KSBR 40 INS 23343/2015-A-6
Číslo jednací: KSBR 40 INS 23343/2015-A-6

USNESENÍ

Krajský soud v Brně rozhodl soudcem Mgr. Janem Kozákem jako soudcem zastupujícím dle rozvrhu práce soudu soudkyni soudního oddělení 40 INS Mgr. Pavlu Mozgovou ve věci insolvenčního řízení na majetek dlužníků: Ing. Rudolf Vilček, narozený 12. srpna 1954 a Jaroslava Vilčková, narozená 25. března 1957, oba bytem Brno, Plástky 219/23, PSČ 621 00 o návrhu Mgr. Davida Chaloupky, soudního exekutora, Exekutorský úřad Kroměříž, Jánská 25/1, 767 01 Kroměříž na vydání předběžného opatření ze dne 21. 9. 2015

takto: I. Návrh Mgr. Davida Chaloupky, soudního exekutora, Exekutorský úřad Kroměříž, Jánská 25/1, 767 01 Kroměříž na vydání předběžného opatření ze dne 21. 9. 2015 na vydání předběžného opatření, kterým by byl omezen účinek spojený se zahájením insolvenčního řízení uvedený v § 109 odst. 1 písm. c) zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) v posledním znění a to tak, že Mgr. Davida Chaloupky, soudnímu exekutorovi, Exekutorský úřad Kroměříž, Jánská 25/1, 767 01 Kroměříž se umožňuje provést prodej nemovitosti v SJM dlužníků: Ing. Rudolf Vilček, narozený 12. srpna 1954 a Jaroslava Vilčková, narozená 25. března 1957, oba bytem Brno, Plástky 219/23, PSČ 621 00 zapsaných na LV č. 1205 pro k.ú. Soběšice a na LV č. 387 pro k.ú. Jehnice s tím, aby výtěžek dosažený zpeněžením byl po dobu probíhajícího insolvenčního řízení vedeného Krajským soudem v Brně pod sp. zn.k dispozici v tomto řízení se zamítá.

II. Navrhovateli se ukládá, aby ve lhůtě 3 dnů od právní moci usnesení zaplatil na účet Krajského soudu v Brně vedený u České národní banky-pobočka Brno, číslo účtu 3703-5720621/0710, variabilní symbol 4049233435, konstantní symbol 1148 soudní poplatek 1.000 Kč za rozhodnutí o návrhu na předběžné opatření.

Odůvodnění:

Dne 16. 9. 2015 bylo u Krajského soudu v Brně zahájeno insolvenční řízení o insolvenčním návrhu dlužníků spojeným s návrhem na povolení oddlužení. Účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení [§ 101 a 109 až 111 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) v posledním znění (dále jen "IZ" nebo "insolvenční zákon")] nastaly téhož dne ve 12:46 hod.

Podáním ze dne 21. 9. 2015 se subjekt označený v záhlaví tohoto rozhodnutí domáhal vydání předběžného opatření tak jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

V návrhu na vydání předběžného opatření jeho navrhovatel uvedl, že v tomto -pokračování-2insolvenčním řízení je jedním z navrhovatelů a současně dlužníkem povinný v exekučním řízení, které je vedeno u exekutorského úřadu soudního exekutora, který je navrhovatelem tohoto předběžného opatření. Soudní exekutor byl pověřen vedením exekuce usnesením Městského soudu v Brně ze dne 28.1.2010 č.j. 26 EXE 613/2010-28. Dlužník vystupující v tomto insolvenčním řízení je v tomto exekučním řízení označen jako povinný. Exekučním titulem je rozhodčí nález č.j. Rsp 119/09 Rozhodčího soudu při Hospodářské a Agrární komoře ČR ze dne 9.12.2009 ze dne 9.12.2009.V návrhu dále navrhovatel popsal všechna rozhodnutuí vydaná v rámci probíhající exekuce; v podrobnostech insolvenční soud odkazuje na str. 3 a 4 dokumentu A-3 soudního spisu sp. zn.. Navrhovatel má za to, že jediným důvodem k podání insolvenčního návrhu byla snaha bývalé povinného-dlužníka vystupujícího v tomto insolvenčním řízení zmařit dražbu nemovitostí, neboť insolvenční návrh byl podán až po vydání dražební vyhlášky bezprostředně před termínem dražby, zjevně tedy bylo úmyslem navrhovatele zamezit provedení dražby. Navrhovatel přitom upozornil na fakt, že ze strany dlužníka šlo o opakované podání insolvenčního návrhu. Navrhovatel dále namítal, že u dlužníka zřejmě není dán úpadekve smyslu § 3 odst. 1 IZ. V podrobnostech insolvenční soud odkazuje na str. 4 a 5 dokumentu A-3 soudního spisu sp. zn..

