KSBR 39 INS 605/2009-C2-15
KSBR 39 INS 605/2009-C2-15 Číslo jednací: 39 Cm 14/2009-242

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Brně rozhodl soudcem Mgr. Janem Kozákem jako samosoudcem v právní věci

žalobce : MONTEGO BAY FINANCIAL LIMITED, registrační číslo 014190, se sídlem 306 Victoria House, Victoria, Mahé, Seychelles, práv. zastoupen JUDr. Petrem Voříškem, advokátem, AK Přístavní 321/14, 170 00 Praha 7 proti

žalovanému: Ing. Josef Nožička, Spodní 22, 625 00 Brno, insolvenční správce dlužníka TIPASTAV Třebíč, s.r.o., IČ: 27746402, práv. zastoupený advokátkou Boženou Kristiánovou, AK L. Pokorného 37, 674 01 Třebíč o určení pravosti přihlášené pohledávky a náklady řízení

takto: I. Ž a l o b a , kterou se určuje, že žalobce má v insolvenčním řízení vedeném na majetek dlužníka TIPASTAV Třebíč, s.r.o., IČO 27746402, se sídlem Třebíč, Hrotovická 169, PSČ 674 01, zapsané v oddílu C, vložce 56267 obchodního rejstříku vedeného Krajským soudu v Brně, u Krajského soudu v Brně pod sp.zn. KSBR 39INS 605/2009 pohledávku ve výši 10.197.369,76 Kč z titulu zajištění závazku dlužníka, Ing. Milana anonymizovano , anonymizovano , Číslo jednací: 39 Cm 14/2009

bytem Kralice nad Oslavou 276, vrátit poskytnutý úvěr na základě smlouvy o úvěru č. 578/2006 zástavním právem ke spoluvlastnickému podílu dlužníka o velikosti id. 1/2 na těchto nemovitostech: budově čp. 169, Jejkov, prům. obj., postavené na pozemku st. parc. č. 6128, budově bez čp/če, prům. obj., postavené na pozemku st. parc. č. 6124, budově bez čp/če, prům. obj., postavené na pozemku st. parc. č. 6125, budově bez čp/če, prům. obj., postavené na pozemku st. parc. č. 6132, pozemku st. parc. č. 6124, pozemku st. parc. č. 6125, pozemku st. parc. č. 6128, pozemku st. parc. č. 6132, pozemku parc. č. 2149/1, pozemku parc. č. 2149/5, které se nachází v katastrálním území Třebíč, obec Třebíč, a jsou zapsány v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Vysočinu, Katastrální pracovištěm Třebíč, na LV č. 4499, s tím, že žalobce má právo na uspokojení své pohledávky pouze z výtěžku zpeněžení spoluvlastnického podílu dlužníka o velikosti id. 1/2 na těchto nemovitostech a kterou se určuje, že žalobce má v insolvenčním řízení vedeném na majetek dlužníka-TIPASTAV Třebíč s.r.o., IČO 27746402, se sídlem Třebíč, Hrotovická 169, PSČ 674 01, zapsané v oddílu C, vložce 56267obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Brně, u Krajského soudu v Brně pod. sp. zn. KSBR 39INS 605/2009 pohledávku ve výši 2.764.319,17 Kč z titulu zajištění závazku dlužníka, Ing. Milana anonymizovano , anonymizovano , bytem Kralice nad Oslavou 276, zaplatit smluvní pokutu dle smlouvy o úvěru č. 578/2006 zástavním právem ke spoluvlastnickému podílu dlužníka o velikosti id. 1/2 na těchto nemovitostech: budově čp. 169, Jejkov, prům. obj., postavené na pozemku st. parc. č. 6128, budově bez čp/če, prům. obj., postavené na pozemku st. parc. č. 6124, budově bez čp/če, prům. obj., postavené na pozemku st. parc. č. 6125, budově bez čp/če, prům. obj., postavené na pozemku st. parc. č. 6132, pozemku st. parc. č. 6124, pozemku st. parc. č. 6125, pozemku st. parc. č. 6128, pozemku st. parc. č. 6132, pozemku parc. č. 2149/1, pozemku parc. č. 2149/5, které se nachází v katastrálním území Třebíč, obec Třebíč, a jsou zapsány v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Vysočinu, Katastrálním pracovištěm Třebíč, na LV č. 4499, s tím, že žalobce má právo na uspokojení své pohledávky pouze z výtěžku zpeněžení spoluvlastnického podílu dlužníka o velikosti id 1/2 na těchto nemovitostech s e z a m í t á .

II. Žádnému z účastníků se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

Odůvodnění:

