pro katastrální území a obec Hodějice (pozemek parc. č. 937/43, orná půda, o výměře 7557 m2 a pozemek parc. č. 1037/40, orná půda, o výměře 5210 m2). S ohledem na účinky zahájeného insolvenčního řízení však navrhovatel již exekuci nemůže provést. Dle názoru navrhovatele je jediným záměrem ze strany dlužníka snaha sabotovat exekuční řízení a zbránit provedení exekuce, na což navrhovatel usuzuje z toho, že insolvenční návrh dlužníka byl podán v průběhu exekučního řízení, přestože závazky dlužníka existovaly již dříve, a ze strany dlužníka se jedná o opakovaný návrh na zahájení insolvenčního řízení, přičemž v rámci předchozího insolvenčního řízení nezaplatil dlužník zálohu na náklady insolvenčního řízení a toto řízení bylo zastaveno, avšak dlužník tímto postupem o několik měsíců oddálil zpeněžení svého majetku. Dle mínění navrhovatele tak existují v projednávané věci důvody hodné zvláštního zřetele dle § 82 odst. 2 písm. b) zákona č. 182/2006, o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) v platné znění (dále jen IZ ), pro které by bylo vhodné předběžným opatřením vyloučit účinek spojený se zahájením insolvenčního řízení uvedená v ust. § 109 odst. 1 písm. c) IZ. Navrhované předběžné opatření neodporuje společnému zájmu věřitelů, jelikož zpeněžení majetku dlužníka proběhne mnohem rychleji, než kdyby proces zpeněžování probíhal znovu v rámci insolvenčního řízení, věřitelé dlužníka budou uspokojování stejným způsobem, jako by byli v rámci insolvenčního řízení (případně může soud předběžné opatření omezit pouze na provedení dražby s tím, že výtěžek zpeněžení bude následně vydán insolvenčnímu správci) a podaří se tak zajistit finanční prostředky pro majetkovou podstatu, která zejména zpočátku insolvenčního řízení trpí jejich nedostatkem.

Ke svému návrhu na vydání předběžného opatření navrhovatel připojil usnesení Městského soudu v Brně ze dne 15.4.2004, č.j. 96 Nc 1552/2004-4, o nařízení exekuce, usnesení Městského soudu v Brně ze dne 10.8.2010, č.j. 96 Nc 1552/2004-10, o změně exekutora, usnesení č.j. 131 EX 1887/10-95 ze dne 13.7.2015, o stanovení ceny nemovitého majetku dlužníka, kopii insolvenčního návrhu dlužníka ze dne 14.4.2016, kopii vyhlášky o zahájení insolvenčního řízení dlužníka ze dne 3.6.2016, kopii usnesení o zastavení insolvenčního řízení č.j. KSBR 47 INS 19994/2015-A-26 ze dne 27.4.2016 a výpis z katastru nemovitostí dlužníka.

Podle ustanovení § 82 odst. 1 IZ předběžné opatření v insolvenčním řízení může insolvenční soud nařídit i bez návrhu, nestanoví-li zákon jinak. Navrhovatel předběžného opatření, které by insolvenční soud mohl nařídit i bez návrhu, není povinen složit jistotu. Povinnost složit jistotu jako navrhovatel předběžného opatření nemá dlužník.

Podle ustanovení § 82 odst. 2 IZ předběžným opatřením může insolvenční soud v době do rozhodnutí o insolvenčním návrhu také: a) ustanovit předběžného správce, b) omezit z důvodů hodných zvláštního zřetele způsobem stanoveným v předběžném opatření některý z účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení uvedených v § 109 odst. 1 písm. b) a c), neodporuje-li to společnému zájmu věřitelů, nebo KOPIE sp. zn. KSBR 44 INS 26402/2016 Pokračování 3-A-12

c) uložit insolvenčnímu navrhovateli, který není zaměstnancem dlužníka a jehož pohledávka vůči dlužníkovi nespočívá pouze v pracovněprávních nárocích, aby složil jistotu k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by dlužníku vznikla nedůvodným zahájením insolvenčního řízení a opatřeními přijatými v jeho průběhu.