Podepsaný insolvenční soud poté, co dospěl k závěru, že návrh na vydání předběžného opatření ze dne 21. 9. 2015 má všechny zákonem předpokládané náležitosti, zjišťoval podmínky pro vydání takového předběžného opatření.

Podle § 82 IZ (1) Předběžné opatření v insolvenčním řízení může insolvenční soud nařídit i bez návrhu, nestanoví-li zákon jinak. Navrhovatel předběžného opatření, které by insolvenční soud mohl nařídit i bez návrhu, není povinen složit jistotu. Povinnost složit jistotu jako navrhovatel předběžného opatření nemá dlužník. (2) Předběžným opatřením může insolvenční soud v době do rozhodnutí o insolvenčním návrhu také a) ustanovit předběžného správce, b) omezit z důvodů hodných zvláštního zřetele způsobem stanoveným v předběžném opatření některý z účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení uvedených v § 109 odst. 1 písm. b) a c), neodporuje-li to společnému zájmu věřitelů, nebo c) uložit insolvenčnímu navrhovateli, který není zaměstnancem dlužníka a jehož pohledávka vůči dlužníkovi nespočívá pouze v pracovněprávních nárocích, aby složil jistotu k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by dlužníku vznikla nedůvodným zahájením insolvenčního řízení a opatřeními přijatými v jeho průběhu. (3) Neodporuje-li to společnému zájmu věřitelů, může insolvenční soud z důvodů hodných zvláštního zřetele předběžným opatřením rovněž a) udělit souhlas se započtením vzájemných pohledávek dlužníka a věřitele v době trvání moratoria, nebo b) udělit souhlas se započtením vzájemných pohledávek dlužníka a věřitele i po okamžiku zveřejnění návrhu na povolení reorganizace v insolvenčním rejstříku, anebo c) zakázat pro určité případy nebo na určitou dobu započtení vzájemných pohledávek dlužníka a věřitele. (4) Předběžné opatření uložením povinnosti složit jistotu k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by dlužníku vznikla nedůvodným zahájením insolvenčního řízení a opatřeními přijatými v jeho průběhu, lze nařídit jen na návrh dlužníka podaný při prvním úkonu, který dlužníku přísluší po podání insolvenčního návrhu, a jen tehdy, jestliže dlužník doloží, že mu vznik takové škody nebo jiné újmy zjevně hrozí. Jestliže však podle dosavadních výsledků insolvenčního řízení lze očekávat, že dlužníkův úpadek bude osvědčen, insolvenční soud návrh na nařízení takového předběžného opatření zamítne. -pokračování-3

