KSBR 39 INS 2462/2009-B-126
Číslo jednací: KSBR 39 INS 2462/2009-B-126

USNESENÍ

Krajský soud v Brně rozhodl soudcem Mgr. Janem Kozákem jako samosoudcem ve věci insolvenčního řízení proti dlužníkovi: KORDÁRNA a.s., IČ:00012157, se sídlem Velká nad Veličkou 890, PSČ: 696 74, právně zast. JUDr. Luďkem Chvostou, advokátem AK Anděl Park, Radlická 14, 150 00 Praha 5 o schválení reorganizačního plánu

takto: Reorganizační plán dlužníka, tak jak byl zveřejněn v insolvenčním rejstříku ve věci sp. zn. KSBR 39 INS 2462/2009 jako dokument B-118 včetně příloh zveřejněných jako dokumenty B-119 až B-121 (zpráva o plánu zveřejněna jako dokument B-117) s e s c h v a l u j e.

Odůvodnění: Dne 30.4.2009 v 15:30 hod. bylo u podepsaného soudu zahájeno insolvenční řízení o insolvenčním návrhu dlužníka. Účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení (§§ 102 a 109 až 111 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení /insolvenční zákon/-dále jen IZ ) nastaly dne 4.5.2009 v 6:40 hod. Usnesením ze dne 14.5.2009 č.j. KSBR 39 INS 2462/2009-A-11 podepsaný soud rozhodl o úpadku dlužníka. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 18.5.2009. Usnesením ze dne 7.8.2009 č.j. 39 INS 2462/2009-B-40 podepsaný soud rozhodl o povolení reorganizace (výrok I.), byl potvrzen věřiteli zvolený soudní znalec, EQUITA Consulting s.r.o., IČ: 25761421 (výrok V.). Ve stejném rozhodnutí ve výroku VI. bylo určeno, že znalec provede ocenění: a) hodnoty plnění, které by každý věřitel obdržel, kdyby dlužníkův úpadek byl řešen konkursem a b) podniku dlužníka při navrhovaném způsobu reorganizace, přičemž znalec zejména vyjde z výnosové metody a v rámci ocenění podniku ocení části majetkové podstaty dlužníka, ke kterým je uplatněno právo na uspokojení ze zajištění. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 12.8.2009. Odměna znalce byla odsouhlasena soudem usnesením ze dne 25.9.2009 č.j. 39 INS 2462/2009-B-69. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 21.10.2009. Usnesením ze dne 15.10.2009 č.j. 39 INS 2462/2009-B-74 soud prodloužil znalci lhůtu pro zpracování posudku do 9.12.2009. Znalec předložil soudu znalecký posudek, který je založen ve spise jako dokumenty B-101 až B-109. Dne 23.2.2010 proběhla schůze věřitelů za účelem projednání a schválení znaleckého posudku. Na tomto jednání více jak 2/3 z přítomných věřitelů, počítáno podle výše přihlášených pohledávek, odsouhlasily předložený znalecký posudek. Usnesením ze dne 25.2.2010 č.j. 39 INS 2462/2009-B-113 podepsaný soud rozhodl, že cena majetkové podstaty dlužníka je určena znaleckým posudkem č. R10348/09 zpracovaným ke dni 13.5.2009 s aktualizací ke dni 30.9.2009 znaleckého ústavu EQUITA Consulting s.r.o., IČ: 25761421 (dokumenty B-101 až B-109 spisu sp. zn.); toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 3.3.2010. Dne 9.3.2010 předložil dlužník insolvenčnímu soudu zprávu o reorganizačním plánu a tuto doplnil podáním ze dne 10.3.2010, doručeným dne 11.3.2010. Usnesením ze dne 12.3.2010 č.j. 39 INS 2462/2009-B-116 podepsaný soud zprávu o reorganizačním plánu schválil a současně svolal schůzi věřitelů za účelem hlasování o reorganizačním plánu dlužníka označeném ve výroku tohoto rozhodnutí; toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 30.3.2010.

Dne 30.3.2010 proběhla schůze věřitelů za účelem projednání a odhlasování reorganizačního plánu. Soud neobdržel žádný návrh na změnu složení skupin věřitelů uvedených v reorganizačním plánu dle § 337 IZ. Soud dále neobdržel do dne předcházejícího schůzi věřitelů žádný hlasovací lístek k hlasování o reorganizačním plánu. Na této schůzi věřitelů hlasovali přítomní věřitelé dle skupin označených ve schvalovaném reorganizačním plánu a insolvenční soud hodnotil pouze hlasy vyjádřené při tomto soudním roku.

Při schůzi věřitelů přítomný zástupce společnosti SPV INVEST, s.r.o. uvedl, že tato společnost se účastnila výběrového řízení na prodej podniku dlužníka. V průběhu výběrového řízení společnost nesplnila podmínky výběrového řízení spočívající ve složení zálohy ve výši 1 milion Euro a byla proto z další účasti ve výběrovém řízení vyloučena, tato skutečnost jí byla oznámena dopisem ze dne 27.1.2010 (kopie předložena krátkou cestou soudu). Zástupce SPV INVEST, s.r.o. dále krátkou cestou předložil soudu kopii nabídky ze dne 15.1.2010. Zástupce této společnosti dále uvedl, že jeho společnost je připravena uhradit vyšší cenu za prodej podniku dlužníka a dále za ostatní nabízené majetky subjektů z koncernu KORD, konkrétně u společnosti SLOVKORD nabízí údajně 7,9 milionu Euro, v případě Slovenského hodvábu 0,5 milionu Euro, v případě čističky odpadních vod částku 0,2 milionu Euro. V případě dlužníka KORDÁRNA, a.s. tato společnost nabízí částku 37 milionů Euro.

