KSBR 39 INS 15294/2010-A-11
Číslo jednací: KSBR 39 INS 15294/2010-A-11

Usnesení

Krajský soud v Brně rozhodl soudcem Mgr. Janem Kozákem jako samosoudcem ve věci insolvenčního řízení na majetek dlužnice: Jana anonymizovano , anonymizovano , Osvobození 651, 686 04 Kunovice o odvolání dlužnice ze dne 17.2.2011 proti rozhodnutí ze dne 25.1.2011 č.j. KSBR 39 INS 15294/2010-A-7 a o návrhu dlužnice na zahájení insolvenčního řízení a povolení oddlužení

takto: I. Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 25.1.2011 č.j. KSBR 39 INS 15294/2010-A-7 vydané asistentkou soudce JUDr. Marií Barákovou se zrušuje.

II. Zjišťuje se úpadek dlužnice Jana anonymizovano , anonymizovano , Osvobození 651, 686 04 Kunovice.

III. Úpadek dlužnice bude řešen oddlužením.

IV. Insolvenčním správcem se ustanovuje ing. Miroslava anonymizovano , anonymizovano , Všehrdova 615, 686 01 Uherské Hradiště.

V. Věřitelé dlužnice, kteří doposud nepřihlásili své pohledávky se vyzývají, aby tak učinili nejpozději do 30 dnů od okamžiku zveřejnění tohoto rozhodnutí v insolvenčním rejstříku. K přihláškám, které budou podány po uplynutí této lhůty, nebude podepsaný soud přihlížet a nebudou v rámci insolvenčního řízení uspokojeny.

VI. Věřitelé dlužnice neprodleně sdělí insolvenčnímu správci, jaká zajišťovací práva uplatní na věcech dlužnice, právech, pohledávkách nebo jiných majetkových hodnotách; nestane-li se tak, má se za to, že právo na uspokojení přihlašované pohledávky ze zajištění v insolvenčním řízení uplatněno nebylo.

VII. Soud svolává přezkumné jednání na den 23.5.2011 v 09:15 hod., budova Krajského soudu v Brně, Husova 15, Brno, místnost č. 054 (přízemí, spojovací chodba mezi starou a novou budovou).

VIII. Soud svolává schůzi věřitelů na den 23.5.2011, budova Krajského soudu v Brně, Husova 15, Brno, místnost č. 054 (přízemí, spojovací chodba mezi starou a novou budovou). Schůze věřitelů proběhne bezprostředně po přezkumném jednání svolaném ve výroku VII. tohoto usnesení. Schůze věřitelů bude mít tento program: 1. rozhodnutí o hlasovacích právech věřitelů, jejichž pohledávka byla na přezkumném jednání popřena, pohledávka je vázána na podmínku nebo nebyla zjištěna,

2. zpráva insolvenčního správce o své dosavadní činnosti 3. hlasování o insolvenčním správci jmenovaném předsedou soudu nebo o jeho změně, 4. volba věřitelského orgánu, 5. hlasování o způsobu řešení oddlužení dlužníka, 6. hlasování o možnosti členů a náhradníků věřitelského výboru nabývat majetek při jeho prodeji z majetkové podstaty.

IX. Dlužnice ve lhůtě 15 dnů od zveřejnění tohoto usnesení v insolvenčním rejstříku sestaví a odevzdá insolvenčnímu správci seznamy svého majetku a závazků, ve kterých uvede své dlužníky a věřitele.

X. Insolvenční správce předloží podepsanému soudu nejpozději 4 dny před termínem přezkumného jednání seznam přihlášených pohledávek.

XI. Insolvenční správce předloží podepsanému soudu nejpozději 4 dny před termínem schůze věřitelů zprávu o své dosavadní činnosti.