Dne 14.10.2009 bylo u podepsaného soudu zahájeno řízení o žalobě žalobce ze dne 13.10.2009. Žalobce v podané žalobě uvedl, že přihlásil do insolvenčního řízení na majetek dlužníka TIPASTAV Třebíč, s.r.o., IČ: 27746402 pohledávku vzniklou na základě smlouvy o úvěru č. 578/2006 uzavřenou dne 13.3.2006 mezi 1. TZ, družstevní záložnou, IČ: 63492555 a Ing. Milanem anonymizovano , anonymizovano . K této dohodě přistoupili jako spoludlužníci další osoby, a to JUDr. František Dohnal, nar. 1946, Ing. Jaroslav Hejátko, nar. 1944, Ing. Jaroslav Matúšů, nar. 1955, Ing. František Procházka, nar. 1953 a společnost TIPA, a.s., IČ: 000532398. Zmíněná smlouvě o úvěru byla změněna a doplněna Dodatkem č. 1 uzavřeným Číslo jednací: 39 Cm 14/2009 dne 25.10.2006, k němuž samostatnou dohodou ze dne 25.10.2006 přistoupili spoludlužníci JUDr. František Dohnal, Ing. Jaroslav Hejátko, Ing. Jaroslav Matúšů a Ing. František Procházka a dále Dodatkem č. 2 ze dne 29.6.2007 mezi věřitelem, Ing. Milanem anonymizovano a společností TIPA, a.s., k němuž samostatnou dohodou uzavřenou dne 29.6.2007 přistoupili ostatní spoludlužníci. Dodatkem č. 3 uzavřeným dne 30.6.2008 mezi věřitelem, Ing. Milanem anonymizovano a společností TIPA F, s.r.o., IČ: 60703253, k němuž ostatní spoludlužníci, tj. JUDr. František Dohnal, Ing. Jaroslav Hejátko, Ing. Jaroslav Matúšů, Ing. František Procházka a společnost TIPA, a.s. již nepřistoupili. Pohledávka včetně nároku na zaplacení smluvní pokuty je mimo jiné zajištěna zástavním právem ke spoluvlastnickému podílu dlužníka, tj. společnosti TIPASTAV Třebíč, s.r.o., IČ: 27746402 o velikosti ideální 1/2 poloviny na nemovitostech specifikovaných v žalobě, zapsaných na LV č. 4499 u Katastrálního úřadu pro Vysočinu, katastrální pracoviště Třebíč. Žalovaný na přezkumném jednání dne 15.9.2009 přihlášenou pohledávku žalobce popřel s tím, že úvěr byl předčasně splacen, čímž zanikla přihlášená pohledávka i zmíněné zástavní právo. Žalobce s tímto závěrem žalovaného nesouhlasí. Podle žalobce původní věřitel poskytl Ing. Milanu anonymizovano peněžní prostředky ve výši 10.000.000,-Kč, které se zavázal tento dlužník spolu s ostatními spoludlužníky vrátit věřiteli dle Dodatku č. 3 ke zmíněné smlouvě o úvěru do 30.6.2009. Podle žalobce Ing. Milan Malý však na úhradu jistiny poukázal věřiteli pouze částku 1.000.000,-Kč a ve zbylé části 9.000.000,-Kč zůstal úvěr nevrácen. Smlouvou o postoupení pohledávky uzavřenou mezi původním věřitelem, tj. 1. TZ, družstevní záložnou, IČ: 63492555 a žalobcem dne 2.6.2009 byla předmětná pohledávka postoupena žalobci. Žalobce v žádném případě nesouhlasí se stanoviskem žalovaného, že došlo k předčasnému splacení úvěru. K tomu žalobce dokládá čestné prohlášení původního věřitele, že ke splacení úvěru nedošlo. Žalobce má za to, že žalovaného k závěru o předčasném splacení úvěru vede text Dodatku č. 1 předmětné smlouvy o úvěru. Žalobce opakovaně objasňoval, že předmětem Dodatku č. 1, potažmo i dalších dodatků, bylo vždy jen nastavení nové splatnosti existujícího úvěru, nikoliv poskytnutí úvěru nového. Žalobce dále uvedl, že z chování účastníků smlouvy o úvěru, potažmo dohod o přistoupení ke smlouvě o úvěru nevyplývá jediná známka toho, že měla pohledávka a zástavní právo zajišťující zaniknout. Nárok na splacení smluvní pokuty ve výši 2.700.000,-Kč vznikl v souladu s článkem 8 odst. 1 Smlouvy o úvěru podstatným porušením smlouvy o úvěru v souladu s článkem 7 odst. 2 písm. b) předmětné Smlouvy o úvěru.

