KSBR 39 INS 3412/2009-C1-9
KSBR 39 INS 3412/2009-C1-9 Číslo jednací: 39 Cm 3/2009-45

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl soudcem Mgr. Janem Kozákem jako samosoudcem v právní věci žalobce : Mgr. Zbyněk Stavinoha, advokát se sídlem Joštova 4, 602 00 Brno, insolvenční správce dlužníka KANTEK & sons spol. s r.o., IČ: 15545903, se sídlem Husova 60, 684 01 Slavkov u Brna proti žalovanému: Rudnik, spol. s r.o., se sídlem Horní 850, 696 02 Ratíškovice, právně zastoupen JUDr. Jaromírem Josefem, advokátem AK Masarykovo nám. 8, Hodonín o neplatnost kupní smlouvy k nemovitostem ze dne 15.4.2009 a náklady řízení

takto:

I. Určuje se, že kupní smlouva dne 15.4.2009, podle které obchodní společnost KANTEK & sons spol. s r.o., IČ: 1554590, se sídlem Husova 60, 684 01 Slavkov u Brna jako prodávající, prodala společnosti Rudnik, s.r.o., IČ: 25310542 nemovitosti, a to Budovu č.p. 70, postavenou na pozemku parc.č. 2150, budovu bez č.p. postavenou na pozemku parc.č. 2153/3, budovu bez č.p., postavenou na pozemku parc.č. 2135/4, budovu bez č.p., postavenou na pozemku 2135/5, budovu bez č.p., postavenou na pozemku parc.č. 2142, budovu bez č.p., postavenou na pozemku parc.č. 2143, budovu bez č.p., postavenou na pozemku parc. č. 2144, budovu bez č.p., postavenou na pozemku parc. č. 2145, budovu bez č.p., postavenou na pozemku parc. č. 2146, budovu bez č.p., postavenou na pozemku parc. č. 2151, budovu bez č.p., postavenou na pozemku parc. č. 2152/1, budovu bez č.p., postavenou na pozemku parc. č. 2153/1 a pozemky parc.č. 2135/2-ostatní plocha o výměře 6 453m2, plocha a nádvoří o výměře 588m2, parc.č. 2135/5-zastavěná plocha a nádvoří o výměře 23m2, parc.č. 2139/2-ostatní plocha o výměře 1858m2, parc.č. 2141-ostatní plocha o výměře 7103m2, parc.č. 2142- zastavěná plocha a nádvoří o výměře 495m2, parc.č. 2143-zastavěná plocha a nádvoří o výměře 498m2, parc.č. 2144-zastavěná plocha a nádvoří o výměře 416m2, parc.č. 2145-zastavěná plocha a nádvoří o výměře 416m2, parc.č. 2143-zastavěná plocha a Sp. zn. 39 Cm 3/2009 nádvoří o výměře 139m2, parc.č. 2150-zastavěná plocha a nádvoří o výměře 4096m2, parc.č. 2151-zastavěná plocha a nádvoří o výměře 904m2, parc.č. 2152/1-zastavěná plocha a nádvoří o výměře 546m2 a parc.č. 2153/1-zastavěná plocha a nádvoří o výměře 4677m2, vše v obci Vacenovice, kat. území Vacenovice u Kyjova, okres Hodonín, zapsáno na LV č. 2069 pro obec Vacenovice, kat. území Vacenovice u Kyjova u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, katastrálního pracoviště Kyjov za kupní cenu 1,500.000,--Kč je neplatná.

II. Žádnému z účastníků se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

Odůvodnění:

Dne 16.7.2009 bylo u podepsaného soudu zahájeno řízení o žalobě žalobce ze dne 15.7.2009, kterou se žalobce domáhal určení neplatnosti kupní smlouvy označené ve výroku I. tohoto rozhodnutí. V podané žalobě žalobce uvedl, že usnesením podepsaného soudu č.j. -A-28 ze dne 3.7.2009 ve věci insolvenčního řízení na majetek dlužníka KANTEK & sons spol. s r.o., IČ: 15545903 bylo rozhodnuto o úpadku dlužníka. Tímto rozhodnutím byl žalobce ustanoven do funkce insolvenčního správce. V rámci své činnosti žalobce zjistil, že mezi dlužníkem a žalovaným byla dne 15.4.2009 uzavřena kupní smlouva jejímž předmětem byl převod vlastnického práva k nemovitostem označeným ve výroku I. tohoto rozhodnutí. Právní účinky vkladu vlastnického práva dle předmětné kupní smlouvy nastaly dne 25.5.2009. Žalobce ve své žalobě dále uvedl, že se domáhá neplatnosti předmětné kupní smlouvy, neboť se jedná o absolutně neplatný právní úkon učiněný v rozporu s § 196a odst.. 1 Obchodního zákoníku jímž se současně dlužník snažil úmyslně zkrátit uspokojení svých věřitelů. Žalobce v podané žalobě uvedl, že ke dni uzavření kupní smlouvy byl v obchodním rejstříku vedeném u podepsaného soudu jako jediný společník a jednatel žalovaného uveden pan MVDr. Miroslav anonymizovano , r.č. 610512/2111, bytem Zahradní 1, Slavkov u Brna. Společníky dlužníka byli ke dni podpisu předmětné smlouvy také pan Miroslav anonymizovano , anonymizovano , bytem Husova 60, Slavkov u Brna, současně jediný jednatel společnosti, dále pak také jeho synové, a to pan MVDr. Miroslav anonymizovano , ad. generálie shora a pan Kamil anonymizovano , bytem Husova 60, Slavkov u Brna. Z těchto skutečností podle žalobce vyplývá, že společnosti dlužníka a žalovaného jsou ve vzájemném vztahu na něž dopadá ustanovení § 196a odst. 3 Obchodního zákoníku. Ve smyslu uvedeného ustanovení musí být v případě, kdy dochází k převodu vlastnictví mezi subjekty, které jsou ve vzájemném vztahu dle § 196a odst. 1 Obchodního zákoníku a hodnota převodu přesahuje jednu desetinu upsaného základního kapitálu společnosti, hodnota tohoto majetku stanovena na základě posudku znalce jmenovaného soudem. Ze zápisu z obchodního rejstříku vyplývá, že hodnota základního kapitálu dlužníka i žalované společnosti činí shodně 100.000,--Kč. S ohledem na fakt, že kupní cena převáděných nemovitostí byla sjednána na částku 1,500.000,--Kč je zřejmé, že v dané věci bylo třeba stanovit hodnotu převáděných nemovitostí na základě znaleckého posudku. Žalobce dále uvedl, že k uzavření napadené kupní smlouvy došlo v době těsně předcházející insolvenčnímu řízení, kdy se již dlužník nacházel v úpadku a předmětným úkonem tak došlo ke zkrácení uspokojení věřitelů. Nelze rovněž pominout, že s ohledem na personální provázanost dlužníka a žalovaného za obě strany napadené kupní smlouvy jednaly osoby blízké, tj. otec se synem, musel být se zřetelem ke všem okolnostem statutárním zástupcům jednajícím za dlužníka a žalovaného stav věci znám a na jejich jednání proto nahlíželi jako na úmyslné. Žalobce dále uvedl, že tržní hodnota převáděných nemovitostí dosahuje minimálně dvojnásobku kupní ceny sjednané mezi dlužníkem a žalovaným. S ohledem na ty to skutečnosti se žalobce domáhal vydání rozsudku tak, jak je uveden ve výroku I. tohoto rozhodnutí. Sp. zn. 39 Cm 3/2009 V písemném vyjádření k podané žalobě ze dne 17.8.2009 žalovaný uvedl, že s podaným žalobním návrhem nemůže souhlasit, neboť zde není podle jeho názoru žádný právní důvod pro podání takové žaloby směřující k ochraně majetku společnosti, která je předmětem insolvenčního řízení, když kupní cena byla řádně v průběhu let uhrazena a kupní cena odpovídá stavu, místu a opotřebení převáděných nemovitostí. To, že právně došlo k převodu nemovitostí až v době těsně předcházející insolvenčnímu řízení, když fakticky docházelo k částečným úhradám kupní ceny již před mnoha lety, respektive počínaje obdobím kdy byla hrazena kupní cena prostřednictvím postupného postupování pohledávek za prodej vepřového do masokombinátu ze strany žalovaného ve prospěch dlužníka. Žalovaný dále uvedl, že podle jeho názoru neporušil při koupi nemovitostí na základě kupní smlouvy ze dne 15.4.2009 právní předpisy ČR, neboť jednal již více jak 10 let o koupi předmětných nemovitostí, do kupní ceny postupně plnil a není tak dán žádný právní důvod k tomu, aby předmětná kupní smlouva byla neplatná. S ohledem na tyto skutečnosti žalovaný navrhl zamítnutí podané žaloby.