K tomuto se při jednání vyjádřil pan Petr Smutný jako přítomný zástupce společnosti PRICEWATERHOUSECOOPERS, která byla pověřena vedením výběrového řízení na prodej části podniku dlužníka. Ve svém vyjádření uvedl, že nabídka společnosti SPV INVEST, s.r.o. nebyla posuzována, neboť nesplnila podstatné aspekty vyhlášeného výběrového řízení. Tato společnost nepředložila nabídku v prvním kole výběrového řízení (VŘ), neměla tedy přístup k dokumentaci týkající se dlužníka. Společnost SPV INVEST, s.r.o., jak konečně potvrdil při jednání i její zástupce, nesložila přes opakované výzvy (poslední výzva učiněna písemně 8.1.2010), depozit určený v podmínkách VŘ ve výši 1 milion Euro. Tato společnost dále nedoložila zdroje financování pro úhradu celé částky za podnik dlužníka. Dne 11.11.2009 společnost SPV INVEST, s.r.o. požádala o vrácení částky 10.000,--Euro za zpřístupnění dokumentace v prvním kole VŘ. Tato společnost také neprojevila zájem o manažerskou prezentaci. V původní nabídce společnost SPV INVEST, s.r.o. nabídla částku 41,4 milionů Euro, zatímco nyní prezentovala nabídku ve výši pouze 37 milionů Euro. Tato společnost také od ledna nevyvinula žádné další úsilí pokud jde o účast ve vyhlášeném VŘ. Ze strany této společnosti nebyla předložena žádná nabídka pokud jde o VŘ na společnosti skupiny KORD se sídlem na Slovensku. Celý proces VŘ byl nastaven tak, aby byl od svého vyhlášení dne 23.9.2009 maximálně důvěryhodný a transparentní. Došlo dokonce k prodloužení procesu, a to v zájmu zúčastněných investorů. V zájmu důvěryhodnosti celého procesu byly posuzovány pouze úplné nabídky, které splňovaly všechny podmínky VŘ. Na počátku procesu byl podnik dlužníka velmi nestabilní, v dalších fázích se podařilo podnik stabilizovat, ovšem tento stav není v průběhu insolvenčního řízení trvale udržitelný, což může ovlivnit především vztah obchodních partnerů dlužníka.

Zástupce věřitelského výboru za Českou spořitelnu přednesl stanovisko členů věřitelského orgánu. Zástupce České spořitelny, a.s. při soudním jednání uvedl, že dlužník připravil výběrové řízení na výběr nabyvatele části podniku ve spolupráci s renomovanými poradci a advokátní kanceláří Horák & Chvosta se sídlem v Praze. Dne 23. září 2009 dlužník výběrové řízení vyhlásil a zveřejnil jeho podmínky, které byly v souladu s pravidly pro jejich změnu upraveny dne 11. a 31.12.2009. Účastníci, kteří splnili podmínky výběrového řízení, podali své nabídky dne 18. listopadu 2009 a zároveň složili jistotu ve výši 1 milion Euro. Tito účastníci své nabídky doplnili dne 15.1.2010. Jako nejvýhodnější byla dlužníkem vybrána a usnesením věřitelského výboru ze dne 21.1.2010 schválená nabídka společnosti CEFEUS CAPITAL, a.s. s nejvyšší nabídnutou cenou 795, 600.000,--Kč. Smlouva o převodu akcií KORDÁRNY plus byla uzavřena dne 29.1.2010 a společnost CEFEUS CAPITAL, a.s. před podpisem smlouvy složila požadovanou zálohu ve výši předpokládané podmínkami výběrového řízení. Dne 26. března 2010 byla v souladu s podmínkami výběrového řízení na vázaný účet složena celá částka kupní ceny. Dle věřitelského výboru výběrové řízení probíhalo od svého zahájení v nejvyšší možné míře veřejně a transparentně a pod dohledem věřitelského výboru. Věřitelský výbor si není vědom žádné vady prodejního procesu, která by měla vést k jeho zastavení. Z informací poskytovaných vedením dlužníka věřitelský výbor dále rozumí, že zastavení prodejního procesu může zásadním způsobem snížit hodnotu majetkové podstaty a ohrozit snahu vedení dlužníka o zachování provozu podniku dlužníka a proto věřitelský výbor doporučil v prodejním procesu pokračovat.

Insolvenční správce podpořil přednesená stanoviska a navrhl pokračovat v prodejním procesu tak jak byl zahájen.

Zástupce dlužníka také podpořil přednesená stanoviska a dále dodal, že stabilizace společnosti dlužníka, jak již bylo uvedeno, nemusí být trvalého charakteru, nebude-li prodejní proces dokončen.

Následně bylo přistoupeno k hlasování o reorganizačním plánu.