Přiměřeně se dále použijí ustanovení § 202 odst. 5 a 6 a ustanovení občanského soudního řádu o jistotě u předběžného opatření. Předběžné opatření podle odstavce 3 lze nařídit jen na návrh dlužníka, insolvenčního správce, věřitele, jehož se započtení týká, nebo osoby, která na tom má právní zájem. (5) Rozhodnutí o návrhu na předběžné opatření podle odstavce 2 písm. b) nebo c) doručí insolvenční soud do vlastních rukou dlužníkovi, insolvenčnímu správci, osobě, která takový návrh podala, a insolvenčnímu navrhovateli. Předběžné opatření podle odstavce 3 doručí insolvenční soud do vlastních rukou dlužníkovi, insolvenčnímu správci, osobě, která takový návrh podala, a v případě, že se předběžné opatření vztahuje na pohledávky jednotlivých věřitelů, i těmto věřitelům. Jestliže insolvenční soud nenařídí předběžné opatření, doručí rozhodnutí o návrhu na předběžné opatření podle odstavce 3 zvlášť dlužníku, insolvenčnímu správci a osobě, která takový návrh podala. (6) Je-li dlužník provozovatelem nebo účastníkem platebního systému s neodvolatelností zúčtování, zahraničního platebního systému s neodvolatelností zúčtování, vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání nebo zahraničního vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání, vyrozumí insolvenční soud o vydání předběžného opatření podle odstavce 3 současně s jeho zveřejněním v insolvenčním rejstříku Českou národní banku.

Podle § 109 odst. 1 písm. c), odst. 4 a 5 IZ výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek ve vlastnictví dlužníka, jakož i jiný majetek, který náleží do majetkové podstaty, lze nařídit nebo zahájit, nelze jej však provést. Pro pohledávky za majetkovou podstatou (§ 168) a pohledávky jim na roveň postavené (§ 169) však lze provést nebo vést výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek náležející do majetkové podstaty dlužníka, na základě rozhodnutí insolvenčního soudu vydaného podle § 203 odst. 5 a s omezeními tímto rozhodnutím založenými. Není-li dále stanoveno jinak, výkon rozhodnutí nebo exekuce se i nadále nařizuje nebo zahajuje a provádí proti povinnému, (4) Účinky zahájení insolvenčního řízení nastávají okamžikem zveřejnění vyhlášky, kterou se oznamuje zahájení insolvenčního řízení, v insolvenčním rejstříku, (5) Nestanoví-li zákon u některého ze způsobů řešení úpadku jinak, trvají účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení do skončení insolvenčního řízení, a jde-li o reorganizaci, do schválení reorganizačního plánu.

Podle § 75b odst. 1) a 2) o.s.ř. (1) K zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by vznikla předběžným opatřením, je navrhovatel povinen složit nejpozději ve stejný den, kdy podal u soudu návrh na nařízení předběžného opatření, jistotu ve výši 10 000 Kč a ve věcech týkajících se vztahů mezi podnikateli vyplývajících z podnikatelské činnosti ve výši 50 000 Kč. Dospěje-li předseda senátu k závěru, že složená jistota zjevně nepostačuje k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by vznikla předběžným opatřením, vyzve navrhovatele bezodkladně, aby do 3 dnů složil doplatek jistoty ve výši, kterou stanoví s přihlédnutím k okolnostem případu. Podalo-li návrh na předběžné opatření více navrhovatelů, jsou povinni jistotu a doplatek jistoty složit společně a nerozdílně. (2) Nebude-li jistota podle odstavce 1 složena, předseda senátu návrh na předběžné opatření odmítne.

Z citovaného ustanovení § 82 IZ vyplývá, že předběžné opatření může insolvenční soud vydat také bez řádného návrhu ze strany věřitele. Insolvenční soud před meritorním rozhodnutím o návrhu na vydání předběžného opatření nemusí zkoumat, zda jsou splněny podmínky pro vydání předběžného opatření vyplývající z podpůrně užívaného ustanovení § 75b o.s.ř.. S ohledem na skutečnost, že navrhovatel předběžného opatření neměl povinnost -pokračování-4uhradil jistinu předpokládanou právní úpravou, zabýval se podepsaný insolvenční soud návrhem na vydání předběžného opatření meritorně.