Při jednání ve věci dne 6.4.2012 právní zástupce žalobce odkázal na podanou žalobu a dále doplnil svá skutková tvrzení v tom smyslu, že částka 10 miliónů korun, která byla převáděna na účet 230215 nebyla splátkou úvěru, ale měla být důkazem o bonitě dlužníka. K tomu žalobce předkládá soudu zápis č. 38 z jednání úvěrové komise 1. TZ družstevní záložny ze dne 24.10.2006. Toto údajné inkaso vzniklo také v souvislosti s využíváním systému SCARAB, který 1. TZ družstevní záložna využívala ve druhém pololetí v roku 2006 pro vedení svých účetních operací. Tento počítačový systém neuměl prodloužit splatnost úvěru, a proto bylo nutno vždy úvěr konkrétního klienta vynulovat a zadat celý úvěr znovu. Takovýto postup vytvářel dojem, jakoby došlo k vyplacení úvěru. Žalobce odkazuje na výslechy svědků Ing. Hoška a paní Sýkorové, které byly provedeny v rámci řízení vedeného u Okresního soudu v Třebíči pod sp. zn 9Nc 2066/2009, kde tito svědci potvrdili výše uvedené skutečnosti o fungování systému SCARAB. Šlo v podstatě o umělé virtuální operace, které vytvářely dojem splácení úvěru. Žalobce navrhl provedení výslechu těchto svědků také v tomto řízení. Žalobce dále navrhuje výslech pana Evžena Majera, který byl společníkem a jednatelem společnosti DC systems, která systém SCARAB u 1. TZ družstevní záložny zaváděla. Žalobce uvedl, že nešlo o placení úvěru jak namítá žalovaná strana. Tento úvěr byl celkem třikrát doplňován doplňky smlouvy o úvěru. Z výpisů označovaných restante je Číslo jednací: 39 Cm 14/2009 zřejmé, že u každého tohoto dodatku je postupováno vždy, pokud jde o jeho vedení, stejně. Předmětem těchto dodatků bylo posunutí splatnosti tohoto úvěru. Žalobce dále předložil soudu jako důkaz o fungování tohoto vnitřního systému banky smlouvy o dvou jiných úvěrových případech, kde šlo o navyšování původní úvěrové částky a kde bylo postupováno podle výpisů označených restante obdobným způsobem. Při jednání u Okresního soudu v Třebíči ve věci sp. zn. 9Nc 2066/2009 Ing. Hošek uvedl, že doklad označený jako restante není vlastně výpisem z účtu, ale jen přehledem všech vnitřních operací prováděných na tomto účtu dlužníka, což dokládá také označení tohoto výpisu slovy mimo pořadí . Žalobce poukázal na výpis označený restante, založený ve spise Okresního soudu v Třebíči sp. zn. 9Nc 2066/2009, kde u data 25.10.2006 jsou uvedeny některé účetní operace. Žalobce dále předložil soudu krátkou cestou řádný výpis z účtu 230215 dlužníka Ing. anonymizovano . Tento výpis je označen řádně číslem 10 a z tohoto výpisu je zřejmé, že na tento účet byla vložena částka 10.000.000,-Kč dne 25.10.2006 a dne 26.10.2006 byla z tohoto účtu převedena částka 9.900.000,-Kč. Pokud jde o úvěr, úvěrový účet, tak ten byl v případě dlužníků 1. TZ družstevní záložny doplňován za číslem běžného účtu dalším číslem, v tomto případě je to číslo 600. Ing. Hošek při jednání Okresního soudu v Třebíči ve věci 9NC 2066/2009 uvedl, že pokud by v případě Ing. anonymizovano šlo o nový úvěr, potom by nemohl mít už číslo 600, ale muselo by zde být jiné číslo. U dodatku k úvěrové smlouvě jsou připojeny splátkové kalendáře, kde je vždy uvedeno číslo úvěrového účtu zakončené trojčíslím 600, což mělo podle žalobce dokládat skutečnost, že šlo o prolongaci původního úvěru. Strany smlouvy tedy neměly za to, že šlo o jiný úvěr, ale že šlo o pokračování původního úvěru. Při jednání ve výše zmíněné věci vedené u Okresního soudu v Třebíči paní Sýkorová uvedla, že pokud by šlo o nový úvěr musela být uzavřena zcela nová smlouva a nikoliv dodatek. Žalobce dále poukazuje na pohyby na účtu dle výpisu označeného restante ke dni 25.10.2006, kde předchozí zůstatek činil 2.357,74 Kč. Ke dni 25.10.2006 je uvedena částka 10.000.000,-Kč, dále poplatek 4,-Kč, dále splátka úvěru ve výši 46.027,-Kč a zůstatek na účtu ve výši 9.956.319,34 Kč, poplatek za uzavření dodatku ve výši 40.000,-Kč a zůstatek ve výši 9.916.319,34 Kč a následně je zde zaevidován převod na účet společnosti TIPA ve výši 9.900.000,-Kč a zůstatek na účtu ve výši 16.319,34 Kč.

Žalovaný se k podané žalobě vyjádřil poprvé v písemném podání ze dne 7.10.2011. Žalovaný uvedl, že důvod popření předmětné pohledávky žalobce skutečně spočíval ve skutečnosti, že úvěr byl předčasně vyplacen, čímž zanikla pohledávka věřitele, zástavní právo i věcné právo předkupní. Žalovaný potvrdil uzavření Smlouvy o úvěru č. 578/2006 a Dohody o přistoupení k závazku, ve které na straně věřitele vystupovala 1. TZ, družstevní záložna, IČ: 63492555 a na straně dlužníků nebo spoludlužníků akcionáři společnosti TIPA, a.s., IČ: 00532398, jakož i samotná akciová společnost. Úvěr byl skutečně zajištěn formou zástavního práva na nemovitostech zapsaných na LV č. 4499 u Katastrálního úřadu pro Vysočinu, katastrální pracoviště Třebíč. Podle žalovaného dne 21.9.2007 byla uzavřena smlouva o prodeji části podniku mezi prodávajícím TIPA, a.s. se sídlem Třebíč, IČ: 00532398 a dlužníkem jako kupujícím. Kromě dalšího majetku byl předmětem smlouvy o prodeji části podniku i ideální 1/2 spoluvlastnického podílu na nemovitostech zapsaných na LV č. 4499 tak, jak jsou zmíněny výše. Podle žalovaného dne 13.3.2006 byl JUDr. Jiřím Strnadem jako notářem se sídlem v Třebíči sepsán notářský zápis č. NZ 124/2006, N 144/2006, kterým se účastníci smlouvy o úvěru č. 578/2006 a dohody o přistoupení k závazku ze dne 13.3.2006 dohodli na přímé vykonatelnosti tohoto zápisu s tím, že dlužníci, fyzické osoby a vedlejší dlužník akciová společnost TIPA, a.s., IČ: 00532398 souhlasili s vykonatelností ve prospěch původního věřitele z úvěrové smlouvy pro případ nesplacení částky 10.000.000,-Kč. Žalobce v červenci 2009 podal u Okresního soudu v Třebíči proti fyzickým osobám označeným jako Číslo jednací: 39 Cm 14/2009 povinní návrh na nařízení výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva. Návrhy na zřízení soudcovského zástavního práva a výkon rozhodnutí byl odůvodňován existencí výše zmíněných notářských zápisů. Proti nařízeným exekucím se povinní odvolali. Povinní v rámci řízení poukazovali na skutečnost, že poskytnutý úvěr byl již splacen. Podle žalovaného byl poskytnutý úvěr splacen ke dni 25.10.2006, kdy také zanikla relevantnost výše zmíněných notářských zápisů sepsaných notářem JUDr. Jiřím Strnadem v Třebíči. Podle žalovaného ke splacení úvěru došlo ze strany akciové společnosti TIPA převodem z účtu č. 172526041/0300 ve výši 10.000.000,-Kč na účet původního věřitele 1. TZ, družstevní záložny, číslo účtu 107627022/0300, variabilní symbol 320215.