Skupinu 1 tvořil jediný zajištěný věřitel, tj. Česká spořitelna, a.s., který byl jednání přítomen. Tento věřitel vyjádřil s reorganizačním plánem označeným ve výroku tohoto rozhodnutí souhlas. Skupinu 2 tvořili nezajištění věřitelé v počtu 93 věřitelů, z nich bylo jednání přítomno 27 věřitelů. Tito věřitelé, s výjimkou věřitele China Shenma Group, který se zdržel hlasování, vyjádřili s reorganizačním plánem označeným ve výroku tohoto rozhodnutí souhlas. Skupinu 3 tvořili nezajištění bankovní věřitelé v počtu 5 věřitelů, z nich nebyl jednání přítomen žádný věřitel. S odkazem na obsah reorganizačního plánu (bod 15.7.2) členové této skupiny jsou považováni za osoby, které nebudou o plánu přímo hlasovat. Skupinu 4 tvořili věřitelé dle § 335 IZ v počtu 4 věřitelé, z nich byl jednání přítomen 1 věřitel, a to KORDTRADE, s.r.o.. Tento věřitel vyjádřil s reorganizačním plánem označeným ve výroku tohoto rozhodnutí souhlas.

Podle § 335 IZ (1) Při reorganizaci se za věřitele dlužníka považují i společníci a členové dlužníka; za pohledávku těchto osob se považuje právo vyplývající z jejich účasti ve společnosti nebo v družstvu. To neplatí, je-li dlužník v úpadku pro předlužení. (2) Platí, že výše pohledávky vyplývající z účasti společníka nebo člena dlužníka ve společnosti nebo v družstvu je rovna nule; ustanovení § 347 odst. 2 tím není dotčeno.

Podle § 344 IZ (1) Není-li dále stanoveno jinak, k projednání reorganizačního plánu a hlasování o jeho přijetí dochází na schůzi věřitelů, která je svolána jen za tímto účelem. O přijetí reorganizačního plánu se v takovém případě hlasuje ve skupinách věřitelů, stanovených reorganizačním plánem. (2) Dlužníku a insolvenčnímu správci doručí insolvenční soud předvolání na schůzi věřitelů podle odstavce 1 do vlastních rukou s poučením o nezbytnosti jejich účasti. (3) Schůzi věřitelů k projednání a přijetí reorganizačního plánu insolvenční soud nesvolá nebo již svolanou schůzi věřitelů zruší, jestliže mimo schůzi věřitelů hlasovala o přijetí reorganizačního plánu každá jím stanovená skupina věřitelů nebo považuje-li se reorganizační plán podle tohoto zákona za přijatý bez hlasování.

Podle § 345 IZ (1) O přijetí reorganizačního plánu mohou věřitelé hlasovat i mimo schůzi věřitelů, a to i před podáním návrhu na povolení reorganizace nebo i před podáním insolvenčního návrhu, jestliže měli možnost seznámit se s informacemi, které svým obsahem a rozsahem odpovídají informacím, které musí být obsaženy ve zprávě o reorganizačním plánu; tím není dotčena informační povinnost dlužníka, jehož účastnické cenné papíry jsou kótované, podle zvláštního právního předpisu. (2) Výsledky hlasování dosažené mimo schůzi věřitelů se připočtou k výsledkům hlasování dosaženým na schůzi věřitelů. Je-li rozpor mezi hlasováním věřitele mimo schůzi věřitelů a jeho hlasováním na schůzi věřitelů, považuje se za rozhodné hlasování věřitele na schůzi věřitelů; o tom insolvenční soud tohoto věřitele neprodleně vyrozumí.

Podle § 346 IZ (1) Hlasují-li věřitelé o přijetí reorganizačního plánu mimo schůzi věřitelů po zahájení insolvenčního řízení, k jejich hlasu se přihlíží jen tehdy, hlasují-li písemně, podáním výslovně označeným jako "Hlasovací lístek", které nesmí obsahovat žádný jiný procesní úkon, ze kterého je nepochybné, jak hlasovali, a na kterém je úředně ověřena pravost jejich podpisu, a bylo-li toto podání obsahující všechny náležitosti doručeno insolvenčnímu soudu nejpozději v den předcházející schůzi věřitelů; § 43 občanského soudního řádu se nepoužije. (2) Hlasují-li věřitelé o přijetí reorganizačního plánu mimo schůzi věřitelů před zahájením insolvenčního řízení, k jejich hlasu se přihlíží jen tehdy, hlasují-li písemně, podáním výslovně označeným jako "Hlasovací lístek", které nesmí obsahovat žádný jiný právní úkon, ze kterého je nepochybné, jak hlasovali, a na kterém je úředně ověřena pravost jejich podpisu, a bylo-li toto podání obsahující všechny náležitosti doručeno dlužníku nejpozději posledního dne lhůty, kterou dlužník k tomuto účelu stanovil a známým věřitelům písemně oznámil; tato lhůta nesmí být kratší než 15 dnů. (3) O tom, že k hlasování věřitele mimo schůzi věřitelů nelze přihlédnout z důvodů podle odstavců 1 a 2, tohoto věřitele neprodleně vyrozumí a) insolvenční správce, jde-li o hlasování po zahájení insolvenčního řízení, b) dlužník, jde-li o hlasování před zahájením insolvenčního řízení. (4) Náležitosti hlasovacího lístku stanoví prováděcí právní předpis.