XII. Účinky tohoto rozhodnutí nastávají okamžikem jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku

Odůvodnění: Podáním doručeným insolvenčnímu soudu dne 14.12.2010 předložila dlužnice insolvenčnímu soudu insolvenční návrh spolu s návrhem na povolení oddlužení, kterým navrhla, aby byl zjištěn její úpadek a rozhodnuto o řešení úpadku formou oddlužení. Insolvenční návrh byl v souladu s § 97 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení v platném znění (dále insolvenční zákon nebo IZ ) opatřen úředně ověřeným podpisem osoby, která návrh podala. Insolvenční soud proto usnesením č.j. KSBR 39 INS 1073/2011-A-2 vydal vyhlášku o zahájení insolvenčního řízení. Účinky zahájení insolvenčního řízení nastaly dne 14.12.2010 v 9:26 hod..

Usnesením ze dne 25.1.2011 č.j. 2011 č.j.-A-7 vydaným asistentkou soudce JUDr. Marií Barákovou podepsaný soud vyzval dlužnici, aby ve lhůtě 10 dnů od doručení tohoto usnesení, složila na účet Krajského soudu v Brně číslo: 6015-5720621/0710, variabilní symbol: 3949159240, konstantní symbol: 1148, částku 50.000,-Kč, jako zálohu na náklady insolvenčního řízení. Rozhodnutí bylo dlužnici doručeno postupem dle § 80 IZ dne 14.2.2011. Dne 24.2.2011 dlužnice doručila podepsanému soudu odvolání ze dne 17.2.2011. Dlužnice v podaném odvolání uvedla, že se jí podařilo zajistit formou darovací smlouvy příjmy, které jí umožní splnit podmínky pro povolení oddlužení pokud jde o míru uspokojení nezajištěných věřitelů. Toto své tvrzení dlužnice také doložila.

Podle § 36a odst. 5 zák.č. 6/2002 Sb. asistent soudce je oprávněn podílet se na rozhodovací činnosti soudu v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem pro vyšší soudní úředníky; na jeho postavení se přiměřeně použijí ustanovení upravující postavení vyšších soudních úředníků.

Podle § 9 odst. 1 zák.č. 121/2008 Sb. , o vyšších soudních úřednících proti rozhodnutí vydanému vyšším soudním úředníkem v občanském soudním řízení lze podat odvolání za stejných podmínek jako proti rozhodnutí předsedy senátu. Podaný opravný prostředek se však nejprve předloží předsedovi senátu, který o něm v občanskoprávních a obchodních věcech rozhodne, má-li za to, že se mu má zcela vyhovět. Rozhodnutí předsedy senátu se považuje za rozhodnutí soudu prvního stupně a lze je napadnout odvoláním.

Podepsaný soud jednající předsedou senátu dospěl k závěru, že podané odvolání je včasné a důvodné. Dlužnice podala odvolání ve lhůtě 15 dnů od okamžiku doručení napadeného rozhodnutí. Ke složení zálohy na náklady insolvenčního řízení byla dlužnice vyzvána, neboť v době vyhotovení napadeného rozhodnutí nesplňovala podmínky pro povolení oddlužení a bylo na místě její úpadek řešit konkursem; realizace konkursu složení zálohy na jeho náklady skutečně vyžaduje. Dlužnice doložila, že nyní již podmínky pro povolení oddlužení splňuje. Dlužnice je v tomto insolvenčním řízení jediným navrhovatelem. Za těchto okolností lze podanému odvolání zcela vyhovět. S ohledem na tyto skutečnosti a výše citovaná ustanovení právní úpravy bylo možno rozhodnout tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

Insolvenční soud neshledal důvody, pro které by insolvenční návrh a návrh na povolení oddlužení odmítl, zamítl nebo vzal na vědomí jejich zpětvzetí a proto v souladu s § 148 odst. 3 insolvenčního zákona rozhodl o úpadku dlužnice a povolil její oddlužení.

Vzhledem k tomu, že spolu s rozhodnutím o úpadku dlužnice rozhodl soud i o povolení oddlužení, nevyzval insolvenční soud osoby, které mají závazky vůči dlužnici, aby napříště plnění poskytovaly insolvenčnímu správci a nikoliv dlužnici, jak ukládá § 136 odst. 2 písm. e) insolvenčního zákona. Tento postup insolvenční soud zvolil s ohledem na § 229 odst. 3 písm. d) insolvenčního zákona, který stanoví, že po povolení oddlužení je osobou s dispozičními oprávněními výlučně dlužník, pokud insolvenční soud nebo insolvenční zákon nestanoví odlišně.

