KSBR 37 INS 22435/2014-A-5
Na všech podáních v této věci uveďte: Jednací číslo: KSBR 37 INS 22435/2014-A-5

USNESENÍ

Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Drahomírou Lukešovou v insolvenční věci dlužníka Rostislava anonymizovano , anonymizovano , Dr. Richtra 194/15, 589 01, Třešť o návrhu na vydání předběžného opatření

takto:

Insolvenční soud nařizuje předběžné opatření, kterým se omezuje účinek spojený se zahájením insolvenčního řízení uvedený v ust. § 109 odst. 1 písm. b) insolvenčního zákona, a to tak, že se dražiteli EURODRAŽBY.CZ, a.s., se sídlem Čimická 780/61, 181 00 Praha 8-Čimice, IČO 25023217, umožňuje provést veřejnou dražbu nedobrovolnou č.j. 554/2014-N, s omezením, aby výtěžek dražby nemovitostí povinného Rostislava anonymizovano , anonymizovano , Dr. Richtra 194/15, 589 01, Třešť, parcela č. 2626 o výměře 370 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba: Třešť, č.p. 194, rodinný dům, stavba stojí na pozemku p.č. 2626, a parcela č. 2627 o výměře 476 m2, zahrada, to vše zapsané na LV č. 3086, pro k.ú. Třešť, obec Třešť, okres Jihlava, u Katastrálního úřadu pro Vysočinu, Katastrální pracoviště Jihlava, byl po dobu probíhajícího insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Brně pod sp.zn.k dispozici v tomto řízení.

Odůvodnění:

Podáním doručeným soudu dne 3. 9. 2014 podal zajištěný věřitel Česká spořitelna, a.s., se sídlem Praha 4, Olbrachtova 1929/62, PSČ 140 00, IČO: 45244782 (dále jen věřitel ) návrh na vydání předběžného opatření, které by omezovalo účinek spojený se zahájením insolvenčního řízení vedeného pod č.j., uvedený v ust. § 109 odst. 1 písm. b) insolvenčního zákona, a to tak, že dražiteli umožňuje provést dražbu, vedenou pod č.j. 554/2014-N, tedy provést dražbu nemovitostí povinného Rostislava anonymizovano , anonymizovano , Dr. Richtra 194/15, 589 01, Třešť, parcela č. 2626 o výměře 370 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba: Třešť, č.p. 194, rodinný dům, stavba stojí na pozemku p.č. 2626, a parcela č. 2627 o výměře 476 m2, zahrada, to vše zapsané na LV č. 3086, pro k.ú. Třešť, obec Třešť, okres Jihlava, u Katastrálního úřadu pro Vysočinu, Katastrální pracoviště Jihlava (dále jen nemovitosti ); s omezením, aby výtěžek dražby nemovitostí povinného byl po dobu probíhajícího insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Brně pod sp.zn.k dispozici v tomto řízení.

Svůj návrh věřitel odůvodnil tím, že dne 18. 8. 2014 byl ze strany insolvenčního dlužníka podán 2. návrh na povolení oddlužení, na základě kterého byla tentýž den zveřejněna v insolvenčním rejstříku vyhláška o zahájení insolvenčního řízení č.j.-A-2, se kterou zákon spojuje účinky zahájeného řízení. Mezi tyto účinky patří dle ustanovení § 109 odst. 1 písm. b) IZ také skutečnost, že věřitel zajištěné pohledávky se může domoci svého práva na uspokojení z předmětu zajištění pouze dle podmínek stanovených v insolvenčním zákoně. Jako důkaz předložil věřitel vyhlášku č.j. KSLB 39 INS 18324/2014-A-3 ze spisu tamějšího soudu.

Věřitel svou žádost opírá o ustanovení § 82 odst. 2 písm. b) IZ, podle něhož může soud předběžným opatřením omezit z důvodů hodných zvláštního zřetele některý z účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení, a to způsobem, který ve svém rozhodnutí o předběžném opatření stanoví. Podmínkou vydání takového předběžného opatření je kromě důvodu hodného zvláštního zřetele také skutečnost, že takové předběžné opatření nesmí odporovat společnému zájmu věřitelů. Toto ustanovení bylo do insolvenčního zákona vtěleno novelou účinnou od 1. 11. 2012 a dle důvodové zprávy se tak soudu otvírá možnost, při respektování základních zásad insolvenčního řízení, i po zahájení insolvenčního řízení povolit např. provedení exekuce majetku dlužníka, pokud by insolvenční návrh na majetek dlužníka byl zjevně podán jen proto, aby probíhající exekuci zabránil. Co je uvedeno o exekuci, jistě lze vztáhnout také na provedení veřejné dražby nedobrovolné dle zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, prostřednictvím které se věřitel snaží domoci svého právo realizací zástavy.