Podle § 347 IZ (1) Jestliže se pro přijetí reorganizačního plánu vyslovila většina hlasujících věřitelů skupiny, jejíž pohledávky představují nejméně polovinu celkové jmenovité hodnoty pohledávek věřitelů této skupiny, platí, že tato skupina věřitelů reorganizační plán přijala. (2) Jde-li o skupinu věřitelů uvedených v § 335, platí, že tato skupina přijala reorganizační plán, jestliže se pro jeho přijetí vyslovila většina společníků nebo členů dlužníka; u dlužníka se základním kapitálem musí souhrnný podíl těchto společníků nebo členů dlužníka současně představovat alespoň dvě třetiny základního kapitálu dlužníka. (3) Má-li věřitel více pohledávek zařazených do různých skupin, hlasuje prostřednictvím každé takové pohledávky v těchto skupinách zvlášť. (4) Skupina věřitelů, jejichž pohledávky nejsou reorganizačním plánem dotčeny, se vždy považuje za skupinu, která reorganizační plán přijala; obdobně to platí pro jednotlivé věřitele této skupiny. (5) Pokud hlasující věřitel přijal nebo odmítl reorganizační plán v důsledku jednání, které je v rozporu se zákonem nebo jej obchází, rozhodne insolvenční soud, jestliže dosud neschválil reorganizační plán, i bez návrhu a po jednání, že se k hlasu tohoto věřitele nepřihlíží. Rozhodoval-li tento hlas o přijetí nebo odmítnutí reorganizačního plánu, nařídí insolvenční soud nové hlasování o přijetí reorganizačního plánu.

Podle § 348 IZ (1) Insolvenční soud schválí reorganizační plán, jestliže a) je v souladu s tímto zákonem a jinými právními předpisy, b) lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že jím není sledován nepoctivý záměr, c) jej každá skupina věřitelů přijala nebo se podle § 347 odst. 4 považuje za skupinu, která jej přijala, d) každý věřitel podle něj získá plnění, jehož celková současná hodnota je ke dni účinnosti reorganizačního plánu stejná nebo vyšší než hodnota plnění, které by zřejmě obdržel, kdyby dlužníkův úpadek byl řešen konkursem, ledaže přijímající věřitel souhlasí s nižším plněním, e) pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky jim na roveň postavené byly uhrazeny nebo mají být podle reorganizačního plánu uhrazeny ihned poté, co se reorganizační plán stane účinným, ledaže bylo mezi dlužníkem a příslušným věřitelem dohodnuto jinak. (2) Insolvenční soud může schválit reorganizační plán, i když není splněna podmínka uvedená v odstavci 1 písm. c), jestliže reorganizační plán přijala alespoň jedna skupina věřitelů, s výjimkou skupiny věřitelů uvedených v § 335. Učiní tak za předpokladu, že reorganizační plán zajišťuje rovné zacházení s každou zjištěnou pohledávkou v rámci každé skupiny věřitelů, která jej nepřijala, je-li ve vztahu ke každé takovéto skupině reorganizační plán spravedlivý a lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že schválení a uskutečnění reorganizačního plánu nepovede k dalšímu úpadku dlužníka nebo k jeho likvidaci, ledaže je likvidace reorganizačním plánem předvídána.

Podle § 349 IZ (1) Reorganizační plán se považuje ve vztahu ke každé skupině zajištěných věřitelů, která ho nepřijala, za spravedlivý, mají-li podle něj věřitelé takové skupiny získat k zajištění svých pohledávek stejný nebo obdobný druh zajištění, v témže pořadí, ke stejnému nebo obdobnému majetku dlužníka, případně k jinému majetku dlužníka nejméně stejné hodnoty, stanovené ke dni účinnosti reorganizačního plánu a obdržet plnění, jehož současná hodnota ke dni účinnosti reorganizačního plánu se bude rovnat nejméně hodnotě zajištění stanovené ve znaleckém posudku. (2) Není-li dále stanoveno jinak, reorganizační plán se považuje ve vztahu ke každé skupině nezajištěných věřitelů, která ho nepřijala, za spravedlivý, jestliže podle něj má každý věřitel zařazený do takové skupiny získat plnění, jehož současná hodnota ke dni účinnosti reorganizačního plánu není nižší než jmenovitá hodnota jeho zjištěné pohledávky s úrokem ke dni účinnosti reorganizačního plánu, nebo jestliže podle něj žádný z věřitelů, jehož pohledávka je podřízena pohledávkám takové skupiny, neobdrží žádné plnění. (3) Reorganizační plán se považuje ve vztahu ke každé skupině věřitelů uvedených v § 335, která ho nepřijala, za spravedlivý, má-li podle něj každý z těchto věřitelů ke dni účinnosti reorganizačního plánu obdržet nejméně takové plnění, kterého by se mu zřejmě dostalo, kdyby po skončení insolvenčního řízení, ve kterém byl dlužníkův úpadek řešen konkursem, proběhla likvidace takového dlužníka. (4) Podmínka uvedená v odstavci 3 je splněna, jestliže na základě reorganizačního plánu některá skupina nezajištěných věřitelů nezíská plnění, jehož celková současná hodnota ke dni účinnosti reorganizačního plánu je alespoň stejná jako celková jmenovitá hodnota všech zjištěných pohledávek věřitelů zařazených do této skupiny včetně úroku k těmto pohledávkám ke dni účinnosti reorganizačního plánu.