S ohledem na malý okruh věřitelů soud neshledal důvod pro zveřejňování rozhodnutí vydaných v tomto insolvenčním řízení v hromadných sdělovacích prostředcích (§ 136 odst. 2 písm. i/ insolvenčního zákona); soud proto o této skutečnosti samostatně nerozhodoval. Rozhodnutí vydaná v tomto insolvenčním řízení budou zveřejňována v insolvenčním rejstříku a na úřední desce podepsaného soudu (vč. infodesky přístupné prostřednictvím internetu).

Dle § 7 odst. 1 insolvenčního zákona se pro insolvenční řízení a incidenční spory použije přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, nestanoví-li tento zákon jinak, nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Vzhledem k tomu, že insolvenčnímu návrhu a návrhu na povolení oddlužení, který předložila sama dlužnice, nikdo neodporoval a insolvenční soud těmto návrhům zcela vyhověl, využil insolvenční soud možnosti stanovené v § 169 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád v platném znění, a své rozhodnutí nebude dále odůvodňovat.

Poučení:

Poučení o opravných prostředcích: Proti výroku I., II., IV. až XI tohoto rozhodnutí není odvolání přípustné. (§ 91, § 141 odst. 1 věta první a § 397 odst. 1 věta třetí insolvenčního zákona)

Proti výroku III. tohoto usnesení lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho doručení. Usnesení se považuje za doručené okamžikem jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku (§ 71 odst. 1 a § 74 odst. 1 IZ). Dlužníkovi a insolvenčnímu správci bude toto rozhodnutí doručeno do vlastních rukou (§ 75 IZ); těmto subjektům běží lhůta pro podání odvolání od okamžiku doručení rozhodnutí do vlastních rukou. Odvolání se podává k Vrchnímu soudu v Olomouci prostřednictvím Krajského soudu v Brně, pracoviště Husova 15, 601 95 Brno. V odvolání proti výroku III. usnesení lze namítat pouze to, že ustanovený insolvenční správce nesplňuje podmínky pro ustanovení nebo že není nepodjatý (§ 26 a § 31 odst. 3, věta druhá za středníkem IZ). Poučení o přihláškách pohledávek: (1) Věřitelé podávají přihlášky pohledávek u insolvenčního soudu od zahájení insolvenčního řízení až do uplynutí lhůty stanovené rozhodnutím o úpadku. K přihláškám, které jsou podány později, insolvenční soud nepřihlíží a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují. (2) Přihlašují se i pohledávky, které již byly uplatněny u soudu, jakož i pohledávky vykonatelné včetně těch, které jsou vymáhány výkonem rozhodnutí nebo exekucí. (3) Přihlásit lze i pohledávku nesplatnou nebo pohledávku vázanou na podmínku. (4) Přihláška pohledávky má pro běh lhůty k promlčení nebo pro zánik práva stejné účinky jako žaloba nebo jiné uplatnění práva u soudu, a to ode dne, kdy došla insolvenčnímu soudu. Přihlášku pohledávky, která je podána u jiného než insolvenčního soudu, postoupí tento soud neprodleně soudu insolvenčnímu, aniž o tom vydává rozhodnutí; účinky spojené s podáním takové přihlášky nastávají dnem, kdy přihláška dojde insolvenčnímu soudu. (§ 173 insolvenčního zákona). (1) Přihlášky pohledávek a jejich přílohy se podávají dvojmo. Stejnopis přihlášky a její přílohy doručí insolvenční soud insolvenčnímu správci. (2) Přihláška pohledávky musí kromě obecných náležitostí podání obsahovat důvod vzniku a výši přihlašované pohledávky. Důvodem vzniku přihlašované pohledávky se rozumí uvedení skutečností, na nichž se pohledávka zakládá. (3) Jde-li o pohledávku zajištěnou, musí věřitel v přihlášce uvést, zda uplatňuje právo na její uspokojení ze zajištění a označit druh zajištění a dobu jeho vzniku; nestane-li se tak, má se za to, že právo na uspokojení přihlašované pohledávky ze zajištění v insolvenčním řízení uplatněno nebylo. (4) Jde-li o pohledávku vykonatelnou, musí věřitel v přihlášce uvést i skutečnosti, o které vykonatelnost opírá. (§ 174 insolvenčního zákona) Pohledávku je nutné vždy vyčíslit v penězích, i když jde o pohledávku nepeněžitou. Pohledávka v cizí měně musí být přepočítána na českou měnu podle kurzu devizového trhu vyhlášeného Českou národní bankou v den zahájení insolvenčního řízení, a stala-li se pohledávka splatnou dříve, podle kurzu vyhlášeného v den její splatnosti. Pro přepočet pohledávek v cizích měnách, pro něž Česká národní banka nevyhlašuje kurz devizového trhu, se použije střední kurz centrální banky příslušné země, popřípadě aktuální kurz mezibankovního trhu k americkému dolaru nebo k euru. Jde-li o pohledávku nepeněžitou nebo pohledávku neurčité výše, musí být vyjádřena v penězích na základě odhadu její hodnoty. (§ 175 insolvenčního zákona) Za správnost údajů uvedených v přihlášce jeho pohledávky odpovídá věřitel. Přihlášku pohledávky lze podat pouze na formuláři; náležitosti formuláře stanoví prováděcí právní předpis. Podobu formuláře zveřejní ministerstvo způsobem umožňujícím dálkový přístup; tato služba nesmí být zpoplatněna. (§ 176 insolvenčního zákona) K přihlášce pohledávky je nutné připojit listiny, kterých se přihláška dovolává. Vykonatelnost pohledávky se prokazuje veřejnou listinou. (§ 177 insolvenčního zákona)

