KSBR 40 INS 25664/2014-A-4
Jednací číslo: KSBR 40 INS 25664/2014-A-4

Usnesení Krajský soud v Brně rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Kozákem jako soudce dle rozvrhu práce pověřen zastupováním soudkyně soudního oddělení 40 INS Mgr. Pavly Mozgové v insolvenční věci dlužníka: Stanislas anonymizovano , anonymizovano , 664 67 Syrovice 441, a dlužnice: Lenka anonymizovano , r.č. 781053/4721, 664 67 Syrovice 441, o návrhu JUDr. Petra Kociána, soudního exekutora, Exekutorský úřad Brno-venkov, Veveří 125,616 45 Brno, na vydání předběžného opatření ze dne 22. .9 2014,

takto:

I. Insolvenční soud nařizuje předběžné opatření, kterým se soudnímu exekutorovi JUDr. Petrovi Kociánovi, Exekutorský úřad Brno-venkov, Veveří 125, 616 45 Brno, umožňuje provést již nařízenou exekuci vedenou u tohoto exekutorského úřadu pod sp. zn. 137 Ex9820/12, a zpeněžit nemovitý majetek dlužníků: budova č.p. 441 stojící na pozemku p.č. 721/81, pozemek č.p. 721/81, o výměře 168 m2, druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří, a pozemek p.č. 721/14, o výměře 517 m2, druh pozemku orná půda, to vše zapsáno na LV č. 1334 vedeném Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj, pro obec a katastrální území Syrovice. Toto předběžné opatření insolvenční soud nařizuje s omezením, že výtěžek dosažený zpeněžením nemovitostí dlužníků musí být po dobu probíhajícího insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Brně pod sp.zn. k dispozici v tomto řízení.

II. JUDr. Petrovi Kociánovi, soudnímu exekutorovi, Exekutorský úřad Brno-venkov, Veveří 125, 616 45 Brno, se ukládá, aby ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto usnesení zaplatil na účet Krajského soudu v Brně č. 3703-5720621/0710, konstantní symbol 1148, variabilní symbol 4049256644, vedený u ČNB Brno, soudní poplatek za návrh na nařízení předběžného opatření ve výši 1.000,--Kč.

Odůvodnění:

Podáním doručeným Krajskému soudu v Brně dne 22. 9. 2014 předložili dlužníci soudu společný insolvenční návrh manželů spojený s návrhem na povolení oddlužení, kterým navrhli, aby byl zjištěn jejich úpadek a rozhodnuto o řešení úpadku formou oddlužení. Insolvenční návrh byl v souladu s § 97 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) v posledním znění (dále jen IZ nebo insolvenční zákon ) opatřen úředně ověřenými podpisy osob, které návrh podaly. Účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení nastaly dne 22. 9. 2014 v 10:55 hod.