Insolvenční soud se nejprve zabýval důvodností námitky, kterou vznesla obchodní společnost SPV INVEST s.r.o. v průběhu jednání konaného dne 30.3.2010. Insolvenční soud dospěl k závěru, že námitka proti průběhu výběrového řízení na prodej části podniku dlužníka je nedůvodná. Přítomný zástupce obchodní společnosti SPV INVEST, s.r.o. sám ve svém vystoupení uvedl, že tato společnost nesplnila jednu z podmínek výběrového řízení spočívající v úhradě jistoty ve výši 1 milionu Euro. Společnost SPV INVEST, s.r.o., jak opět uvedl její zástupce při jednání dne 30.3.2010 a také sám doložil, byla o vyloučení z výběrového řízení jeho organizátorem řádně informována. Průběh výběrového řízení na prodej části podniku dlužníka nezpochybnil v průběhu insolvenčního řízení ani při jednání dne 30.3.2010 žádný jiný subjekt včetně dlužníka, věřitelského výboru a organizátora tohoto výběrového řízení. Insolvenční soud k tomu považuje za potřebné dodat, že insolvenční řízení je ve své podstatě nastaveno právní úpravou tak, aby probíhalo v jednotlivých krocích, které se nemají navzájem prolínat. Tímto způsobem má být zajištěna nejenom transparentnost celého průběhu insolvenčního řízení, ale také jeho maximálně rychlý průběh. V případě řešení úpadku dlužníka reorganizací, jak se stalo v tomto případě, je celý proces insolvenčního řízení rozdělen na několik fází. První fáze počíná zahájením insolvenčního řízení a končí rozhodnutím o povolení reorganizace, druhá fáze spočívá v sestavování reorganizačního plánu včetně přípravy podmínek pro jeho následnou realizaci a končí schválením reorganizačního plánu schůzí věřitelů a následně rozhodnutím insolvenčního soudu ve smyslu § 348 IZ. Poslední fáze insolvenčního řízení řešeného formou reorganizace počíná po účinnosti reorganizačního plánu a končí jeho úplnou realizací. Jak již bylo výše uvedeno, tyto fáze by se neměly navzájem prolínat a také osoby zúčastněné na insolvenčním řízení nebo dotčené jeho průběhem musí své námitky proti jednotlivým fázím insolvenčního řízení vznášet v průběhu těchto fází a nikoliv následně. V opačném případě by docházelo k nežádoucímu prolínání jednotlivých fází insolvenčního řízení, jejich nevhodnému zpochybňování a tím i porušení zásad insolvenčního řízení vyjádřených především v § 5 IZ. V tomto insolvenčním řízení, v rámci příprav reorganizačního plánu, dlužník mimo jiné připravoval výběr nejvhodnějšího zájemce na odkoupení části jeho podniku s tím, že tento odkup části podniku představoval podstatný krok pro realizaci reorganizačního plánu a tím i dosažení maximální možné míry uspokojení zjištěných věřitelů. Jak bylo uvedeno v průběhu soudního jednání dne 30.3.2010 a jak také vyplývá z obsahu celého soudního spisu, celé výběrové řízení bylo řádně organizováno dlužníkem za účasti věřitelského výboru, který se k průběhu výběrového řízení průběžně vyjadřoval. Výběrové řízení bylo řádně ukončeno výběrem nejvhodnějšího zájemce, který také splnil všechny podmínky výběrového řízení včetně úplné úhrady ceny za část podniku dlužníka. Pokud obchodní společnost SPV INVEST, s.r.o. má námitky proti průběhu tohoto výběrového řízení, měla je vznést v předchozím průběhu insolvenčního řízení, kdy bylo ještě možno, např. rozhodnutím insolvenčního soudu, průběh výběrového řízení zvrátit, případně do něj zasáhnout. Vznesení připomínky ze strany obchodní společnosti SPV INVEST, s.r.o. je tedy třeba hodnotit, podle názoru insolvenčního soudu, jako opožděné. Dále je třeba konstatovat, že připomínky obchodní společnosti SPV INVEST, s.r.o. vznesené v průběhu jednání dne 30.3.2010 nebyly při tomto jednání podpořeny zásadními listinnými důkazy. Pouhé vyjádření, že tato společnost je připravena ve spolupráci s investující bankou, uhradit částky za části podniku dlužníka a dalších společností z koncernu KORD, nelze považovat za natolik zásadní prohlášení, které by mohlo vést ke zpochybnění výběrového řízení na prodej části podniku dlužníka. S ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti považuje insolvenční soud vznesenou připomínku obchodní společnosti SPV INVEST, s.r.o. za nedůvodnou a irelevantní. Na podporu tohoto závěru lze uvést, že JUDr. Jan Mejzlík, který při jednání dne 30.3.2010 vystupoval jako zástupce obchodní společnosti SPV INVEST, s.r.o., odsouhlasil reorganizační plán jako zástupce nezajištěného věřitele zúčastněného při tomto jednání, a to konkrétně věřitele č. 77-Mitsubishi International GmbH. Insolvenční soud má za to, že osoba jednající za obchodní společnost SPV INVEST, s.r.o. tímto způsobem vyjádřila své srozumění s irelevantností námitek, které vznesla při jednání dne 30.3.2010 jako zástupce společnosti SPV INVEST, s.r.o..