V dalším písemném vyjádření ze dne 5.4.2012 právní zástupce žalovaného poukázal na skutečnost, že Krajský soud v Brně, pobočka Jihlava, vydal dne 21.11.2011 usnesení č.j. 54Co 629/2011-240, kterým návrhu povinných na zastavení exekuce nařízené pod jiným usnesením Okresního soudu v Třebíči, č.j. 9Nc 2062/2009-11 ze dne 3.12.2009 zcela vyhověl. Usnesení soudu I. stupně bylo změněno tak, že exekuce nařízená proti povinným se zastavuje. Kopii tohoto usnesení žalovaný doručil soudu dne 3.3.2012. Žalovaný poukázal na stranu 4 odůvodnění výše zmíněného rozhodnutí Krajského soudu v Brně, pobočka Jihlava, podle kterého odvolací soud doplnil dokazování výpisem z účtu, který je uveden v článku VII. podání žalovaného učiněného do tohoto řízení dne 7.10.2011. Z odůvodnění výše zmíněného rozhodnutí Krajského soudu v Brně, pobočka Jihlava vyplývá, že na základě tohoto výpisu měl soud za prokázané, že došlo k vyplacení poskytnutého úvěru ve výši 10.000.000,-Kč, který byl poskytnut na základě Smlouvy o úvěru č. 578/2006 ze dne 13.3.2006. Žalovaný dále poukázal na rozhodnutí Okresního soudu v Třebíči, č.j. 25E 129/2009-172 ze dne 19.1.2012, kterým ve výroku I. byl výkon rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva na nemovitostech nařízený usnesením Okresního soudu v Třebíči, č.j. 25E 129/2009-76 ze dne 23.10.2009 proti povinnému zastaven. Žalovaný dále poukázal na článek IV. odst. 1 Smlouvy zástavní ze dne 13.3.2006, kde je výslovně sjednáno, že zástavní právo a věcné právo předkupní se zřizuje pouze na dobu, než dojde ke splacení úvěru a jeho příslušenství. Protože podle žalovaného došlo ke splacení předmětného úvěru, zaniklo také zástavní právo zřízené na dotčených nemovitostech. Podle článku III. stejné smlouvy byla specifikována zajišťovaná pohledávka jako pohledávka zástavního věřitele ve výši 10.000.000,-Kč ze Smlouvy o úvěru č. 578/2006 a Dohod o přistoupení ze dne 13.3.2006. Podle žalovaného zástavní smlouva žádné jiné závazky dlužníka nezajišťovala. Podle tvrzení žalovaného nemůže obstát ani tvrzení žalobce, že nabyl pohledávku, neboť v době tvrzeného převodu pohledávky dne 2.6.2009 dle tvrzení uvedených v žalobě již pohledávka neexistovala, neboť zanikla zaplacením.

Při jednání ve věci dne 6.4.2012 právní zástupce žalovaného poukázal na svá písemná vyjádření a dále do svých vyjádření zahrnul také podání ze dne 5.11.2011 učiněné v rámci řízení vedeného u Krajského soudu v Brně, pobočka Jihlava pod sp. zn. 54 Co 629/2011, které bylo doručeno soudu dne 10.11.2011.

Žalovaný navrhl zamítnutí podané žaloby v plném rozsahu a současně uvedl, že neúčtuje žádné náklady spojené s účastí v tomto soudním řízení.