V probíhajícím insolvenčním řízení dlužníků byl soudním exekutorem JUDr. Petrem Kociánem, Exekutorský úřad Brno-venkov, Veveří 125, 616 45 Brno (dále jen soudní exekutor ) dne 22. 9. 2014 podán návrh na nařízení předběžného opatření, kterým by bylo soudnímu exekutorovi umožněno provést již nařízenou exekuci vedenou pod sp. zn. 137 Ex 9820/12. Soudní exekutor ve svém návrhu na nařízení předběžného opatření uvedl, že je pověřený provedením exekuce na majetek povinného-dlužníka na základě usnesení Okresního soudu Brno-venkov, ze dne 19. 11. 2012, č.j. 28 EXE 2518/2012-11 (vydané na základě vykonatelného platebního rozkazu vydaného Městským soudem v Brně dne 28. 2. 2012, č.j. 294 EC 12/2011-15). Exekuce je vedena k vymožení pohledávky oprávněného RWE Energie, s.r.o., IČ 499 03 209, Limuzská 3135/12, 108 00 Praha. Soudní exekutor ve svém návrhu na nařízení předběžného opatření uvedl, že v rámci exekučního řízení bylo usnesením č.j. 137 Ex 9820/12-66 ze dne 7. 10. 2013 nařízeno na den 7. 1. 2014 v 12:00 hod. elektronické dražební jednání. Toto dražební jednání muselo být z důvodu zahájení insolvenčního řízení na dlužníka vedeného pod sp. zn. KSBR 24 INS 194/2014 (vyhláška zveřejněna ne 6. 1. 2014 v 13:33 hod.) odročeno na neurčito. Insolvenční řízení vedené pod sp. zn. KSBR 24 INS 194/2014 bylo usnesením ze dne 18. 3. 2014 (dok. A-7) zastaveno. Následně byl v rámci exekučního řízení usnesením č.j. 137 Ex 9820/12-77 ze dne 2. 4. 2014 stanoven na den 29. 4. 2014 v 13:30 hod. nový termín elektronického dražebního jednání. Toto dražební jednání muselo být z důvodu zahájení insolvenčního řízení na dlužníky vedeného pod sp. zn. KSBR 24 INS 11767/2014 (vyhláška zveřejněna dne 28. 4. 2014 v 11:16 hod.) opět odročeno na neurčito. Insolvenční řízení vedené pod sp. zn. KSBR 24 INS 11767/2014 bylo usnesením ze dne 20. 8. 2014 (dok. A-7) zastaveno. Následně byl v rámci exekučního řízení usnesením č.j. 137 Ex 9820/12-87 ze dne 8. 9. 2014 stanoven na den 22. 9. 2014 v 12:30 hod. nový termín elektronického dražebního jednání. Dne 22. 9. 2014 v 10:55 hod. byla v insolvenčním rejstříku zveřejněna vyhláška o zahájení insolvenčního řízení na dlužníky. Dražební jednání nařízené na den 22. 9. 2014 tak bylo usnesením soudního exekutora ze dne 22. 9. 2014, č.j. 137 Ex 9820/12-92 , odročeno na 30. 9. 2014 v 8:30 hod. Soudní exekutor ve svém návrhu na nařízení předběžného opatření uvedl, že má za to, že jediným důvodem podání insolvenčního návrhu je snaha dlužníků sabotovat exekuční řízení a zamezit prodeji majetku zajištěného v exekučním řízení, přičemž toto je zřejmé zejména z té skutečnosti, že insolvenční návrh byl podán v průběhu exekučního řízení (přestože nesplacené závazky povinného existovaly dříve), a zejména až po vydání dražební vyhlášky bezprostředně již potřetí před termínem dražby, zjevně tedy bylo úmyslem dlužníků zamezit provedení dražby. Soudní exekutor uvedl, že se jedná pouze a výlučně o obstrukční insolvenční návrh, čemuž podle jeho názoru jednoznačně svědčí i skutečnost, že dlužníci již potřetí podávají insolvenční návrh bezprostředně před termínem dražby, přičemž soudní exekutor byl nucen dražbu již potřetí odročit. Tímto postupem se tak dlužníkům podařilo o několik měsíců oddálit zpeněžení svého majetku, když soudní exekutor nemohl dražbu provést. Skutečným důvodem insolvenčního návrhu je podle soudního exekutora pouze obstruovat exekuční řízení a zamezit prodeji majetku dlužníků. Soudní exekutor ve svém návrhu na nařízení předběžného opatření uvedl, že má za to, že jsou zde dány důvody zvláštního zřetele hodné pro to, aby soud omezil účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, přičemž poukázal na důvodovou zprávu k zákonu č. 334/2012 Sb. a na rozhodnutí

Vrchního soudu v Olomouci č.j. KSOS 25 INS 8199/2013, 3 VSOL 355/2013-A-19 ze dne 19. 6. 2013. Soudní exekutor ke svému návrhu na nařízení předběžného opatření připojil mimo jiné usnesení soudního exekutora o nařízení elektronického dražebního jednání ze dne 7. 10. 2013, usnesení soudního exekutora ze dne 6. 1. 2014 o odročení dražebního jednání, usnesení soudního exekutora ze dne 2. 4. 2014 o stanovení termínu dražebního jednání, usnesení soudního exekutora ze dne 29. 4. 2014 o odročení dražebního jednání, usnesení soudního exekutora ze dne 8. 9. 2014 o stanovení termínu dražebního jednání a usnesení soudního exekutora ze dne 22. 9. 2014 o odročení termínu dražebního jednání.

