KSBR 38 INS 1663/2008
NEJVYŠŠÍ SOUD ČESKÉ REPUBLIKY KSBR 38 INS 1663/2008 29 NSČR 5/2010-P2-21

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců Mgr. Jiřího Zavázala a JUDr. Petra Gemmela v insolvenční věci dlužníka Vlastimila Makara, narozeného 17. září 1962, bytem v Brně, Slepá 1322/25, PSČ 613 00, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. KSBR 38 INS 1663/2008, o přihlášce pohledávky věřitelky č. 2, o dovolání věřitelky č. 2 Komerční banky, a. s., se sídlem v Praze 1, Na Příkopě 33/969, PSČ 114 07, identifikační číslo osoby 45317054, zastoupené JUDr. Josefem Kešnerem, advokátem, se sídlem v Husinci 31, PSČ 250 68, proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 27. srpna 2009, č. j. KSBR 38 INS 1663/2008, VSOL 214/2009-P2-12, takto:

Usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 27. srpna 2009, č. j., VSOL 214/2009-P2-12, a usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 17. dubna 2009, č. j.-P2-3, se zrušují a věc se vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í:

Usnesením ze dne 17. dubna 2009, č. j.-P2-3, Krajský soud v Brně (dále též jen insolvenční soud ) odmítl přihlášku pohledávky věřitelky č. 2 Komerční banky, a. s. (výrok I.) a určil, že právní mocí tohoto rozhodnutí končí účast věřitelky v insolvenčním řízení (výrok II.). K odvolání věřitelky č. 2 Vrchní soud v Olomouci ve výroku označeným usnesením potvrdil usnesení insolvenčního soudu. Soudy nižších stupňů vyšly z toho, že: 1/ Usnesením ze dne 17. prosince 2008, č. j.-A-22, zjistil insolvenční soud úpadek dlužníka a současně mu povolil oddlužení. Věřitelé, kteří tak dosud neučinili, byli vyzváni, aby své pohledávky přihlásili do třiceti dnů od zveřejnění tohoto usnesení v insolvenčním rejstříku; 2/ Dne 9. června 2008 byla insolvenčnímu soudu doručena přihláška pohledávek věřitelky č. 2 v celkové výši 118.809,12 Kč; 3/ Výzvou ze dne 16. ledna 2009, doručenou zástupci věřitelky č. 2 dne 19. ledna 2009, vyzval insolvenční správce věřitelku č. 2, aby ve lhůtě patnácti dnů od doručení této výzvy doplnila přihlášku svých pohledávek ze dne 9. června 2008 (mimo jiné) tak, že předloží přihlášku podepsanou zástupcem věřitelky č. 2. Současně věřitelku č. 2 poučil, že přihlášky, které nebyly včas a řádně doplněny nebo opraveny, předloží insolvenční správce insolvenčnímu soudu k rozhodnutí o tom, že se k přihlášce pohledávky nepřihlíží; 4/ Věřitelka č. 2 v reakci na výzvu insolvenčního správce předložila (na předepsaném formuláři) doplnění přihlášky (doručené insolvenčnímu soudu dne 3. února 2009), které bylo místo podpisu zástupce věřitelky opatřeno pouze otiskem podpisového razítka, jehož vzor není u Krajského soudu v Brně uložen. Odvolací soud-cituje ustanovení § 42 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. ) a ustanovení § 174 odst. 2 , § 185 a 188 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona)-přitakal soudu prvního stupně v závěru, podle kterého věřitelka č. 2 (přes výzvu insolvenčního správce) vadu podané přihlášky, spočívající v nedostatku jejího podpisu, neodstranila. Doplnění přihlášky sice bylo opatřeno otiskem podpisového razítka zástupce věřitelky č. 2, neuložil-li však zástupce věřitelky u insolvenčního soudu vzor tohoto razítka (§ 42 odst. 4 o. s. ř.), nemohla být uvedeným postupem vytknutá vada přihlášky odstraněna. Proti usnesení odvolacího soudu podala věřitelka č. 2 dovolání, namítajíc, že jsou dány dovolací důvody uvedené v ustanovení § 241a odst. 2 o. s. ř., tedy že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (odstavec 2 písm. a/) a že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (odstavec 2 písm. b/). Dovolatelka má za nesprávný závěr soudů nižších stupňů o vadnosti přihlášky jejích pohledávek (doplněné k výzvě insolvenčního správce), dovozujíc, že splnila veškeré požadavky a náležitosti, které insolvenční zákon na podání přihlášek pohledávek klade . K vytýkané absenci podpisu obou podání pak dovolatelka v obecné rovině uvedla, že právo popřít pravost podpisu jakéhokoliv dokumentu má jen osoba, která konkrétní dokument signovala, nikoli třetí osoby (např. jako v posuzované věci insolvenční správce). V tomto konkrétním případě navíc přihláška pohledávek i její doplnění byla opatřena podpisem zástupce věřitelky, který tuto skutečnost opakovaně a stále tvrdí . Proto požaduje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc tomuto soudu vrátil k dalšímu řízení. Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (ve znění účinném od 1. července 2009) se podává z bodů 1. a 12., části první, článku II. zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Přitom pro rozhodnutí vydaná v insolvenčním řízení jsou ustanovení občanského soudního řádu o přípustnosti dovolání přiměřeně aplikovatelná dle § 7 odst. 1 insolvenčního zákona, ve znění účinném do 31. října 2009, tj. naposledy ve znění zákona č. 217/2009 Sb., pro věc rozhodném. Dovolání je (bez dalšího) přípustné podle ustanovení § 239 odst. 3 části věty před středníkem o. s. ř. (podmínku, aby šlo o potvrzující usnesení odvolacího soudu ohledně kterého dovolací soud dospěje k závěru, že má po právní stránce zásadní význam, formulovanou ve větě druhé označeného ustanovení poukazem na obdobné použití § 237 odst. 1 a 3 o. s. ř., má Nejvyšší soud za obsoletní z příčin popsaných např. v díle Drápal, L., Bureš, J. a kol.: Občanský soudní řád II. § 201 až 376. Komentář. 1.vydání. Praha, C. H. Beck, 2009, str. 1903-1904) a je i důvodné. 29 NSČR 5/2010