Navrhovatel disponuje vůči insolvenčnímu dlužníku exekučním titulem, kterým je rozhodčí nález č.j. 261/2012, vydaný rozhodcem JUDr. Jaroslavem Širmerem dne 26.10.2012. Z data vydání exekučního titulu je zřejmé, že navrhovatel umožnil dlužníku (i dalším spoludlužníkům), aby svůj vykonatelný dluh uhradili dobrovolně. Tito však své povinnosti plynoucí z exekučního titulu nedostáli. Proto následně navrhovatel přistoupil k realizaci zástavy, která tvoří zajištění jeho pohledávky, a to: parcely č. 2626 o výměře 370 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba: Třešť, č.p. 194, rodinný dům, stavba stojí na pozemku p.č. 2626, a parcely č. 2627 o výměře 476 m2, zahrada, to vše zapsané na LV č. 3086, pro k.ú. Třešť, obec Třešť, okres Jihlava, u Katastrálního úřadu pro Vysočinu, Katastrální pracoviště Jihlava.

Realizaci zástavy se navrhovatel rozhodl uskutečnit právě skrze nedobrovolnou veřejnou dražbu dle zákona o veřejných dražbách a za dražebníka si zvolil EURODRAŽBY.CZ, a.s., IČ: 250 23 217, sídlem Čimická 780, Praha 8. Důkazem pro uvedená tvrzení je rozhodčí nález č.j. 261/2012, smluvní dokumentace a LV č. 3086.

Dne 14. 7. 2014 vydal dražebník dražební vyhlášku č.j. 554/2014-N a stanovil termín konání dražby na den 16.9.2014 (viz důkaz: Dražební vyhláška č.j. 554/2014-N).

Dražební vyhlášku zaslal dražebník zákonem stanoveným subjektům, mezi které patří i insolvenční dlužník. Ten obratem podal, jak již bylo výše uvedeno, 2. insolvenční návrh v evidentní snaze zmařit konání dražby, a tím znemožnit oprávněný výkon zástavního práva svému věřiteli. Skutečnost, že se jedná o zcela zjevně manévrovací (šikanózní) návrh, jak se vyhnout, nebo alespoň oddálit výkon zástavního práva plyne jednak ze samotného faktu, že se jedná o 2. insolvenční návrh ,když o prvním bylo řízení zastaveno, viz níže, dále pak také, a to především, z časové posloupnosti insolvenčních návrhů ve vztahu k zahájení realizace zástavního práva navrhovatelem. V neposlední řadě šikanóznost insolvenčního návrhu plyne z faktu, že dlužníci byli povinni hradit svůj dluh dle exekučního titulu již od roku 2012, a pokud by tedy řešení dlužné situace myslel insolvenční dlužník vážně, mohl svou situaci insolvenčním návrhem řešit již před dvěma lety.

Zjevnost šikanóznosti návrhu pak je dále násobena časovou sousledností předešlého insolvenčního návrhu insolvenčního dlužníka, což navrhovatel dokresluje časovou osou: Tento předešlý návrh byl podán dne 26. 6. 2013 (viz. insolvenční rejstřík, spis tamějšího soudu KSBR 32 INS 17939 / 2013), když přesně na tento den byla naplánována první nedobrovolná dražba č.j. 117/2013-N. Tedy budiž zdůrazněno: v den, kdy se měla konat dražba zástavy, byl podán insolvenční návrh prvý v pořadí, kdy řízení tímto návrhem započaté bylo zastaveno z důvodu neuhrazení zálohy na náklady řízení. Když se navrhovatel pokouší opětovně domoci svého práva, náhle je podán druhý insolvenční návrh. Jedná se o ukázkový případ snahy oddalovat realizaci zástavy navrhovatelem, opakovaným podáváním insolvenčních návrhů, čehož si v poslední době začínají všímat i média, když dlužníci se k této taktice uchylují ve velkém.