Podle § 82 odst. 1 až 4 IZ (1) Předběžné opatření v insolvenčním řízení může insolvenční soud nařídit i bez návrhu, nestanoví-li zákon jinak. Navrhovatel předběžného opatření, které by insolvenční soud mohl nařídit i bez návrhu, není povinen složit jistotu. Povinnost složit jistotu jako navrhovatel předběžného opatření nemá dlužník. (2) Předběžným opatřením může insolvenční soud v době do rozhodnutí o insolvenčním návrhu také a) ustanovit předběžného správce, b) omezit z důvodů hodných zvláštního zřetele způsobem stanoveným v předběžném opatření některý z účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení uvedených v § 109 odst. 1 písm. b) a c), neodporuje-li to společnému zájmu věřitelů, nebo c) uložit insolvenčnímu navrhovateli, který není zaměstnancem dlužníka a jehož pohledávka vůči dlužníkovi nespočívá pouze v pracovněprávních nárocích, aby složil jistotu k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by dlužníku vznikla nedůvodným zahájením insolvenčního řízení a opatřeními přijatými v jeho průběhu. (3) Neodporuje-li to společnému zájmu věřitelů, může insolvenční soud z důvodů hodných zvláštního zřetele předběžným opatřením rovněž a) udělit souhlas se započtením vzájemných pohledávek dlužníka a věřitele v době trvání moratoria, nebo b) udělit souhlas se započtením vzájemných pohledávek dlužníka a věřitele i po okamžiku zveřejnění návrhu na povolení reorganizace v insolvenčním rejstříku, anebo c) zakázat pro určité případy nebo na určitou dobu započtení vzájemných pohledávek dlužníka a věřitele. (4) Předběžné opatření uložením povinnosti složit jistotu k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by dlužníku vznikla nedůvodným zahájením insolvenčního řízení a opatřeními přijatými v jeho průběhu, lze nařídit jen na návrh dlužníka podaný při prvním úkonu, který dlužníku přísluší po podání insolvenčního návrhu, a jen tehdy, jestliže dlužník doloží, že mu vznik takové škody nebo jiné újmy zjevně hrozí. Jestliže však podle dosavadních výsledků insolvenčního řízení lze očekávat, že dlužníkův úpadek bude osvědčen, insolvenční soud návrh na nařízení takového předběžného opatření zamítne. Přiměřeně se dále použijí ustanovení § 202 odst. 5 a 6 a ustanovení občanského soudního řádu o jistotě u předběžného opatření. Předběžné opatření podle odstavce 3 lze nařídit jen na návrh dlužníka, insolvenčního správce, věřitele, jehož se započtení týká, nebo osoby, která na tom má právní zájem.

Podle § 75b odst. 1 o.s.ř. (1) K zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by vznikla předběžným opatřením, je navrhovatel povinen složit nejpozději ve stejný den, kdy podal u soudu návrh na nařízení předběžného opatření, jistotu ve výši 10 000,-Kč a ve věcech týkajících se vztahů mezi podnikateli vyplývajících z podnikatelské činnosti ve výši 50 000,-Kč. Dospěje-li předseda senátu k závěru, že složená jistota zjevně nepostačuje k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by vznikla předběžným opatřením, vyzve navrhovatele bezodkladně, aby do 3 dnů složil doplatek jistoty ve výši, kterou stanoví s přihlédnutím k okolnostem případu. Podalo-li návrh na předběžné opatření více navrhovatelů, jsou povinni jistotu a doplatek jistoty složit společně a nerozdílně.

Předběžné opatření uvedené ve výroku I. tohoto rozhodnutí, jehož vydání se domáhal soudní exekutor, lze v duchu citovaného § 82 IZ vydat i bez návrhu. S ohledem na tento fakt podepsaný soud nevyžadoval po autorovi složení jistoty dle § 75b o.s.ř. a zabýval se návrhem na vydání předběžného opatření meritorně.