Zásady civilního řízení se v otázce předběžných opatření řídí principem minimalizace zásahů do práv povinného. Omezení práv povinného by mělo přicházet do úvahy teprve v okamžiku, kdy existuje zcela důvodná a podložená obava, že povinný svým jednáním porušuje pravidla daná právní úpravou nebo vyvíjí snahu a činí kroky k porušování právní úpravy, která se týká konkrétní situace.

K podmínkám pro vydání předběžného opatření dle § 82 IZ se vyjádřil Vrchní soud v Praze ve svém rozhodnutí ze dne 25.3.2014 č.j. 1 VSPH 576/2014-A-19 ve věci sp. zn. KSPH 65 INS 3331/2014: Předně je třeba uvést, že smyslem § 82 odst. 2 písm. b) IZ je eliminovat účinky vyvolané nepoctivými insolvenčními návrhy, tedy omezit účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení uvedené v § 109 odst. 1 písm. b) a písm. c) IZ. Účelem tohoto zákonného ustanovení je zabránit pokusům o zneužití insolvenčního řízení a účinků spojených s jeho zahájením k poškozování zájmu třetích osob nebo dlužníka. U dlužnických insolvenčních návrhů může jít zejména o záměr blokovat exekuční řízení insolvenčními návrhy, jež nejsou míněny vážně a jejichž jediným účelem je dosáhnout účinků zahájení insolvenčního řízení dle § 109 odst. 1 písm. c) IZ. Proto insolvenční zákon v § 82 odst. 2 písm. b) IZ upravuje možnost předběžným opatřením omezit z důvodů hodných zvláštního zřetele způsobem stanoveným v předběžném opatření některý z účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení uvedený mimo jiné v § 109 odst. 1 písm. c) IZ, neodporuje-li to společnému zájmu věřitelů. Účelem insolvenčního řízení je řešení úpadku dlužníka některým ze způsobů stanovených insolvenčním zákonem a podle zásad insolvenčního zákona. S ohledem na zvláštní charakter insolvenčního řízení, jímž jsou zpravidla dotčena nejen práva a právní zájmy dlužníka a věřitelů jako účastníků řízení, ale též dalších osob, vyvolává zahájení insolvenčního řízení zvláštní účinky, mezi něž náleží i nemožnost provést nařízený výkon rozhodnutí či exekuci na majetek dlužníka, neboť insolvenční zákon upravuje postup při uspokojení všech přihlášených pohledávek dlužníkových věřitelů, a zachování individuální možnosti vymáhání práv jednotlivých věřitelů by kolidovalo s účelem insolvenčního řízení. Insolvenční řízení má, mimo jiné, sloužit poctivým a zodpovědným dlužníkům, pokud prokáží, že jsou schopni dostát podmínkám oddlužení, k tomu, aby se, mimo jiné, vyhnuli exekuci, jež by jim jinak reálně hrozila. Takto na věc nahlíženo jde proti smyslu tohoto institutu dovolit po zahájení insolvenčního řízení prodej dlužníkova majetku v exekuci. Proto zákon umožňuje zamezit formou předběžného opatření účinkům spojeným se zahájením insolvenčního řízení jen z důvodů hodných zvláštního zřetele, čímž je v poměrech souzené věci míněno především to, že soud vydávající předběžné opatření má být z jemu známých skutkových okolností důvodně přesvědčen o tom, že dlužník insolvenčního řízení ke škodě oprávněného zneužívá, aniž by však zároveň nabízel čestné vyrovnání svých závazků vůči věřitelům v režimu oddlužení. Z toho, co vyšlo ke dni vydání napadeného rozhodnutí najevo, však takový závěr učiniti nelze. Na rozdíl od soudu I. stupně je odvolací soud v daném případě toho názoru, že nařízení předběžného opatření z důvodů, jež jsou popsány v odůvodnění napadeného usnesení, nebylo namístě. Již proto ne, že v řízení nebylo prokázáno, že by dlužníci podali insolvenční návrh z cílem zabránit výkonu rozhodnutí. Insolvenční návrh dlužníků ze dne 10.2.2014 byl perfektní, ze strany soudu I. stupně (usnesením ze dne 17.2.2014 č.j. KSPH 65 INS 3331/2014-A-8) byli dlužníci vyzváni toliko k předložení dokladů o dalších možných -pokračování-5příjmech k úhradě minimálně 30% závazků nezajištěných věřitelů, k potvrzení existence příjmů dlužnice z nemocenských dávek a k doložení příjmů z let 2011-2013. Samotný návrh na nařízení předběžného opatření byl odůvodněn toliko tím, že oba insolvenční návrhy byly podány těsně před konáním dražby prodejem nemovitostí nařízené na bytovou jednotku č. 797/9 v budově č.p. 797 na pozemku st.parc.č. 6489/9, 6489/10, k.ú. Kolín, LV č. 157779. Z obsahu insolvenčního návrhu spojeného s návrhem na povolení oddlužení však neplyne, že by šlo o zjevně nezpůsobilý návrh, když příjmová situace dlužníků spolu s příjmem ze smlouvy o důchodu dává předpoklad uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů minimálně v minimálním zákonem stanoveném rozsahu 30%. Ze shora uvedených zjištění dospěl odvolací soud k závěru, že pro nařízení předběžného opatření nebyl dán důvod, když insolvenční návrh dlužníků ze dne 10. 2. 2014 byl ve spojení s přílohami prostý vad a současně příjmové poměry dlužníků dávají předpoklad, že návrhu na povolení oddlužení bude lze vyhovět.

