KSBR 39 INS 74/2009-C1-12
KSBR 39 INS 74/2009-C1-12 Číslo jednací: 39 Cm 2/2009-49

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Brně rozhodl soudcem Mgr. Janem Kozákem jako samosoudcem v právní věci žalobce: Wüstenrot-stavební spořitelna a.s., se sídlem Na Hřebenech II, 1718/8, 140 23 Praha, 4, IČ: 47115289 proti žalovanému: Mgr. Dana Cigánková, advokátka, se sídlem Krokova 10, 615 00 Brno, insolvenční správkyně dlužníka Jana anonymizovano , anonymizovano , bytem Unkovice 97, PSČ: 664 63 o určení pravosti pohledávky žalobce a náklady řízení

takto:

I. Žaloba žalobce ze dne 15.7.2009, kterou se žalobce domáhal, aby jeho pohledávka přihlášená do insolvenčního řízení na dlužníka Jana anonymizovano , anonymizovano , sp. zn. ve výši 131.746,30 Kč byla považována za pravou se zamítá.

II. Žádnému z účastníků se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

Odůvodnění:

Dne 15.7.2009 bylo u podepsaného soudu zahájeno řízení o incidenční žalobě žalobce ze dne 15.7.2009. Podanou žalobou se žalobce domáhal určení pravosti své pohledávky přihlášené do insolvenčního řízení vedeného proti dlužníkovi označenému v záhlaví tohoto rozsudku u podepsaného soudu pod sp.zn.. Žalobce v podané žalobě uvedl, že v rámci insolvenčního řízení sp.zn.ve lhůtě přihlásil svou podmíněnou, nesplatnou pohledávku za dlužníkem, vyplývající z dlužníkova ručitelského sp. zn. 39 Cm 2/2009 prohlášení ke smlouvě o úvěru číslo 22405375 uzavřené s paní Libuší Rozkopalovou, narozenou dne 27. července 1968. Úvěr z této smlouvy byl vyčerpán ve sjednané výši 129.999,40 Kč. Úvěr je v současné době řádně splácen příjemkyní úvěru paní Rozkopalovou. Pohledávka byla do insolvenčního řízení přihlášena ve výši zůstatku dluhu paní Rozkopalové, v částce 131.746,30 Kč. Při přezkumném jednání, které proběhlo u podepsaného soudu dne 16. června 2009 dlužník v plné výši popřel pravost přihlášené pohledávky žalobkyně s odůvodněním, že vůči dlužníku nevznikla pohledávka z titulu ručení, protože úvěr ze smlouvy číslo 22405375 je řádně splácen. O popření pohledávky insolvenční správkyně věřitele obeslala s vyrozuměním, že pohledávka byla co do pravosti dlužníkem popřená a informovala věřitele o možnosti v zákonné lhůtě podat žalobu na ochranu svého práva. Výzva správkyně byla žalobci doručena dne 3. července 2009. Žalobkyně dále uvedla, že s popřením své přihlášené pohledávky nesouhlasí. Podle žalobkyně se v případě přihlášené pohledávky jedná o pohledávku existentní, nesplatnou a vázanou na podmínku, přičemž podmínka spočívá v možnosti, že úvěr ze smlouvy číslo 22405375 přestane být splácen a žalobkyně dlužníka vyzve k plnění, ke kterému se podpisem prohlášení o ručení dlužník zavázal. Žalobkyně potvrdila jako pravdivé tvrzení dlužníka a příjemkyně předmětného úvěru, že v současné době dlužník k žádnému plnění vyzván nebyl, ale podle jejího názoru tato skutečnost nemá na existenci podmíněné pohledávky vůči ručiteli žádný vliv. Žalobkyně současně připomínala, že s uznáním a případně uspokojením i podmíněných nebo nesplatných pohledávek za dlužníkem v rámci oddlužení insolvenční právo výslovně počítá. Podle žalobkyně je na místě přihlášenou pohledávku uznat jako pravou a podmíněnou, jako takovou ji zařadit do splátkového kalendáře dlužníka a splátky deponovat u insolvenčního správce do doby, než bude splněna podmínka.

Usnesením ze dne 5. února 2010 podepsaný soud vyzval žalobce, aby případně upřesnil okruh žalovaných subjektů. Žalobce tuto výzvu soudu řádně převzal dne 9. února 2010 a reagoval podáním ze dne 10. února 2010, ve kterém uvedl, že podle jeho názoru má být žalovaným subjektem pouze insolvenční správkyně označená v záhlaví tohoto rozsudku jako žalovaná strana.

Žalovaná strana se na výzvu podepsaného soudu k podané žalobě vyjádřila podáním ze dne 10. září 2009. Žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že nemá námitek proti právním a skutkovým tvrzením žalobce zvláště za situace, kdy žalobce potvrzuje, že doposud se závazek zrušení nestal splatným.