Podle ustanovení § 242 odst. 3 o. s. ř. rozhodnutí odvolacího soudu lze přezkoumat jen z důvodů uplatněných v dovolání. Je-li dovolání přípustné, dovolací soud přihlédne též k vadám uvedeným v § 229 odst. 1, § 229 odst. 2 písm. a) a b) a § 229 odst. 3, jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, i když nebyly v dovolání uplatněny. V rovině právního posouzení věci není pochyb o tom, že k obecným náležitostem podání, jež musí obsahovat každé podání (tedy i přihláška, jíž věřitelé uplatňují své pohledky v insolvenčním řízení-k tomu srov. ustanovení § 42 odst. 4 o. s. ř. a § 174 odst. 2 insolvenčního zákona), patří také podpis osoby, která podání učinila. Je-li účastník zastoupen advokátem, může být vlastnoruční podpis podatele-za předpokladu, že advokát dříve, než podání učinil, uložil u soudu, kterému je podání určeno, vzor podpisového razítka-nahrazen otiskem tohoto razítka. Nedostatek podpisu podání (ať již zapříčiněný tím, že podatel svůj podpis na podání vůbec nepřipojil, nebo tím, že advokát zastupující účastníka sice opatřil podání otiskem podpisového razítka, dříve, než bylo podání učiněno, však neuložil u soudu vzor použitého razítka) je vadou podání, jež je-v poměrech insolvenčního řízení-odstranitelná postupem podle ustanovení § 188 odst. 2 insolvenčního zákona. V projednávané věci soudy nižších stupňů shodně založily svá rozhodnutí o odmítnutí přihlášky pohledávek věřitelky č. 2 na závěru, podle kterého věřitelka č. 2 neodstranila vadu podané přihlášky (spočívající v nedostatku podpisu) ani doplněním přihlášky (učiněným v reakci na výzvu insolvenčního správce a doručeným insolvenčnímu soudu dne 3. února 2009). Mínily, že ani toto podání nebylo podepsáno, ale pouze opatřeno (aniž by předtím zástupce věřitelky uložil vzor použitého razítka u insolvenčního soudu) otiskem podpisového razítka zástupce věřitelky č. 2. Z obou rozhodnutí ovšem není zřejmo, na základě jakých skutečností soudy nižších stupňů dospěly k závěru, že doplnění přihlášky pohledávek věřitelky č. 2 není opatřeno vlastnoručním podpisem jejího zástupce, ale jen otiskem podpisového razítka a ani obsah spisu bez dalšího takový závěr neodůvodňuje. Uvedeným postupem tak soudy nižších stupňů zatížily řízení vadou, jež mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Nejvyšší soud proto, aniž nařizoval jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.), napadené usnesení zrušil; důvody, pro které bylo zrušeno rozhodnutí odvolacího soudu, platí i na rozhodnutí insolvenčního soudu, proto dovolací soud zrušil i toto rozhodnutí a vrátil věc insolvenčnímu soudu k dalšímu řízení (§ 243b odst. 2 a 3 o. s. ř.). Nejvyšší soud považuje za vhodné poznamenat, že výše uvedené platí bez zřetele k tomu, že k objasnění sporné otázky (tj. zda doplnění přihlášky je opatřeno vlastnoručním podpisem zástupce věřitelky č. 2) nepochybně nijak nepřispělo jednání zástupce věřitelky č. 2, který se k této otázce v podaném odvolání proti rozhodnutí insolvenčního soudu (přestože absence podpisu přihlášky byla jediným důvodem odmítnutí přihlášky) žádným způsobem-ač tak nepochybně mohl a měl učinit-nevyslovil. Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dovolateli, dlužníku, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru (zástupci věřitelů) se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 26. října 2010

JUDr. Zdeněk K r č m á ř , v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Petra Prachařová