Podle § 109 odst. 1 písm. c) insolvenčního zákona se zahájením insolvenčního řízení se spojují tyto účinky: výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek ve vlastnictví dlužníka, jakož i jiný majetek, který náleží do majetkové podstaty, lze nařídit nebo zahájit, nelze jej však provést. Pro pohledávky za majetkovou podstatou (§ 168) a pohledávky jim na roveň postavené (§ 169) však lze provést nebo vést výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek náležející do majetkové podstaty dlužníka, na základě rozhodnutí insolvenčního soudu vydaného podle § 203 odst. 5 a s omezeními tímto rozhodnutím založenými. Není-li dále stanoveno jinak, výkon rozhodnutí nebo exekuce se i nadále nařizuje nebo zahajuje a provádí proti povinnému.

Insolvenčnímu soudu je z úřední činnosti známo, že v minulosti byla na dlužníky zahájena již dvě insolvenční řízení. Insolvenční řízení vedené pod sp. zn. KSBR 24 INS 194/2014 bylo vedeno pouze na dlužníka a bylo zahájeno na základě insolvenčního návrhu dlužníka doručeného soudu osobně dne 6. 1. 2014. Účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení v tomto řízení nastaly dne 6. 1. 2014 v 13:33 hod. Jelikož dlužníkem podaný návrh na povolení oddlužení nebyl bezvadný, byl dlužník usnesením soudu ze dne 7. 1. 2014 vyzván k opravě a doplnění svého návrhu. Na tuto výzvu dlužník nereagoval a svůj návrh na povolení oddlužení žádným způsobem nedoplnil. Z tohoto důvodu insolvenční soud usnesením ze dne 4. 2. 2014 uložil dlužníkovi uhradit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč. Jelikož tato záloha nebyla ze strany dlužníka uhrazena, rozhodl insolvenční soud usnesením ze dne 18. 3. 2014 o zastavení insolvenčního řízení vedeného pod spisovou značnou KSBR 24 INS 194/2014. Insolvenční řízení vedené pod sp. zn. KSBR 24 INS 11767/2014 bylo vedeno na oba dlužníky jako manžele a bylo zahájeno na základě insolvenčního návrhu dlužníků doručeného soudu osobně dne 28. 4. 2014. Účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení v tomto řízení nastaly dne 28. 4. 2014 v 11:16 hod. Jelikož dlužníky podaný insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení nebyl bezvadný, byli dlužníci usnesením soudu ze dne 30. 4. 2014 vyzváni k opravě a doplnění svého návrhu. Usnesením soudu ze dne 3. 6. 2014 pak byli dlužníci opakovaně vyzváni k opravě a doplnění svého návrhu. Na tuto výzvu dlužníci nereagovali a svůj insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení žádným způsobem nedoplnili. Insolvenční soud tak usnesením ze dne 7. 7. 2014 uložil dlužníkům uhradit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč. Jelikož tato záloha nebyla ze strany dlužníků uhrazena, rozhodl insolvenční soud usnesením ze dne 20. 8. 2014 o zastavení insolvenčního řízení vedeného pod spisovou značnou KSBR 24 INS 11767/2014.

Insolvenční soud konstatuje, že ani nyní podaný insolvenční návrhu dlužníků nelze považovat za řádný. Dlužníci ve svém současném insolvenčním návrhu neuvedli všechny rozhodné skutečnosti, když v insolvenčním návrhu absentují údaje o jednotlivých závazcích dlužníků (řádná identifikace věřitelů v souladu s § 103 odst. 1 IZ, data splatnosti jednotlivých závazků) a nebyly k tomuto návrhu dlužníky připojeny žádné přílohy, tedy ani zákonem požadované přílohy v podobě seznamu majetku, závazků a zaměstnanců.

Z usnesení soudního exekutora, jimiž byl stanoven termín dražebního jednání, a z vyhlášek o zahájení insolvenčního jednání insolvenční soud zjistil, že první insolvenční návrh, kterým bylo zahájeno řízení vedené pod sp. zn. KSBR 24 INS 194/2014, byl dlužníkem podán jeden den před termínem konání elektronického dražebního jednání. Druhý insolvenční návrh, kterým bylo zahájeno řízení vedené pod sp. zn. KSBR 24 INS 11767/2014, byl dlužníky podán jeden den před termínem konání odročeného elektronického dražebního jednání. Třetí insolvenční návrh, kterým bylo zahájeno současné insolvenční řízení, pak byl dlužníky podán v den konání odročeného elektronického dražebního jednání.

