KSBR 39 INS 228/2011
NEJVYŠŠÍ SOUD ČESKÉ REPUBLIKY KSBR 39 INS 228/2011 29 NSČR 30/2012-A-65

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Petra Gemmela a Mgr. Jiřího Zavázala v insolvenční věci dlužníka CE WOOD, a. s., se sídlem ve Zlíně, Stráže 3662, PSČ 760 01, identifikační číslo osoby 60745479, zastoupeného JUDr. Radovanem Mrázkem, advokátem, se sídlem v Šumperku, Masarykovo náměstí 3125/11, PSČ 787 01, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. KSBR 39 INS 228/2011, o prohlášení konkursu na majetek dlužníka, o dovolání věřitele č. 2 Lesy České republiky, s. p., se sídlem v Hradci Králové, Přemyslova 1106, PSČ 501 68, identifikační číslo osoby 42196451, zastoupeného JUDr. Romanem Poláškem, advokátem, se sídlem v Praze 2, Trojanova 12, PSČ 120 00, proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 21. prosince 2011, č. j. KSBR 39 INS 228/2011, 3 VSOL 672/2011-A-56, takto:

Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

Usnesením ze dne 11. února 2011, č. j.-A-24, zjistil Krajský soud v Brně (dále jen insolvenční soud ) úpadek dlužníka CE WOOD, a. s. (bod I. výroku), prohlásil konkurs na majetek dlužníka (bod II. výroku) a insolvenčním správcem dlužníka ustanovil Mgr. Jiřího Ostravského (bod III. výroku). K odvolání věřitele č. 2 Lesy České republiky, s. p. (dále jen státní podnik ), jež směřovalo proti výroku o prohlášení konkursu, Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 21. prosince 2011, č. j., 3 VSOL 672/2011-A-56, potvrdil usnesení insolvenčního soudu v bodu II. výroku. Dovolání státního podniku proti usnesení odvolacího soudu Nejvyšší soud odmítl podle § 243b odst. 5 a § 218 písm. c/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen o. s. ř. ) jako nepřípustné. Učinil tak proto, že dovolání v této věci může být přípustné jen podle ustanovení § 238a odst. 1 písm. a/ o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. (tedy tak, že dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam). Důvod připustit dovolání však Nejvyšší soud nemá, když dovolatel mu (oproti svému mínění) nepředkládá k řešení žádnou otázku, z níž by bylo možno usuzovat, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Dovolatel v dovolání (stejně jako předtím v odvolání) obsáhle argumentuje na podporu závěru že insolvenční soud byl nesprávně obsazen a že v řízení před insolvenčním soudem o věci rozhodoval vyloučený soudce. Z takto pojaté argumentace pak usuzuje na existenci dovolacího důvodu dle § 241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř. (jímž lze odvolacímu soudu vytýkat, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci) a požaduje, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů-z toho rozhodnutí insolvenčního soudu v bodě II. výroku-a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Dovolací argumentace vystihuje pouze zmatečnostní vady řízení ve smyslu ustanovení § 229 odst. 1 písm. e/ a f/ o. s. ř., které nejsou způsobilým dovolacím důvodem ve smyslu § 241a o. s. ř. (a dovolatel se mýlí, usuzuje-li jinak) a k jejichž prověření slouží žaloba pro zmatečnost (shodně srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. srpna 2002, sp. zn. 29 Odo 523/2002, uveřejněné pod číslem 32/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Pro založení přípustnosti dovolání prostřednictvím ustanovení § 237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. jsou tudíž tyto námitky právně bezcenné. K posouzení přípustnosti dovolání dle § 237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. Nejvyšší soud přistoupil s vědomím faktu, že Ústavní soud nálezem pléna ze dne 21. února 2012, sp. zn. Pl. ÚS 29/11, zrušil ustanovení § 237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. až uplynutím 31. prosince 2012 (srov. též nález Ústavního soudu ze dne 6. března 2012, sp. zn. IV. ÚS 1572/11). Pro rozhodnutí vydaná v insolvenčním řízení jsou ustanovení občanského soudního řádu o přípustnosti dovolání přiměřeně aplikovatelná dle § 7 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona). Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dovolateli, dlužníku, insolvenčnímu správci, věřitelskému výboru (zástupci věřitelů) a státnímu zastupitelství, které případně vstoupilo do insolvenčního řízení, se však doručuje i zvláštním způsobem. Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 19. dubna 2012

JUDr. Zdeněk K r č m á ř , v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Monika Komárová