KSBR 38 INS 23084/2011
NEJVYŠŠÍ SOUD KSBR 38 INS 23084/2011 ČESKÉ REPUBLIKY 29 NSČR 103/2013-B-35

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Petra Gemmela a Mgr. Milana Poláška v insolvenční věci dlužníka Agro Havlát s. r. o., se sídlem v Křižanově, Dlouhá 448, PSČ 594 51, identifikační číslo osoby 27697053, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. KSBR 38 INS 23084/2011, o prohlášení konkursu na majetek dlužníka, o dovolání dlužníka, zastoupeného JUDr. Petrem Poledníkem, advokátem, se sídlem v Brně, Příkop 843/4, PSČ 602 00, proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 26. července 2013, č. j. KSBR 38 INS 23084/2011, 1 VSOL 546/2013-B-18, takto:

Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í:

Usnesením ze dne 14. května 2013, č. j.-B-11, prohlásil Krajský soud v Brně (dále jen insolvenční soud ) konkurs na majetek dlužníka Agro Havlát s. r. o. (bod I. výroku) a určil, že účinky prohlášení konkursu nastávají okamžikem zveřejnění rozhodnutí o prohlášení konkursu v insolvenčním rejstříku (bod II. výroku). K odvolání dlužníka Vrchní soud v Olomouci v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení insolvenčního soudu. Dlužník podal proti usnesení odvolacího soudu dovolání, jež může být přípustné jen podle ustanovení § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen o. s. ř. ) a v němž podstatu svých dovolacích námitek sám shrnuje tak, že napadá usnesení o prohlášení konkursu proto, že bylo vydáno na základě prohlášení úpadku jako způsob jeho řešení. Jelikož ale nebyly dány podmínky nejen pro zahájení řízení, ale zejména následně i pro prohlášení úpadku, nemělo být usnesení o prohlášení konkursu vydáno . Nejvyšší soud odmítl dovolání jako nepřípustné podle § 243c odst. 1 a 2 o. s. ř., jelikož již v usnesení ze dne 23. března 2011, sen. zn. 29 NSČR 12/2011, uveřejněném pod číslem 110/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, vysvětlil, že opravný prostředek směřující proti rozhodnutí insolvenčního soudu o prohlášení konkursu na majetek dlužníka může uspět jen tehdy, jsou-li jeho prostřednictvím zpochybněny předpoklady pro vydání rozhodnutí o prohlášení konkursu, k nimž patří předchozí vydání rozhodnutí o úpadku dlužníka a závěr, že dlužníkův úpadek nelze řešit některým ze sanačních způsobů (reorganizací či oddlužením), případně závěr, že namísto přijetí rozhodnutí o způsobu řešení dlužníkova úpadku (ve smyslu § 4 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení /insolvenčního zákona/) mělo být vydáno rozhodnutí o tom, že dlužník není v úpadku (§ 158 insolvenčního zákona). Takový opravný prostředek však nemůže uspět, spočívá-li na argumentech, jejichž prostřednictvím jsou zpochybněny (jen) předpoklady pro vydání rozhodnutí o úpadku. Dovolací námitky tedy zjevně nejsou způsobilé ovlivnit výsledek dovolacího řízení a důvod připustit dovolání pro jejich řešení tak dán není. Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku, insolvenčnímu správci, věřitelskému výboru (zástupci věřitelů) a státnímu zastupitelství, které (případně) vstoupilo do insolvenčního řízení, se však doručuje i zvláštním způsobem. Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 28. listopadu 2013

JUDr. Zdeněk K r č m á ř , v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Marie Krchňavá