Poučení ke schůzi věřitelů: (1) Na schůzi věřitelů, která nejblíže následuje po přezkumném jednání, se mohou věřitelé usnést, že insolvenčním soudem ustanoveného insolvenčního správce odvolávají z funkce a že ustanovují nového insolvenčního správce. Toto usnesení je přijato, jestliže pro ně hlasovala nejméně polovina všech věřitelů přihlášených ke dni předcházejícímu konání schůze věřitelů, počítaná podle výše jejich pohledávek. (2) Usnesení o ustanovení insolvenčního správce podle odstavce 1 potvrzuje insolvenční soud; nepotvrdí je pouze tehdy, nesplňuje-li insolvenční správce podmínky uvedené v § 21 až 24; § 54 odst. 1 se nepoužije. (3) Rozhodnutí podle odstavce 2 vydá insolvenční soud do skončení schůze věřitelů, která usnesení podle odstavce 1 přijala; odvolání je přípustné, jen jestliže insolvenční soud usnesení schůze věřitelů nepotvrdí. Osobou oprávněnou k podání odvolání je pouze věřitel, který na schůzi věřitelů hlasoval pro přijetí usnesení; § 55 odst. 1 platí obdobně. (§ 29 insolvenčního zákona) (1) Není-li dále stanoveno jinak, právo hlasovat mají všichni na schůzi přítomní věřitelé. Ke hlasu, který je vázán na splnění podmínky, se nepřihlíží. (2) Věřitelé mohou hlasovat také písemně, podáním výslovně označeným jako "Hlasovací lístek", které nesmí obsahovat žádný jiný procesní úkon, ze kterého je nepochybné, jak hlasovali, a na kterém je úředně ověřena pravost jejich podpisu. K jejich hlasu se přihlíží, jen bylo-li podání obsahující všechny náležitosti doručeno insolvenčnímu soudu nejpozději v den předcházející schůzi věřitelů; § 43 občanského soudního řádu se nepoužije. (3) Náležitosti hlasovacího lístku podle tohoto ustanovení stanoví prováděcí právní předpis. (§ 50 insolvenčního zákona) (1) Věřitelé, jejichž pohledávka byla popřena, mohou v rozsahu popření hlasovat, usnese-li se na tom schůze věřitelů. V rozsahu, v němž takové usnesení není přijato, rozhodne o hlasovacím právu insolvenční soud. (2) Pro pohledávky věřitelů vázané na odkládací podmínku platí odstavec 1 obdobně. (3) Nejde-li o případy uvedené v odstavcích 1 a 2, rozhodne o hlasovacím právu věřitelů, jejichž pohledávka nebyla ještě zjištěna nebo je sporná, insolvenční soud. Učiní tak jen na návrh dlužníka, insolvenčního správce nebo některého z věřitelů. Návrh lze podat i přede dnem konání schůze věřitelů. (§ 51 insolvenčního zákona) (1) Hlasovací právo zkoumá insolvenční soud u každého z věřitelů jednotlivě. (2) Proti rozhodnutí insolvenčního soudu o hlasovacím právu věřitelů není přípustný opravný prostředek. Tímto rozhodnutím není insolvenční soud pro další schůzi věřitelů vázán. (§ 52 insolvenčního zákona) Nejde-li o volbu věřitelského výboru, nesmí žádný z věřitelů hlasovat ve vlastní věci nebo ve věci osoby věřiteli blízké anebo osoby, která tvoří s věřitelem koncern. (§ 53 insolvenčního zákona) (1) Odporuje-li usnesení schůze věřitelů společnému zájmu věřitelů, může je insolvenční soud zrušit; to neplatí v případě