Podepsaný soud má za prokázané, že v rámci insolvenčního řízení vedeného u podepsaného soudu pod sp. zn. 39INS 605/2009 na majetek dlužníka TIPASTAV Třebíč, s.r.o., IČ: 27746402 žalobce uplatnil přihláškou pohledávky pohledávku specifikovanou ve výroku tohoto rozhodnutí. Při přezkumném jednání konaném dne 15.9.2009 byla tato Číslo jednací: 39 Cm 14/2009 přihláška pohledávky evidovaná soudem pod č. 81 insolvenčním správcem popřena, a to z důvodů uvedených výše. Přihlášený věřitel, tj. žalobce vystupující v tomto řízení ve lhůtě třiceti dnů uplatnil popřenou pohledávku incidenční žalobou. Podepsaný insolvenční soud má dále za prokázané na základě shodných vyjádření žalobce i žalovaného při jednání ve věci dne 6.4.2012, že mezi původním věřitelem 1. TZ, družstevní záložnou a dlužníky z úvěrové smlouvy specifikovanými v podané žalobě a ve vyjádření žalovaného došlo k uzavření úvěrové smlouvy č. 578/2006. Podepsaný insolvenční soud má dále za prokázané, že Krajský soud v Brně, pobočka Jihlava usnesením ze dne 21.11.2011, č.j. 54Co 629/2011-240, které nabylo právní moci dne 9.1.2012, změnil rozhodnutí Okresního soudu v Třebíči, č.j. 9Nc 206/2009-11 ze dne 3.12.2009 a dále obdobná rozhodnutí Okresního soudu v Třebíči vydaná v rámci exekučních řízení vedených u tohoto soudu pod sp. zn. 9Nc 2064/2009, 9Nc 2065/2009 a 9Nc 2066/2009 tak, že exekuce na majetek povinných z těchto exekučních řízení zastavil. Oprávněným v těchto exekučních řízení byl žalobce vystupující v tomto řízení. V rámci odůvodnění tohoto rozhodnutí Krajský soud v Brně, pobočka Jihlava dospěl na základě skutkových zjištění provedených před soudem I. stupně k závěru, že úvěr poskytnutý na základě Smlouvy o úvěru č. 578/2006 ze dne 13.3.2006 byl zcela splacen, a to dne 25.10.2006. V odůvodnění svého rozhodnutí se Krajský soud v Brně, pobočka Jihlava vypořádal s námitkami žalobce jako oprávněného v exekučním řízení, přičemž tyto námitky byly naprosto stejného obsahu jako námitky uplatněné žalobcem v tomto soudním řízení. Soud má dále za prokázané, že Okresní soud v Třebíči v rámci exekučního řízení vedeného pod sp. zn. 9Nc 2066/2009 usnesením ze dne 3.12.2009, č.j. 9Nc 2066/2009-10 v rámci výroku III. tohoto rozhodnutí návrh žalobce jako oprávněného na nařízení exekuce podle exekučního titulu označeného jako smluvní pokuta ve výši 2.700.000,-Kč zamítl s odůvodněním, že v tomto směru notářské zápisy notáře JUDr. Jiřího Strnada, sp. zn. NZ 124/2006, N 144/2006 zcela postrádají přesně stanovenou lhůtu k plnění, tedy přesné a určité vyjádření doby, do které je povinný zavázán plnit oprávněnému na základě této smluvní pokuty. Podle Okresního soudu v Třebíči absence takové lhůty k plnění, která je jednou z nezbytných náležitostí notářského zápisu pak v konečném důsledku znamená materiální nevykonatelnost této části zápisu. Toto rozhodnutí nabylo právní moci 11.5.2010. Podepsaný soud má konečně za prokázané, že dne 2.6.2009 byla mezi 1. TZ, družstevní záložnou jako postupitelem a žalobcem jako postupníkem podepsána smlouva o postoupení pohledávky. Podle článku I. této smlouvy uzavřené dle § 524 a násl. občanského zákoníku měl postupitel na žalobce postoupit pohledávku z titulu Smlouvy o úvěru č. 578/2006 a Dohody o přistoupení k závazku ze dne 13.3.2006 ve znění pozdějších dodatků. V případě této pohledávky mělo jít o nesplacenou jistinu úvěru ve výši 9.000.000,-Kč a současně měla být postoupena pohledávka z titulu smluvní pokuty sjednané v rámci této smlouvy o úvěru a zástavních smluv uzavřených k zajištění této pohledávky. Podle článku II. bod 2 této smlouvy o postoupení pohledávky měla být pohledávka označená v článku I. zajištěná zástavním právem z titulu zástavní smlouvy ze dne 13.3.2006, dále zástavním právem z titulu zástavní smlouvy ze dne 30.6.2008 a dále zástavním právem z titulu zástavní smlouvy z další smlouvy ze dne 30.6.2008. Podle zástavní smlouvy ze dne 13.3.2006 uzavřené mezi 1. TZ, družstevní záložnou jako zástavním věřitelem a firmou TIPA, a.s., IČ: 00532398 měl být zástavním právem zajištěn úvěr ve výši 10.000.000,-Kč poskytnutý na základě Smlouvy o úvěru č. 578/2006 a dohod o přistoupení k závazku ze dne 13.3.2006 s tím, že podle článku IV. body 1 druhý odstavec tohoto bodu zástavní právo a věcné právo předkupní bylo zřízené na dobu, než dojde ke splacení úvěru a jeho příslušenství. Splacením úvěru a příslušenství zajištěná pohledávka zaniká a tím okamžikem mělo zaniknout i zástavní právo a věcné právo předkupní ke shora uvedeným nemovitostem. Označení těchto nemovitostí se shodovalo s nemovitostmi označenými ve výroku tohoto rozhodnutí. Číslo jednací: 39 Cm 14/2009