Soud se dále zabýval výsledky hlasování o reorganizačním plánu dle jednotlivých skupin. Z právní úpravy, konkrétně § 347 odst. 1 IZ, vyplývá, že reorganizační plán se považuje za přijatý každou ze skupin, pokud pro něj hlasuje většina členů této skupiny přítomných na schůzi věřitelů, pokud současně tato většina disponuje více jak 50% pohledávek zařazených do konkrétní skupiny. V případě skupiny č. 1 tvořené zajištěnými věřiteli, byly obě tyto kumulativní podmínky splněny, neboť jediný člen této skupiny reorganizační plán přijal. Obdobný závěr lze uvést u skupiny č. 2 tvořené nezajištěnými věřiteli. Z 27 členů této skupiny přítomných u jednání dne 30.3.2010 dvacet šest těchto členů jednoznačně uvedlo, že s reorganizačním plánem souhlasí; tímto způsobem byla naplněna první z kumulativních dvou podmínek; 26 přítomných nezajištěných věřitelů nepochybně disponovalo více jak 50% pohledávek zařazených do této skupiny (viz protokol o schůzi věřitelů konané dne 30.3.2010). Tímto způsobem byla naplněna i druhá ze dvou kumulativních podmínek.

Třetí skupinu věřitelů tvořily nezajištění podmínění bankovní věřitelé. Tuto skupinu tvoří pět subjektů. Jednání konaného dne 30.3.2010 se neúčastnil zástupce ani jednoho z těchto věřitelů. Jak již soud uvedl při soudním jednání dne 30.3.2010 součástí reorganizačního plánu bylo také stanovisko dlužníka vyjádřené v bodě 15.7.2 reorganizačního plánu. V tomto textu dlužník vyjádřil názor, že členové této skupiny by neměly o reorganizačním plánu hlasovat, neboť nevykonávají práva spojená s přihlášenou pohledávkou, pokud v insolvenčním řízení se stejnou pohledávkou se účastní věřitel Česká spořitelna, a.s.. Tato podmínka byla vyjádřena také v přihláškách věřitelů zařazených do této skupiny. V přihláškách pohledávek byla podmínka formulována tak, že existence těchto pohledávek je podmíněna skutečností, že účast věřitele Česká spořitelny, a.s. v insolvenčním řízení na majetek dlužníka skončí jinak, než skončením insolvenčního řízení, např. podle § 184 IZ. V okamžiku, kdy bylo hlasováno o reorganizačním plánu, tato podmínka nebyla naplněna. Insolvenční soud, shodně s dlužníkem, dospěl k závěru, že tato skupina věřitelů nemá právo hlasovat o reorganizačním plánu, neboť podmínka uvedená v přihláškách pohledávek členů této skupiny, není v rozhodném okamžiku naplněna. Nad rámec tohoto závěru lze dále uvést, že vůči této skupině věřitelů lze reorganizační plán považovat v této chvíli za spravedlivý ve smyslu § 348 odst. 2 a § 349 odst. 2 IZ. Podle reorganizačního plánu předloženého dlužníkem, jsou do skupiny č. 4 zařazeni věřitelé uvedení v § 335 IZ, tj. věřitelé, kteří měli majetkovou účast na dlužníkovi. Pohledávky vyplývající z účasti subjektu ve společnosti dlužníka jsou, v souladu s § 172 IZ, podřízenými pohledávkami. Z textu ustanovení § 172 odst. 3 IZ vyplývá, že podřízené pohledávky se postupem podle odstavce 1 tohoto paragrafu uspokojují v závislosti na dohodnuté nebo stanovené míře jejich podřízenosti, případně poměrně. Jako poslední se vždy uspokojují pohledávky společníků nebo členů dlužníka vyplývající z jejich účasti ve společnosti, nebo v družstvu, a to poměrně. Pohledávky zařazené do 4. skupiny dle reorganizačního plánu lze tedy charakterizovat jako pohledávky podřízené, které by měly být uspokojovány až po pohledávkách zajištěných a nezajištěných věřitelů, řádně přihlášených a zjištěných v průběhu insolvenčního řízení. Z textu reorganizačního plánu jednoznačně vyplývá, že pohledávky věřitelů zahrnutých do skupiny č. 4 nebudou žádným způsobem uspokojovány. Tím je naplněna jedna z podmínek uvedených v § 349 odst. 2 IZ, když pohledávka podřízená pohledávkám zahrnutým do skupiny č. 3 dle reorganizačního plánu neobdrží žádné plnění. Tento předpoklad platí pro všechny pohledávky zahrnuté ve skupině 3 a ve skupině 4 dle reorganizačního plánu. Současně lze konstatovat, že reorganizační plán předpokládá, že zbytkový podnik dlužníka, po odprodeji jeho části vybranému zájemci, projde procesem likvidace a následně dojde k výmazu akciové společnosti KORDÁRNA z obchodního rejstříku. Ze všech těchto skutečností vyplývá, že jsou naplněny všechny podmínky uvedené v § 348 odst. 2 IZ a insolvenční soud je tedy oprávněn, přestože žádný z členů skupiny č. 3 dle reorganizačního plánu o tomto plánu nehlasoval, reorganizační plán schválit.