Ve věci bylo nařízeno první jednání na den 12.4.2010. Žalovaný při jednání dále uvedl, že, podle jeho názoru nedocházelo k vyvádění majetku dlužníka, ale naopak k investicím do jeho činnosti. Z účetních dokladů a sdělení účetní dlužníka vyplývá, že kupní cena za nemovitosti byla hrazena postupně, a to takto: 1.3.1997 uhradil MVDr. anonymizovano částku 1,250.000,--Kč (částka je účtována jako půjčka na kupní cenu) a téhož dne otec MVDr. anonymizovano uhradil 750.000,--Kč, obě platby šly do pokladny dlužníka, dále 31.10.1998 otec MVDr. anonymizovano (dále jen anonymizovano st.) uhradil opět v hotovosti částku 750.000,--Kč a dne 15.11.1998 MVDr. anonymizovano uhradil opět v hotovosti částku 750.000,--Kč. Celkem takto bylo uhrazeno 3,5 milionu Kč. MVDr. anonymizovano , jako osoba která se neorientuje ve vedení účetnictví, nerozlišoval, zda cena je hrazena za jeho osobu, nebo za společnost Rudnik, s.r.o.. Další část kupní ceny, která byla dohodnuta v celkové výši 4,5 milionu Kč, byla hrazena tak, že společnost Rudnik, s.r.o. dodávala společnosti Kostelecké uzeniny živé vepře a tyto dodávky fakturoval a inkasoval dlužník. Podle předpokladu žalovaného měla být dohoda o tom postupu uzavřena ústně, což lze doložit zřejmě svědeckou výpovědí pana anonymizovano staršího. Celkem šlo o tyto dodávky v těchto částkách: dne 29.4.2002 dodávka ve výši 139.695,-Kč, dne 4.2.2002 v částce 2.440,-Kč, dne 7.10.2002 dodávka ve výši 490.035,-Kč, dne 30.10.2002 dodávka ve výši 50.232,-Kč, dne 6.7.2003 dodávka ve výši 290.969,-Kč, dne 8.10.2003 dodávka ve výši 276.284,-Kč a dne 23.5.2004 dodávka ve výši 298.984,-Kč. Celkem tedy mělo jít o dodávky v částce 1,548,632,--Kč. Smlouvu ze dne 15.4.2009 měl zpracovávat znalec pan Jan Hudec, bytem Tyršova 1108, Slavkov u Brna. Přestože znalci bylo sděleno panem Kantkem starším, že kupní cena již byla zcela uhrazena, znalec trval na tom, že ve smlouvě bude uvedena cena 1,500.000,--Kč s údajem, že kupní cena bude uhrazena. Zřejmě tak bylo učiněno z důvodu úhrady daní z převodu nemovitostí. Znalecký posudek na převáděné nemovitosti znalec nezpracoval. Podle jeho údajného sdělení hodnota nemovitostí odpovídala uvedené částce 1,500.000,-Kč. Žalovaný navrhl provedení důkazů účetními doklady dlužníka, které označil ve svém vyjádření, výslechem MVDr. anonymizovano a pana anonymizovano staršího, výslechem znalce pana Jana Hudce a dále účetní dlužníka paní Červinkové. Žalovaný dále uvedl, že podle jeho zjištění Policie ČR eviduje trestní oznámení na osobu MVDr. anonymizovano , věc byla údajně odložena. Žalovaný navrhl dále důkaz tímto policejním spisem. V rámci závěrečného návrhu žalovaný uvedl, že podle § 196a odst. 3 obchodního zákoníku má být majetek převáděn na základě ceny určené posudkem znalce a nikoliv ceny stanovené znaleckým posudkem. Cena určená posudkem znalce je výsledkem jeho duševní činnosti a pokud tento znalec určil cenu převáděných nemovitostí částkou 1,5 milionu Kč je podle mého názoru splněna povinnosti stanovená § 196a odst. 3 OBZ. Za důležitý žalovaný označil také duch tohoto ustanovení, který má chránit účastníky smluvních vztahů před nepoctivým úmyslem. Žalovaný se celou dobu snažil jednat poctivě a neobcházet právní úpravu. Podle jeho názoru Sp. zn. 39 Cm 3/2009 také z tohoto důvodu je nutno považovat uzavřenou smlouvu za platnou. Žalovaný dále namítl, že žalobní petit je nevykonatelný a to z důvodu nemožnosti zpětného zápisu v katastru nemovitostí.

Při jednání dne 12.4.2010 byl proveden výslech přítomného jednatele společnosti Rudnik, s.r.o. MVDr. Miroslava anonymizovano , anonymizovano , bytem Husova 60, Slavkov u Brna. Na dotaz soudu svědek uvedl, že v roce 1997, kdy docházelo ke změně společníků žalované společnosti, se dohodl s otcem, že nemovitosti této společnosti vyplatí v částce 4,5 milionu Kč. K nemovitostem společnosti Rudnik se svědek, podle svého vyjádření, od počátku choval jako jejich vlastník. Kupní cenu jsem hradil ze svých prostředků pokud jde o částku 1,250.000,-Kč, další částky mu zapůjčil otec. Dlužník nikdy nechoval vepřový dobytek, proto došlo k dodávkám vepřového masa společnosti Kostelecké uzeniny od žalovaného a částky za dodávky fakturoval dlužník. Přeplatky nad částku 4,5 milionu Kč byly možná přefakturovány zpět na žalovaného. V roce 2004 byla celá cena uhrazena. K převodu nemovitostí až v průběhu roku 2009 došlo údajně proto, že nebyly peněžní prostředky na převodní poplatky, tak to alespoň uváděl pan Kamil anonymizovano . Pan anonymizovano starší uhradil panu Janu Hudcovi částku 17.000,-Kč za zpracování znaleckého posudku, který však nebyl dokončen. Ve smlouvě byla uvedena cena 1,5 milionu Kč, protože znalec pan Jan Hudec sdělil, že převáděné nemovitosti mají takovou hodnotu. Seník z těchto nemovitostí vyhořel a na pěti stájích je děravá střecha, což svědek provizorně opravil za použití plachet. Svědek dále uvedl, že na jaře 2009 se musel zastat svého otce pana anonymizovano staršího a to proti Kamilu Kantkovi. V této souvislosti mělo být svědkovi sděleno, že může přijít o nemovitosti, které jsou předmětem kupní smlouvy. Pan Kamil anonymizovano byl již opakovaně trestně stíhán, a to pro krádež stromků a dopravní nehodu.

