KSBR 32 INS 31100/2013-A-5
KSBR 32 INS 31100/2013-A-5

USNESENÍ

Krajský soud v Brně rozhodl samosoudcem JUDr. Jaroslavem Pospíchalem v insolvenční věci dlužníka Andrea anonymizovano anonymizovano , 1. Máje 210, 696 03, Dubňany o nařízení předběžného opatření

takto:

Návrh na nařízení předběžného opatření, kterým se navrhovatel-dlužník Andrea anonymizovano anonymizovano , 1. Máje 210, 696 03, Dubňany domáhal aby:

1. soud ustanovil dlužníku Andree anonymizovano , anonymizovano , 1. Máje 210, 696 03, Dubňany předběžného insolvenčního správce.

2. soud nařídil předběžné opatření, kterým se: zakazuje dlužníku nakládat s majetkovou podstatou bez vědomí a souhlasu předběžného insolvenčního správce. Právní úkony, které by takto dlužník učinil, budou vůči věřitelům neúčinné; nařizuje, aby osoby, které mají závazky k dlužníkovi (včetně plátce příjmů, které dlužníkovi nahrazují odměnu za práci), od účinnosti tohoto usnesení neposkytovaly plnění dlužníkovi, ale předběžnému insolvenčnímu správci.

3. soud dal pokyn věřiteli dlužníka Andrey anonymizovano : GE Money Bank, a.s., IČO 256 72 720, sídlo: Praha 4, Vyskočilova 1422/1a, PSČ 140 28, aby vyplatil k rukám předběžného insolvenčního správce veškeré peněžní prostředky, které byly sraženy z bankovního účtu dlužníka č. 178997338/0600 po zahájení insolvenčního řízení, tzn. 5. listopadu 2013, vyjma poplatků za vedení bankovního účtu.

4. soud uložil předběžnému insolvenčnímu správci, aby provedl opatření ke zjištění dlužníkova majetku a k jeho zajištění (včetně právních úkonů k vymáhání pohledávek), a aby uschoval plnění, které obdrží z pohledávek insolvenčního dlužníka, resp. poskytl z nich dlužníkovi prostředky k uhrazení pohledávek za majetkovou podstatou či pohledávek postavených na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou (zejména plnění zákonné či soudem stanovené vyživovací povinnosti a nákladů souvisejících s vedením domácnosti); a dále plnil povinnosti dle § 112 insolvenčního zákona.

se zamítá.

Odůvodnění:

Návrhem ze dne 21. 12. 2013, soudu doručeným dne 26. 11. 2013, se dlužnice domáhala nařízení předběžného opatření uvedeného ve výroku tohoto rozhodnutí. Svůj návrh odůvodnila takto: dne 5. listopadu 2013 jsem ke Krajskému soudu v Brně (dále jen soud ) podala insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení (dále jen návrh ), přičemž jsem se domáhala rozhodnutí o mém úpadku a současně navrhovala řešit úpadek oddlužením formou plnění splátkového kalendáře. Soud tento návrh přijal a v 12:01 hodin vyhlásil v mé věci insolvenční řízení. Jsem majitelem běžného bankovního účtu č. 178997338/0600 (dále jen účet ), jenž je veden u GE Money Bank, a.s., IČO: 256 72 720, sídlo: Praha 4, Vyskočilova 1422/1a, PSČ 140 28 (dále jen banka ). Na tento účet mi dne 8. listopadu 2013 (tedy tři dny po zahájení insolvenčního řízení v mé věci) byla připsána dávka sirotčího důchodu mého syna Gabriela anonymizovano , anonymizovano , ve výši 5.809,-Kč, která je synovi poskytována Českou správou sociálního zabezpečení, kdy tato dávka je připisována na můj bankovní účet proto, že jsem synovým zákonným zástupcem. Dále pak dne 11. listopadu 2013 (tedy šest dnů po zahájení insolvenčního řízení v mé věci) byla na tento účet připsána dávka rodičovského příspěvku ve výši 7.000,-Kč, která je mi poskytována Úřadem práce České republiky. Banka provedla dne 11. listopadu 2013 srážku z účtu ve výši 2.442,78 Kč a dne 12. listopadu 2013 další srážku z účtu ve výši 300,-Kč, kdy obě tyto srážky použila na splátku úvěru č. 000209121233, jenž je na mé jméno u banky veden. Částku ve výši 9.826,22 Kč pak banka srazila z účtu za účelem vyrovnání záporného zůstatku, který na účtu existoval. Uvedeným jednáním banky došlo k porušení hned několika ustanovení insolvenčního zákona. Jednak došlo k porušení § 5 písm. d) insolvenčního zákona, dle jehož znění jsou věřitelé povinni zdržet se jednání, směřujícího k uspokojení jejich pohledávek mimo insolvenční řízení, ledaže to dovoluje zákon. Dále se domnívám, že zmíněný postup věřitele je v rozporu s insolvenčním zákonem v tom smyslu, že je vyloučeno, aby jakýkoliv věřitel s pohledávkou, kterou lze uplatnit v insolvenčním řízení přihláškou, byl uspokojován po zahájení insolvenčního řízení mimo rámec insolvenčního řízení, a to srážkou z účtu, výkonem rozhodnutí, exekucí, nebo i dobrovolným plněním dlužníka (viz § 109 insolvenčního zákona), a to s ohledem na § 205 odst. 1 insolvenčního zákona, kde je uvedeno, že jestliže insolvenční návrh podal dlužník, náleží do majetkové podstaty majetek, který dlužníkovi patřil ke dni zahájení insolvenčního řízení, jakož i majetek, který dlužník nabyl v průběhu insolvenčního řízení, a s ohledem na § 206 odst. 1 insolvenčního zákona, kde je uvedeno, že do majetkové podstaty náleží dle písm. a) peněžní prostředky, dle písm. h) dlužníkovy peněžité i nepeněžité pohledávky a dle písm. i) příjmy, které dlužníkovi nahrazují odměnu za práci. Dále je nutno upozornit, ze dle § 229 odst. 3 písm. a) insolvenčního zákona jsem v době od zahájení insolvenčního řízení do rozhodnutí o mém úpadku osobou s dispozičními oprávněními ke své majetkové podstatě pouze já, jakožto dlužník. Všechna tato zákonná ustanovení však byla uvedeným jednáním banky jednoznačně porušena, neboť na základě komunikace se zaměstnancem banky mi bylo sděleno, že sražené peněžní prostředky byly použity k hrazení mých závazků, které vůči věřiteli mám. V této souvislosti bych si dovolila upozornit na fakt, že tento postup je dále v přímém rozporu s § 111 insolvenčního zákona, kde je uvedeno, že jsem já, jakožto dlužník, povinna zdržet se od okamžiku, kdy nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, nakládání s majetkovou podstatou a s majetkem, který do ní může náležet, pokud by mělo jít o podstatné změny ve skladbě, využití nebo určení tohoto majetku anebo o jeho nikoli zanedbatelné zmenšení. Navíc, peněžité závazky vzniklé před zahájením insolvenčního řízení jsem já, jakožto dlužník, oprávněna plnit jen v rozsahu a za podmínek stanovených insolvenčním zákonem (tj. po zahájení insolvenčního řízení je dlužník povinen hradit jen pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky postavené na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou dle § 168 a § 169 insolvenčního zákona). Přičemž pohledávky, které věřitel vůči mně má, rozhodně nejsou pohledávkami za majetkovou podstatou dle § 168 insolvenčního zákona ani pohledávkami na roveň postavenými pohledávkám za majetkovou podstatou dle § 169 insolvenčního zákona. Jinými slovy, od zahájení insolvenčního řízení jsem již neměla oprávnění nadále hradit svůj závazek vůči věřiteli, neboť bych se tím dopustila, vyjma shora uvedených příkladů porušení insolvenčního zákona, mj. zvýhodňování jednoho věřitele oproti ostatním v rámci insolvenčního řízení, což je také právně nepřípustné. Na tomto místě je však třeba zmínit, že toto protiprávní jednání a zvýhodňování věřitele probíhalo zcela mimo moji vůli a dokonce v přímém rozporu s ní, neboť jsem se na tento fakt snažila zaměstnance banky opakovaně upozornit, leč neúspěšně, neboť mi bylo tímto zaměstnancem dosti hrubým způsobem řečeno, že mám prostě smůlu . Proto se obracím s žádostí o sjednání nápravy tohoto protiprávního stavu na insolvenční soud, neboť veškeré ostatní možnosti jsem již vyčerpala. Dále bych si dovolila soud upozornit na skutečnost, že vzhledem k tomu, že mi v důsledku uvedeného protiprávního jednání banky zůstala k hrazení životních nákladů naší rodiny částka 200,-Kč, je tak vážným způsobem přímo ohrožen život, zdraví a lidská důstojnost nejen má, ale zároveň mých dvou synů Gabriela Boto anonymizovano a Patrika anonymizovano , anonymizovano . Obě dvě děti mám ve své soustavné osobní péči a měla bych jim tedy zajistit důstojné rodinné zázemí. Život, zdraví a lidská důstojnost má a mých dětí je ohrožena proto, že ze zbytku peněžních prostředků, které mi zůstaly po zmiňovaném protiprávním jednání banky (jedná se o částku 200,-Kč), nejsem schopna hradit pravidelné měsíční životní náklady naší rodiny, zejména náklady na bydlení, stravu, ošacení, hygienické potřeby, dopravu atd., které činí dohromady minimálně cca 7.000,-Kč. Na základě uvedeného je zřejmé, že z částky 200,-Kč měsíčně nejsem schopna zajistit důstojné životní podmínky pro sebe, ani pro své děti. Situace může velmi brzy vyústit v závěr, kdy nebudu schopna sobě ani svým dětem zajistit základní stravu, ošacení a hygienické potřeby, jakožto primární životní potřeby. Dále bych soudu chtěla sdělit, že jsem se snažila zabránit tomu, aby sirotčí důchod mého syna Gabriela Bot anonymizovano byl nadále zasílán na uvedený bankovní účet. Pracovnice Okresní správy sociálního zabezpečení mi však překvapivě sdělila, že s tímto postupem také nejde nic udělat, neboť vše se musí poslat do Prahy, kde mají na vyřízení dva měsíce . Tímto jednáním jsem zcela zaskočena, neboť nechápu, jak může trvat dva měsíce změna způsobu zasílání sirotčího důchodu z převodu na bankovní účet na zasílání poštovní složenkou.