Obdobný závěr lze učinit také pokud jde o věřitele zahrnuté do skupiny 4 dle reorganizačního plánu. Jak je již výše uvedeno, tuto skupinu tvoří věřitelé uvedení v § 335 IZ, tedy věřitelé, kteří se přihlásili se svou majetkovou účastí na společnosti dlužníka a disponují tedy podřízenými pohledávkami (viz předchozí odstavec). Jak již bylo výše uvedeno, ze čtyř členů této skupiny se schůze věřitelů konané dne 30.3.2010 zúčastnil pouze jeden věřitel, a to konkrétně obchodní společnost KORDTRADE, s.r.o. zastupovaná insolvenčním správcem ing. Lee Loudou. Tento věřitel se vyjádřil pro schválení reorganizačního plánu. Tento člen skupiny 4 disponuje majetkovým podílem na společnosti dlužníka ve výši 74,6% hodnoty základního kapitálu společnosti dlužníka. Je tedy naplněna první ze dvou kumulativních podmínek uvedených v § 347 odst. 2 IZ, neboť souhlasné stanovisko vyjádřili alespoň dvě třetiny základního kapitálu dlužníka. Při hlasování však nebyla současně naplněna druhá z kumulativních podmínek spočívající v hlasování většiny společníků nebo členů dlužníka zahrnutých v reorganizačním plánu. Insolvenční soud však má za to, že jsou splněny podmínky vymezené § 348 odst. 2 a § 349 odst. 3 IZ a že reorganizační plán lze považovat vůči členům této skupiny za spravedlivý. Insolvenční soud zde vyšel z rozsahu přihlášených a zjištěných pohledávek v průběhu insolvenčního řízení, z údajů o ceně majetku dlužníka uvedeného ve znaleckém posudku schváleném schůzí věřitelů a insolvenčním soudem a z údajů uvedených v reorganizačním plánu. Porovnáním rozsahu zjištěných přihlášených pohledávek a údajů o možné výnosnosti majetku dlužníka zahrnutého do soupisu majetkové podstaty jednoznačně vyplývá, že v případě řešení úpadku dlužníka konkursem, by došlo pouze k poměrnému uspokojení zjištěných přihlášených pohledávek, a to především pohledávek zajištěných. V žádném případě není důvodné předpokládat, že v případě řešení úpadku dlužníka konkursem by po skončení takovéhoto insolvenčního řízení zbyl jakýkoliv majetek, který by mohl být předmětem likvidace. Z těchto důvodu nelze tedy očekávat, že by pohledávky zařazené do čtvrté skupiny dle reorganizačního plánu mohly být v případě řešení úpadku dlužníka konkursem v jakékoliv míře uspokojeny. Podmínky uvedené v § 349 odst. 3 IZ jsou tedy dle názoru insolvenčního soudu, jednoznačně naplněny. Jak již bylo výše uvedeno u závěrů učiněných pro věřitele skupiny č. 3 dle reorganizačního plánu, insolvenční soud považuje za splněné také další podmínky uvedené v § 348 odst. 2 IZ.

Insolvenční soud má dále za to, že jsou splněny také všechny další předpoklady pro schválení reorganizačního plánu soudem uvedené v § 348 odst. 1 IZ. Navržený způsob řešení reorganizace je jednoznačně v souladu s právními předpisy, což vyplývá také ze skutečnosti, že nástupnická organizace, obchodní společnost KORDÁRNA Plus, a.s., byla zapsána do obchodního rejstříku. V průběhu insolvenčního řízení nevyplynuly žádné skutečnosti, které by svědčily pro nepoctivý záměr dlužníka. Jak je již výše uvedeno, všechny skupiny věřitelů uvedené v reorganizačním plánu, reorganizační plán přijaly. Plnění navržené v rámci reorganizačního plánu zcela nepochybně převyšuje plnění, které by se věřitelům dostalo při řešení úpadku dlužníka konkursem; tento závěr se týká především nezajištěných věřitelů, kteří by při řešení úpadku dlužníka konkursem obdrželi minimální, nebo vůbec žádné plnění. Současný stav podniku dlužníka, který lze označit za stabilizovaný, dává všechny předpoklady pro závěr, že také pohledávky za majetkovou podstatou vzniklé po schválení reorganizačního plánu až do jeho splnění, budou řádně a včas plněny.

S ohledem na všechny výše uvedené závěry a skutečnosti insolvenční soud rozhodl o schválení reorganizačního plánu předloženého dlužníkem a odhlasovaného při schůzi věřitelů dne 30.3.2010.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí je přípustné odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho doručení; dlužníkovi a insolvenčnímu správci bude toto rozhodnutí doručeno zvlášť (§ 75 IZ). Proti rozhodnutí o schválení reorganizačního plánu mohou podat odvolání jen ti z věřitelů, kteří hlasovali pro odmítnutí reorganizačního plánu. (§ 350 odst. 1 IZ). Odvolání se podává k Vrchnímu soudu v Olomouci prostřednictvím Krajského soudu v Brně, pracoviště Husova 15, 601 95 Brno.