Věřitel ve svém návrhu zdůrazňuje, že v případě neprovedení dražby zde reálně hrozí negativní důsledky pro věřitele (navrhovatele) v podobě nákladů na zmařenou dražbu, a to již podruhé, a případných nákladů na následné zpeněžování nemovitostí v rámci insolvenčního řízení. Výsledkem bude, že z uspokojení ze zástavy se věřiteli fakticky dostane méně na umoření jeho pohledávky, než kdyby byla nemovitost prodána v plánované dražbě. Negativní důsledky oddálení dražby navrhovatel spatřuje i pro dlužníka, a to v tom smyslu, že jeho dluh se stále navyšuje o úroky a oddalováním jeho umoření, či částečného umoření, se jejich celková dlužná částka neustále zvyšuje. K tomu předkládá věřitel jako důkaz dražební vyhlášku č.j. 117/2013-N.

Pokud jde o podmínku ustanovení § 82 odst. 2 písm. b) IZ hovořící o společném zájmu věřitelů, uvádí navrhovatel, že uskutečněním dražby nedobrovolné nejsou žádným způsobem dotčena práva dalších věřitelů, kteří se mohou se svou pohledávkou do dražby přihlásit a pokud bude její výtěžek postačovat k uspokojení navrhovatelovy pohledávky, který je zajištěným věřitelem 1. v pořadí, budou uspokojování také. Pokud by výtěžek nestačil, pak by se uspokojoval z výtěžku v pravdě pouze navrhovatel, avšak situace nebude odlišná od toho, když se bude předmět zajištění zpeněžovat v rámci případného řešení úpadku.

Případně je možné, aby soud předběžné opatření omezil v tom smyslu, že jím povolí konání veřejné dražby nedobrovolné, avšak nepovolí provedení rozdělení výtěžku z dražby a naopak stanoví, aby byl po dobu probíhajícího insolvenčního řízení výtěžek z dražby k dispozici v tomto (insolvenčním) řízení. Pro ilustraci pak navrhovatel poukazuje zejména na korespondující rozhodnutí Krajského soudu v Praze ve věci sp.zn. KSPH 35 INS 33651/2013, ve které byla řešena obdobná otázka a v zájmu zachování právní jistoty pak má navrhovatel za to, že v obdobných případech by mělo být rozhodováno stejným způsobem. Dále navrhovatel uvádí, že pokud by soud zvolil toto omezení předběžného opatření, jednak tím umožní konat veřejnou dražbu a pro případ opětovného zastavení ins. řízení tak nevznikne navrhovateli škoda v podobě opětovně vynaložených nákladů a naopak v případě postupu řízení do zjištění úpadku bude výtěžek k dispozici do majetkové podstaty. Navrhovatel dále odkazuje na zcela aktuální judikát Vrchního soudu v Praze č.j. 2 VSPH 1511/2014-A-18 (KSLB 39 INS 18324/2014) ze dne 22.8.2014, ve kterém Vrchní soud v Praze uvedl, že podle přesvědčení odvolacího soudu plyne, že dlužnice opakovaným účelovým zahajováním insolvenčního řízení zneužívala shora zmíněného účinku zahájeného insolvenčního řízení

Na závěr věřitel požádal soud, aby vydal usnesení, kterým by nařídil předběžné opatření a omezil účinek spojený se zahájením insolvenčního řízení uvedený v § 109 odst. 1 písm. b) IZ, a to tak, že dražiteli EURODRAŽBY.CZ, a.s. se umožnuje provést veřejnou dražbu nedobrovolnou č.j. 554/2014-N; případně, aby in eventum vydal usnesení, kterým by nařídil předběžné opatření a omezil účinek spojený se zahájením insolvenčního řízení uvedený v § 109 odst. 1 písm. b) IZ, a to tak, že by dražiteli EURODRAŽBY.CZ, a.s. umožnil provést veřejnou dražbu nedobrovolnou č.j. 554/2014-N s omezením, aby výtěžek dražby byl po dobu probíhajícího insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Brně pod sp.zn. KSBR 37 INS 22435 / 2014 k dispozici v tomto řízení.

Podle ust. § 109 odst. 1 písm. b) IZ platí, že právo na uspokojení ze zajištění, které se týká majetku ve vlastnictví dlužníka nebo majetku náležejícího do majetkové podstaty, lze uplatnit a nově nabýt jen za podmínek stanovených tímto zákonem, to platí i pro zřízení soudcovského zástavního práva na nemovitostech nebo exekutorského zástavního práva na nemovitostech, které bylo navrženo po zahájení insolvenčního řízení.