Podepsaný soud má dále za prokázané, že mezi původním věřitelem 1. TZ, družstevní záložnou jako věřitelem a panem Ing. Milanem anonymizovano jako dlužníkem a firmou TIPA, a.s., IČ: 00532398, která je označena jako pátý spoludlužník byla dne 25.10.2006 podepsána smlouva označená jako Dodatek č. 1 Smlouvy o úvěru č. 578/2006 a Dohody o přistoupení k závazku ze dne 13.3.2006 , která však splňuje náležitosti samostatné úvěrové smlouvy. Podle článku 1 bod 1 měl být úvěr z titulu Smlouvy o úvěru č. 578/2006 a Dohody o přistoupení k závazku ze dne 13.3.2006 v celkové výši 10.000.000,-Kč předčasně vyplacen. Podle odstavce 2 téhož článku této smlouvy se věřitel a dlužníci označeni v tomto dokumentu dohodli na nové výši úvěru , který má činit 10.000.000,-Kč. Podepsaný soud má dále za prokázané, že dne 29.6.2007 stejné subjekty, tj. 1. TZ, družstevní záložna jako věřitel a Ing. Milan Malý jako dlužník a firma TIPA, a.s., IČ: 00532398 označená jako pátý spoludlužník uzavřeli smlouvu označenou jako Dodatek č. 2 ke Smlouvě o úvěru č. 578/2006 a dohody o přistoupení k závazku ze dne 13.3.2006, podle které se tyto subjekty měly dohodnout na nové výši úvěru, která měla činit 9.000.000,-Kč. Podle textu této smlouvy mělo jít o změnu článku 1 odstavce 1 a odstavce 2 Smlouvy o úvěru č. 578/2006 a Dohody o přistoupení k závazku ze dne 13.3.2006. Soud má dále za prokázané, že dne 30.6.2008 byla opět mezi shodnými subjekty jako ve dvou předchozích případech uzavřena smlouva označená jako Dodatek č. 2 ke Smlouvě o úvěru č. 578/2006 a Dohody o přistoupení k závazku ze dne 13.3.2006 , kterou se podle jejího obsahu mělo měnit původní znění úvěrové smlouvy č. 578/2006 a Dohody o přistoupení k závazku ze dne 13.3.2006 ve znění pozdějších dodatků s tím, že tato listina obsahovala články 1 až 11. V článku 1 odstavec 1 je výslovně uvedeno, že na základě Smlouvy o úvěru č. 578/2006 a Dohody o přistoupení k závazku ze dne 13.3.2006 poskytl věřitel dlužníkovi úvěr v celkové výši 9.000.000,-Kč na podnikání.

Insolvenční soud se nejprve zabýval otázkou včasnosti podané incidenční žaloby.

Podle § 198 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) v posledním znění (dále jen insolvenční zákon ) věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena insolvenčním správcem, mohou uplatnit své právo žalobou na určení u insolvenčního soudu do 30 dnů od přezkumného jednání; tato lhůta však neskončí dříve, než uplynutím 15 dnů od doručení vyrozumění podle § 197 odst. 2.

Pohledávka, která je předmětem tohoto soudního řízení, byla uplatněna žalobcem jako věřitelem jako nevykonatelná. Pohledávka byla popřena při přezkumném jednání konaném dne 15.9.2009 a incidenční žaloba byla doručena podepsanému insolvenčnímu soudu 14.10.2009, tj. ve lhůtě vyplývající z § 198 odst. 1 věta první insolvenčního zákona. Žaloba je tedy podána včas. Z provedených důkazů je také zřejmé, že žalobce je aktivně legitimován k podání této žaloby, neboť je přihlášeným insolvenčním věřitelem, který uplatnil nevykonatelnou pohledávku v insolvenčním řízení.

Insolvenční soud se dále zabýval skutečností, zda žalobce je skutečně věřitelem dlužníka z titulu postoupené pohledávky.

Žalobce nabyl předmětnou pohledávku uplatněnou v této žalobě smlouvou o postoupení pohledávky uzavřenou s původním věřitelem, tj. 1. TZ, družstevní záložnou dne 2.6.2009. V uzavřené smlouvě, konkrétně v článku I. této smlouvy byl specifikován předmět postoupení, a to jako Smlouva o úvěru č. 578/2006 a Dohody o přistoupení k závazku ze dne Číslo jednací: 39 Cm 14/2009

13.3.2006 ve znění pozdějších dodatků a dále výší nesplacené jistiny představované částkou 9.000.000,-Kč .

Na smlouvu o postoupení pohledávky je třeba vztáhnout ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., Občanský zákoník, v tehdy platném znění (dále jen občanský zákoník).

Podle § 37 odst. 1 občanského zákoníku právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak je neplatný.

Podle § 37 odst. 3 občanského zákoníku právní úkon není neplatný pro chyby v psaní a počtech, je-li jeho význam nepochybný.

Označením předmětu postoupení učiněného v článku I. Smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 2.6.2009 lze shledat určité rozpory. Ustanovení smlouvy hovoří o Smlouvě o úvěru č. 578/2006 a navazující Dohody o přistoupení k závazku ze dne 13.3.2006 a o pozdějších dodatcích, ovšem aniž by tyto dodatky byly dále blíže specifikovány. Soudu v průběhu řízení byly předloženy tři listiny, které ve svém označení nesly název Dodatek ke Smlouvě o úvěru č. 578/2006. Jak je však již výše zmíněno, o dodatcích lze hovořit snad pouze v případě dodatku označeného č. 2. Listiny označené jako Dodatky č. 1 a 3 mají atributy samostatných úvěrových smluv. Listiny označené jako Dodatek č. 1 a Dodatek č. 3 mají všechny náležitosti smlouvy o úvěru dle § 497 a násl. zákona č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník v platném znění. Tato neurčitost v předmětu plnění pokud jde o smlouvu o postoupení pohledávky činí tuto smlouvu v tomto zásadním atributu neurčitou a uzavřenou tedy v rozporu s výše citovaným § 37 odst. 1 občanského zákoníku. Nejde přitom o pouhé chyby v psaní nebo počtech ve smyslu § 37 odst. 3 občanského zákoníku. Neurčitost v označení dodatků je natolik zásadní, že může vést k závěru o neurčitosti smlouvy o postoupení pohledávky. Je třeba si uvědomit, že původní výše poskytnutého úvěru na základě Smlouvy o úvěru č. 578/2006 činila 10.000.000,-Kč. K údajnému snížení výše úvěru mělo dojít až na základě údajného Dodatku č. 3, který výši poskytnutého úvěru upravoval na částku 9.000.000,-Kč. Smlouva o postoupení pohledávky předložená podepsanému soudu přitom jinak měla náležitosti tohoto smluvního typu upraveného § 524 a násl. občanského zákoníku. Jak je však již uvedeno, nedostatek spočívající v přesném vymezení předmětu postoupení je zcela zásadní a může vést k závěru o neplatnosti této smlouvy.