uvedeném v § 29 odst. 1, § 51 odst. 1 a pro usnesení schůze věřitelů o způsobu řešení dlužníkova úpadku, o reorganizačním plánu nebo o způsobu oddlužení. (2) Rozhodnutí o zrušení usnesení schůze věřitelů může insolvenční soud vydat jen do skončení schůze věřitelů, která usnesení přijala, a může tak učinit jen na návrh insolvenčního správce nebo věřitele, který hlasoval proti přijetí usnesení schůze věřitelů. (§ 54 insolvenčního zákona) (1) Po vyhlášení rozhodnutí, kterým zruší usnesení schůze věřitelů, insolvenční soud vyzve každého z přítomných věřitelů, kteří hlasovali pro přijetí usnesení schůze věřitelů, aby uvedl, zda se vzdává odvolání; současně je poučí, že odvolání, které nebude podáno do skončení schůze věřitelů, již nelze podat. Vyjádření věřitelů a jejich poučení se uvede v protokolu o jednání. Rozhodnutí insolvenční soud doručí pouze osobám, které proti němu podaly odvolání. (2) Jestliže insolvenční soud návrh na zrušení rozhodnutí schůze věřitelů zamítl, uplatní postup podle odstavce 1 přiměřeně ve vztahu k osobě, která návrh podala. (3) Osobou oprávněnou k podání odvolání proti rozhodnutí o zrušení usnesení schůze věřitelů je pouze věřitel, který hlasoval pro přijetí tohoto usnesení. K podání odvolání proti rozhodnutí o zamítnutí návrhu na zrušení usnesení schůze věřitelů je oprávněna pouze osoba, která návrh podala. (§ 55 insolvenčního zákona) Poučení o hlasování o způsobu oddlužení: (1) O přijetí způsobu oddlužení mohou věřitelé hlasovat i mimo schůzi věřitelů, a to i před podáním návrhu na povolení oddlužení nebo i před podáním insolvenčního návrhu, jestliže měli možnost seznámit se s informacemi, které svým obsahem a rozsahem odpovídají informacím, které musí být obsaženy v návrhu na povolení oddlužení a v jeho přílohách. Obdobně to platí pro hlasování věřitelů o tom, zda doporučují vyhovět žádosti dlužníka o stanovení jiné výše měsíčních splátek při oddlužení plněním splátkového kalendáře. (2) Výsledky hlasování dosažené mimo schůzi věřitelů se připočtou k výsledkům hlasování dosažených na schůzi věřitelů. Je-li rozpor mezi hlasováním věřitele mimo schůzi věřitelů a jeho hlasováním na schůzi věřitelů, považuje se za rozhodné hlasování věřitele na schůzi věřitelů; o tom insolvenční soud tohoto věřitele neprodleně vyrozumí. (§ 400 insolvenčního zákona) (1) Hlasují-li věřitelé o přijetí způsobu oddlužení mimo schůzi věřitelů po zahájení insolvenčního řízení, k jejich hlasu se přihlíží jen tehdy, hlasují-li písemně, podáním výslovně označeným jako "Hlasovací lístek", které nesmí obsahovat žádný jiný procesní úkon, ze kterého je nepochybné, jak hlasovali, a na kterém je úředně ověřena pravost jejich podpisu, a bylo-li toto podání obsahující všechny náležitosti doručeno insolvenčnímu soudu nejpozději v den předcházející schůzi věřitelů; § 43 občanského soudního řádu se nepoužije. (2) Hlasují-li věřitelé o přijetí způsobu oddlužení mimo schůzi věřitelů před zahájením insolvenčního řízení, k