Soud má z průběhu řízení za osvědčené, že mezi dlužníkem KANTEK & sons spol. s r.o., IČ: 15545903 a společností s ručením omezením Rudnik, IČ: 25310542 byla uzavřena dne 15.4.2009 kupní smlouva, která se týkala nemovitostí označených ve výroku I. tohoto rozsudku. Kupní smlouva byla vložena u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj se sídlem v Brně, Katastrální pracoviště Kyjov do katastru nemovitostí. Podepsaný soud má dále za osvědčené, že kupní smlouvu uzavřely mezi sebou osoby blízké, respektive prodávající a kupující byli při tomto jednání zastoupeni osobami blízkými a že v tomto případě měla být kupní smlouva uzavřena za cenu určenou znaleckým posudkem. Podepsaný soud má dále za osvědčené, že tento znalecký posudek nebyl zpracován resp. nebyl nikdy dokončen a při uzavření této kupní smlouvy nebylo respektováno ustanovení § 196a zákona č. 513/1991 Sbírky, Obchodní zákoník v tehdy platném znění (dále jen OBZ). Podepsaný soud při svém rozhodování vyšel z těchto důkazů: 1) kupní smlouva uzavřená mezi společností s ručením omezeným KANTEK & sons, IČ: 15545903 jako prodávajícím a společností s ručením omezeným Rudnik, IČ: 25310542 dne 15.4.2009 na prodej nemovitostí označených ve výroku I. tohoto rozsudku za částku 1,500.000,--Kč, která je založena v kopii na čl. 5 a 6 spisu, 2) rejstříkový spis sp.zn. RgC 24146 vedený u Obchodního rejstříku při podepsaném soudu, 3) rejstříkový spis obchodní společnosti KANTEK & sons spol. s r.o., IČ: 15545903 sp.zn. Sro 834 vedený u Obchodního rejstříku při podepsaném soudu, 4) výslech jednatele žalované společnosti MVDr. Miroslava anonymizovano , anonymizovano . Podepsaný soud neprováděl důkaz insolvenčním spisem sp.zn. KSBR 39 INS 3412/2009, neboť skutečnosti vyplývající z tohoto insolvenčního spisu jsou soudu známy z jeho činnosti a tento soudní spor je v souladu s § 159 odst. 1 písm. f) a § 231 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (Insolvenční zákon) v posledním znění (dále jen IZ) veden v rámci tohoto insolvenčního řízení. Skutečnosti obecné známé, nebo známé soudu z jeho činnosti není třeba dokazovat (§ 121 o.s.ř.). V průběhu soudního řízení Sp. zn. 39 Cm 3/2009 žalovaný dále navrhl provést důkaz výslechem znalce pana Jana Hudce, bytem Tyršova 1108, Slavkov u Brna, výslechem pana Miroslava anonymizovano , bytem Husova 60, Slavkov u Brna a výslechem účetní společnosti dlužníka z insolvenčního řízení paní Červinkové a dále policejním spisem ve věci trestního oznámení na MVDr. Miroslava anonymizovano . V průběhu soudního roku soud provedení těchto důkazů zamítl. Soud má za to, že výslechem těchto osob a policejním spisem by nemohly být zjištěny další skutečnosti, které by mohly mít vliv na závěr soudu o platnosti smlouvy uvedený níže. Skutečnosti uvedené těmito svědky, případně vyplývající ze zmíněného policejního spisu, by nic nemohly změnit na závěru, který si soud učinil o platnosti uzavřené smlouvy.