Podle ust. § 27 odst. 1 a 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, insolvenční zákon, v platném znění (dále jen IZ ) insolvenční soud ustanoví insolvenčního správce nejpozději v rozhodnutí o úpadku. Za podmínek stanovených tímto zákonem může insolvenční soud ustanovit před rozhodnutím o úpadku předběžného insolvenčního správce (dále jen "předběžný správce"); toto rozhodnutí se zveřejní stejným způsobem jako rozhodnutí o úpadku. Předběžný správce vykonává před rozhodnutím o úpadku činnosti stanovené v tomto zákoně a uložené mu insolvenčním soudem a má práva a povinnosti, které mu tento soud vymezí. Tato práva a povinnosti nemůže insolvenční soud vymezit v širším rozsahu, než v jakém náleží insolvenčnímu správci po rozhodnutí o úpadku. Nestanoví-li insolvenční soud o osobě insolvenčního správce jinak v rozhodnutí o úpadku, stává se předběžný správce po tomto rozhodnutí insolvenčním správcem s plnou působností.

Podle ust. § 82 odst. 1 IZ předběžné opatření v insolvenčním řízení může insolvenční soud nařídit i bez návrhu, nestanoví-li zákon jinak. Navrhovatel předběžného opatření, které by insolvenční soud mohl nařídit i bez návrhu, není povinen složit jistotu. Povinnost složit jistotu jako navrhovatel předběžného opatření nemá dlužník.

Podle ust. § 111 IZ nerozhodne-li insolvenční soud jinak, je dlužník povinen zdržet se od okamžiku, kdy nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, nakládání s majetkovou podstatou a s majetkem, který do ní může náležet, pokud by mělo jít o podstatné změny ve skladbě, využití nebo určení tohoto majetku anebo o jeho nikoli zanedbatelné zmenšení. Peněžité závazky vzniklé před zahájením insolvenčního řízení je dlužník oprávněn plnit jen v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem. Omezení se netýká úkonů nutných ke splnění povinností stanovených zvláštními právními předpisy, k provozování podniku v rámci obvyklého hospodaření, k odvrácení hrozící škody, k plnění zákonné vyživovací povinnosti a ke splnění procesních sankcí. Právní úkony, které dlužník učinil v rozporu s omezeními stanovenými v důsledku účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení, jsou vůči věřitelům neúčinné.