Insolvenční soud může zjednodušeně konstatovat, že skutečnosti uvedené navrhovatelem v návrhu na vydání předběžného opatření, pokud jde o průběh exekuce, byly z jeho strany doloženy listinami, které připojil k podanému návrhu a které jsou zveřejněny v rámci insolvenčního spisu zdejšího soudu sp. zn. 39 INS 23343/2015 jako dokumenty A-4 a A-5. Navrhovatel naproti tomu žádným způsobem nedoložil svá zcela obecná tvrzení o opakovaných insolvenčních návrzích dlužníků. Tato skutečnost sama o sobě může být důvodem pro zamítnutí návrhu na vydání předběžného opatření. Předběžné opatření lze vydat pouze na základě zcela precizního návrhu; navrhovatel jeden z důvodů pro vydání předběžného opatření (opakované podání insolvenčního návrhu ze strany dlužníka) nepopsal zcela přesně (viz další odstavec odůvodnění).

Insolvenční soud dále nemůže souhlasit se závěry, které navrhovatel v návrhu na vydání předběžného opatření dovodil ohledně existence důvodů hodných zvláštního zřetele (část IV. návrhu na vydání předběžného opatření). Z insolvenčního rejstříku insolvenční soud zjistil, že v případě dlužníka vystupujícího v tomto insolvenčním řízení jde o opakovaný insolvenční návrh. Insolvenční řízení vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 24 INS 26827/2014 bylo zahájeno na návrh nikoli dlužníka, ale subjektu Jet VSK s.r.o., IČ: 25553224. Dlužník v průběhu řízení sice k tomuto návrhu přistoupil, ale k zastavení řízení došlo z důvodů na straně uvedeného navrhovatele, který na výzvu soudu neuhradil zálohu na náklady insolvenčního řízení (viz usnesení ze dne 4.6.2015 č.j. 24 INS 26827/2014-A-25). Insolvenční řízenípřitom probíhalo od 2. 10. 2014; po celou dobu tohoto řízení byl povinný a jeho manželka fakticky zbaveni možnosti podat společný insolvenční návrh. Dne 24. 7. 2015 podal povinný a jeho manželka (dlužníci také v tomto insolvenčním řízení) společný insolvenční návrh. K odmítnutí návrhu došlo dne 29. 7. 2015 (viz usnesení ze čj. 33 INS 19232/2015). Důvodem byla neúplnnost skutkových tvrzení v podaném návrhu. Podaný návrh však nelze označit za zjevně nedůvodný. Tento závěr lze učinit také z faktu, že dlužníci exitenci svých závazků doložili; rozpor zde byl pouze mezi obsahem návrhu a důkazy, které k němu byly doloženy. Aktuální insolvenční návrh vedený u zdejšího soudu pod sp. zn. 40 INS 23343/2015 vady vytýkané předchozímu návrhu odstraňuje. Dlužníci (manželé Vilčekovi) v návrhu nabízí plné uspokojení svých více než dvou věřitelů; jedním z věřitelů, který je v návrhu řádně označen, je přitom oprávněný z exekuce vedené navrhovatelem. -pokračování-6