Podle § 231 IZ (1) Insolvenční soud není vázán rozhodnutím jiného soudu či jiného orgánu, kterým v průběhu insolvenčního řízení došlo ke zjištění neplatnosti právního úkonu týkajícího se majetku nebo závazků dlužníka, ani jiným způsobem tohoto zjištění. (2) V průběhu insolvenčního řízení posoudí neplatnost takového právního úkonu pouze insolvenční soud, a to buď jako otázku předběžnou nebo v incidenčním sporu, jehož předmětem je tato otázka. Žalobu v tomto sporu mohou podat účastníci insolvenčního řízení s výjimkou dlužníka, nejde-li o dlužníka s dispozičními oprávněními, insolvenční správce a státní zastupitelství. Žalobcem nebo žalovaným musí být vždy insolvenční správce. (3) Je-li k neplatnosti právního úkonu nutné, aby ten, kdo je takovým úkonem dotčen, se jeho neplatnosti dovolal, může tak učinit i insolvenční správce.

Podle § 232 IZ byla-li neplatnost právního úkonu týkajícího se majetku nebo závazků dlužníka zjištěna rozhodnutím soudu, které nabylo právní moci před zahájením insolvenčního řízení, považuje se právní úkon, jehož se rozhodnutí týká, za neplatný i v insolvenčním řízení.

Soud se nejprve zabýval otázkou aktivní legitimace žalobce k podání žalobního návrhu. Podepsanému soudu je z jeho úřední činnosti známo, že dne 3.7.2009 rozhodnutím, které je insolvenčním spise založeno jako dokument A-28, bylo rozhodnuto o úpadku dlužníka. V tomto rozhodnutí byl určen jako insolvenční správce žalobce. Usnesením ze dne 14.9.2009 č.j.-B-20 bylo rozhodnuto o řešení úpadku dlužníka konkursem; toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 1.10.2009. V souladu s § 231 odst. 2 IZ je tedy žalobce aktivně legitimován k podání žaloby na neplatnost právního úkonu. O otázce platnosti kupní smlouvy uzavřené dlužníkem je rozhodováno v rámci incidenčního řízení vedeného v souvislosti s insolvenčním řízením na majetek dlužníka KANTEK & sons spol. s r.o., IČ: 15545903. Současně není podepsanému soudu známo, že by o neplatnosti předmětné kupní smlouvy bylo pravomocně rozhodnuto před zahájením tohoto insolvenčního řízení. Lze tedy uzavřít, že žalobce byl oprávněn domáhat se neplatnosti předmětné kupní smlouvy v rámci incidenčního řízení.

Podle § 39 zákona č. 40/1964 Sb., Občanský zákoník v posledním znění (dále jen OZ) je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

Podle § 196a zákona č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník v posledním znění (dále jen OBZ (1) Společnost může uzavřít smlouvu o úvěru nebo půjčce s členem představenstva, dozorčí rady, prokuristou nebo jinou osobou, která je oprávněna jménem společnosti takovou smlouvu uzavřít, nebo osobami jim blízkými, anebo smlouvu, jejímž obsahem je zajištění závazků těchto osob, nebo na ně bezplatně převést majetek společnosti jen s předchozím souhlasem valné hromady a jen za podmínek obvyklých v obchodním styku. (2) Pokud jsou osoby uvedené v odstavci 1 oprávněny jednat i jménem jiné osoby, použije se ustanovení odstavce 1 obdobně i na plnění tam uvedené ve prospěch této jiné osoby. Souhlasu valné hromady není zapotřebí, jde-li o poskytnutí půjčky nebo úvěru ovládající osobou ovládané Sp. zn. 39 Cm 3/2009 osobě anebo zajištění závazků ovládané osoby ovládající osobou. (3) Jestliže společnost nebo jí ovládaná osoba nabývá majetek od zakladatele, akcionáře nebo od osoby jednající s ním ve shodě anebo jiné osoby uvedené v odstavci 1 nebo od osoby jí ovládané anebo od osoby, se kterou tvoří koncern, za protihodnotu ve výši alespoň jedné desetiny upsaného základního kapitálu ke dni nabytí nebo na ně úplatně převádí majetek této hodnoty, musí být hodnota tohoto majetku stanovena na základě posudku znalce jmenovaného soudem. Pro jmenování a odměňování znalce platí ustanovení § 59 odst. 3. Jestliže k nabytí dochází do 3 let od vzniku společnosti, musí je schválit valná hromada. (4) Ustanovení odstavce 3 se nevztahuje na nabytí nebo zcizení majetku v rámci běžného obchodního styku a na nabytí nebo zcizení z podnětu nebo pod dozorem nebo dohledem státního orgánu nebo na nabytí nebo zcizení na českém nebo zahraničním regulovaném trhu či v českém nebo zahraničním mnohostranném obchodním systému. Ustanovení odstavce 1 o souhlasu valné hromady se vztahuje obdobně i na bezúplatný převod majetku na akcionáře. (5) Ustanovení odstavců 1 až 3 se vztahují i na převzetí ručení.