jejich hlasu se přihlíží jen tehdy, hlasují-li písemně, podáním výslovně označeným jako "Hlasovací lístek", které nesmí obsahovat žádný jiný právní úkon, ze kterého je nepochybné, jak hlasovali, a na kterém je úředně ověřena pravost jejich podpisu, a bylo-li toto podání obsahující všechny náležitosti doručeno dlužníku nejpozději posledního dne lhůty, kterou dlužník k tomuto účelu stanovil a známým věřitelům písemně oznámil; tato lhůta nesmí být kratší než 15 dnů. (3) O tom, že k hlasování věřitele mimo schůzi věřitelů nelze přihlédnout z důvodů podle odstavců 1 a 2, tohoto věřitele neprodleně vyrozumí a) insolvenční správce, jde-li o hlasování po zahájení insolvenčního řízení, b) dlužník, jde-li o hlasování před zahájením insolvenčního řízení. (4) Postup podle odstavců 1 až 3 se obdobně uplatní pro hlasování věřitelů o tom, zda doporučují vyhovět žádosti dlužníka o stanovení jiné výše měsíčních splátek při oddlužení plněním splátkového kalendáře. (5) Náležitosti hlasovacího lístku stanoví prováděcí právní předpis. (§ 401 insolvenčního zákona) (1) Právo hlasovat o způsobu oddlužení mají pouze nezajištění věřitelé, kteří včas přihlásili svou pohledávku. Zajištění věřitelé nehlasují ani v rozsahu, ve kterém je podle znaleckého posudku vypracovaného v insolvenčním řízení po rozhodnutí o úpadku hodnota zajištění nižší než výše zajištěné pohledávky. Právo hlasovat nemají osoby dlužníkovi blízké a osoby, které tvoří s dlužníkem koncern. (2) Svůj souhlas se způsobem oddlužení není věřitel oprávněn změnit. (3) O způsobu oddlužení rozhodne schůze věřitelů prostou většinou hlasů nezajištěných věřitelů počítanou podle výše jejich pohledávek; obdobně to platí pro hlasování věřitelů mimo schůzi věřitelů. (4) Postup podle odstavců 1 až 3 se obdobně uplatní pro hlasování věřitelů o tom, zda doporučují vyhovět žádosti dlužníka o stanovení jiné výše měsíčních splátek při oddlužení plněním splátkového kalendáře. (5) Jestliže ani jeden ze způsobů oddlužení nezíská prostou většinu hlasů nezajištěných věřitelů podle odstavce 3, rozhodne o způsobu oddlužení insolvenční soud; učiní tak do skončení schůze věřitelů a v případě uvedeném v § 399 odst. 3 do 15 dnů po zveřejnění výsledků hlasování v insolvenčním rejstříku. (§ 402 insolvenčního zákona) Poučení o námitkách proti rozhodnutí o povolení oddlužení: (1) Má-li insolvenční správce za to, že zde jsou skutečnosti, které by jinak odůvodňovaly zamítnutí návrhu na povolení oddlužení, upozorní na ně před rozhodnutím schůze věřitelů o způsobu oddlužení a v případě uvedeném v § 399 odst. 3 do 3 dnů po zveřejnění výsledků hlasování v insolvenčním rejstříku. (2) Věřitelé, kteří hlasovali o přijetí způsobu oddlužení, mohou namítat, že zde jsou skutečnosti, které by jinak odůvodňovaly zamítnutí návrhu na povolení oddlužení. Tyto námitky mohou uplatnit nejpozději do skončení schůze věřitelů, která rozhodovala o způsobu oddlužení, a v případě uvedeném v § 399 odst. 3 do 10 dnů po