Podle ust. § 113 odst. 1 IZ je-li nutné zabránit v době do vydání rozhodnutí o úpadku změnám v rozsahu majetkové podstaty v neprospěch věřitelů, insolvenční soud může i bez návrhu nařídit předběžné opatření, kterým dlužníkovi uloží, aby nenakládal s určitými věcmi nebo právy náležejícími do jeho majetkové podstaty, nebo rozhodne, že dlužník může nakládat s majetkovou podstatou nebo její částí pouze se souhlasem předběžného správce. Může též nařídit, aby osoby, které mají závazky vůči dlužníkovi, napříště plnění neposkytovaly dlužníkovi, ale předběžnému správci. Současně ustanoví předběžného správce, pokud tak neučinil dříve.

Podle ust. § 109 odst. 1,2,3,4 a 5 se zahájením insolvenčního řízení se spojují tyto účinky: a) pohledávky a jiná práva týkající se majetkové podstaty nemohou být uplatněny žalobou, lze-li je uplatnit přihláškou, b) právo na uspokojení ze zajištění, které se týká majetku ve vlastnictví dlužníka nebo majetku náležejícího do majetkové podstaty, lze uplatnit a nově nabýt jen za podmínek stanovených tímto zákonem, to platí i pro zřízení soudcovského zástavního práva na nemovitostech, které bylo navrženo po zahájení insolvenčního řízení, c) výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek ve vlastnictví dlužníka, jakož i jiný majetek, který náleží do majetkové podstaty, lze nařídit nebo zahájit, nelze jej však provést; k úkonům a rozhodnutím, které tomu odporují, se nepřihlíží. Se zahájením insolvenčního řízení se spojují také další účinky stanovené zákonem. Lhůty k uplatnění práv, která lze podle odstavce 1 uplatnit pouze přihláškou, po zahájení insolvenčního řízení nezačínají nebo dále neběží. Účinky zahájení insolvenčního řízení nastávají okamžikem zveřejnění vyhlášky, kterou se oznamuje zahájení insolvenčního řízení, v insolvenčním rejstříku. Nestanoví-li zákon u některého ze způsobů řešení úpadku jinak, trvají účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení do skončení insolvenčního řízení, a jde-li o reorganizaci, do schválení reorganizačního plánu.

Po zhodnocení shora uvedených skutečností dospěl insolvenční soud k závěru, že nejsou splněny podmínky pro nařízení navrhovaného předběžného opatření. Skutečnost, že banka si po zahájení insolvenčního řízení, v rámci smluvního vztahu s dlužníkem, strhla předmětné částky z bankovního účtu dlužníka není důvodem proto, aby insolvenční soud bance nařídil vyplatit k rukám předběžného insolvenčního správce stržené peněžní prostředky a v souvislosti s tím jej ustanovil do funkce, omezil dlužníka v nakládání s majetkovou podstatou a přikázal třetím osobám, aby závazky vůči dlužníkovi neplnily dlužníkovi, ale předběžnému správci. Mezi dlužníkem a bankou je smluvní vztah (a bylo na vůli dlužnice zda s bankou takový vztah uzavře a tím jí umožní disponovat se všemi finančními prostředky došlými na její účet) na základě kterého se obě strany zavázaly k plnění vzájemných povinností a zahájení insolvenčního řízení na plnění těchto povinností nemá žádný vliv. V případě bankou stržených částek z účtu dlužníka tak nejde o přednostní uspokojování pohledávek jednoho z věřitelů. Insolvenční soud proto rozhodl tak, že návrh na nařízení předběžného opatření zamítl. Poučení: Proti tomuto usnesení l z e podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Vrchnímu soudu v Olomouci, prostřednictvím Krajského soudu v Brně.

Krajský soud v Brně dne 29. 11. 2013

JUDr. Jaroslav Pospíchal, v.r. samosoudce Za správnost vyhotovení: Lenka Maršálková