Konečně, jak je dále uvedeno v odůvodnění tohoto rozsudku, v okamžiku uzavření smlouvy o postoupení pohledávky již postupovaná pohledávka podle závěru tohoto soudu neexistovala a nemohlo tedy dojít k postoupení pohledávky již neexistující.

Žalobce je tedy subjektem, který předmětnou pohledávku uplatnil v insolvenčním řízení řádnou a včasnou přihláškou pohledávky a následně se domáhal určení pravosti této pohledávky včasnou a řádnou incidenční žalobou, ovšem podle podepsaného soudu žalobce není držitelem této pohledávky, která zanikla dříve, než se dostala do dispozice žalobce podle údajné smlouvy o postoupení pohledávky.

V případě, že by se tento závěr podepsaného soudu ukázal jako nesprávný, musí podepsaný soud přihlédnout k rozhodnutí Krajského soudu v Brně, pobočka Jihlava v rámci řízení vedeného pod sp. zn. 54Co 629/2011 ve věci žalobce jako oprávněného a dlužníků z úvěrové smlouvy č. 578/2006 jako povinných. Výše zmíněným rozhodnutím jiný senát zdejšího soudu rozhodl o zastavení exekuce, která byla vedena na základě výše zmíněné Číslo jednací: 39 Cm 14/2009

úvěrové smlouvy a notářských zápisů, které měly činit závazek z této úvěrové smlouvy přímo vykonatelným. V tomto svém rozhodnutí přijal jiný senát zdejšího soudu závěr, že úvěr ze smlouvy č. 578/2006 byl splacen a nahrazen jiným úvěrovým vztahem.

Podle § 135 o.s.ř. soud je vázán rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních předpisů, a kdo jej spáchal, jakož i rozhodnutím o osobním stavu; soud však není vázán rozhodnutím v blokovém řízení. Jinak otázky, o nichž přísluší rozhodnout jinému orgánu, může soud posoudit sám. Bylo-li však o takové otázce vydáno příslušným orgánem rozhodnutí, soud z něho vychází.

Z citovaných ustanovení o.s.ř. vyplývá, že soud nemůže nepřihlédnout k závěrům, které učinil jiný senát zdejšího soudu ve věci identické pohledávky. Tento závěr platí přesto, že závěr jiného senátu byl učiněn v rámci exekučního řízení, kde však stejně jako v případě incidenčního sporu byla posuzována otázka existence závazkového vztahu z titulu Smlouvy o úvěru č. 578/2006. Ustanovení § 135 o.s.ř. neumožňuje v rámci tohoto řízení se bez zjevného důvodu odchylovat od závěru učiněného nota bene senátem stejného soudu. Rozhodnutí odvolacího soudu, tj. senátu pobočky Krajského soudu v Brně nabylo právní moci. Na výše uvedeném závěru nic nemůže změnit ani skutečnost, že v této věci byl podán mimořádný opravný prostředek ve formě dovolání, o kterém nebylo doposud rozhodnuto. K tomu soud považuje za potřebné dodat, že žalobce neuvedl v rámci tohoto soudního řízení žádné jiné skutečnosti, než ty, které označil a uvedl v odvolacím řízení vedeném u zdejšího soudu pod výše zmíněnou spisovou značkou 54Co 629/2011 a předcházejícím řízení u soudu I. stupně, tj. u Okresního soudu v Třebíči pod výše uvedenými spisovými značkami u senátu 9Nc.

Žalobce i žalovaný učinili nespornou skutečnost, že k uzavření původní Smlouvy o úvěru č. 578/2006 skutečně došlo. Následně dne 25.10.2006 však účastníci této úvěrové smlouvy uzavřeli další smlouvu, která sice byla označena jako dodatek smlouvy č. 578/2006, ovšem nesla všechny atributy samostatné smlouvy o úvěru ve smyslu § 497 a násl. obchodního zákoníku.

Podle tohoto základního ustanovení smlouvy o úvěru se tímto typem smlouvy zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

V článku 1 odstavec 1 smlouvy ze dne 25.10.2006 byl jednoznačně uveden závěr o splacení úvěru ve výši 10.000.000,-Kč poskytnutého na základě smlouvy ze dne 13.3.2006 č. 578/2006. V dalším textu této listiny si účastníci smluvního vztahu dohodli výši poskytnutého úvěru, způsob jeho zajištění, okamžik jeho čerpání a také okamžik splacení tohoto úvěru. V textu smlouvy tedy nechyběla žádná z náležitostí vyžadovaných výše citovaným ustanovením § 497 obchodního zákoníku.