Podepsaný insolvenční soud dospěl k závěru, že žalobce jako přihlášený insolvenční věřitel řádně neuplatnil své popřené právo žalobou na určení ve smyslu § 198 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) v posledním znění (dále jen "IZ" nebo "insolvenční zákon"). Žalobce totiž nepodal podanou žalobu proti dlužníkovi, který využil svého práva daného insolvenčním zákonem popřít přihlášenou pohledávku se stejnými účinky jako insolvenční správce.

Jednání ve věci proběhlo u podepsaného insolvenčního soudu dne 18. října 2010. Řádně obeslaný žalobce se k jednání bez jakékoliv omluvy nedostavil. Žalovaná strana se z účasti na tomto jednání omluvila. Soud proto projednal věc bez účasti žalobce a žalovaného, přičemž vyšel z obsahu soudního spisu a dalších listin.

Podepsaný insolvenční soud vyšel především z těchto listin: 1. Spis podepsaného insolvenčního soudu sp.zn., především pak rozhodnutí ze dne 4. února 2009 o úpadku dlužníka a o jeho řešení oddlužením, dále sp. zn. 39 Cm 2/2009 protokol o přezkumném jednání konaném dne 16. června 2009 a dále usnesení podepsaného insolvenčního soudu ze dne 31. března 2009 o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře, 2. Přihláška pohledávky číslo 8 ve věci insolvenčního řízení sp.zn., 3. Usnesení podepsaného soudu ze dne 19. srpna 2009 založené na čísle listu 31 spisu, 4. Usnesení podepsaného soudu ze dne 5. února 2010 založené na čísle listu 35 spisu, 5. Podání žalobce ze dne 10. února 2010 založené na čísle listu 36 spisu.

Podepsaný insolvenční soud se zabýval nejprve otázkou včasnosti podané incidenční žaloby.

Podle § 198 odst. 1 insolvenčního zákona (1) Věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena insolvenčním správcem, mohou uplatnit své právo žalobou na určení u insolvenčního soudu do 30 dnů od přezkumného jednání; tato lhůta však neskončí dříve než uplynutím 15 dnů od doručení vyrozumění podle § 197 odst. 2. Žalobu podávají vždy proti insolvenčnímu správci. Nedojde-li žaloba ve stanovené lhůtě insolvenčnímu soudu, k pohledávce popřené co do pravosti se nepřihlíží; pohledávka popřená co do výše nebo pořadí je v takovém případě zjištěna ve výši nebo pořadí uvedeném při jejím popření.

Z obsahu insolvenčního spisu sp.zn.vyplývá, že přezkumné jednání které se zabývalo přihlášenou pohledávkou žalobce, proběhlo dne 16. června 2009. Incidenční žaloba žalobce byla podepsanému insolvenčnímu soudu doručena 15. července 2009. Přestože žalobce soudu nedoložil žádné důkazy ke svému tvrzení o včasnosti podané incidenční žaloby, lze mít za to, že žaloba byla podána včas. Mezi termínem přezkumného jednání, které se vztahovalo k žalované pohledávce a dnem podání incidenční žaloby uplynulo méně než 30 dnů zmíněných ve výše citovaném § 198 odst. 1 insolvenčního zákona. Incidenční žaloba tedy zcela nepochybně byla podána ve lhůtě předpokládané právní úpravou a žalobu tedy je možno hodnotit jako včasnou.

Dále se podepsaný insolvenční soud zabýval otázkou aktivní a pasivní legitimace v tomto incidenčním sporu.

Podle § 197 IZ (1) Výsledek přezkumného jednání zapíše insolvenční správce do seznamu přihlášených pohledávek; takto upravený seznam tvoří součást zápisu o přezkumném jednání. Věřitelům, kteří o to požádají, vydá insolvenční soud z tohoto seznamu výpis. (2) Věřitele, jehož nevykonatelná přihlášená pohledávka byla popřena při přezkumném jednání, jehož se nezúčastnil, o tom insolvenční správce písemně vyrozumí, a to i tehdy, je-li popření uvedeno v upraveném seznamu přihlášených pohledávek.

Podle § 410 IZ (1) Není-li dále stanoveno jinak, platí o přezkoumání přihlášených pohledávek za trvání účinnosti oddlužení obdobně § 190 až 202. (2) Popření pohledávky nezajištěného věřitele dlužníkem má za trvání účinků schválení oddlužení tytéž účinky jako popření pohledávky insolvenčním správcem. Jestliže dlužník popřel pohledávku při přezkumném jednání, které se konalo před schválením oddlužení, nastávají účinky tohoto popření dnem, kdy nastaly účinky oddlužení; tento den je rozhodný i pro počátek běhu lhůt k podání žaloby o určení pravosti, výše nebo pořadí pohledávky.