Podle ustanovení § 82 odst. 3 IZ neodporuje-li to společnému zájmu věřitelů, může insolvenční soud z důvodů hodných zvláštního zřetele předběžným opatřením rovněž: a) udělit souhlas se započtením vzájemných pohledávek dlužníka a věřitele v době trvání moratoria, nebo b) udělit souhlas se započtením vzájemných pohledávek dlužníka a věřitele i po okamžiku zveřejnění návrhu na povolení reorganizace v insolvenčním rejstříku, anebo c) zakázat pro určité případy nebo na určitou dobu započtení vzájemných pohledávek dlužníka a věřitele.

Podle ustanovení § 82 odst. 4 IZ předběžné opatření uložením povinnosti složit jistotu k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by dlužníku vznikla nedůvodným zahájením insolvenčního řízení a opatřeními přijatými v jeho průběhu, lze nařídit jen na návrh dlužníka podaný při prvním úkonu, který dlužníku přísluší po podání insolvenčního návrhu, a jen tehdy, jestliže dlužník doloží, že mu vznik takové škody nebo jiné újmy zjevně hrozí. Jestliže však podle dosavadních výsledků insolvenčního řízení lze očekávat, že dlužníkův úpadek bude osvědčen, insolvenční soud návrh na nařízení takového předběžného opatření zamítne. Přiměřeně se dále použijí ustanovení § 202 odst. 5 a 6 a ustanovení občanského soudního řádu o jistotě u předběžného opatření. Předběžné opatření podle odstavce 3 lze nařídit jen na návrh dlužníka, insolvenčního správce, věřitele, jehož se započtení týká, nebo osoby, která na tom má právní zájem.

Podle ustanovení § 82 odst. 5 IZ rozhodnutí o návrhu na předběžné opatření podle odstavce 2 písm. b) nebo c) doručí insolvenční soud do vlastních rukou dlužníkovi, insolvenčnímu správci, osobě, která takový návrh podala, a insolvenčnímu navrhovateli. Předběžné opatření podle odstavce 3 doručí insolvenční soud do vlastních rukou dlužníkovi, insolvenčnímu správci, osobě, která takový návrh podala, a v případě, že se předběžné opatření vztahuje na pohledávky jednotlivých věřitelů, i těmto věřitelům. Jestliže insolvenční soud nenařídí předběžné opatření, doručí rozhodnutí o návrhu na předběžné opatření podle odstavce 3 zvlášť dlužníku, insolvenčnímu správci a osobě, která takový návrh podala.

Podle ustanovení § 7 IZ nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Podle ustanovení § 42 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o.s.ř.) pokud zákon pro podání určitého druhu nevyžaduje další náležitosti, musí být z podání patrno, kterému soudu je určeno, kdo je činí, které věci se týká a co sleduje, a musí být podepsáno a datováno. KOPIE sp. zn. KSBR 44 INS 26402/2016 Pokračování 4-A-12

Podle ustanovení § 75a o.s.ř. návrh na předběžné opatření, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, předseda senátu odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; ustanovení § 43 se nepoužije.

Podle ustanovení § 75b odst. 1 o.s.ř. k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by vznikla předběžným opatřením, je navrhovatel povinen složit nejpozději ve stejný den, kdy podal u soudu návrh na nařízení předběžného opatření, jistotu ve výši 10 000 Kč a ve věcech týkajících se vztahů mezi podnikateli vyplývajících z podnikatelské činnosti ve výši 50 000 Kč. Dospěje-li předseda senátu k závěru, že složená jistota zjevně nepostačuje k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by vznikla předběžným opatřením, vyzve navrhovatele bezodkladně, aby do 3 dnů složil doplatek jistoty ve výši, kterou stanoví s přihlédnutím k okolnostem případu. Podalo-li návrh na předběžné opatření více navrhovatelů, jsou povinni jistotu a doplatek jistoty složit společně a nerozdílně.

Podle ustanovení § 109 odst. 1, písm. c) IZ se zahájením insolvenčního řízení se spojují tyto účinky: c) výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek ve vlastnictví dlužníka, jakož i jiný majetek, který náleží do majetkové podstaty, lze nařídit nebo zahájit, nelze jej však provést. Pro pohledávky za majetkovou podstatou (§ 168) a pohledávky jim na roveň postavené (§ 169) však lze provést nebo vést výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek náležející do majetkové podstaty dlužníka, na základě rozhodnutí insolvenčního soudu vydaného podle § 203 odst. 5 a s omezeními tímto rozhodnutím založenými. Není-li dále stanoveno jinak, výkon rozhodnutí nebo exekuce se i nadále nařizuje nebo zahajuje a provádí proti povinnému.