Dalším důkazem o nově vzniklém úvěrovém vztahu na základě smlouvy uzavřené dne 25.10.2006 je doklad označený jako dohoda o přistoupení k závazku k Dodatku č. 1 Smlouvy o úvěru č. 578/2006 a Dohody o přistoupení k závazku ze dne 13.3.2006 . I když označení této listiny je poněkud zavádějící, z jejího obsahu, konkrétně z článku 1 označeného jako Forma a výše úvěru, účel úvěru vyplývá, že strany, které podepsaly tuto listinu a které jsou označeny v jejím záhlaví, tj. původní věřitel 1. TZ, družstevní záložna a dále všichni dlužníci z původní úvěrové smlouvy č. 578/2006 jednoznačně uvedli, že dne 25.10.2006 Číslo jednací: 39 Cm 14/2009 byla mezi 1. TZ, družstevní záložnou jako věřitelem a panem Ing. anonymizovano jako dlužníkem a firmou TIPA, a.s., IČ: 00532398 a panem Vlastimilem Fukalem jako spoludlužníkem uzavřena úvěrová smlouva na částku 10.000.000,-Kč . Všechny osoby, které se podílely na tvorbě tohoto dokumentu tedy přijaly jednomyslný závěr o uzavření nové úvěrové smlouvy, a to na základě listiny podepsané dne 25.10.2006.

Pouze tyto závěry samy o sobě stačí proto, aby si podepsaný soud učinil jednoznačný závěr o skutečném stavu věcí, pokud jde o poskytnuté úvěry a vznik jednotlivých úvěrových vztahů. Při akceptování těchto závěrů je již nadbytečné hodnotit úplnost a řádnost dalších listin označených jako dodatky č. 2 a 3 k úvěrové smlouvě č. 578/2006. V době, kdy byly tyto listiny údajnými smluvními stranami podepisovány, již úvěrová smlouva č. 578/2006 zanikla a nebylo tedy možno ji dále doplňovat nebo měnit.

Žalobce se v průběhu řízení a při jednání ve věci dne 6.4.2012 pokoušel poměrně obsáhle přesvědčit soud o skutečnosti, že původní úvěrový vztah založený smlouvou č. 578/2006 nezanikl a že dodatek č. 1 skutečně pouze sloužil k prolongování původního úvěru. Právní zástupce žalobce při jednání ve věci dne 6.4.2012 popisoval poměrně podrobně nedostatky vnitřního systému banky, které podle jeho tvrzení měly vést k neobvyklým operacím vytvářejícím dojem, že docházelo ke splácení úvěrů a poskytování úvěrů nových. Podle právního zástupce žalobce šlo však skutečně pouze o nedostatky vnitřního bankovního systému a nikoliv o skutečné právní úkony, tj. poskytování nových úvěrů. S těmito závěry se nemohl podepsaný soud ztotožnit. V průběhu jednání byly soudu předloženy listiny v podobě smluv, které jednoznačně hovořily o placení poskytnutého úvěru na základě Smlouvy č. 578/2006. Údaje uvedené na vnitřních dokladech banky tento závěr pouze podporují. Právní zástupce žalobce hodlal tuto svou argumentaci podpořit výslechy svědků, které navrhl v průběhu jednání ve věci dne 6.4.2012. Soud tyto důkazy nepřipustil. Soud má za to, že pro značný časový odstup představovaný šesti roky nelze důvodně očekávat, že svědci budou schopni uvést naprosto přesné údaje o způsobu fungování vnitřního systému původního věřitele, tj. 1. TZ, družstevní záložny. I v případě, že by tento závěr podepsaného soudu nebyl správný, nebylo by možno z takových nedostatků vnitřního systému věřitele dovozovat jakékoliv závěry o vzniku nebo zániku právních vztahů mezi věřitelem, který užívá takovýto účetní systém a jeho vlastními dlužníky.

Pokud došlo k zániku v závazku vzniklého na základě Smlouvy o úvěru č. 578/2006, potom musely také zaniknout zajišťovací instituty vztahující se k této úvěrové smlouvě. Soud již výše citoval druhý odstavec bodu 1 článku IV. zástavní smlouvy, která se vztahovala ke Smlouvě o úvěru č. 578/2006, podle kterého zajištění ve formě zástavního práva a věcného předkupního práva zaniklo spolu s primárním závazkovým vztahem. Jakákoliv skutková tvrzení nebo důkazy o opaku nebyly ze strany žalobce soudu v průběhu celého řízení předloženy.

S ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti podepsaný soud o incidenční žalobě rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

Otázka nákladů řízení je v případě sporu o pravost, výši nebo pořadí přihlášené pohledávky řešena v § 202 insolvenčního zákona. K tomu je třeba podpůrně použít ustanovení § 142 a násl. o.s.ř. jako lex generalis k ustanovením insolvenčního zákona. Insolvenční správce jako žalovaný měl v tomto řízení plný úspěch a bylo by mu tedy možné přiznat náhradu nákladů řízení. Při jednání ve věci dne 6.4.2012 právní zástupce žalovaného Číslo jednací: 39 Cm 14/2009 insolvenčního správce výslovně uvedl, že žádné náklady neúčtuje. Insolvenční soud proto zcela úspěšnému insolvenčnímu správci náhradu nákladů nepřiznal. Zcela neúspěšnému žalobci náhradu nákladů řízení nebylo možno přiznat.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení. Odvolání se podává k Vrchnímu soudu v Olomouci prostřednictvím Krajského soudu v Brně, pracoviště Husova 15, 601 95 Brno.

Krajský soud Brně dne 6.4.2012

Mgr. Jan Kozák soudce