Podle § 66b OBZ (1) Jednáním ve shodě je jednání dvou nebo více osob uskutečněné ve vzájemném srozumění s cílem nabýt nebo postoupit nebo vykonávat hlasovací práva v určité osobě nebo disponovat jimi za účelem prosazování společného vlivu na řízení nebo provozování podniku této osoby anebo volby statutárního orgánu nebo většiny jeho členů anebo většiny členů dozorčího orgánu této osoby nebo jiného ovlivnění chování určité osoby. (2) Není-li prokázán opak, má se za to, že osobami, jež jednají ve shodě podle odstavce 1, jsou a) právnická osoba a její statutární orgán nebo jeho člen, osoby v jejich přímé řídící působnosti, člen dozorčího orgánu, likvidátor, insolvenční správce nebo nucený správce anebo jakýkoliv okruh těchto osob, b) ovládající osoba a jí ovládané osoby, c) osoby ovládané stejnou ovládající osobou, nebo d) osoby tvořící koncern. (3) Není-li prokázán opak, má se za to, že osobami, jež jednají ve shodě podle odstavce 1, jsou i a) společnost s ručením omezeným a její společníci nebo pouze její společníci, b) veřejná obchodní společnost a její společníci nebo pouze její společníci, c) komanditní společnost a komplementáři nebo pouze její komplementáři, d) osoby blízké, e) investiční společnost a jí obhospodařovaný investiční fond či penzijní fond nebo pouze jí obhospodařované fondy. (4) Osoby jednající ve shodě musí plnit povinnosti z toho vyplývající společně a nerozdílně.

Podle § 59 odst. 3 OBZ (3) hodnota nepeněžitého vkladu musí být uvedena ve společenské smlouvě, zakladatelské smlouvě nebo zakladatelské listině, nestanoví-li tento zákon jinak. Hodnota nepeněžitého vkladu do společnosti s ručením omezeným a do akciové společnosti se stanoví podle posudku zpracovaného znalcem nezávislým na společnosti, jmenovaným za tím účelem soudem. Návrh na jmenování znalce nebo znalců podává zakladatel, budoucí zakladatel nebo společnost (dále jen "navrhovatel"). Účastníky řízení jsou navrhovatel a znalec a místně příslušným soudem je obecný soud navrhovatele. Soud není vázán návrhem osoby znalce. Soud odvolá na návrh společnosti jmenovaného znalce, pokud porušuje závažným způsobem své povinnosti. O návrhu na určení nebo odvolání znalce musí soud rozhodnout do 15 dnů od doručení návrhu. Odměnu za zpracování posudku znalce hradí společnost a stanoví se dohodou. Nevznikne-li společnost, hradí odměnu společně a nerozdílně zakladatelé. Jestliže se strany na výši odměny nedohodnou, určí ji na návrh kteréhokoliv účastníka soud, který znalce jmenoval.