Podle § 16 IZ (1) Účastníky řízení v incidenčních sporech jsou žalobce a žalovaný, není-li dále stanoveno jinak. (2) Není-li dále stanoveno jinak, je buď žalobcem nebo žalovaným v incidenčním sporu insolvenční správce. (3) Vedlejší účastenství v incidenčních sporech je přípustné. sp. zn. 39 Cm 2/2009

Z důkazů provedených v průběhu jednání ve věci dne 18.10.2010 vyplynulo, že žalobce přihlásil do insolvenčního řízení sp.zn.nezajištěnou pohledávku ve výši 131.746,30 Kč. Z protokolu o přezkumném jednání konaném dne 16. června 2009 a z příloh k tomuto protokolu vyplynulo, že pohledávka žalobce byla popřena pouze dlužníkem. Mezi žalobcem a žalovaným není sporu o tom, že žalovaná vyrozuměla žalobce o tom, že jeho pohledávka přihlášená do insolvenčního řízení sp.zn. KSBR 39 INS 74/2009 byla popřena pouze dlužníkem. Současně žalovaná řádně poučila žalobce o možnosti uplatnit popřenou pohledávku incidenční žalobou v zákonné lhůtě. Žalovaná, jako insolvenční správkyně, tedy řádně informovala žalobce jako insolvenčního věřitele kdo má být pasivně legitimován při podání incidenční žaloby. Přes řádné upozornění ze strany insolvenční správkyně insolvenční věřitel jako žalobce podal incidenční žalobu pouze proti insolvenční správkyni. Pokud by předmětnou pohledávku popřela insolvenční správkyně i dlužník, pak by v incidenčním sporu o popřené pohledávce měli insolvenční správkyně a dlužník postavení nerozlučných společníků. Pokud ale popřel při oddlužení pohledávku nezajištěného věřitele pouze dlužník, pak je v incidenčním sporu pasivně legitimován pouze popírající dlužník (rozhodnutí Vrchního soudu v Praze sp.zn. 15 Cmo 245/2009 a 15 Cm 178/2009). Z uvedených skutečností je zřejmé, že v incidenčním sporu je sice žalobce aktivně legitimován k podání incidenční žaloby o určení pravosti jeho přihlášené pohledávky, ovšem žalovaná není v tomto sporu pasivně legitimovanou stranou. Incidenční žaloba měla v tomto případě směřovat proti popírajícímu dlužníkovi. Jeho popěrný úkon učiněný po schválení oddlužení, ke kterému došlo již v březnu roku 2009 jak vyplývá z rozhodnutí o schválení oddlužení dlužníka, má stejné účinky jako by popěrný úkon učinila insolvenční správkyně. Žalobce přitom byl ze strany insolvenční správkyně řádně poučen o výsledku přezkumného jednání a také v otázce pasivní legitimace pro případné vedení incidenčního sporu. Lhůta pro podání incidenční žaloby tedy počala žalobci řádně běžet a marně uplynula. V okamžiku vyhlášení tohoto rozhodnutí tedy lze mít za to, že žalobce neuplatnil v zákonné lhůtě svou popřenou pohledávku včasnou a řádnou incidenční žalobou. K popřené pohledávce žalobce tedy nelze po právní moci tohoto rozsudku v insolvenčním řízení sp.zn.dále přihlížet.

Podle § 7 odst. 1 IZ pro insolvenční řízení a pro incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu 4), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Podle § 202 IZ (1) Ve sporu o pravost, výši nebo pořadí přihlášených pohledávek nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení proti insolvenčnímu správci. Náklady, které v tomto sporu vznikly insolvenčnímu správci, se hradí z majetkové podstaty; do ní náleží i náhrada nákladů řízení přiznaná insolvenčnímu správci. (2) Náklady řízení, které vznikly zaviněním insolvenčního správce nebo náhodou, která se mu přihodila, nese on sám a ostatním účastníkům je povinen je nahradit.

Podle § 142 odst. 1) o.s.ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

O nákladech tohoto řízení podepsaný insolvenční soud rozhodl, s odkazem na § 7 odst. 1 IZ podle § 142 odst. 1 o.s.ř.. Ustanovení IZ totiž upravují otázku nákladů incidenčního sporu pouze pokud jde o náklady hrazené insolvenčním správcem. Žalovaná insolvenční správkyně měla v tomto řízení plný úspěch. Současně však lze konstatovat že žalované žádné náklady v tomto řízení nevznikly a proto jí soud jejich náhradu nepřiznal. Zcela neúspěšnému žalobci nelze náhrady nákladů přiznat. sp. zn. 39 Cm 2/2009

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí je přípustné odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho doručení. Rozhodnutí se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku (§ 74 odst. 1 IZ); žalobci a žalovanému bude rozhodnutí doručeno zvlášť, těmto subjektům běží lhůta pro podání odvolání od zvláštního doručení (§ 74 odst. 2 IZ). Odvolání se podává k Vrchnímu soudu v Olomouci prostřednictvím Krajského soudu v Brně, pracoviště Husova 15, 601 95 Brno. Výsledek sporu o určení pravosti, výše nebo pořadí pohledávky poznamená insolvenční soud v upraveném seznamu pohledávek; učiní tak i bez návrhu. (§ 201 odst. 3 IZ) Rozhodnutí insolvenčního soudu o pravosti, výši nebo pořadí pohledávek jsou účinná vůči všem procesním subjektům. (§ 201 odst. 4 IZ).

Krajský soud v Brně dne 18.10.2010

Mgr. Jan Kozák, v.r. soudce Za správnost vyhotovení: Ivana Ševčíková