zveřejnění výsledků hlasování v insolvenčním rejstříku. K později vzneseným námitkám a k námitkám uplatněným věřiteli, kteří nehlasovali o přijetí způsobu oddlužení, se nepřihlíží. (3) Včas podané námitky podle odstavce 2, uplatněné oprávněnými osobami, projedná insolvenční soud při jednání, ke kterému předvolá dlužníka, insolvenčního správce, věřitelský výbor a věřitele, kteří podali námitky. (§ 403 insolvenčního zákona) Poučení pro insolvenčního správce: (1) Insolvenční správce sestaví seznam přihlášených pohledávek; u pohledávek, které popírá, to výslovně uvede. Do seznamu se nezařazují pohledávky, ke kterým se nepřihlíží, pohledávky vyloučené z uspokojení a další pohledávky, u kterých to stanoví zákon. Zajištění věřitelé se v seznamu uvádějí zvlášť. U každého věřitele musí být uvedeny údaje potřebné k jeho identifikaci a údaje pro posouzení důvodu vzniku, výše a pořadí jeho pohledávky; u zajištěných věřitelů se navíc uvádí důvod a způsob zajištění. V seznamu se zvlášť vyznačí pohledávky vykonatelné. (2) Účastníci jsou oprávněni u insolvenčního správce nahlédnout do seznamu přihlášených pohledávek a do dokladů, na jejichž základě byl sestaven. (3) Seznam přihlášených pohledávek zveřejní insolvenční soud v insolvenčním rejstříku nejpozději 15 dnů přede dnem, kdy se o nich má konat přezkumné jednání, a má-li se přezkumné jednání konat do 15 dnů po uplynutí lhůty k přihlášení pohledávek, nejpozději 3 dny přede dnem, kdy se o nich má konat přezkumné jednání. Insolvenční soud dále bez zbytečného odkladu zveřejní v insolvenčním rejstříku každou změnu seznamu přihlášených pohledávek. (§ 189 insolvenčního zákona) Insolvenční správce je povinen se účastnit přezkumného jednání a schůze věřitelů svolané ve výroku tohoto rozhodnutí osobně (§ 399 odst. 2 insolvenčního zákona). Poučení pro dlužníka: Dlužník je povinen zúčastnit se schůze věřitelů svolané ve výroku tohoto usnesení osobně a zodpovědět dotazy přítomných věřitelů. (§ 399 odst. 2 insolvenčního zákona). (1) Nerozhodne-li insolvenční soud jinak, je dlužník povinen zdržet se od okamžiku, kdy nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, nakládání s majetkovou podstatou a s majetkem, který do ní může náležet, pokud by mělo jít o podstatné změny ve skladbě, využití nebo určení tohoto majetku anebo o jeho nikoli zanedbatelné zmenšení. Peněžité závazky vzniklé před zahájením insolvenčního řízení je dlužník oprávněn plnit jen v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem. (2) Omezení podle odstavce 1 se netýká úkonů nutných ke splnění povinností stanovených zvláštními právními předpisy, k provozování podniku v rámci obvyklého hospodaření, k odvrácení hrozící škody, k plnění zákonné vyživovací povinnosti a ke splnění procesních sankcí. (3) Právní úkony, které dlužník učinil v rozporu s omezeními stanovenými v důsledku účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení, jsou vůči věřitelům neúčinné. (§ 111 insolvenčního zákona)