V duchu výše citovaného právního názoru odvolacího soudu zdejší soud ze samotné skutečnosti, že dlužníci podali insolvenční návrh opakovaně, nedovozuje existenci důvodů hodných zvláštního zřetele pro vydání navrženého předběžného opatření. K prvnímu ze zmíněných insolvenčních návrhů přitom nelze přihlížet, neboť toto řízení bylo zahájeno a ukončeno z důvodů, které nebyly na straně povinného.

Ani ze skutečnosti, že dlužník podal insolvenční návrh krátce před tím, než byla realizována exekuce vztahující se na jeho majetek, nelze bez dalšího dovozovat, že jsou zde důvody hodné zvláštního zřetele, které by odůvodňovaly vydání předběžného opatření navrženého navrhovatelem. Podání insolvenčního návrhu spojeného s návrhem na povolení oddlužení je legitimní formou řešení nedobré ekonomické situace dlužníka. Pokud dlužník tento postup použil a při jeho užití postupoval řádně, tj. podal řádný a úplný insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení, pak je nutno tento postup akceptovat. Insolvenční soud považuje za potřebné dodat, že pokud je pohledávka oprávněného v exekučním řízení vedeném navrhovatelem zajištěna zástavním právem, pak půjde s největší pravděpodobností o pohledávku zajištěnou a tato bude řešena v rámci oddlužení dlužníka stejně, jako by byla řešena v případě dokončení exekuce, tj. zpeněžením předmětu zajištění a vydáním celého výtěžku zajištěnému věřiteli; to všechno v případě, že zajištěný věřitel řádně a včas uplatní svou pohledávku v insolvenčním řízení a tato pohledávka bude řádně zjištěna postupem předpokládaným ustanoveními insolvenčního zákona. Zamítnutím tohoto návrhu na vydání předběžného opatření tedy v žádném případě nebudou krácena práva oprávněných vystupujících v exekučním řízení vedeném navrhovatelem.

S ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti insolvenční soud návrh věřitele na vydání předběžného opatření zamítl.

V souladu s § 4 odst. 1 písm. h) zák. č. 549/91 Sb., o soudních poplatcích a položky 5 sazebníku, který je součástí tohoto zákona, soud uložil navrhovateli předběžného opatření uhradit soudní poplatek za tento návrh.

Poučení: Proti tomuto usnesení lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho doručení. Usnesení se považuje za doručené okamžikem jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku (§ 71 odst. 1 a § 74 odst. 1 IZ). Dlužníkovi a výše uvedenému navrhovateli předběžného opatření bude toto rozhodnutí doručeno zvláštním způsobem (§ 75 IZ); těmto subjektům běží lhůta pro podání odvolání od okamžiku doručení rozhodnutí zvláštním způsobem. Odvolání se podává k Vrchnímu soudu v Olomouci prostřednictvím Krajského soudu v Brně, pracoviště Husova 15, 601 95 Brno.

Krajský soud v Brně dne 22. září 2015 Mgr. Jan Kozák soudce zastupující dle rozvrhu práce Za správnost vyhotovení: soudu soudkyni soudního oddělení 40 INS Monika Kalábová Mgr. Pavlu Mozgovou