Podle ustanovení § 109 odst. 4 IZ účinky zahájení insolvenčního řízení nastávají okamžikem zveřejnění vyhlášky, kterou se oznamuje zahájení insolvenčního řízení, v insolvenčním rejstříku.

Podle ustanovení § 109 odst. 5 IZ nestanoví-li zákon u některého ze způsobů řešení úpadku jinak, trvají účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení do skončení insolvenčního řízení, a jde-li o reorganizaci, do schválení reorganizačního plánu.

Podle ustanovení § 109 odst. 5 IZ k rozhodnutím a opatřením přijatým při provádění výkonu rozhodnutí nebo exekuce v rozporu s omezením podle odstavce 1 písm. c) se v insolvenčním řízení nepřihlíží. Je-li to nezbytné k naplnění účelu insolvenčního řízení, může insolvenční soud kdykoli i bez návrhu pozastavit vykonatelnost nebo odložit právní moc rozhodnutí nebo opatření přijatých při provádění výkonu rozhodnutí nebo exekuce v rozporu s omezením podle odstavce 1 písm. c); může také zakázat přijetí rozhodnutí nebo opatření připravovaných při provádění výkonu rozhodnutí nebo exekuce v rozporu s omezením podle odstavce 1 písm. c). Proti rozhodnutí insolvenčního soudu podle věty druhé mohou podat odvolání účastníci řízení o výkon rozhodnutí nebo exekučního řízení; těmto osobám, jakož i orgánu nebo osobě, která rozhodnutí nebo opatření při provádění výkonu rozhodnutí nebo exekuce přijala nebo připravovala, se rozhodnutí insolvenčního soudu podle věty druhé doručuje zvlášť. KOPIE sp. zn. KSBR 44 INS 26402/2016 Pokračování 5-A-12

Insolvenční soud se nejprve zabýval samotným návrhem na vydání předběžného opatření ze dne 9.6.2016 s tím, zda tento splňuje všechny zákonné náležitosti. Z výše uvedených ustanovení § 82 IZ vyplývá, že v dané věci může insolvenční soud vydat předběžné opatření i bez řádného návrhu ze strany navrhovatele. Současně pak za situace, kdy návrh na vydání předběžného opatření lze vydat i bez návrhu, není nutno zkoumat, zda jsou splněny podmínky ustanovení § 75b o.s.ř. Insolvenčnímu soudu tak za situace, kdy navrhovatel předběžného opatření nemá povinnost uhradit jistotu k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by mohla předběžným opatřením vzniknout, nic nebrání v tom, aby se návrhem na vydání předběžného opatření zabýval i po stránce věcné.

Zásady civilního řízení se v otázce předběžných opatření řídí principem minimalizace zásahů do práv povinného. Omezení práv povinného by mělo přicházet do úvahy teprve v okamžiku, kdy existuje zcela důvodná a podložená obava, že povinný svým jednáním porušuje pravidla daná právní úpravou nebo vyvíjí snahu a činí kroky k porušování právní úpravy, která se týká konkrétní situace.

Text důvodové zprávy k zákonu č. 334/2012 Sb., ohledně ustanovení § 82 IZ říká, že praktické poznatky z průběhů některých insolvenčních řízení dokládají, že v některých případech se vyskytují pokusy zneužít transparentnosti insolvenčního řízení a účinků spojených s jeho zahájením k poškození zájmů třetích osob nebo dlužníka. Přitom může jít jak o záměr sledovaný dlužníkem (blokace exekučních řízení insolvenčními návrhy, jež nejsou míněny vážně) tak záměr sledovaný jiným insolvenčním navrhovatelem. Jedním z opatření, jež mají přispět k efektivnímu zásahu soudu proti takovým postupům je rozšíření pravomoci insolvenčního soudu při vydávání předběžných opatření. Nově tedy byla přiznána insolvenčnímu soudu možnost, z důvodů zvláštního zřetele hodných, předběžným opatřením způsobem stanovením v předběžném opatření omezit některý z účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení, jak jsou uvedeny v § 109 odst. 1 insolvenčního zákona. Tím se soudu otevírá možnost (při respektu k zásadám insolvenčního řízení vyjádřených v ustanovení § 5 insolvenčního zákona), např. povolit v exekuci dokončení exekuce (s omezením nastaveným tak, aby např. výtěžek dosaženého zpeněžení majetku byl po dobu probíhajícího insolvenčního řízení k dispozici v tomto řízení).