Poučení o dispozičních právech k majetkové podstatě: (1) Zákon stanoví v závislosti na průběhu řízení, způsobech řešení úpadku a vlastnictví majetku náležejícího do majetkové podstaty, kdo je ve vztahu k majetkové podstatě osobou s dispozičními oprávněními, případně komu přísluší právo nakládat s majetkovou podstatou ohledně části těchto oprávnění nebo pouze ohledně některých z nich. (2) Je-li majetek náležející do majetkové podstaty ve vlastnictví jiné osoby než dlužníka, lze právo této osoby s takovým majetkem nakládat omezit jen zákonem nebo rozhodnutím insolvenčního soudu. (3) Nestanoví-li tento zákon jinak, je ve vztahu k majetkové podstatě osobou s dispozičními oprávněními a) dlužník v době do rozhodnutí o úpadku, b) insolvenční správce v době od prohlášení konkursu, c) dlužník v době od povolení reorganizace a d) dlužník v době od povolení oddlužení. (4) Má-li dispoziční oprávnění jiná osoba než dlužník, nejsou tím dotčeny povinnosti uložené dlužníku tímto zákonem. (§ 229 insolvenčního zákona). (1) Účinky schválení oddlužení nastávají okamžikem zveřejnění rozhodnutí o schválení oddlužení v insolvenčním rejstříku. (2) Právní mocí rozhodnutí o schválení oddlužení se ruší omezení dispozičních oprávnění dlužníka, ke kterým došlo před jeho vydáním v dosavadním průběhu insolvenčního řízení ze zákona nebo rozhodnutím insolvenčního soudu. (3) Rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře insolvenční soud i bez návrhu změní, jestliže se podstatně změnily okolnosti, které jsou rozhodující pro výši a další trvání stanovených měsíčních splátek; ustanovení § 418 odst. 1 písm. b) tím není dotčeno. Pro doručení, zveřejnění a účinky tohoto rozhodnutí platí totéž co o doručení, zveřejnění a účincích rozhodnutí o schválení oddlužení. Proti tomuto rozhodnutí může podat odvolání pouze věřitel, který podle něj obdrží na úhradu své pohledávky méně než podle měněného rozhodnutí. (§ 407 insolvenčního zákona) (1) O účincích schválení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty platí ohledně majetku náležejícího do majetkového podstaty v době schválení oddlužení obdobně ustanovení tohoto zákona o účincích prohlášení konkursu. Dispoziční oprávnění k majetku, který dlužník získá po schválení oddlužení, má od právní moci rozhodnutí o schválení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty dlužník. (2) Poté, co insolvenční správce zpeněží majetek, který podléhá oddlužení zpeněžením majetkové podstaty, se v insolvenčním řízení dále postupuje podle ustanovení tohoto zákona o konečné zprávě a rozvrhu v konkursu. (§ 408 insolvenčního zákona) (1) Od schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře má dispoziční oprávnění k příjmům, které získá po schválení oddlužení, dlužník. S takto nabytými příjmy je dlužník povinen naložit způsobem uvedeným v rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře. (2) Dispoziční oprávnění k majetku, náležejícímu do majetkového podstaty v době schválení oddlužení, má od právní moci rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře dlužník; to neplatí, jde-li o majetek, který slouží k zajištění. (3) Majetek, který slouží k zajištění, zpeněží insolvenční správce po schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře, nejdříve však po zjištění pravosti výše a pořadí zajištěné pohledávky, požádá-li o to zajištěný věřitel. Výtěžek zpeněžení vydá zajištěnému věřiteli; přitom postupuje obdobně podle ustanovení o zpeněžení zajištění v konkursu. (§ 408 insolvenčního zákona)

Krajský soud v Brně dne 29.3.2011 Mgr. Jan Kozák, v.r. soudce Za správnost vyhotovení: Ivana Ševčíková