Předmětná kupní smlouva ze dne 15.4.2009 byla za prodávajícího dlužníka uzavřena jednatelem společnosti panem Miroslavem anonymizovano a za kupující společnosti s ručením omezeným Rudnik panem MVDr. Miroslavem anonymizovano , jako jednatelem společnosti; jednající osoby jsou přitom ve vztahu otec-syn. Tato skutečnost nebyla v průběhu řízení žádným způsobem zpochybněna a vyplynula také z vyjádření vyslýchaného jednatele žalované společnosti. K otázce osob blízkých právnické osobě se vyjádřil Nejvyšší soud ČR Sp. zn. 39 Cm 3/2009 ve svém rozsudku č.j. 29 Cdo 4822/2008 ze dne 27.1.2010: Otázkou, zda právnická osoba může být osobou blízkou osobě fyzické, se Nejvyšší soud zabýval již v rozsudku uveřejněném pod číslem 53/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, v němž formuloval a odůvodnil závěr, podle něhož se právnická osoba-pro účely ustanovení § 42 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., Občanského zákoníku považuje za osobu blízkou, která je fyzickou osobou, je-li (mimo jiné) dlužník jejím statutárním orgánem (členem statutárního orgánu). Obdobný závěr lze učinit i ve vztahu k ustanovení § 196a OBZ. Ačkoli v tomto ustanovení, ani v jiných ustanoveních občanského zákoníku není výslovně uvedeno, kdo se rozumí osobu blízkou osobám vypočteným v § 196a odst. 1 OBZ, nelze z nedostatku výslovné právní úpravy dovozovat, že by osobou blízkou osobám vypočteným v § 196a odst. 1 OBZ nemohla být právnická osoba. Zákon naopak vychází z toho, že účastníkem právních úkonů spadajících do režimu § 196a OBZ bude akciová společnost, popřípadě společnost s ručením omezeným a nevylučuje ani, aby právnická osoba stála na druhé straně dotčeného právního úkonu. Stejně jako při posuzování vzájemných poměrů účastníků odporovatelných právních úkonů je i v případě transakci spadajících do režimu ustanovení § 196a OBZ otázku osoby blízké třeba řešit pomocí analogie (§ 1 odst. 2 OBZ a § 853 OZ). Proto i zde platí, že u fyzických osob, které činí (mohou činit) jménem právnické osoby právní úkony, je třeba-zejména s přihlédnutím k tomu, že jejich prostřednictvím se utváří vůle právnické osoby-uvažovat s tím, že mají z titulu svého postavení (a z něj vyplývající odpovědnosti) ke své právnické osobě takový vztah, že by důvodně pociťovaly újmu, kterou utrpěla právnická osoba, jako újmu vlastní. Z analogického užití ustanovení § 116 OZ proto vyplývá, že tyto fyzické osoby jsou-i z hlediska ustanovení § 196a OBZ-osobami blízkými této právnické osobě. S ohledem na existenci jasně prokázaného příbuzenského vztahu mezi jednateli společností, které uzavřely předmětnou kupní smlouvu a s ohledem na citované ustanovení § 66b odst. 3 písm. d) OBZ a citovaný názor Nejvyššího soudu ČR lze mít jednoznačně za prokázané, že strany kupní smlouvy jsou osobami jednajícími ve shodě. Tuto skutečnost konečně žalovaná strana v průběhu celého soudního řízení nezpochybňovala. Základní kapitál obou společností vystupujících v předmětné kupní smlouvě skutečně dosahuje částky 100.000,--Kč jak uvedl žalobce ve své žalobě. Pokud tedy mezi osobami jednajícími ve shodě došlo k uzavření kupní smlouvy na prodej nemovitostí za částku 1,500.000,--Kč, je jednoznačně dáno, že na takovouto kupní smlouvu je nutno vztáhnout citované ustanovení § 196a odst. 3 OBZ. Podepsaný soud se v tomto směru nemohl ztotožnit s argumentací žalované strany pokud jde o dobu, po kterou údajně bylo jednáno o uzavření smlouvy a dokonce docházelo, ještě před uzavřením kupní smlouvy, k úhradě údajně dohodnuté ceny za postupované nemovitosti. Ke skutečnému uzavření kupní smlouvy došlo v dubnu roku 2009, kdy nepochybně bylo účinné výše citované ustanovení § 196a odst. 3 OBZ. Strany kupní smlouvy tedy byly povinny respektovat toto ustanovení právní úpravy bez ohledu na předchozí jednání směřující k uzavření této smlouvy.

K otázce významu znaleckého posudku pro platnost kupní smlouvy uzavřené mezi osobami jednajícími ve shodě se vyjádřil Nejvyšší soud ČR ve svém rozsudku sp.zn. 29 Cdo 3300/2008 ze dne 10.9.2008: Nejvyšší soud již v rozsudku ze dne 3. ledna 2001 sp.zn. 29 Cdo 2011/2000, formuloval a odůvodnil závěr, že byla-li při uzavření smlouvy podléhající režimu ustanovení § 196a odst. 3 OBZ ve znění účinném do 31.12.2000 porušena povinnost stanovit cenu majetku na základě posudku znalce, je tato smlouva absolutně neplatným právním úkonem podle § 39 OZ pro rozpor se zákonem. K tomuto závěru se Nejvyšší soud opakovaně přihlásil i v rozhodnutích spisové značky 29 Cdo 159/2002, 29 Odo 696/2002 a 29 Odo 996/2004; taktéž v rozsudku ze dne 29.5.2007 sp.zn. 32 Odo 613/2005 dovodil, že absence znaleckého posudku určujícího podle § 196a odst. 3 OBZ cenu za postoupení pohledávky způsobuje absolutní neplatnost smlouvy o postoupení. Absolutní neplatnost právního úkonu působí přímo ze zákona bez dalšího, takže právní následky úkonu hned od počátku nenastanou. Jak správně dovodil odvolací soud absolutní neplatnost nemůže být Sp. zn. 39 Cm 3/2009 zhojena, tj. nemůže být napravena dodatečným schválením nebo odpadnutím vady (k této otázce srovnej důvody rozsudku Nejvyššího soudu uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 7/2002, případně i rozsudku ze ne 27. října 1999, sp. zn. 22 Cdo 910/98). Závěr, že porušení povinnosti stanovit hodnotu majetku na základě posudku znalce jmenovaného soudem, má za následek absolutní neplatnost úkonu, jímž bylo s majetkem disponováno způsobem popsaným v ustanovení § 196a odst. 3 OBZ, se plně prosadí i při výkladu tohoto ustanovení ve znění účinném od 1. ledna 2001, když změny, k nimž v textu ustanovení v důsledku novely OBZ provedené zákonem č. 370/2000 Sb., od 1. ledna 2001 došlo, oporu pro jiný závěr neskýtají. Z uvedeného vyplývá, že dodatečně vyhotovený znalecký posudek nemůže na neplatnosti právního úkonu, kterým byla realizována majetková dispozice předvídaná hypotézou ustanovení § 196a odst. 3 OBZ, ničeho změnit (bez ohledu na to, na kolik se ve znaleckém posudku stanovená hodnota převáděného majetku přiblíží kupní ceně). Není tedy ani důvodu, aby pro takové ocenění byl poté, co k právnímu úkonu došlo, jmenován soudem znalec podle ustanovení § 59 odst. 3 OBZ.