Podle ust. § 82 odst. 2 písm. b) IZ v platném znění, předběžným opatřením může insolvenční soud v době do rozhodnutí o insolvenčním návrhu také omezit z důvodů hodných zvláštního zřetele způsobem stanoveným v předběžném opatření některý z účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení uvedených v § 109 odst. 1 písm. b) a c), neodporuje-li to společnému zájmu věřitelů.

Dle názoru insolvenčního soudu se v tomto případě skutečně jedná o situaci, která naplňuje znaky presumované ustanovením § 82 odst. 2 písm. b) insolvenčního zákona, a má za to, že navrhovatel podal svůj návrh na vydání předběžného opatření zcela důvodně.

Soudy opakovaně judikovaly důvody hodné zvláštního zřetele, způsobilé k tomu, aby soud mohl omezit prostřednictvím předběžného opatření účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, uvedené v ustanovení § 109, odst. 1, písm. b) či c) IZ, které mohou spočívat v takovém chování dlužníka, jež svědčí o tom, že insolvenční návrh byl zjevně podán proto, aby zabránil probíhajícímu zpeněžování majetku dlužníka, a dalo by se očekávat, např. vzhledem k předchozím krokům dlužníka, že návrh byl podán zcela účelově, čistě s cílem zamezit zpeněžení zpravidla nemovitého majetku dlužníka.

O účelovosti insolvenčního návrhu dlužníka (na listu č. A-1 pod shora uvedeným číslem jednacím) svědčí především jeho načasování, které je blízké datu konání dražby. Mezi chystanou dražbou stanovenou na den 16. 9. 2014, avizovanou již 14. 7. 2014, a insolvenčním návrhem doručeným soudu dne 18. 8. 2014, je velmi blízká časová spojitost a zjevná posloupnost. Přitěžující a nade vší pochybnost prokazující účelovost insolvenčního návrhu soud dovozuje z předešlého (prvního) insolvenčního návrhu. Tento předešlý návrh byl podán dne 26. 6. 2013, když přesně na tento den byla naplánována první nedobrovolná dražba č.j. 117/2013-N. Z toho je zcela zjevné, že v den, kdy se měla konat dražba zástavy, byl podán insolvenční návrh prvý v pořadí, kdy řízení tímto návrhem započaté bylo zastaveno z důvodu neuhrazení zálohy na náklady řízení. Nyní, když se věřitel opětovně, podruhé, pokusil domoci svého práva, dlužník podal v mezičase druhý insolvenční návrh. Přitom měl dostatek času, více, než rok, na to, aby podal insolvenční návrh v akceptovatelném mezidobí a nevyčkával do poslední chvíle konání dražby. Soud dospěl v tomto směru k jednoznačnému závěru, že se jedná o čistě účelový insolvenční návrh, jehož smyslem je především zamezit plánované dražbě, proto zvolil postup, který mu umožňuje insolvenční zákon a rozhodl se vydat předběžné opatření, kterým omezil účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení.

Insolvenční soud se domnívá, že nařízením předběžného opatření, jímž umožní provést dražbu, s omezením, aby výtěžek dosažený zpeněžením nemovitostí povinného, byl po dobu probíhajícího insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Brně pod sp.zn. KSBR 37 INS 22435/2014 k dispozici v tomto řízení, nezhorší nikterak postavení případných věřitelů, kteří by se přihlásili do insolvenčního řízení dlužníka.

S ohledem na výše uvedené rozhodl insolvenční soud tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení a návrhu na nařízení předběžného opatření vyhověl.

P o u č e n í: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku, dlužníku a navrhovatelům se však doručuje i zvláštním způsobem.

Toto usnesení je účinné okamžikem jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku (ust. § 89 odst. 1 IZ).

Proti tomuto usnesení lze podat odvolání do 15 dnů ode dne, kdy bylo doručeno zvláštním způsobem, k vrchnímu soudu v Olomouci, prostřednictvím Krajského soudu v Brně.

Krajský soud v Brně dne 8. září 2014

JUDr. Drahomíra Lukešová,v.r. samosoudkyně Za správnost vyhotovení: Miroslava Jankůjová, DiS.