(1) Reorganizační plán je účinný, jakmile rozhodnutí o jeho schválení nabylo právní moci, nebyla-li reorganizačním plánem jeho účinnost odložena na pozdější dobu nebo nerozhodl-li o jeho pozdější účinnosti insolvenční soud. (2) Rozhodnutí o schválení reorganizačního plánu je závazné pro všechny účastníky insolvenčního řízení i pro další osoby, jejichž práva a povinnosti jsou reorganizačním plánem dotčeny. (3) Účinností reorganizačního plánu se ruší zákaz započtení pohledávek uvedený v § 324 odst. 3. (§ 352 IZ)

(1) Od účinnosti reorganizačního plánu je oprávněn nakládat s majetkovou podstatou dlužník. Toto jeho oprávnění může být omezeno ve prospěch jiných osob pouze reorganizačním plánem; jiná omezení, ke kterým došlo ze zákona nebo rozhodnutím insolvenčního soudu v dosavadním průběhu insolvenčního řízení, účinností reorganizačního plánu zanikají. (2) Od účinnosti reorganizačního plánu se obnovuje výkon funkce valné hromady nebo členské schůze družstva, pokud z reorganizačního plánu nevyplývá něco jiného. Hlasovací práva spojená s obchodním podílem, cennými papíry nebo členstvím vykonávají osoby uvedené v reorganizačním plánu za podmínek tam stanovených; pokud v reorganizačním plánu tyto osoby nejsou uvedeny nebo stanovené podmínky nebyly splněny, vykonávají je osoby, kterým tato práva až dosud náležela. (3) Od účinnosti reorganizačního plánu se mění zakladatelský dokument nebo stanovy anebo jiné dokumenty upravující vnitřní poměry dlužníka a údaje, které se zapisují do obchodního rejstříku nebo jiného rejstříku právnických osob, a to způsobem, který je uveden v reorganizačním plánu. Tyto skutečnosti se zapisují do obchodního rejstříku na základě reorganizačního plánu, který se ukládá do sbírky listin. Ustanovení právních předpisů, které obecně upravují způsob změny zapisovaných skutečností, se přitom nepoužijí. (§ 353 IZ)

(1) Insolvenční správce zajistí, aby byly provedeny procesní úkony spojené s účinností reorganizačního plánu. Dlužníku s dispozičními oprávněními předá zprávu o své dosavadní činnosti a provede další úkony potřebné k tomu, aby dlužník s dispozičními oprávněními mohl vykonávat svá oprávnění. (2) V průběhu provádění reorganizačního plánu vykonává insolvenční správce dohled nad činností dlužníka. Zaměřuje se na doplňování seznamu majetku a závazků podle stavu řízení a na evidování činnosti dlužníka s dispozičními oprávněními. O výsledcích své činnosti pravidelně, nejméně však jednou za 3 měsíce, informuje insolvenční soud a věřitelský výbor. (3) Dlužník s dispozičními oprávněními je povinen informovat insolvenčního správce o svých právních úkonech, o plnění reorganizačního plánu a o své jiné činnosti podle reorganizačního plánu. Zprávy o běžných úkonech při podnikatelské činnosti a zprávy o plnění dlouhodobých nebo opakujících se činností podává souhrnně za časové úseky, stanovené reorganizačním plánem nebo rozhodnutím insolvenčního soudu. (4) Pokud jsou dispoziční oprávnění dlužníka omezena, vykonává je insolvenční správce. Stanoví-li reorganizační plán právní úkony, které může dlužník provést jen se souhlasem insolvenčního správce, jsou tyto úkony neplatné, pokud byly provedeny bez tohoto souhlasu. (§ 354 IZ)

(1) Věřitelský výbor kontroluje provádění reorganizačního plánu dlužníkem s dispozičními oprávněními způsobem stanoveným v reorganizačním plánu, jakož i na základě zpráv insolvenčního správce. (2) Věřitelský výbor si může předem vyhradit, že některé právní úkony, které mají zásadní význam, může dlužník s dispozičními oprávněními uskutečnit jen s jeho předběžným souhlasem, i když nejsou uvedeny v reorganizačním plánu. (3) Věřitelský výbor je oprávněn navrhnout insolvenčnímu soudu opatření k odstranění nedostatků, které zjistil při své kontrolní činnosti, včetně opatření, která vedou ke skončení reorganizace. (§ 355 IZ)

(1) Není-li tímto zákonem nebo reorganizačním plánem stanoveno jinak, zanikají účinností tohoto plánu práva všech věřitelů vůči dlužníkovi; za věřitele dlužníka se považují osoby uvedené v reorganizačním plánu za podmínek v něm stanovených, včetně rozsahu jejich práv. (2) Účinností reorganizačního plánu zanikají práva třetích osob k majetku, který náleží do majetkové podstaty, a tato práva vznikají osobám uvedeným v reorganizačním plánu za podmínek v něm stanovených, není-li v tomto zákoně nebo v reorganizačním plánu stanoveno jinak. To platí i pro majetek, který podle reorganizačního plánu má připadnout osobě odlišné od dlužníka. Právo třetích osob na vyloučení věci nebo jiné majetkové hodnoty z majetkové podstaty tím není dotčeno. (3) Práva věřitelů vůči spoludlužníkům a ručitelům dlužníka zůstávají reorganizačním plánem nedotčena. (4) Má-li účinností reorganizačního plánu dojít ke vzniku, změně nebo zániku práv k majetku v majetkové podstatě, lze potřebné projevy vůle jednajících osob zahrnout do reorganizačního plánu. Jsou-li reorganizačním plánem dotčena práva, která se vkládají nebo zapisují do katastru nemovitostí nebo do jiného seznamu podle zvláštních právních předpisů, musí být tato práva v reorganizačním plánu přesně označena a uvedeno i znění záznamu. (§ 356)

Krajský soud v Brně dne 1.4.2010

Mgr. Jan Kozák, v.r. soudce Za správnost vyhotovení: Ivana Ševčíková