Z důkazů provedených v průběhu soudního řízení vyplynulo, že při zcizení předmětných nemovitostí označených ve výše uvedené kupní smlouvě nedošlo k určení kupní ceny soudním znalcem jmenovaným soudem. Tuto skutečnost žalovaný v průběhu řízení nerozporoval. Žalovaný pouze uváděl, že kupní cena byla stanovena soudním znalcem panem Janem Hudcem ze Slavkova u Brna. Tento soudní znalec však nebyl pro ocenění tohoto majetku určen soudem, ale určily si ho a vybraly strany smlouvy. Znalecké ocenění předmětných nemovitostí přitom údajně nebylo zpracováno písemně ale výsledek ocenění byl sdělen stranám smlouvy pouze ústně. Při určení kupní ceny ve výše zmíněné kupní smlouvě uzavřené mezi osobami jednajícími ve shodě tedy bylo nepochybně postupováno v rozporu s § 196a odst. 3 OBZ. Zákonem předpokládané znalecké ocenění nebylo provedeno ani následně. Následné ocenění by však, jak vyplývá z posledního citovaného stanoviska Nejvyššího soudu ČR, na závěru o neplatnosti uzavřené kupní smlouvy nemohlo ničeho změnit. Závěr o neplatnosti uzavřené kupní smlouvy by se nezměnil ani v případě, že by soudem určený znalec určil kupní cenu předmětných nemovitostí ve stejné výši, jako znalec vybraný stranami smlouvy a pokud by se tedy kupní cena uvedená v neplatné kupní smlouvě shodovala s výsledkem znaleckého ocenění provedeného dle § 59 odst. 3 OBZ.

Na závěru podepsaného soudu o absolutní neplatnosti kupní smlouvy ze dne 15.4.2009 nemohou nic změnit tvrzení žalované strany uvedená při soudním jednání dne 12.4.2009 o způsobu úhrady kupní ceny a o okolnostech uzavření kupní smlouvy. Žádná ze skutečností uvedených žalovaným v průběhu soudního jednání nemá vliv na absenci jednoho z podstatných faktorů předpokládaných § 196a odst. 3 OBZ při uzavření kupní smlouvy na vyvedení nemovitostí mezi osobami jednajícími ve shodě.

Přestože žalovaný a jím navržený svědek v průběhu jednání opakovaně uvedli, že znalecké ocenění znalcem určeným soudem nebylo provedeno, soud přesto provedl důkaz rejstříkovými spisy obou společností, které uzavřely kupní smlouvu. Ani z těchto listin nevyplynulo, že by znalecké ocenění bylo provedeno, nebo že by některá ze stran navrhla soudu jmenování soudního znalce za tímto účelem.

S ohledem na všechny tyto výše uvedené skutečnosti podepsaný soud o podané žalobě rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

Podle § 234 IZ Byla-li zjištěna neplatnost právního úkonu týkajícího se majetku nebo závazků dlužníka, který lze současně považovat za neúčinný, postupuje se podle § 233.

Žalobce v podané žalobě namítal také neúčinnost uzavřené kupní smlouvy. Z § 234 IZ Sp. zn. 39 Cm 3/2009 vyplývá, že otázka neplatnosti smlouvy je ve vztahu k neúčinnosti preferována. Podepsaný soud dospěl k závěru o neplatnosti předmětné kupní smlouvy. Proto se již argumentací žalobce o neúčinnosti uzavřené smlouvy již dále nezabýval.

O nákladech řízení podepsaný soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř.. Ustanovení § 202 IZ, upravující náhradu nákladů incidenčního řízení jako lex specialis k ustanovením o.s.ř. lze v souladu s § 202 odst. 1 IZ vztáhnout pouze na spory o pravost, výši nebo pořadí přihlášených pohledávek, nikoli na soudní spory o platnost právního úkonu ve smyslu § 231 a následujících IZ. Zcela úspěšný žalobce při jednání ve věci uvedl, že mu žádné náklady nevznikly. Žalobci proto nemohla být náhrada nákladů řízení přiznána. Žalovaná strana neměla ve věci úspěch, proto ani jí náhrada nákladů řízení nemohla být přiznána.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení. Odvolání se podává k Vrchnímu soudu v Olomouci prostřednictvím Krajského soudu v Brně, pracoviště Husova 15, 601 95 Brno.

Krajský soud v Brně dne 12.4.2010

Mgr. Jan Kozák, v.r. soudce Za správnost vyhotovení: Ivana Ševčíková