Z insolvenčních spisů vedených pod sp. zn. KSBR 24 194/2014 a KSBR 24 11767/2014 insolvenční soud zjistil, že po podání vadného insolvenčního návrhu spojeného s návrhem na povolení oddlužení již dlužníci v daných insolvenčních řízeních neučinili žádné úkony a nevyvinuli tedy žádnou snahu odstranit vady svých podaných insolvenčních návrhu spojených s návrhy na povolení oddlužení. Dlužníci žádným způsobem nereagovali ani na usnesení, jimiž jim byla uložena povinnost uhradit zálohu na náklady insolvenčního řízení. Z tohoto je zřejmé, že po podání insolvenčních návrhů dlužníci o probíhající insolvenční řízení neprojevili žádný zájem.

Novelou insolvenčního zákona č. 334/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, byly do ustanovení § 82 IZ doplněny další důvody pro vydání předběžného opatření tak, že insolvenční soud má možnost z důvodů zvláštního zřetele hodných předběžným opatřením způsobem stanoveným v předběžném opatření omezit některý z účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení, uvedených v ustanovení § 109 odst. 1 IZ. Podle důvodové zprávy k zákonu č. 334/2012 Sb., kterým se měnil zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů: Praktické poznatky z průběhu některých insolvenčních řízení dokládají, že v některých případech se vyskytují pokusy zneužít transparentnosti insolvenčního řízení a účinků spojených s jeho zahájením k poškození zájmů třetích osob nebo dlužníka. Přitom může jít jak o záměr sledovaný dlužníkem (blokace exekučních řízení insolvenčními návrhy, jež nejsou míněny vážně), tak o záměr sledovaný jiným insolvenčním navrhovatelem. Jedním z opatření, jež mají přispět k efektivnímu zásahu soudu proti takovým postupům, je rozšíření pravomocí insolvenčního soudu při vydávání předběžných opatření. Nově se tedy přiznává insolvenčnímu soudu (v § 82 písm. b/ návrhu zákona) možnost z důvodů zvláštního zřetele hodných předběžným opatřením způsobem stanoveným v předběžném opatření omezit některý z účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení, jak jsou uvedeny v ustanovení § 109 odst. 1 insolvenčního zákona (pojistka pro účinky uvedené v ustanovení § 111 insolvenčního zákona je zakotvena přímo v textu ustanovení § 111). Tím se tedy soudu otevírá možnost (při respektu k zásadám insolvenčního řízení vyjádřeným v ustanovení § 5 insolvenčního zákona) např. povolit v exekuci dokončení exekuce (s omezením nastaveným tak, aby například výtěžek dosaženého zpeněžení majetku byl po dobu probíhajícího insolvenčního řízení k dispozici v tomto řízení).

Podle usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 19. 7. 2013, č. j. KSOS 25 INS 8199/2013, 3 VSOL 355/2013-A-19: Z výše uvedeného lze dovodit, že důvody hodné zvláštního zřetele, způsobilé k tomu, aby soud mohl omezit prostřednictvím předběžného opatření účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, vedené v ustanovení § 109 odst. 1 písm. c) IZ, mohou spočívat v takovém chování dlužníka, jež svědčí o tom, že insolvenční návrh byl dlužníkem zjevně podán jen proto, aby probíhajícím exekuci zabránil, a dalo by se očekávat, např. vzhledem k předchozím krokům dlužníka, že návrh bude v krátké době vzat zpět. S ohledem na časovou posloupnost jednotlivých úkonů dlužníka a s ohledem na to, že dlužník podává insolvenční návrh rovněž spojený s návrhem na povolení oddlužení, ačkoliv je mu znám předběžný závěr insolvenčního soudu o tom, že jeho úpadek nemůže být řešen oddlužením, a že jediným způsobem řešení dlužníkova úpadku je konkurs (a v důsledku prohlášení konkursu zpeněžení majetkové podstaty-§ 283 a násl. IZ) je zřejmé, že dlužník svůj insolvenční návrh nemíní vážně a podal jej jenom proto, aby zabránil provedení exekuce (obavy z exekuce ostatně vyjádřil i v návrhu), takže se dá očekávat, že i tento návrh bude vzat zpět.