Insolvenční soud z návrhu na vydání předběžného opatření zjistil, že skutečnosti, které uvádí navrhovatel předběžného opatření jsou doloženy listinnými důkazy, jež navrhovatel předběžného opatření ke svému návrhu připojil, přičemž tyto jsou zveřejněny spolu s návrhem na vydání předběžného opatření v insolvenčním rejstříku pod sp. zn. KSBR 44 INS 13314/2016 na č.l. A-10 a insolvenční soud na ně pro stručnost odkazuje. Je pravdou, že ze strany dlužníka se jedná o druhý podaný insolvenční návrh (předchozí insolvenční řízení dlužníka bylo vedeno u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. KSBR 47 INS 19994/2015 a bylo zastaveno pro nezaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení). Toto i předchozí insolvenční řízení ve věci dlužníka však bylo zahájeno na základě projednatelného insolvenčního návrhu, který netrpěl žádnými podstatnými vadami. Dlužník se dle informací plynoucích z návrhu v úpadku nachází a domáhá se povolení oddlužení, což ale v jeho případě není s ohledem na závazky z podnikání v úvahu přicházející způsob řešení jeho úpadku (v podrobnostech viz usnesení zveřejněné v insolvenčním rejstříku pod sp. zn. KSBR KOPIE sp. zn. KSBR 44 INS 26402/2016 Pokračování 6-A-12

13314/2016 na č.l. A-9). Tato skutečnost však není pro posouzení důvodnosti navrhovaného předběžného opatření podstatná. Z návrhu a listin předložených navrhovatelem neplyne, že by od roku 2004, kdy byla exekuce nařízena, do dnešního dne navrhovatel (či jeho předchůdce ve funkci exekutora) aktivně přistoupil ke zpeněžování majetku dlužníka a nařídil jeho dražbu. Ani jeden z insolvenčních návrhů tak nebyl dlužníkem podán krátce před nařízením dražby nemovitostí dlužníka v rámci exekučního řízení, tudíž nelze dlužníka vinit z toho, že účelově dražbu maří. Jak je uvedeno výše, ze strany dlužníka se jedná teprve o druhý podaný insolvenčního návrh, přičemž soud z tohoto návrhu ani z návrhu na předběžné opatření nenaznal, že by dlužník tímto návrhem sledoval jiný cíl než komplexní řešení své finanční situace v rámci insolvenčního řízení.

Po zvážení všech skutečností, které navrhovatel předběžného opatření ve svém návrhu uvádí, tak dospěl soud k závěru, že zde není důvod zvláštního zřetele hodný, který by opodstatňoval vydání předběžného opatření, které by vylučovalo účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení dle ustanovení § 109 odst. 1 písm. c) IZ. Proto insolvenční soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto usnesení a tento návrh zamítl.

Povinnost k úhradě soudního poplatku v částce 1.000 Kč, která byla stanovena ve výroku II. tohoto usnesení, navrhovateli plyne z ust. § 4 odst. 1 písm. h) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů a položky 5 Sazebníku soudních poplatků.

Poučení: Proti tomuto usnesení je možno podat odvolání ve lhůtě do 15 dnů ode dne jeho doručení k Vrchnímu soudu v Olomouci, prostřednictvím Krajského soudu v Brně.

Je-li s doručením písemnosti, pro kterou zákon stanoví zvláštní způsob doručení, spojen začátek běhu lhůty k podání opravného prostředku nebo k jinému procesnímu úkonu, začíná lhůta běžet ode dne, kdy byla písemnost doručena adresátu zvláštním způsobem (ust. § 74 odst. 2 IZ).

Krajský soud v Brně dne 14. června 2016

Mgr. Martin Boháček, v.r. samosoudce

Za správnost vyhotovení: Miroslava Jankůjová, DiS.