Podle usnesení vrchního soudu v Olomouci ze dne 6. 6. 2014, č. j. KSBR 28 INS 6439/2014, 1 VOSL 473/2014-4-A13: Pro předběžné opatření je rozhodující stav v době vyhlášení (vydání) usnesení soudu prvního stupně a odvolací soud konstatuje, že v době jeho vydání bylo důvodné omezit účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení a soudnímu exekutorovi umožnit provedení exekuce. Za situace, že bylo současně rozhodnuto, aby výtěžek dosažený zpeněžením byl po dobu probíhajícího insolvenčního řízení k dispozici v tomto řízení, neodporuje nařízené předběžné opatření ani společnému zájmu věřitelů.

Jak je výše uvedeno, dlužníci podali insolvenční návrhy vždy osobně den přede dnem konání dražby nebo dokonce v den dražebního jednání (současný insolvenční návrh). Dlužníky podané insolvenční návrhy spojené s návrhy na povolení oddlužení nebyly nikdy bezvadné, insolvenční soud tak na jejich základě nemohl rozhodnout bez dalšího o úpadku dlužníků a případně o způsobu řešení jejich úpadku. Na výzvy k odstranění vad podaných insolvenčních návrhů dlužníci v žádném z již proběhlých insolvenčních řízení nereagovali a žádným způsobem také nebránili zastavení těchto insolvenčních řízení. Takové chování dlužníků svědčí o tom, že insolvenční návrhy dlužníků byly podány pouze proto, aby dlužníci zabránili probíhající exekuci, tedy provedení elektronické dražby jejich nemovitého majetku. S ohledem na uvedené skutečnosti má insolvenční soud za to, že jsou zde dány důvody hodné zvláštního zřetele, pro které je třeba návrhu na nařízení předběžného opatření vyhovět. Omezení účinku spojeného se zahájením exekučního řízení, uvedeného v § 109 odst. 1 písm. c) IZ neodporuje společnému zájmu věřitelů, neboť předběžné opatření bylo nařízeno s tím, aby výtěžek dosažený zpeněžením nemovitostí byl po dobu probíhajícího insolvenčního řízení dispozici v tomto insolvenčním řízení.

Soudní poplatek za návrh na nařízení předběžného opatření je povinen zaplatit navrhovatel (§ 2 odst. 1 písm. a/ zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění) a poplatková povinnost vzniká uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti s rozhodnutím soudu o návrhu na nařízení předběžného opatření (§ 4 odst. 1 písm. h/ zákona

č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích). Výše soudního poplatku činí 1 000 Kč (položka 5 Sazebníku poplatků, který je přílohou zákona o soudních poplatcích).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí je odvolání přípustné ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho doručení; odvolání se podává k Vrchnímu soudu v Olomouci prostřednictvím Krajského soudu v Brně, pracoviště Husova 15, 601 95 Brno. Rozhodnutí se považuje za doručené okamžikem jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku (§ 71 odst. 1 a § 74 odst. 1 IZ). Dlužníkovi a navrhovateli předběžného opatření bude toto rozhodnutí doručeno do vlastních rukou; těmto subjektům běží lhůta pro podání odvolání od okamžiku doručení rozhodnutí do vlastních rukou. (§ 75 IZ).

Toto rozhodnutí je účinné okamžikem jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku (§ 89 odst. 1 IZ).

Krajský soud v Brně dne 24. 9. 2014

Mgr. Jan Kozák, v.r. soudce dle rozvrhu práce pověřen zastupováním soudkyně soudního oddělení 40 INS Mgr. Pavly Mozgové Za správnost vyhotovení: Jiřina Vágnerová